Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Rakousko: Nechají si politici vnutit agendu menšinou?

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Zelení by rádi nahradili evropský židovsko-křesťanský kulturní řád radikálním multikulturalismem, který by pak mohl být pravděpodobně bez velkých potíží nahrazen islámskými zákony.

Rozvrácení historických hodnot Evropy je přitom to, proti čemu [bývalý rakouský kancléř Sebastian] Kurz a jeho strana v minulosti bojovali.

  • rakousko-nechaji-si-politici-vnutit-agendu-mensinou

Dá se očekávat, že předčasné rakouské parlamentní volby ovlivní celý Západ jako celek. Předčasné parlamentní volby, které se konaly 29. září 2019, byly důsledkem toho, čemu se říká "Skandál Ibiza" - skandálu pojmenovaného podle místa podezřelé schůzky, která se konala na začátku roku 2019 mezi Heinzem-Christianem Strachem - rakouským vícekancléřem a šéfem pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) - a ženou vydávající se za neteř ruského oligarchy.

Podle videonahrávky, která se objevila v květnu 2019, a na níž bylo zachyceno tajné setkání, naznačila žena, že si přeje převzít kontrolu nad předním rakouským deníkem Kronen Zeitung, a Strache uvedl, že jí může pomoci vládními zakázkami výměnou za finanční podporu jeho strany.

Když se video objevilo na veřejnosti, Strache rezignoval a rakouský kancléř Sebastian Kurz - lídr konzervativní, křesťansko-demokratické Rakouské lidové strany (ÖVP) - vypověděl koaliční smlouvu se Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), v důsledku čehož se rozpadla koalice a padla vláda.

Následně skončil ve funkci i sám Kurz, protože parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru a byly vyhlášeny nové volby.

Volební kampaň, která následovala, byla zvláště špinavá. Svobodná strana Rakouska se zmítala ve vnitřním konfliktu. Sebastian Kurz a Rakouská lidová strana postupně ztratili svoji ochotu přijmout tvrdá opatření proti masové imigraci, ale nezměnili tón své politické rétoriky. Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ) nebyla jednotná. To prospělo Zeleným, kteří již měli tu výhodu, že patří do celosvětového hnutí "Ochrana klimatu". Do parlamentu se etablovala také strana Nové Rakousko a Liberální fórum (NEOS).

Přestože výsledky voleb nepřekvapily, vyvolaly hluboké změny ve složení parlamentu. Kurzova ÖVP jasně zvítězila s 37,5 % hlasů. Volební výsledek Svobodné strany Rakouska se snížil na katastrofálních 16,2 %. Sociálně demokratická strana Rakouska klesla na historicky nejnižší hodnotu 21,2 %. Zelení zůstali na konstantních 13,9 %. A NEOS (Nové Rakousko a Liberální fórum) dosáhlo 8,1 %.

Abychom pochopili význam těchto volebních výsledků, je třeba si připomenout nedávnou rakouskou historii.

V květnu 2017 - dva roky před Skandálem Ibiza - se Sebastian Kurz stal lídrem Rakouské lidové strany (dlouholetého koaličního partnera jen mírně silnější Sociálně demokratické strany Rakouska), vyvolal puč a tak způsobil rezignaci rakouského vícekancléře a slabého lídra Rakouské lidové strany Reinholda Mitterlehnera. Kurz pak obratně zorganizoval pád vlády a obvinil Sociálně demokratickou stranu Rakouska z jejího náhlého konce.

Výsledné předčasné volby, které se konaly v říjnu 2017, přinesly Rakouské lidové straně (ÖVP) pod novým předsedou Kurzem pozoruhodných 31,5 %. Jako lídr vítězné strany byl Kurz pověřen vytvořením nové vlády.

Kurz ovšem čelil dilematu: vytvořit koalici s levicovou Sociálně demokratickou stranou Rakouska nebo s pravicovou Svobodnou stranou Rakouska.

Vztah s bývalým koaličním partnerem jeho strany, Sociálně demokratickou stranou Rakouska, byl tak narušený, že obnovení partnerství nepřicházelo v úvahu. Na druhou stranu, i když Svobodná strana Rakouska potvrdila svou podporu u veřejnosti a v parlamentních volbách v roce 2017 posílila, její pověst jako strany "xenofobních" extremistů v mainstreamových médiích a mezi členy Evropské unie byla problematická.

Kurz očividně všechno výše uvedené pochopil. Rovněž uznal, že důsledky neomezeného masového přistěhovalectví do Rakouska během dvou let před volbami způsobily posun ve veřejném sentimentu. Jinými slovy, v době, když šli Rakušané v roce 2017 k volbám, tak většina z nich požadovala omezení imigrace, kterou považovali za příčinu zhoršení své osobní bezpečnosti, rozpadu sociálních systémů v zemi a rozvratu rakouských kulturních norem – to vše díky postupující radikalizaci.

Kurz během své volební kampaně obratně využil obavy veřejnosti. Následně se rozhodl podřídit přání svých voličů a vytvořit koalici se Svobodnou stranou Rakouska.

Jednání mezi Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) a Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) pokračovala konstruktivním způsobem. Kromě obecného závazku restriktivní politiky v oblasti azylu a přistěhovalectví se obě strany dohodly na vládním plánu, který zahrnoval některé dlouho očekávané reformy (např. ve zdravotnictví a rozpočtech).

Koalice začala vládnout v roce 2018 a pustila se do pokrokové sociální agendy, v rámci které Svobodná strana Rakouska vytvořila pracovní skupinu pro řešení otázek, jako je Globální pakt OSN o migraci a manželství osob stejného pohlaví. Koaliční partneři se také rozhodli novelizovat zákon o islámu a obnovit svobodu projevu odstraněním trestů vztahujících se k politickým projevům. Je ironií, že právě tyto věci způsobily koalici problémy.

V otázce manželství osob stejného pohlaví Kurz prosadil svůj liberálnější postoj vůči svému pravicovému koaličnímu partnerovi. Odmítl se však zapojit do debaty o svobodě projevu a pokusil se prosadit ještě přísnější legislativu postihující "nenávistné projevy" a tak dále omezit svobodu projevu. Nezapomeňme, že "nenávistná řeč" není právně definována a může znamenat cokoliv.

V koaliční dohodě se koaliční partneři zavázali k prozkoumání a zrušení opatření na kontrolu projevu, zejména projevu klasifikovaného jako "podněcování k nenávisti". Snahu Svobodné strany Rakouska zahájit diskusi o tomto ustanovení koaliční smlouvy Rakouská lidová strana ignorovala.

Otázka manželství osob stejného pohlaví byla ještě spornější. Rakouská lidová strana, navzdory své konzervativní voličské základně a s tichou podporou katolické církve, prosazovala manželství osob stejného pohlaví a ignorovala přání Svobodné strany Rakouska o tomto problému diskutovat.

Kurz rovněž nebyl ochoten právně zakročit proti islamizaci země. Jediným bodem, ve kterém vyšel svému koaličnímu partnerovi (FPÖ) vstříc – ovšem jen proto, aby zabránil pádu své vlády - bylo to, že odmítl schválit Pakt OSN o migraci, který razí myšlenku "řízené migrace" jako nezbytnosti, která musí být podporována a prosazována.

V prvních měsících roku 2019 začal Kurz pociťovat rostoucí mezinárodní izolaci Svobodné strany Rakouska. Aby ochránil svou vlastní pověst, zorganizoval uvnitř FPÖ konflikt, a opakovaně nutil předsedu FPÖ a svého vícekancléře Stracheho, aby se distancoval od pozic členů své strany.

Skandál Ibiza se objevil pro Kurze jako na zavolanou, neboť koalice s FPÖ se pro Kurze stávala stále více spíše prokletím, než požehnáním.

Dnes Kurz pilně pracuje na vytvoření nové koalice. Podle toho, jak to nyní vypadá, bude tato koalice tvořena Kurzovou Rakouskou lidovou stranou a stranou Zelených.

Toto politické partnerství je od jeho předchozí koalice na míle vzdáleno. Levicoví, proimigračně založení Zelení jsou opakem protimigrační pravicové Svobodné strany Rakouska. Ideologie Zelených je zcela odlišná od ideologie samotného Kurze, který vede konzervativní, křesťansko-demokratickou stranu, která usiluje o podporu konzervativních a křesťanských hodnot a považuje se za antisocialistickou.

Zelení by rádi nahradili evropský židovsko-křesťanský kulturní řád radikálním multikulturalismem, který by pak mohl být pravděpodobně bez velkých potíží nahrazen islámskými zákony.

Sebastian Kurz bude muset při otočce své politiky o 180 stupňů postupovat obezřetně. Konzervativní a vlastenecké názory hrají jak mezi širokou veřejností, tak v rámci jeho vlastní strany významnou roli.

Aby se mohli Zelení a Rakouská lidová strana stát koaličními partnery, musí Zelení ubrat plyn a zmírnit svoji rétoriku. Rakousko by pak mohlo vykročit směrem k naplnění globalizačního programu, který vytlačí současnou evropskou židovsko-křesťanskou kulturu. Rozvrácení historických hodnot Evropy je přitom to, proti čemu Sebastian Kurz a jeho strana v minulosti bojovali.

Elisabeth Sabaditsch-Wolff je rakouská aktivistka bojující za lidská práva a právo na svobodu slova, jak je zakotveno v prvním dodatku Ústavy Spojených států amerických. V roce 2009 byla obviněna z podněcování k nenávisti a později byla shledána vinnou ze zneuctění posvátných textů legálně uznaného náboženství. Je autorkou knihy "The Truth is No Defense" (Při obraně vám pravda nepomůže).

zdroj:https://cs.gatestoneinstitute.org/15382/rakousko-agendu-mensinou

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře