V reakci na stále probíhající skandál sexuálního zneužívání britských dívek, podepsala skupina 20 poslanců Parlamentu otevřený dopis adresovaný nedávno jmenovanému ministrovi vnitra Sajidu Javidovi a vyzvala ho ke koordinované akci.

Vzhledem k tomu, že Parlament Spojeného království (Dolní sněmovna) má 650 poslanců, představuje 20 signatářů pouhá 3 % členů Parlamentu ochotných podporovat ochranu dívek, které jsou vystaveny skupinovému znásilňování, obchodování s lidmi, mučení a někdy i vraždám. To, že jen tak málo politiků je ochotno veřejně vystoupit proti dětskému sexuálnímu otroctví, představuje další důkaz morálního bankrotu britské politické elity a toho, jak hluboko tato země klesla.

Britská mediální elita tento dopis ignorovala. Zprávy byly omezeny na místní tisk v Oxfordu a Rochdale - oblasti zasažené sexuálním zneužíváním – a na několik alternativních médií, jako je Breitbart London a jeden nepřímý odkaz na Sky News.

Klíčová signatářka tohoto dopisu, poslankyně Parlamentu za Rotherham Sarah Champion, jejíž volební obvod nechvalně proslul brutálním a rozsáhlým sexuálním vykořisťováním dětí, byla v roce 2017 donucena odstoupit z opoziční stínové vlády Labouristické strany Jeremyho Corbyna, protože otevřeně promluvila o "britských pákistánských mužích" zapojených do tohoto druhu sexuálního zneužívání dětí. Vzhledem k tomu, že Sajid Javid, tehdejší ministr pro záležitosti komunit, vyjádřil poslankyni Sarah Champion podporu, byl mu možná tento dopis adresován úmyslně, když nastoupil do své nové funkce, jako první britský muslimský ministr vnitra.

Javidova muslimská víra a pákistánský původ jej staví na nedotknutelnou pozici, pokud jde o obvinění z rasismu nebo islamofobie, pokud by se nadále zabýval nepohodlnou etnickou a kulturní realitou sexuálních útoků. Předtím, než se stal ministrem vnitra, se těchto témat již dotkl a mohl by dále říkat to, co je třeba říci a účinně jednat - způsobem, jakým to nemohou dělat jiní politici - aniž by byli obviňování velkými britskými levicovými médii z rasismu a islamofobie.

Ve své nové pozici má Javid dvě velké příležitosti, kterých by se mohl chopit.

Za prvé je zde příležitost pro britské úřady přinejmenším začít napravovat škody, které způsobila desetiletí trvající ignorance zneužívání bezbranných dětí. Nespočtu lidí bylo nenapravitelně ublíženo – a zločiny nadále probíhají. Obrovskou újmu utrpěla důvěra veřejnosti v policii, média, sociální služby a vládu.

Pokud jde o náladu ve společnosti Spojeného království, tak rozsáhlé skandály sexuálního zneužívání dětí představují pro mnoho lidí útes, na kterém ztroskotala špatně zkonstruovaná loď multikulturalismu moderní Británie. Přístup britských úřadů, zintenzivněný současnou horečnatou atmosférou ve Velké Británii, je z velké části zaměřen na hašení druhotných "požárů", především tedy umlčování lidí, kteří proti tomuto problému protestují včetně jednoho případu zatčení rodičů, kteří se snažili zachránit svou dceru před násilníky, kteří ji zneužívali.

Zdá se také, že existuje tichá aliance vlády s mnoha sdělovacími prostředky, která umlčuje veřejnou diskusi a, když všechny ostatní prostředky selžou, tak přichází na scénu otevřená represe.

Tato strategie, pokud ji tak lze nazvat, nepochybně už tak špatnou situaci nejen zhoršuje, ale také způsobuje radikalizaci, protože spící obr britské bílé dělnické třídy se začíná probouzet.

Druhá příležitost, které by se mohl Javid chopit, je zaměřit se na znepokojivě velkou celostátní síť organizovaného zločinu. Eufemistický termín "gangy sexuálně zneužívající děti" (grooming gangs) byl mnoha lidmi odmítnut a nahrazen mnohem přesnějším termínem "znásilňovací gangy" (rape gangs). Slovo "gang" navíc vytváří dojem o sporadické a izolované činnosti, páchané zejména mladými lidmi, kteří nedodržují zákon. Realita tohoto celostátního sexuálního vykořisťování spočívá v tom, že tady vzniká něco jako mafiánská "teroristická síť". Děti jsou přepravovány (viz strana 7) po celé zemi, aby byly sexuálně zneužívány na předem dohodnutých místech, a toto obchodování je spojeno s obchodováním s nelegálními drogami a jinou trestnou činností. "Zneužívání" by se mělo spíš přejmenovat na "obchod s dětskými sexuálními otroky".

Tím, že dovolili tomuto druhu kriminality se po desetiletí rozmáhat, se britští politici a úředníci fakticky stali spolupachateli těchto zločinů. Mohli by být obviněni jak z porušování vnitrostátního práva, tak i mezinárodních smluv o ochraně dětí, jako je Úmluva o právech dítěte a Opční protokol k úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie.

Vzhledem k tomu, že toto zneužívání je z velké části pácháno "(jiho)asijskými" zločinci, nacházejí se orgány Spojeného království v problematické situaci. Uskutečnění společné akce vlády a policie může zvýšit stávající napětí v komunitě. Pokud se však nebude dělat nic, tak se důvěra v instituce a zákony země - i v samotná menšinová společenství - bude u značné části veřejnosti i nadále snižovat. Jelikož se to nemusí stát okamžitě za vlády současných neschopných britských politiků, je pravděpodobné, že budou inklinovat k odsouvání řešení tohoto tragického problému do budoucnosti.

Doufejme, že Sajid Javid zůstane věrný své podpoře Sarah Champion a přinejmenším se pokusí ukončit řádění těchto zločineckých sítí, které již dlouho pracují v "průmyslovém měřítku".

Dosavadní reakce na tuto národní hanbu byla bolestně pomalá a málo profilovaná. Došlo k několika stíháním hlavních pachatelů, ale mnozí možná nikdy nebudou předvedeni před soud. Tisícům obětí bylo odmítnuto odškodnění a zdravotní a sociální pomoc. A nedošlo k žádnému trestnímu stíhání provinivších se úředníků. Také vyšetřování policejních prohřeků doposud nezaznamenalo žádné výsledky - navzdory obvinění důstojníka, který měl sex s obětí zneužívání, ohlášenému již v roce 2015. Jedinými "tresty", kterých bylo dosaženo, byla rekvalifikace jednoho státního zástupce Královského státního zastupitelství a odstoupení několika městských radních v Rotherhamu. To vše je jako trest za zločiny údajného napomáhání hromadnému znásilňování dětí žalostně málo. Je zapotřebí věrohodného veřejného šetření.

Andrew Jones je novinář působící v současné době v Evropě.