Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Island: z pekla dlužníků novinářské nebe

  • island-freepress
Islanďané se chystají proměnit svůj ostrov v novinářský ráj a nabídnout bezpečné útočiště médiím celého světa.

Mluvilo se o tom už nějakou dobu, ale až 16. února se to stalo skutkem: v islandském parlamentu byl předložen návrh zákona, který má proměnit ostrov v mezinárodní centrum investigativní žurnalistiky. Islandská iniciativa pro moderní média (IMMI), jak je návrh oficiálně nazýván, má novinářům zajistit nejsilnější možné právo na ochranu zdrojů, svobodu projevu a ochranu před soudními žalobami. Island by se tak měl pro novináře stát tím samým, čím jsou třeba Kajmanské ostrovy pro zájemce o daňové úniky. Podobné příměry jsou přitom lehce ironické, neboť právě na Kajmanské ostrovy „odpluly" z Islandu zároveň s vypuknutím finanční krize stovky milionů dolarů. „Jsme malá země a zvláště v době finanční krize jsme si uvědomili, jak je svět propojený -- propletený," vysvětlila nutnost změny přístupu k médiím jedna z předkladatelek zákona poslankyně Birgitta Jónsdóttirová. „Naše problémy na nás nedopadají jen lokálně, ale rovnou globálně."

Návrh přitom nepřináší finální znění textu, shrnuje spíše oblasti, na jejichž základě by vláda měla vytvořit balík specifických zákonů. „Můžeme říct, že doporučujeme převzít například švédské zákony na ochranu novinářských zdrojů, americký první dodatek ústavy a k tomu třeba belgický zákon chránící novináře," podotkl Julian Assange z někdejšího neziskového internetového serveru Wikileaks, který se na formulování návrhu podílel. Podle něho by zákon měl zaručovat imunitu novinářských zdrojů a internetových providerů, stejně jako ochranu před žalobami podávanými v jiných jurisdikcích, což je například krok, který USA učinily loni v rámci zákona o ochraně svobody projevu. „Dobré zákony už někde existují, ale žádná země je ještě neskloubila všechny dohromady," říká mluvčí iniciativy IMMI Smari McCarthy.

Potřeba přijetí takového zákona se na Islandu zrodila loni, kdy na ostrov zničující silou dopadla finanční krize, při čemž obyčejní Islanďané uviděli jak těsné bylo propojení mezi tamními médii a vládou. O rozsahu korupce na Islandu se tak dozvídali až z úniků různých dokumentů, které zveřejňovala média v zahraničí. A právě Wikileaks, která se kdysi proslavila například zveřejněním seznamů členů krajně pravicové Britské národní strany či amerických tajných materiálů o mučení vězňů na Guantánamu, na svých stránkách publikovala několik dokumentů o půjčkách poskytnutých islandskou bankou Kaupthing, kterou krize položila. Fakta Islanďany šokovala natolik, že vyšli do ulic a nakonec donutili vládu k demisi. Na její místo nastoupil kabinet premiérky Johanny Sigurdardottirové, která stojí v čele koalice sociálních demokratů a zelených, jejichž poslanci návrh mediálního zákona vesměs podporují.

IMMI má podle všeho v parlamentu většinovou podporu a s jeho přijetím by se Island stal pravým opakem například Británie, která je vyhledávaným cílem „žalobové turistiky", neboť její legislativa umožňuje za otištění čehokoli zažalovat kohokoli a kdekoli na světě. Podle Smariho McCarthyho by tak mezinárodní vydavatelé a poskytovatelé zpravodajství mohli týt z toho, že by se na Islandu registrovali nebo odtud sbírali informace, zatímco online vydavatelé by si zajistili ochranu tím, že své servery na Islandu zaregistrují. Tak jednoduché to ale nejspíš nebude. „Pokud se výkonní činitelé konkrétních vydavatelství fyzicky na Island nepřestěhují, nejsem si jistý, jak by to s jejich ochranou bylo," uvažuje pro agenturu AP profesor práv Harvardské univerzity Jonathan Zittrain. „Stát by dál mohl požadovat, aby lidé na jeho území poskytovali příslušné informace a v opačném případě čelili pokutě či vězení." A na další úskalí upozorňuje i přední islandská spisovatelka publicistka Alda Sigmunsdottirová: „Cílem je jen poskytnout co největší možnou ochranu investigativní žurnalistice. Nechceme, aby se Island stal rájem bulvárních, pedofilních a podobných nemravných tiskovin," napsala na svém blogu. „Cokoli nezákonné nezákonným také zůstane."

Navzdory těmto obavám si ale Birgitta Jónsdóttirová myslí, že proměnou Islandu v novinářské nebe může ostrov znovu nabýt pozitivní identitu. „Mnoho Islanďanů se stále ještě stydí za to, co naši bankéři napáchali lidem v cizině," svěřila se pro BBC. „Mám dojem, že je to součást naší očisty, kterou musíme podstoupit."

 

Publikováno v Literárních novinách

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře