Náhrada za euro

Podrobnosti

ze světa / Evropa |

1. květen 2012 |

Anastasija Perškina |

První barterové měny se objevily v Evropě v roce 2001, dva roky po zavedení eura. V Brémech se tenkrát objevily „rolandy", v bavorském Rosenheimu „chimgauery" a v Mnichově „regio". Teď je pouze na jihu Německa v oběhu asi 20 regionálních měn. Nápad přejali ve Švýcarsku a teď tedy i v Itálii. Motivace se přitom ovšem změnila. Zatímco dříve byla motivací přechodu na vlastní peníze nostalgie po národní měně, teď se tak děje z přání mít co nejméně co do činění s eurem, - soudí finanční analytička Natalja Smirnová.

Lidé hodnotí situaci tak, že s eurem to nevypadá právě nejlépe, tím spíš v eurozóně. Chtějí se proto pojistit a zavádějí jakési místní měny. Zajímavé je, že se tak děje v zemích s více méně stabilní ekonomikou. Například v Německu. Chtějí zafixovat to, co je teď, aby to nic nemohlo ovlivnit.

Objevení barterových peněz zatím není jevem masovým a povšechným, světovou ekonomiku to nijak neohrožuje tak, jako jiné možné peněžní iniciativy evropských zemí, prohlásil analytik investiční společnosti Ursa Kapital Stanislav Savinov.

V oběhu je pouze hotovost a v některých zemích se jedná jen o 5%, v některých o 10%, tedy o nepatrnou část z celkového obratu peněz. Neznamenají hrozbu ještě i proto, že všechny tyto měny jsou spojeny s oficiálními kurzy měn, které jsou v oběhu a jen sotva je vytlačí. Mnohem horší jsou fámy o tom, že Německo má připraveno několik vagonů německých marek a když Německo přejde na tuto měnu, která byla v oběhu před eurem, pak to bude znamenat velkou ránu pro světový měnový systém.

Musíme dodat, že nespokojenost s eurem se v jiných zemích projevuje mnohem ostřeji. Tak například estonský prezident Toomas Hendrik Pljves už vyzývá k tomu, aby se všichni připravili na možný rozpad eurozóny.

zdroj:http://czech.ruvr.ru/2012_05_01/73468042/