Islamizace Německa v roce 2017: část I

Podle výpočtů Gatestone Institute překročila v roce 2017 muslimská populace v Německu 7,2 % z celkové populace 83 milionů.

Nedávný výzkum Pew Research Center zaměřený na nárůst muslimské populace v Evropě odhadl, že počet muslimů v Německu dosáhl 5 milionů v polovině roku 2015. Toto číslo je nejméně o jeden milion nižší, než je skutečnost.

V Pew Research Center se například "rozhodli nezapočítat" více než milion muslimských žadatelů o azyl, kteří do země dorazili v letech 2015-2017, protože se očekává, že "nedostanou uprchlický status". Zákony o lidských právech Evropské unie však zakazují Německu deportovat mnoho, pokud ne většinu, uprchlíků a žadatelů o azyl zpět do nebezpečných oblastí. Tím pádem většina migrantů, kteří do země dorazili, zde téměř jistě zůstane dlouhodobě.

Navíc německé úřady přiznaly, že nemají přehled až o stovkách tisíc ilegálních imigrantů, z nichž mnoho žije na německých ulicích. Předpokládá se, že se živí prodejem drog, kapsářstvím a jinými formami drobné kriminality.

Islám a s islámem související problémy v Německu v roce 2017, lze rozdělit do několika širších témat:

• Sociální a ekonomické následky, které přináší ubytování více než milionu muslimských migrantů z Afriky, Asie a Blízkého východu.
• Rychle se zhoršující bezpečnostní situace, jež se vyznačuje dramatickým nárůstem násilných zločinů migrantů.
• Epidemie znásilnění páchaných migranty, jejichž cílem jsou německé ženy a děti.
• Islámský extremismus a bezpečnostní důsledky existence německých džihádistů.
• Pokračující šíření zákona šaría v Německu.
• Problém integrace muslimů a
• Selhání německého multikulturalismu.

Leden 2017

1. ledna. Dva tisíce "velmi agresivních" migrantů z Afriky, Asie a Středního východu se shromáždilo před hlavním vlakovým nádražím v Kolíně nad Rýnem. V těchto místech byly v roce 2015 během silvestrovského večera sexuálně napadeny stovky žen. Nepokojům zabránila přítomnost velkého počtu policistů. U Brandenburské brány v Berlíně se navzdory přítomnosti 1 700 policistů stalo nejméně 22 žen obětí sexuálního útoku. V Hamburku bylo sexuálně napadeno nejméně 14 žen.

2. ledna. Spolupředsedkyně politické strany Spojenectví 90/Zelení Simone Peter obvinila policii v Kolíně nad Rýnem z rasového profilování poté, co se na Twitteru objevil příspěvek označující migranty ze severní Afriky jako "Nafris". Ředitel Německého policejního odborového svazu (Deutsche Polizei Gewerkschaft, DPolG) Ernst Walter vysvětlil, že pojem "Nafris" není hanlivý termín, ale technický akronym používaný policií při odkazování na "severoafrické agresivní pachatele" (nordafrikanische Intensivtäter). Policejní šéf z Kolína nad Rýnem Jürgen Mathies dodal: "Ze zkušeností z loňské silvestrovské noci a ze zkušeností z dalších policejních zásahů zřetelně vyplynulo, které osoby je potřeba kontrolovat. A nejsou to šedovlasí postarší pánové ani blonďaté mladé ženy."

2. ledna. 38letý žadatel o azyl ze Sýrie Hasan A. byl v Sársku zatčen a obviněn ze snahy získat 180 000 EUR (192 000 USD) od Islámského státu, které chtěl použít k teroristickému útoku v Německu. Úřad prokurátora v Saarbrückenu uvedl, že muž chtěl za peníze od Islámského státu nakoupit 8 vozidel (22 500 EUR jedno), která měla být zamaskována jako policejní vozy, naložena 400 – 500 kilogramy výbušnin a odpálena ve velkých davech. Hasan řekl, že peníze chtěl na podporu své rodiny v Sýrii a ne na útoky v Německu.

3. ledna. Amnesty International požadovala zahájení vyšetřování policejního oddělení v Kolíně nad Rýnem pro údajné podezření z "rasového profilování" migrantů ze severní Afriky, podezřelých z podněcování násilí během silvestrovského večera.

4. ledna. Ve čtvrti Buchheim v Kolíně nad Rýnem zavraždil 44letý Iráčan svou 19letou dceru, protože neschvaloval jejího přítele. O dva dny později zavolal policii a oznámil: "Zabil jsem svou dceru." Muž nejspíš nikdy nebude čelit spravedlnosti, protože pravděpodobně uprchl do Iráku.

5. ledna. Ve městě Waldshut-Tiengen zaútočil 47letý Turek na svou bývalou ženu, která byla na procházce s přítelem. Když se snažila uprchnout, tak ji pronásledoval a zabodl jí nůž do zad.

5. ledna. Ředitel kriminální policie Severního Porýní-Vestfálska Dieter Schürmann prozradil, že 24letý tuniský salafista, Anis Amri, který provedl džihádistický útok na Vánočním trhu v Berlíně 19. prosince 2016, byl úřady považován za bezpečnostní hrozbu již v únoru 2016. Policie však neměla dostatek důkazů pro jeho zatčení. Schürmann také uvedl, že Amri používal celkem 14 různých identit, na které pobíral sociální dávky.

6. ledna. Vicekancléř Sigmar Gabriel vyzval ke "kulturní válce" s cílem porazit islamismus. "Pokud myslíme boj proti terorismu a islamismu vážně, pak musíme také bojovat za svou kulturu. Musíme posilovat soudržnost společnosti, zajistit, aby některé čtvrti a obce nebyly zanedbávané a nepustly a aby se lidé čím dál víc neradikalizovali."

7. ledna. 28letá zdravotní sestra byla v Hamburku sexuálně napadena skupinou pěti "černých Afričanů" (Schwarzafrikanern). Žena, která pracuje v nemocnici Asklepios-Klinik St. Georg, šla po konci směny ke svému autu. Cestou zaslechla volání o pomoc z přilehlého parku. Poté co běžela na pomoc, byla napadena a okradena.

7. ledna. Asif M. 26letý žadatel o azyl z Pákistánu, byl předvolán před soud za znásilnění a za dalších pět pokusů o znásilnění ve čtvrti Berlin-Steglitz. Trval na tom, že obětí je on: "Pro mě, jako pro uprchlíka, je těžké si najít přítelkyni."

7. ledna. Průzkum pro noviny Bild am Sonntag ukázal, že 58 % německých žen si myslí, že veřejný prostor se stal v důsledku masové migrace méně bezpečným. Téměř polovina dotázaných (48 %) se po setmění vyhýbá určitým oblastem a 16 % u sebe nosí při cestách o samotě pepřový sprej.

7. ledna. Šéf německé civilní vnitřní rozvědky Hans-Georg Maassen varoval, že německá salafistická scéna je nejen na vzestupu, ale zároveň se stává více decentralizovanou, což ztěžuje její monitoring. Také uvedl, že v Německu je nyní 9 700 salafistů, což je oproti říjnu 2016 nárůst o 500.

11. ledna. Ministerstvo vnitra vydalo zprávu, že v roce 2016 do Německa dorazilo 321 371 migrantů. Pro srovnání v roce 2015 to bylo 1 091 894. Z nově příchozích v roce 2016 bylo 280 000 žadatelů o azyl, oproti 890 000 žadatelům o azyl v roce 2015. Aby statistiky nebyly příliš jednoduché, tak v roce 2016 celkem požádalo o azyl 745 545 lidí, zatímco v roce 2015 to bylo 476 649. Údaj pro rok 2016 zahrnuje migranty, kteří přišli v roce 2015, ale o azyl požádali až v roce 2016. Asi 35 % žadatelů o azyl v roce 2016 bylo ze Sýrie, 17 % z Afghánistánu a 13 % z Iráku.

11. ledna. Ministr vnitra Thomas de Maizière řekl, že aby mohl německý bezpečnostní aparát čelit terorismu, musí být modernizován. Uvedl: "Naše bezpečnostní struktura pochází z padesátých a šedesátých let, kdy jsme řešili převážně lokální kriminalitu."

12. ledna. Největší německá islámská asociace, Turecká islámská unie pro náboženské záležitosti (DITIB), přiznala, že někteří její duchovní fungovali také jako informátoři pro tureckou vládu. DITIB je financován tureckým vládním Direktoriátem pro náboženské záležitosti, v turečtině známým jako Diyanet. DITIB je popisován jako "prodloužená ruka" tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který jej využívá pro propagaci tureckého nacionalismu a obranu proti integraci turecké diaspory. Špioni posílali informace o sedmdesátiletém duchovním Fethullahu Gülenovi žijícím v Americe, kterého Turecko obviňuje z přípravy neúspěšného puče v červenci 2016.

14. ledna. Útočník "jižanského typu" (südländischer Typ) napadl a vážně poranil 80letou ženu, která pracovala na své zahradě v Lipsku. Žena požádala kolemjdoucího o vyfotografování jejího zakrváceného obličeje, aby tím upozornila veřejnost na rostoucí kriminalitu migrantů. Snímek byl zveřejněn v Bildu, novinách s největší čteností v Německu. "Není možné, abychom se báli vyjít na ulici i během dne," řekla žena.

15. ledna. Ve čtvrti Vegesack v Brémách 39letý Turek zavraždil svou 40letou syrskou manželku, která byla v devátém měsíci těhotenství, protože se s ním chtěla rozvést. Při útoku zahynulo i nenarozené dítě.

17. ledna. Podle investigativního pořadu Report München, vysílaném na veřejnoprávní televizi ARD, věděly německé úřady již v březnu 2015, tedy 6 měsíců předtím, než kancléřka Angela Merkelová otevřela hranice více než milionu migrantů z muslimského světa, že džihádisté z Islámského státu vstupují do země v přestrojení za migranty.

18. ledna. 27letý muž z Kosova byl odsouzen na rok a deset měsíců s podmínkou za sexuální napadení 27leté ženy z Freiburgu. Muž sledoval ženu na toalety v nočním klubu. Tam jí přinutil se svléci pod záminkou, že je z protidrogového oddělení. Následně se pokusil ji znásilnit.

18. ledna. Správní soud v Osnabrücku zamítl žalobu muslimské ženy, která nedostala místo učitelky, když vyšlo najevo, že bude ve škole nosit šátek. Soud zamítl nárok ženy na kompenzaci, protože nebyla školní radou diskriminována "kvůli náboženství". Její přijetí na učitelské místo bylo zamítnuto kvůli zákonu, který ve školách zakazuje všechny náboženské a ideologické symboly. Soud rozhodl, že Zemský školní úřad v Dolním Sasku rozhodl správně s ohledem na povinnost státu zachovávat neutralitu.

19. ledna. Podle Spolkového ministerstva zahraničních věcí vydaly německé úřady v roce 2016 105 000 víz na takzvaná sjednocení rodin. Jedná se o nárůst o 50 % oproti roku 2015, kdy jich bylo 70 000. Téměř všechna víza byla udělena Syřanům a Iráčanům. Sjednocení rodiny znamená, že jednotlivci s kladně vyřízenou žádostí o azyl mají právo si přivést do Německa další členy rodiny. Tito příchozí nejsou zahrnuti ve statistikách žadatelů o azyl. Jinými slovy 105 000 víz pro členy rodin je třeba přičíst k oficiální statistice 280 000 nových žadatelů o azyl, kteří přišli do Německa v roce 2016.

19. ledna. V souladu s takzvanou Dublinskou dohodou, zákonem, podle kterého musí žadatel o azyl podat žádost v první zemi Evropské Unie, do které vkročil, přijalo Německo asi 12 000 migrantů z jiných Evropských zemí. Podle novin Neue Osnabrücker Zeitung přijalo Německo 3 700 migrantů ze Švédska, 1 686 z Nizozemska, 1 277 ze Švýcarska, 1 109 z Dánska a 763 z Belgie.

19. ledna. Vícekancléř Sigmar Gabriel pohrozil omezením rozvojové pomoci zemím, které odmítají přijmout zpět žadatele o azyl, jejichž žádost byla zamítnuta. Hrozba se týká především severoafrických migrantů z Alžírska, Maroka a Tuniska. Řekl: "Je nepřijatelné, aby země přijímala rozvojovou pomoc, ale ne své vlastní občany, pokud u nás nedostanou azyl."

21. ledna. 47letý žadatel o azyl ze Sýrie byl odsouzen na rok a devět měsíců nepodmíněně za znásilnění 44leté mentálně postižené ženy v Soestu. Odsouzený, který žil od roku 2003 na účet německých daňových poplatníku v azylovém centru ve Welveru, měl v záznamech 23 porušení zákona včetně napadení, loupeže a neplacení poplatků. Neuroložka, která Syřana léčila po dobu jeho 13letého pobytu v Německu, soudu sdělila, že muž je "neléčitelný" (Therapieunfähig). "Když se opije, je nepředvídatelný," řekla.

23. ledna. Podle deníku Die Welt mají muslimové v Hamburgu problémy s pohřbíváním svých mrtvých, protože německé zákony o pohřbívání jsou nekompatibilní se zákonem šaría. "Praktikující muslimové odmítají kremaci. Zesnulý musí být pohřben co nejdříve a zabalený do lněného plátna. Je důležité, aby země byla 'neposkvrněná'... aby nebyla znečištěná 'nevěřícími'. Mrtví také musí odpočívat věčně... znovuobsazení hrobky je zakázáno, i pokud se ostatky zesnulého již kompletně rozložily."

25. ledna. Podle deníku Neue Osnabrücker Zeitung stojí podvody se sociálním zabezpečením žadatelů o azyl daňové poplatníky v Dolním Sasku miliony EUR. Policie zaznamenala v roce 2016 2 644 zjištěných případů podvodu, včetně 487 případů žadatelů o azyl. V roce 2015 bylo zjištěno 351 takových případů. Při podvodu migranti využívají několik identit a pobírají tak sociální příspěvky v různých městech. V samotném Braunschweigu získalo v roce 2016 asi 240 migrantů podvodně od státu 4,8 mil. EUR (5 milionů USD). Podle policie si Súdánští migranti, z nichž mnohým byl povolen vstup do země bez odebrání otisků prstů, vytvořili z podvodů se sociálním pojištěním "způsob podnikání". Místní úředníci byli obviněni z krytí podvodu. Například v lednu 2016 předala zaměstnankyně sociálního úřadu svému nadřízenému složku se 30 případy podezřelých z podvodu. Když odmítl jednat, kontaktovala policii. Následně s ní byl rozvázán pracovní poměr z důvodu "překročení pravomocí".

26. ledna. 16letá německo-marocká džihádistka byla odsouzena k 6 letům vězení za pobodání policisty. Incident, o kterém se tvrdí, že je prvním útokem osamělého teroristy inspirovaného Islámským státem v Německu, se odehrál v únoru 2016 v Hannoveru. Dva policisté si všimli, že dívka, později identifikovaná jako Safia S., je pozoruje a sleduje. Policisté dívku, která byla zahalená v islámském šátku, požádali o identifikaci. Poté, co jim předala své doklady, bodla jednoho z policistů do krku kuchyňským nožem. "Pachatelka nedala najevo žádné emoce", řekla policejní mluvčí. "Její jedinou starostí byl šátek. Zajímalo jí pouze, aby měla po zatčení šátek správně uvázaný."

26. ledna. Podle deníku Die Welt budou v roce 2017 náklady spojené s 13 600 nezletilými migranty bez doprovodu (unbegleiteten minderjährigen Flüchtlingen) v Severním Porýní-Vestfálsku stát německé daňové poplatníky 632 mil. EUR (670 milionů USD). Do této spolkové země přicházejí nezletilí migranti v počtu 300 – 400 měsíčně. Každý nezletilý migrant stojí měsíčně 4 500 EUR a roční administrativní náklady na něj jsou dalších 3 100 EUR (Verwaltungspauschal). Tyto děti pocházejí z více než 60 zemí, včetně Afghánistánu (37 %), Sýrie (36 %) a Iráku (11 %). Více než 90 % z nich je mužského pohlaví.

27. ledna. Podle předběžných údajů Spolkového statistického úřadu se německá populace díky kladné čisté migraci navýšila v roce 2015 o 1,15 milionu. V roce 2016 přibylo dalších 750 000 obyvatel a celkový počet obyvatel Německa dosáhl koncem roku 2016 svého dosavadního historického maxima 82,8 milionu.

27. ledna. Muslimští studenti ve škole Emscher-Lippe v Gelsenkirchenu se odmítli zúčastnit aktivit souvisejících s připomenutím holokaustu. Asi 40 % z 550 studentů školy jsou muslimové.

27. ledna. Ministr financí Wolfgang Schäuble odhalil, že migrační krize bude v letech 2016 a 2017 stát německé daňové poplatníky 43 miliard EUR (46 miliard USD).

30. ledna. 25letý Němec tureckého původu Süleyman D. byl zatčen za znásilnění a dva další pokusy o znásilnění na Univerzitě Ludwiga Maximiliana v Mnichově.

30. ledna. Řezenský biskup Rudolf Voderholzer řekl, že usmíření mezi křesťany a muslimy je nemožné. Islám je "postkřesťanský fenomén, který popírá základní principy křesťanství," řekl. "Pouze ti, kteří neznají vlastní víru nebo ji neberou vážně, mohou považovat komplexní integraci islámu za proveditelnou."

Únor 2017

1. února. Uniklá vládní zpráva odhalila, že Německo bude pro zastavení populačního poklesu potřebovat ročně 300 000 migrantů po dobu 40 let. Podle dokumentu, jehož části byly zveřejněny v novinách Rheinische Post, spoléhá německá vláda na permanentní masovou migraci, patrně hlavně z Afriky, Asie a Středního východu. Tato migrace by podle německé vlády měla udržet velikost populace Německa na stabilní úrovni do roku 2060 (82,8 milionu). Ze zprávy vyplývá, že rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové přijmout do země v letech 2015 – 2016 asi 1,5 milionu převážně muslimských migrantů nebylo primárně humanitární gesto. Jednalo se o spíše o promyšlenou snahu zastavit německý populační pokles s cílem udržet životaschopnost německého sociálního státu.

1 února. Více než 1 000 policistů prohledalo domovy, mešity a podniky v Darmstadtu, Frankfurtu, Offenbachu a Wiesbadenu. Operace byla zaměřena proti džihádistické scéně v Hesensku. Zemský ministr vnitra Peter Beuth řekl, že účelem razie nebyla ani tak bezprostřední hrozba teroristického útoku, jako spíše snaha o "rozbití rozbujelé salafistické sítě".

2. února. Ministr vnitra Thomas de Maizière řekl, že bude usilovat o parlamentní souhlas s elektronickým sledováním džihádistů pomocí kotníkových náramků. Jeho snaha je reakcí na veřejné rozhořčení nad německými úřady, které věděly o nebezpečí, jež představuje Anis Amri, útočník na berlínský Vánoční trh a přesto ho nezatkly.

3. února. 33letý muslim ze západní části Balkánu byl zatčen za vniknutí do protestantského kostela v Schnaittachu a deklamování veršů z Koránu v průběhu pohřebního obřadu. Muž, který je policii znám svou kriminální minulostí, byl obviněn z narušení náboženského ceremoniálu. Pastor Wilfried Römischer k tomu řekl: "Je možné, že si muž nevšiml, že probíhá vzpomínkový obřad."

4. února. Policie v Kolíně nad Rýnem rozeslala do všech 13 uprchlických zařízení ve městě email s doporučením, aby se migranti neúčastnili městského výročního karnevalu. Po obvinění z rasismu se policie od emailu, který byl zjevně snahou o ochranu německých žen před sexuálními útoky, distancovala. Mluvčí policie Nadine Perske uvedla: "Jednalo se o 'interní' a 'neautorizovaný' dopis městským správám. Na první pohled vyvolává dojem, že jeho cílem bylo odradit imigranty od účasti na karnevalových oslavách. Účelem dopisu však bylo především imigranty informovat o přítomnosti státních orgánů na karnevalu a intenzivnějších policejních kontrolách."

6. února. Podle výzkumu, který financovalo Spolkové ministerstvo pro rodinné záležitosti, je asi 48 000 žen a dívek žijících v současnosti v Německu obětí zmrzačení ženských genitálií (female genital mutilation, FGM). Dalším 9 000 dívkám toto nebezpečí hrozí. Většina obětí pochází z Eritrey, Somálska, Egypta, Etiopie a Iráku. Problém je nejvíce akutní v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Düsseldorfu, Frankfurtu nad Mohanem, Hamburku a Mnichově. Počet postižených žen se od roku 2014 zvýšil asi o 30 %.

7. února. Výzkum Chatham House, kterého se účastnilo více než 10 000 lidí z deseti evropských zemí, odhalil, že s tvrzením: "Další migrace z převážně muslimských zemí by měla být zastavena," souhlasí v průměru 55 % lidí. S tímto tvrzením souhlasila většina respondentů v 8 z 10 zemí. Rozpětí se pohybovalo od 71 % v Polsku, 65 % v Rakousku, 53 % v Německu a 51 % v Itálii, 47 % ve Velké Británii a 41 % ve Španělsku.

7. února. Omar A., 20letý žadatel o azyl ze Sýrie, byl odsouzen na dva a půl roku odnětí svobody za útok na cestující v autobusu z Berlína do Milána. Soud si vyslechl, jak útočník poté, co sledoval na svém mobilu videa s popravami prováděnými Islámským státem, pořezal spolucestujícího v obličeji nožem a "Alláhovou pěstí" udeřil další dva cestující. Soudce prohlásil, že útok neměl nic společného s Islámem. "Soudní proces neodhalil jeho skutečný motiv."

8. února. Anter B., 24letý žadatel o azyl z Tunisu, ozbrojený nožem, zajal a pokusil se znásilnit ženu na zastávce autobusu v Hamburku. Byl zatčen a během výslechu na polici řekl, že "to německé ženy chtějí". Byl propuštěn, ale soudce požádal znovu o jeho zatčení, poté, co nepřišel k soudnímu přelíčení. "V případu Antera B. nebyl napoprvé důvod pro jeho zadržení," uvedla mluvčí kanceláře státního žalobce v Hamburku Nana Frombach.

8. února. Soud v Münsteru odsoudil Amera K., 36letého muže z Libanonu, na 12 let do vězení za vraždu své ženy. U soudu vypověděl, jak víc než dvacetkrát bodl 26letou Fatimu S., matku jeho tří dětí, do hrudi a krku, protože se domníval, že se s ním chce rozvést.

9. února. Odvolací soud v Berlíně potvrdil muslimské ženě kompenzaci ve výši 8 680 EUR (10 300 USD) za zamítnutí její žádosti o zaměstnání na základní škole v Berlíně kvůli nošení šátku. Žena svůj první soud prohrála díky úspěšné argumentaci berlínské školy pravidlem neutrality, které zakazuje nošení náboženských symbolů ve školách. Odvolací soud rozhodl, že žena ve skutečnosti diskriminována byla, protože její šátek nepředstavoval žádné ohrožení klidu ve škole. V lednu 2015 vydal německý Ústavní soud rozhodnutí, že všeobecný zákaz šátků na státních školách je protiústavní, pokud šátek "nepředstavuje dostatečně konkrétní ohrožení školního klidu nebo státní povinnost zachovávat neutralitu".

10. února. 27letý žadatel o azyl z Nigérie ve městě Ahaus ubodal k smrti 22letou ženu, poté co údajně urazila jeho čest odmítnutím jeho snahy o sblížení. Hinduistická žena byla zaměstnána ve stejném azylovém zařízení, kde útočník žil. Byl zatčen v Basileji ve Švýcarsku.

11. února. Policejní šéf v Kolíně nad Rýnem Jürgen Mathies ohlásil zavedení nových bezpečnostních opatření pro známou kolínskou katedrálu. Opatření zahrnují zákaz velkých kufrů, cestovních tašek a turistických batohů. Návštěvníci mohou také být prohledáni. "Lidé by neměli mít strach vstoupit do katedrály," řekl.

15. února. 51letý muž z Iráku se v Bielefeldu pokusil zavraždit svou 51letou ženu. Zaútočil na ni kladivem při hodině němčiny v místní jazykové škole. Podle všeho muže rozzuřilo, že se žena stýká s dalšími studenty jazykové školy.

15. února. Police prohledala byty čtyř imámů podezřelých ze špionáže pro tureckou vládu. Měli podávat informace o duchovním, Fethullahu Gülenovi, sídlícím v Americe, kterého Ankara obviňuje z přípravy neúspěšného puče v červenci 2016.

17. února. 32letý Turek Volkan T. zastřelil v Offenbachu svou bývalou přítelkyni. Jednalo se o 40letou německou ženu se dvěma dětmi. Muž řekl, že ho rozčílilo, když s ním žena ukončila vztah.

17. února. Ministryně obrany Ursula von der Leyen varovala před rozšířením boje proti Islámskému státu na boj proti všem muslimům. "Musíme být opatrní, aby se z toho nestal boj proti Islámu a muslimům obecně," řekla von der Leyen v průběhu debaty ve Spojených státech, která se týkala "zákazu cestování muslimů do USA".

19. února. Kancléřka Angela Merkelová při projevu na Mnichovské konferenci o bezpečnosti prohlásila, že příčina islámského terorismu tkví ve "špatném pochopení islámu" (ein fehlgeleiteter Islam) a ne v islámu jako takovém. V projevu také žádala islámské autority o jasné definování "zřetelné dělicí čáry mezi mírumilovným islámem a terorismem ve jménu islámu".

21. února. Podle novin Westdeutsche Allgemeine Zeitung, žádal údajně turecký konzulát v Severním Porýní-Vestfálsku turecké rodiče v Kolíně nad Rýnem, Essenu a Münsteru o nahlášení jakékoliv kritiky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterou zaslechnou jejich děti ve školách. Rodičům bylo doporučeno, aby své děti přiměly učitele natáčet a důkazy předávat tureckým autoritám.

21. února. Podle dokumentu získaného agenturou Reuters navrhli němečtí úředníci Evropské Unii uvolnění některých pravidel ochrany lidských práv, aby bylo možné deportovat více žadatelů o azyl, zatímco čekají na výsledky azylového řízení. Stávající zákony EU o lidských právech umožňují deportovat žadatele o azyl pouze do zemí, které splňují určitá kritéria: ochrana před ohrožením a perzekucí, humánní podmínky přijetí a alespoň částečný přístup k lékařské péči, vzdělání a na trh práce. V dokumentu se píše, že některé body zřetelně přesahují základní pravidla ochrany v Ženevské úmluvě a Listině základních práv Evropské unie.

22. února. Bavorská vláda odsouhlasila zákaz zahalování celého obličeje "při výkonu veřejné služby, na univerzitách, ve školách, v mateřských školách, v oblastech veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku a při volbách". Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann opatření označil za nezbytné, protože ženy zahalené v nikábu nebo burce představují překážku pro komunikaci a veřejnou bezpečnost. "Komunikační výměna probíhá nejen prostřednictvím slov, ale také pohledem, výrazem tváře a gesty," řekl Hermann. "Jedná se o základní pilíř mezilidských vztahů, jež tvoří základ naší společnosti a svobodného, demokratického pořádku."

25. února. V Euskirchenu ubodal k smrti 32letý německý Turek svou bývalou přítelkyni, 32letou Němku, protože začala chodit s někým jiným.

26. února. Podle Spolkového ministerstva vnitra se v roce 2016 v Německu odehrálo 3 533 útoků na migranty a žadatele o azyl, které byly hlášeny policii. Průměrně tedy téměř 10 denně. Při útocích bylo zraněno 560 lidí, včetně 43 dětí.

28. února. Abubaker C., 27letý muž z Pákistánu byl odsouzen na doživotí za uškrcení 70leté Marie Müller v její posteli v Bad Friedrichshallu. Po činu na zdi její ložnice napsal verše z Koránu. Žaloba potvrdila, že se jednalo o nábožensky motivovanou vraždu. Sunnitský muslim ženu očividně zavraždil kvůli jejímu římskokatolickému vyznání.

Březen 2017

1. března. Podle zprávy Global Wealth Migration Review z roku 2017 emigrovalo z Německa v roce 2016 více než 4 000 milionářů. Pro srovnání v roce 2015 jich emigrovalo 1 000. Než se rozhořela migrační krize v roce 2015, opouštělo Německo pouze pár stovek milionářů ročně. Většina z nich svůj odchod zdůvodňuje zhoršující se bezpečnostní situací. Nejvíce odcházejí do Austrálie, Kanady, Spojených Států, Dubaje a do Izraele. Masový odliv bohatství zmenšuje německou daňovou základnu. Děje se to v situaci, kdy německá vláda vynakládá desítky miliard eur na uprchlíky a migranty z muslimského světa. Šéfredaktor Andrew Amoils ve zprávě varuje, že bohatí představují v jistém smyslu varovný systém společnosti. Díky svým finančním možnostem, vzdělání a mezinárodním kontaktům je pro ně emigrace snazší než pro ostatní. Z dlouhodobějšího pohledu je však jejich odchod předzvěstí nárůstu emigrace i mezi střední třídou, píše se ve zprávě.

2. března. Abdalfatah H., 36letý migrant ze Sýrie, byl zatčen v Düsseldorfu na základě obvinění z vraždy 36 lidí v Sýrii ve jménu džihádistické skupiny Jabhat al-Nusra. Do Německa přišel se svou těhotnou ženou a třemi dětmi (3, 5 a 7 let) v říjnu 2015. Od dubna 2016 pobíral na sociálních dávkách 2 400 EUR (2 600 USD) měsíčně.

2. března. Správa střední školy Johannes Rau Gymnasium ve Wuppertalu požádala učitele, aby zakázali muslimským žákům "provokativní modlení" na veřejnosti. Ve vnitřním sdělení se píše: "V minulých týdnech bylo možné stále častěji pozorovat muslimské žáky při modlení v přítomnosti ostatních studentů. Rituálně se omývají na toaletách, pokládají na zem koberečky a zaujímají jisté pozice. To je zakázáno."

3. března. V Mönchengladbachu zavraždil 32letý žadatel o azyl, Ahmed Salim, 47letou Němku zřejmě proto, že s ním ukončila vztah. Muž používající také pseudonym Jamal Amilia byl zatčen ve Španělsku. V žádosti o azyl napsal, že pochází z Izraele. V jiné žádosti, kterou vyplnil v jiné zemi, napsal, že je z Maroka. Předpokládá se, že ve skutečnosti pochází z Iráku.

4. března. Podle týdeníku Der Spiegel odešlo z Německa více než 900 lidí, aby se připojili k Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Přibližně jedna třetina z nich se vrátila do Německa a o dalších 145 se předpokládá, že zahynuli v bojích. Státní žalobce varoval, že navrátilci jsou obzvlášť nebezpeční. "Často měli zkušenosti s extrémním násilím, jsou vysoce radikalizovaní a mají v Německu jen slabé vyhlídky."

7. března. Německá mutace časopisu ISIS z názvem Rumiyah vyzvala osamělé džihádistické vlky k zabíjení "odpadlých" imámů v Německu a Rakousku.

8. března. 22letý migrant sexuálně napadl 4 dívky ve veřejném bazénu v Oldenburgu. Policie řekla, že muž, který nemluví německy, je "mentálně narušený, což vzbuzuje pochybnosti o tom, zda si uvědomoval, že jeho jednání je nezákonné".

9. března. 37letý migrant z Kosova, Fatmir H., byl zatčen poté, co při útoku sekerou poranil 9 lidí, včetně dvou policistů, na hlavním vlakovém nádraží v Düsseldorfu. Policie řekla, že muž trpí paranoidní schizofrenií a v době útoku nebyl v "normálním psychickém stavu".

10. března. Neidentifikovaný muž mávající mačetou napadl 80letého muže v Düsseldorfu. Pachatel je stále na útěku. V Hamburku bylo zraněno 6 lidí, když dva mladiství zaútočili slzným plynem na vlakovou soupravu s 50 cestujícími. Tito pachatelé jsou také na útěku.

10. března. Podle místopředsedy Německého spolkového sněmu (Bundestag) Johannese Singhammera utratilo Německo za přijetí, ubytování a péči o migranty a uprchlíky v roce 2016 více než 23 miliard EUR (25 miliard USD). Průměrné roční náklady na migranta byly přibližně 11 800 EUR (13 000 USD). V samotném Berlíně činily skutečné náklady na migranty dvojnásobek původně předpokládaného rozpočtu: 1,27 miliardy EUR (33 mld. CZK) místo očekávaných 685 milionů EUR.

10. března. Spolková rada (Bundesrat), horní komora německého parlamentu, zamítla návrh zákona, který by urychlil deportaci do Alžírska, Maroka a Tunisu překlasifikováním těchto zemí do kategorie "bezpečných zemí původu". Německá ústava definuje bezpečné země jako země, ve "kterých lze dle místních zákonů, policejních praktik a obecných politických podmínek bezpečně předpokládat, že v nich neexistuje politická perzekuce či nelidské nebo ponižující tresty". Rozhodnutí, za kterým stály spolkové země s levicově zaměřenými vládními koalicemi, znamená, že zločinní migranti z Magrebu zůstanou v Německu na neurčito.

11. března. Policie v Essenu zmařila džihádistický útok na nákupní centrum na náměstí Limbecker Platz. Policejní šéf v Essenu Frank Richter řekl, že získal "velice konkrétní informace" o plánu na útok v obchodním centru, kde je více než 200 obchodů a v kteroukoliv sobotu se zde vyskytuje průměrně 60 000 návštěvníků. Policie zatkla dva salafisty z Oberhausenu, z nichž jeden bojoval za Islámský stát v Sýrii.

12. března. Počet zločinů spáchaných žadateli o azyl a uprchlíky v Bádensku-Württembersku v roce 2016 podstatně vzrostl. Podle statistik bylo z celkového počtu 251 000 podezřelých 107 417 jiného než německého původu. Převážně pocházeli z Turecka, Rumunska a Itálie. 25 379 pachatelů bylo žadateli o azyl či uprchlíky (v roce 2015 jich bylo 18 695). V roce 2016 spáchali 64 329 zločinů, což je oproti roku 2015 nárůst o téměř 20 %.

13. března. Počet zločinů spáchaných žadateli o azyl a migranty v Bavorsku v roce 2016 výrazně narostl. Mezi podezřelými z řad migrantů byli nejčastěji Syřané, jichž bylo 16,1 % (2015: 11,1 %), následovali Afghánci s 14,3 % (2015: 10,1 %), Iráčané s 8,8 % (205: 4,6 %) a Nigerijci s 6,8% (2015: 5,4 %). "Nárůst zločinu v Bavorsku mají na svědomí zejména podezřelí z řad cizinců, obzvláště migrantů," řekl bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann.

14. března. Imigrant z Kosova žijící v Německu 28 let, který je aktivním členem islámského salafistického hnutí, vyžadoval, aby střední škola Meierfeld v Herfordu poskytla jeho synovi v devátém ročníku modlitební místnost, "aby mohl vykonávat páteční modlitbu včas a nerušeně." Muž také zakázal svému synovi navštěvovat hudební výchovu, o níž prohlásil, že ji islám zakazuje. Modlitební místnost již dříve požadoval po střední škole Friedenstal, také v Herfordu, na kterou chodí další z jeho synů.

14. března. Více než 400 policistů se zúčastnilo razie v mešitě v Hildesheimu. Ministr vnitra Dolního Saska Boris Pistorius řekl, že mešita Deutschsprachigen Islamkreis Hildesheim (DIK) byla "ohniskem radikální salafistické scény". Ministr nařídil uzavření mešity, protože zde probíhalo "verbování muslimů k účasti v bojích v Iráku a Sýrii".

14. března. 17letý somálský migrant znásilnil 43letou ženu na vlakovém nádraží v Bamberku. Muž "jižanského typu" (südländischer Typ) znásilnil 14letou dívku na dětském hřišti v Döbelnu.

15. března. 40letý Němec tureckého původu ubodal svou 34letou ženu před mateřskou školkou v Kielu. Podle sousedů měl odděleně žijící pár neshody ohledně přestěhování dětí do Turecka.

17. března. Německé imigrační úřady testují software, který by měl být schopen rozeznat dialekt migrantů a tím pomoci rozpoznat legitimní žadatele o azyl. Asi 60 % migrantů, kteří do Německa přišli od roku 2015, nemá doklady totožnosti. "Myšlenka je taková, že nahrajeme ukázku řeči žadatelů o azyl a provedeme automatickou analýzu dialektu", řekl Julian Detzel ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF).

18. března. 5 arabských migrantů bylo obviněno z hromadného znásilnění 7leté dívky v přijímacím středisku pro uprchlíky v okrese Bahrenfeld v Hamburku.

19. března. Dva syrští žadatelé o azyl ve věku 17 a 23 let pobodali za denního světla dvě náhodné kolemjdoucí na pěší zóně v Dessau-Rosslau.

20. března. 3 žadatelé o azyl sexuálně napadli 34letou ženu v autobusu v Mnichově. Migranti následně napadli i zasahující policisty. Jeden z migrantů pěstí prorazil výlohu obchodu a další z nich mával 25 centimetrů dlouhým kuchyňským nožem.

21. března. Dva severoafričtí žadatelé o azyl byli obviněni z pokusu o zabití poté, co strčili 40letého muže do kolejiště před přijíždějící vlak ve stanici Dresden-Zschachwitz. Strojvůdce zastavil soupravu několik metrů před mužem, kterému pachatelé, 23letý Maročan a 27letý Libyjec, bránili dostat se zpět na nástupiště. Hlavní žalobce Lorenz Haase nejprve muže zprostil obžaloby se závěrem, že pro vražedný úmysl není dostatek důkazů. Následující den Haase své rozhodnutí změnil, poté co se zvedla celonárodní vlna rozhořčení.

21. března. Tři mladiství salafisté obdrželi tresty odnětí svobody v trvání 6 až 7 let za pumový útok na sikhský chrám v Essenu v roce 2016. Soudce rozhodl, že motivem útoku, při kterém byli zraněni tři lidé, byla nenávist k jinému náboženství.

22. března. Německá tisková rada (Presserat) uvolnila svá doporučení (Pressekodex) pro kriminální zpravodajství. Novináři mají nyní povoleno zveřejňovat informace o etnickém nebo náboženském původu podezřelých a pachatelů, pokud pro to existuje "oprávněný veřejný zájem". Předtím měli novináři povoleno tyto detaily uvádět pouze v případě, že to bylo absolutně nezbytné (begründeter Sachbezug) pro pochopení popisovaných událostí. Změnu zapříčinily stížnosti německých médií na obtížnou interpretaci předchozích doporučení.

23. března. Pracovní soud v Mannheimu zamítl žalobu 40leté muslimské zdravotní sestry. Ta si stěžovala na nespravedlivou výpověď z pečovatelského domu, kterou dostala po pouhém týdnu v práci, když odmítla umývat pacienty mužského pohlaví. Soud rozhodl, že zaměstnavatel má právo propustit zaměstnance během 6 měsíční zkušební doby.

23. března. Podle novin Stuttgarter Nachrichten se počet vězňů v Bádensku-Württembersku zvýšil o 615 na 7 400 od roku 2015. Všech 17 věznic ve spolkové zemi je přeplněno. Důvodem nárůstu počtu vězňů je příliv migrantů. Poměr cizinců ve věznicích se během posledních dvou let zvýšil z 39 % na 46 %.

24. března. Berlínská policie vytvořila speciální jednotku pro vyšetřování útoků kyselinou. V prvních třech měsících roku 2017 bylo ve městě obětí útoku kyselinou nejméně šest žen.

24. března. 31letý afghánský migrant zaútočil kladivem na 59letého cyklistu v Hamburku. Policie uvedla, že muž, kterého našli pokrytého krví oběti, je "psychicky nemocný".

24. března. 30letý muž vykřikující "Alláhu akbar" a "všichni tu zemřete" způsobil dočasné uzavření hlavního autobusového nádraží v Bamberku. Policie řekla, že muž projevoval "zřetelné příznaky psychické nemoci". Kvůli jeho "nemoci" na něj nebyl vydán zatykač.

25. března. Noviny Bild am Sonntag získaly uniklou policejní zprávu ze Severního Porýní-Vestfálska, v níž se píše, že policie už v březnu 2016 věděla o plánovaném útoku Anise Amriho. 31letý Tunisan, který provedl džihádistický útok na Vánoční trh v Berlíně 19. prosince nebyl deportován, protože neměl pas. Zpráva uvádí: "Amri představuje riziko sebevražedného útoku. Očekává se, že Amri teroristický útok skutečně provede."

28. března. Humboldtova univerzita v Berlíně ohlásila otevření Islámského teologického institutu. Cílem programu je "nabídnout akademický základ islámské teologie pro vzdělávání imámů a poskytnout studentům kvalifikaci pro učitelské pozice". Berlínský starosta Michael Müller odhalil, že institut budou financovat němečtí daňoví poplatníci částkou 13,5 milionu EUR (14,5 milionu USD). Tyto peníze zajistí financování institutu do roku 2022. Rektorka Humboldtovy univerzity Sabine Kunst odmítla žádosti o založení společné "Teologické fakulty" pro křesťany, muslimy a židy: "Pro Humboldtovu univerzitu je prvním krokem založení Islámského teologického institutu. Chceme, aby byl úspěšný. A je důležité, abychom tento klíčový projekt nezkomplikovali mnohem širším zaměřením."

31. března. V Güterslohu 43letý Syřan pálil svou 18letou dceru cigaretou a vyhrožoval jí zabitím. Otec se synem následně napadli zasahující policisty. Ti museli k obraně použít pepřový sprej. Dívka byla umístěna do ochranné vazby.

Duben 2017

1. dubna. 14letého studenta školy Friedenauer Gemeinschaftsschule v Berlíně napadli jeho muslimští spolužáci, poté co přišli na jeho židovský původ. Podle berlínských novin Tagesspiegel jsou zhruba tři čtvrtiny žáků školy muslimové. Rodiče svého syna přemístili na jinou školu a obvinili ředitele, že nezasahuje proti muslimskému antisemitismu ve škole.

3 dubna. Vládní mluvčí Steffen Seibert odmítl volání několika členů Křesťanské demokratické unie (CDU), strany kancléřky Angely Merkelové, po zákonu o islámu, který by reguloval islámské praktiky v Německu. Požadovali podmínku znalosti němčiny pro imámy a povinnou registraci mešit. Jens Spahn, člen výkonného výboru CDU, řekl, že německé úřady "nemají ponětí, kolik mešit v Německu je, kde se nacházejí a kdo je financuje". Seibert oponoval tvrzením, že náboženská svoboda je "jedním ze základních pilířů německé ústavy".

3. dubna. Vrchní zemský soud v Düsseldorfu odsoudil Marca G., 29letého konvertitu k Islámu, k doživotnímu vězení za nastražení bomby na hlavním vlakovém nádraží v Bonnu v prosinci 2012. Další tři džihádisté byli odsouzeni na 9,5 až 12 let vězení za účast ve spiknutí za účelem vraždy protiislámského politika v Leverkusenu. Soud byl jedním z nejdelších v novodobé historii. V průběhu 155 dní bylo vyslechnuto 27 expertů a 157 svědků.

5. dubna. V Lipsku pobodal 34letý Syřan svou 28letou manželku, protože se s ním chtěla rozvést. Jejich dvě děti byly svědky útoku a nyní jsou umístěny v ochranné vazbě.

7. dubna. Podle výzkumu Bertelsmannovy nadace si většina Němců (54 %) myslí, že Německo by už nemělo přijímat žádné další migranty. V roce 2015 mělo podle stejné studie tento názor 40 % Němců. "Mnoho lidí si myslí, že byl dosažen bod zlomu – ochota přijímat další uprchlíky se významně snížila," píše se ve studii.

11. dubna. Německé muslimské spisovatelce Zaně Ramadani bylo po vydání knihy "The Veiled Threat" vyhrožováno smrti. Kniha pojednává o problematické situaci muslimských žen v Evropě. Poté, co německé úřady autorce odmítly poskytnout policejní ochranu, zažádala si o zbrojní průkaz. Ramadani, bývalá radikální feministka, označuje islámský šátek za "pohřební rubáš svobodné společnosti".

13. dubna. Němečtí žalobci vydali zatykač na 26letého Iráčana Abdula Beseta al-O., který byl zadržen v souvislosti s útokem z 11. dubna na autobus s hráči prvoligového fotbalového týmu Borussie Dortmund. Spolkový generální prokurátor oznámil, že muž se přidal k Islámskému státu v Iráku v roce 2014 a vedl skupinu 10 bojovníků. "Cílem jeho skupiny byly únosy, vydírání a vraždy," sdělila ve svém prohlášení kancelář Spolkového generálního prokurátora. Muž v březnu 2015 odcestoval do Turecka a odtud na začátku roku 2016 pokračoval do Německa.

23. dubna. V Drážďanech zavraždil 29letý pákistánský uprchlík Shahajan Butt svou 41letou vietnamskou přítelkyni Thu T. Policie řekla, že muže, který dorazil do Německa v prosinci 2015, rozzuřilo zjištění, že jeho přítelkyně na svém facebookovém profilu nemá žádné jeho fotky. Podezříval ji, že má dalšího přítele.

23. dubna. Ve městě Syke uškrtil 32letý Iráčan Murab B. svou 32letou manželku Mehe. K. Vražda se odehrála před zraky jejich tří dětí ve věku 1, 2 a 9 let.

24. dubna. Podle policejních statistik kriminality (Polizeiliche Kriminalstatistik, PKS), což je oficiální výroční zpráva o kriminalitě v Německu, se počet podezřelých z řad migrantů zvýšil v roce 2016 o více než 50 %. Ve zprávě se píše, že v roce 2016 bylo 174 000 migrantů podezřelých ze spáchání trestného činu, což je oproti roku 2015 nárůst o 52,7 %. "Je alarmující, že je naše společnost vystavena takové brutalitě," řekl ministr vnitra Thomas de Maizière.

24. dubna. Nezávislá skupina expertů na antisemitismus vydala 300stránkovou parlamentní zprávu, podle níž Židé čelí "rostoucí hrozbě" muslimského antisemitismu. "Veřejnost nevnímá antisemitismus jako aktuální téma, což je velký problém," řekl Patrick Siegele, ředitel Centra Anny Frankové a koordinátor zprávy.

27. dubna. Podle deníku Die Welt se několik tisíc afghánských žadatelů o azyl vydává za bývalé členy Talibanu. Zřejmě tím chtějí zvýšit své šance na získání povolení k pobytu v Německu. Tento takzvaný "Talibanský trik" spočívá v tom, že muži prohlašují, že pokud budou vráceni do Afghánistánu, hrozí jím mučení a trest smrti. Německé úřady musí podle zákona prozkoumat každý případ. Posouzení oprávněnosti jednotlivých tvrzení pro ně představuje "mamutí úkol".

28. dubna. Německý spolkový sněm (Bundestag), dolní komora německého parlamentu, schválil návrh zákona zakazující zaměstnancům státní správy, soudcům a vojákům nosit v práci islámský šátek zahalující celý obličej. Německá vládní koalice v prohlášení uvedla, že "zahalování obličeje z náboženských nebo ideologických důvodů je v kontradikci s podmínkou neutrality státních zaměstnanců". Podle zákona ženy musí ukázat obličej také při identifikační kontrole. "Integrace mimo jiné také znamená, že musíme jasně definovat naše hodnoty a zřetelně určit hranice naší tolerance k jiným kulturám," řekl minstr vnitra Thomas de Maizière.

29. dubna. Ministr vnitra De Maizière sklidil bouři kritiky za článek, který publikoval v deníku Bild. V něm po migrantech požaduje, aby akceptovali německou Leitkultur (vedoucí či základní společná kultura společnosti). Německo podle něj potřebuje "aby tato základní kultura fungovala jako sjednocující prvek společnosti, zejména proto, že migrace a otevřená společnost nás stále více rozděluje". De Maizière v článku nastínil deset základních znaků německého kulturního základu, mimo jiné princip meritokracie a respekt k německé kultuře a historii. Napsal: "V Německu si při pozdravu potřeseme rukou a řekneme naše jméno. Jsme otevřená společnost. Ukazujeme svůj obličej. Neschováváme se v burkách."

Květen 2017

2. května. Úřady v Hamburku přistoupily k bezprecedentnímu kroku. Zkonfiskovaly šest prázdných bytových jednotek ve čtvrti Hamm poblíž centra města a pronajaly je proti vůli jejich majitelů. Vyvlastnění bylo provedeno na základě Hamburského zákona o ochraně bytů (Hamburger Wohnraumschutzgesetz). Zákon z roku 1982 byl aktualizován socialistickou radnicí v květnu 2013 a umožňuje městu zabavit jakoukoliv obytnou nemovitost, pokud je prázdná déle než 4 měsíce. Nucený pronájem, první takový případ v Německu, má údajně za cíl zmírnit nedostatek bydlení, jehož je v důsledku migrační politiky otevřených dveří kancléřky Angely Merkelové akutní nedostatek.

3. května. 29letý migrant z Afghánistánu ubodal 38letou afghánskou ženu, která konvertovala ke křesťanství. Útočník ženu přepadl, když se svými dvěma dětmi vycházela z obchodu s potravinami ve městě Prien am Chiemsee.

4. května. Ve Freiburgu pobodal 33letý syrský žadatel o azyl svou 24letou manželku. Kurdská křesťanka se předtím již z jejich společného bytu vystěhovala, ale vrátila se pro nějaké osobní věci. Jejich tři děti jsou nyní v ochranné vazbě.

5. května. Podle průzkumu provedeného pro časopis Focus vyšlo najevo, že 52,5 % Němců souhlasí s tím, že Německo potřebuje Leitkultur (řídící nebo vedoucí základní kultura společnosti). Pouze 25,3 % respondentů bylo proti. Za nejdůležitější elementy německé Leitkultur považovali respondenti německý jazyk, povinnost podřídit se základním zákonům, stejná práva mužů a žen a odmítnutí radikálních názorů, které odporují demokratickému zřízení.

9. května. Soud v Kielu odsoudil 35letého Turka na dva a půl roku do vězení za postřelení své odděleně žijící manželky. Muž prostřelil ženě obě kolena, čímž chtěl dosáhnout toho, aby již nebyla atraktivní pro ostatní muže. U soudu zaznělo, že muž odvedl svou ženu po páteční modlitbě za mešitu a tam ji obvinil z pošpinění své cti. Poté, co ji postřelil, prohlásil: "Teď už nemůžeš chodit, teď zůstaneš doma."

10. května. 18letý žadatel o azyl ze Somálska byl odsouzen na sedm a půl roku ústavní psychiatrické léčby za vraždu 87leté ženy v domově důchodců v Neuenhausu. Policie řekla, že obviněný vnikl do budovy odemčenými zadními dveřmi s cílem mít sex s postaršími obyvateli domova. Sexuálně napadl 59letého ochrnutého muže a ve vedlejším pokoji sexuálně napadl 87letého muže. Poté zavraždil jeho ženu, která spala ve stejném pokoji.

16. května. Po pěti měsících rozjímání představila vládní operační skupina seznam toho, co považuje za 15 určujících principů německé kultury. Zaobalen do průpovídky "Soudržnost v rozdílnosti" obsahuje seznam převážně obecné názory na německou kulturu. Rovnost pohlaví, svoboda projevu, svoboda náboženství, pluralismus a demokracie – nic z toho není pro Německo jedinečné. V seznamu zároveň není zmínka o tom, že by německá kultura měla být vedoucí nebo řídící základní kulturou (Leitkultur). Také se operační skupina nezmínila o tom, že by se migranti měli přizpůsobit německému způsobu života. Spíše to vyznělo tak, že principy popsané v seznamu jsou určeny k povzbuzení Němců k vřelému přijetí cizích kulturních norem, které migranti do Německa přinášejí.

16. května. 32letý irácký Jezíd byl odsouzen na 11 let vězení za znásilnění dvou čínských studentek (22 a 28 let) na univerzitě v Bochumi v srpnu a listopadu 2016. Policie muže, který žil se ženou a dvěma dětmi v uprchlické ubytovně v Bochumi, spojila s oběma zločiny pomocí analýzy DNA. "Nikdy neprojevil žádnou lítost," řekl žalobce Andreas Bachmann. "Jak může člověk, který prchá před násilím a nebezpečím, způsobit takové utrpení jiným lidem?"

17. května. Ve Pforzheimu ubodal k smrti 53letý muž z Tádžikistánu svou 50letou manželku v jejím zaměstnání. Žena pracovala v křesťanské mateřské školce a stále není jasné, zda konvertovala ke křesťanství.

18. května. 32letý muž z Bosny Edin A. zavraždil v Berlíně svou bývalou 35letou německou přítelkyni Michelle E. poté, co ukončila jejich vztah plný násilí. Také unesl a mučil jejího 12letého syna, který se musel dívat na vraždu své matky. Sousedé řekli, že opakovaně upozorňovali policii na násilné chování Edina A. Policie však nezakročila.

22. května. Soud v Hannoveru vyslechl, jak 39letý Kurd tureckého původu Nurretin B., přivázal jednu ze svých tří manželek vzadu za auto a vláčel ji ulicemi Hamelnu. Předsedající soudce Wolfgang Rosenbusch požádal Kader K., jež se celé týdny před tím nacházela v kómatu, aby popsala svou verzi příběhu. Vypověděla, že "horor" začal už v březnu 2013 ihned po islámské svatbě dle práva šaría (takové manželství je podle německého práva neplatné), kdy jí Nurettin B. zakázal jakýkoliv kontakt s přáteli a rodinou. Dům měla dovoleno opustit pouze při nákupu potravin a při návštěvách lékaře. Nesměla mít ani mobil. Rosenbush se jí zeptal: "Má nějaký problém se ženami?" Kader K. odpověděla: "Věří, že ženy jsou pouhé otrokyně, a musí být zticha."

24. května. Ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro Deutschlandfunk Radio řekl, že Němci se mohou od muslimů hodně naučit: "V islámu je povědomí o mnoha humánních hodnotách. Vzpomeňte si na pohostinnost a podobné věci, včetně tolerance. Já například věřím, že po mnoho století Židé trpěli v islámských zemích méně než v těch křesťanských." Schäuble prohlásil, že džihádistické útoky, včetně pumového útoku, který proběhl 22. května v Manchesteru v Anglii, jsou motivovány "špatným pochopením náboženství". Na dotaz, zda je islám součástí Německa, odpověděl: "Tak tedy ještě jednou. Fráze 'Islám je součástí Německa' je pouze střízlivé konstatování skutečnosti. Každý, kdo to popírá, popírá realitu. A tím pádem není dobrým politikem, protože politika začíná pochopením reality."

30. května. 17letý džihádista byl zatčen v zemském okrese Uckermark v Braniborsku na základě podezření z plánování sebevražedného útoku v Berlíně. Policie řekla, že zadržený přišel nelegálně do Německa v roce 2015 a byl zaregistrován jako žadatel o azyl. Od té doby žil v ubytovně pro nezletilé uprchlíky bez doprovodu.

Červen 2017

1. června. Syrský uprchlík v Oldenburgu byl ubodán k smrti jiným syrským uprchlíkem, protože jedl zmrzlinu během Ramadánu. Vražda, která se odehrála za denního světla na rušné nákupní zóně, je jen nejnovějším příkladem uplatňování práva šaría na německých ulicích.

1. června. Německý parlament zakázal dětská manželství. Nový zákon určuje minimální věkovou hranici pro sňatek na 18 let a zároveň anuluje všechna existující manželství, při jejichž uzavření bylo některému ze zúčastněných méně než 16 let. Zákon také umožňuje soudům anulovat manželství, kde byl v den svatby alespoň jeden z účastníků ve věku 16 – 18 let. Dříve byla věková hranice pro uzavření sňatku 16 let. V některých případech bylo v minulosti povoleno 18letým uzavřít sňatek s 16letými. V Německu bylo podle Centrálního registru cizinců se sídlem v Kolíně nad Rýnem (Ausländerzentralregister - AZR) více než 1 500 nezletilých zaregistrováno jako ženatí. 361 z nich bylo mladších 14 let. Nejvíce těchto dětí pochází ze Sýrie (664), následuje Afghánistán (157), Irák (100) a Bulharsko (65).

2. června. Asi jeden milion ne-Evropanů žijících v Německu, je nyní na sociální podpoře, což je nárůst o 124 % během jednoho roku, tvrdí nová statistika od Spolkového úřadu práce (Bundesagentur für Arbeit). V počtu příjemců patří první místa příjemcům dávek z následujících zemí: Sýrie (509 696), Turecko (276 399), Irák (110 529) a Afghánistán (65 443).

2. června. Každoroční hudební festival Rock am Ring v Norimberku byl dočasně přerušen z důvodu hrozby možného džihádistického útoku. Policie požádala 90 000 návštěvníků, aby opustili prostory koncertů "ukázněným a klidným" způsobem.

3. června. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann vyzval německou civilní zpravodajskou službu (BfV), aby začala sledovat nezletilé, kteří jsou podezřelí ze spolupráce s islamistickými skupinami.

4. června. 41letý Mostafa J., žadatel o azyl z Afghánistánu, ubodal k smrti 5letého ruského chlapce v uprchlické ubytovně v Arnschwangu. Afghánec, který se pohádal s chlapcovou 47letou matkou, byl zastřelen policií. Později vyšlo najevo, že muž měl v Německu kriminální historii a měl být deportován, což se nestalo. V roce 2014 se mu podařilo obelstít soud tím, že předstíral konverzi ke křesťanství, za což by mu po deportaci do Afghánistánu hrozila smrt.

5. června. Studie provedená skupinou expertů Hanns Seidel Foundation, think-tanku přidruženého k bavorské Křesťanské sociální unii (CSU), zjistila, že polovina žadatelů o azyl v Bavorsku plně souhlasí s klasickou antisemitskou představou o židovské moci. Asi 60 % Afghánců, 53 % Iráčanů a 52 % Syřanů řeklo, že Židé mají příliš velký vliv.

7. června. 27letý migrant ze Sýrie ubodal k smrti v Saarbrückenu psychologa Červeného kříže. Útočník a psycholog se údajně pohádali v průběhu terapeutického sezení v poradenském centru pro traumatizované uprchlíky.

9. června. 32letý čečenský migrant Rashid D. byl odsouzen na 13 let do vězení za to, že podřezal krk své ženě a vyhodil ji z okna bytu ve druhém patře. Muž byl obviněn ze zabití místo z vraždy, protože tato "vražda ze cti" se udála v zápalu vášně. Muž si myslel, že je mu žena nevěrná.

12. června. 44letý migrant ze Sýrie Sultan K. byl zatčen v bytě v Bullenhausenu na základě obvinění ze členství v teroristické skupině Jabhat al-Nusra. Policie uvedla, že jeho tři bratři Ahmed K. (51), Mustafa K. (41) a Abdullah K. (39) jsou ze členství v této skupině také podezřelí. Zatčení potvrzuje obavy, že džihádisté se do Německa dostávali vydáváním se za uprchlíky.

12. června. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrman vyzval tři německé spolkové země – Berlín, Brémy a Severní Porýní-Vestfálsko – k zavedení náhodných policejních kontrol. Místní zákony proti "rasovému profilování" zakazují policii těchto tří spolkových zemí zastavit a identifikovat jednotlivce. Hermann to nazval "nehoráznou trhlinou v bezpečnosti, která musí být urgentně uzavřena." Také řekl, že chce vidět rozsah náhodných kontrol rozšířen na hraniční oblasti, okolí letišť, železniční stanice a odpočívadla na dálnicích vedoucích do země i ven. V tuto chvíli jsou tyto kontroly povoleny pouze v pásmu 30 kilometrů od německých hranic.

13. června. Deník Bild zveřejnil na svém webu film "Vyvolení a vyloučení: Nenávist k Židům v Evropě", který byl cenzurován francouzsko-německým televizním kanálem ARTE, protože ukazoval islámský antisemitismus a nenávist k Židům ve všech oblastech evropského života. Julian Reichelt, šéfredaktor Bildu Online, k tomu řekl:

"Tento televizní dokument ukazuje rozbujelou, částečně společensky akceptovanou nenávist k Židům, která se dá charakterizovat jen dvěma slovy: odporná a hanebná. Je podezření, že dokument neběží v televizi, protože je politicky nevhodný a protože ukazuje antisemitský názor zastávaný v širokých vrstvách společnosti, což je znepokojivé. Naše historická zodpovědnost po nás vyžaduje rozhodný odpor k nevyslovitelným skutečnostem, které tento film ukazuje."

14. června. 33letý migrant ze Sýrie pobodal a vážně poranil svou exmanželku v supermarketu v Kolíně nad Rýnem. Pobodal také svého 13letého syna, který se snažil matku bránit.

15. června. 21letý migrant z Nigérie se rozběsnil poté, co byl opakovaně upozorněn manažerem veřejného plaveckého bazénu v Rosenheimu, že je z hygienických důvodů zakázáno koupání ve spodním prádle. Když dorazili policisté, tak na ně Nigerijec zaútočil.

16. června. V Berlíně byla otevřena první německá "liberální mešita". Mešitu Ibn Rushd-Goethe, která nabízí své služby v areálu kostela St. Johannis ve čtvrti Moabit, založila aktivistka za ženská práva Seyran Ates, kterou někteří oslavují jako "bojovnici za moderní islám". Mešita, ve které se mohou muži a ženy modlit společně a Korán je zde dovoleno interpretovat "historicky a kriticky", způsobila pobouření v muslimském světě. Direktoriát pro náboženské záležitosti (Diyanet) prohlásil, že praktiky v této mešitě "neodpovídají základním islámským zdrojům, principům víry, metodologii a zkušenostem nabytým za více než 1 400 let a jedná se o experimenty směřující ke zkáze a rozpadu náboženství." Seyran Ates, imámka mešity, je nyní pod 24hodinovou policejní ochranou.

17. června. Mírový pochod za odsouzení terorismu a násilí ve jménu islámu, který zorganizovaly německé muslimské skupiny v Kolíně nad Rýnem, měl extrémně nízkou účast. Organizátoři očekávali nejméně 10 000 účastníků, ale skutečná návštěvnost je odhadována mezi několika stovkami až tisíci. Největší německá islámská asociace, Turecká islámská unie (DITIB) účast odmítla se zdůvodněním, že nechtějí "vyslat falešný signál, že za mezinárodní terorismus jsou odpovědní hlavně muslimové."

18. června. Rodiče studenta na gymnáziu Kronwerk v Rendsburgu obdrželi předvolání k soudu, protože odmítli účast svého dítěte na návštěvě blízké mešity v rámci hodiny zeměpisu. Rodiče, kteří nejsou věřící, uvedli, že nechtějí, aby bylo jejich dítě vystaveno "náboženské indoktrinaci". Řekli, že nikomu nemůže být nařizován vstup do náboženské budovy proti jeho vůli. Škola trvala na tom, že návštěva mešity je povinná. Každý z rodičů dostal pokutu 150 EUR (175 USD), kterou odmítli zaplatit. Mešita, o kterou se jedná, náleží k hnutí Milli-Görüs (IGMG), které je jednou z největších evropských islámských organizací. Podle německé civilní zpravodajské služby BfV, se jedná o hnutí extremistické a výrazně antisemitistické.

18. června. Místní autority v Herefordu údajně zamlčovaly informaci o znásilnění 10leté dívky v uprchlické ubytovně ve městě. Dívka, která pochází z republiky bývalého Sovětského Svazu, byla znásilněna žadatelem o azyl z Ghany. Policie a místní úřady zprávu o tomto zločinu údajně zadržovaly déle než dva týdny.

18. června. Muslimové ve Freiburgu spustili online petici požadující zákaz mužských zaměstnanců v plaveckém bazénu ve městě, který je otevřený pouze ženám. V petici se tvrdí, že muslimské ženy, které si chtějí "odpočinout od každodenního zírání" nemohou nyní bazén navštěvovat. Petice dodává, že "přítomnost a dohled mužského personálu je hluboce zpátečnická a sexistická" a vyzývá k "vytvoření dialogu k podnícení oboustranného porozumění a přijetí". Vedení podniku uvedlo, že najalo mužský dohled z důvodu nedostatku ženského personálu.

20. června. Policie ve 14 spolkových zemích provedla razii v domovech více než tří desítek lidí obviněných z publikování nenávistných komentářů v sociálních médiích. Důvodem většiny těchto razií byly "pravicové komentáře", zatímco jen dvě prohlídky se týkaly "levicových agitátorů". Ředitel Spolkového kriminálního úřadu (Bundeskriminalamt, BKA) Holger Münch řekl: "Naše svobodná společnost nesmí tolerovat atmosféru strachu, vyhrožování či kriminálního násilí ať už na ulicích nebo na internetu." Kritici tvrdí, že tento zákrok je součástí snahy potlačit kritiku migrační politiky otevřených dveří kancléřky Angely Merkelové před zářijovými volbami.

20. června. Imám z Bavorska Benjamin Idriz vyzval německou vládu k zajištění výuky jazyka pro německé imámy, aby se mohly stát "hnací silou integrace a dialogu" v Německu. "Poptávka po imámech je enormní a mnoho času již bylo promrháno", řekl. "Musíme začít dříve, než ztratíme další generaci."

21. června. Rodiče více než 20 žáků páté třídy v Herder-Gymnasium, škole ve čtvrti Charlottenburg v Berlíně, zahájili bojkot školy, protože vedení odmítá potrestat jednoho žáka, který pravidelně šikanuje ostatní. Od minulého podzimu, kdy do školy nastoupil, sexuálně obtěžoval 11letou dívku a fyzicky napadl nejméně šest dalších žáků. Vedení školy odmítlo studenta potrestat, zřejmě z důvodu jeho migrantského původu a místo toho se obořilo na rodiče, kteří požadovali bezpečné prostředí pro své děti: "Velice nás mrzí, že kvůli jediné populistické výjimce mezi rodiči došlo k tak vážnému poškození reputace školy."

22. června. Komisařka spolkové vlády pro imigraci, uprchlíky a integraci Aydan Özoğuz přiznala, že jen asi čtvrtina až třetina takzvaných uprchlíků v Německu se zapojí na trh práce v následujících pěti letech a "u mnoha z nich bude potřeba až 10 let". V rozhovoru pro Financial Times uvedla, že mnoho z prvních syrských uprchlíků, kteří přišli do Německa, byli doktoři a inženýři, ale následovalo je "mnoho, mnoho dalších bez kvalifikace". Financial Times citují ze statistiky Spolkového úřadu práce, která ukazuje, že jen 6 500 uprchlíků z více než milionu, kterým byl povolen vstup do Německa v posledních dvou letech, se zapsalo do pracovních tréninkových programů.

22. června. Policie v Lübecku řekla, že uprchlíci přebírají obchod s drogami ve Šlesvicku-Holštýnsku. Od května se zde odehrálo více než 12 hromadných rvaček mezi Afghánci, Iráčany, Syřany a Severoafričany ozbrojenými noži a obušky. Někteří ze zúčastněných jsou známí pašeráci drog. "Dealeři drog cílí na migranty v uprchlických zařízeních a povyšují je na pouliční překupníky a kurýry," řekl Christian Braunwarth, mluvčí kanceláře veřejného prokurátora v Lübecku.

23. června. 37letý migrant ze Sýrie sexuálně napadl 10letou dívku v Tübingenu. Muž ji přepadl zezadu, když jela na kole. Kolemjdoucí, který slyšel její volání, jí přispěchal na pomoc. Policie řekla, že útočník je "známý delikvent" a že o něm věděla. Muž jižanského vzhledu (südländisches Erscheinungsbild) sexuálně napadl 23letou ženu za denního světla ve Voerde. 17letý německý Turek znásilnil 17letou dívku ve Stuttgartu.

24. června. 18letý syrský žadatel o azyl vykřikující "Alláhu Akbar" zranil čtyři lidi kovovým řetězem na centrálním autobusovém nádraží v Lünenu. Prvotní policejní zpráva popsala pachatele jen jako "18letého" a nezmínila, že tento útok věnoval Alláhovi. Policie v Dortmundu poskytla další detaily až na nátlak místního deníku.

25. června. Policista v Duisburgu požádal muže o přeparkování jeho proti předpisům zaparkovaného auta. Muž odmítl a začal na policistu křičet. Během několika minut se na scéně objevilo vice než 250 lidí a začalo policistu obtěžovat. Ten musel nakonec zavolat posily. K vyřešení situace, která začala jako běžný dopravní přestupek, bylo nakonec potřeba více než 50 policistů a 18 policejních vozů.

25. června. Čtyři muži z Iráku sexuálně napadli tři dívky ve věku 13, 15 a 16 let ve veřejném bazénu v Kasselu. 35letý migrant z Rumunska sexuálně napadl dvě dívky ve věku 12 a 13 let ve veřejném bazénu ve Stuttgartu. Muž byl vyslechnut a propuštěn.

26. června. Pracovní soud v Berlíně nařídil městu Berlín zaplatit 6 900 EUR (7 900 USD), tedy ekvivalent dvouměsíční mzdy, muslimské učitelce, jejíž žádost o zaměstnání v jazykové škole byla zamítnuta z důvodu nošení šátku. Zákon neutrality v Berlíně (Neutralitätsgesetz) zakazuje učitelům nošení viditelných náboženských symbolů ve školách, ale Spolkový ústavní soud (Bundesverfassungsgericht) rozhodl, že obecný zákaz muslimských šátků je protiústavní, pokud nejde o konkrétní ohrožení bezpečnosti. V únoru rozhodl Národní pracovní soud v Berlíně-Brandenburgu o udělení kompenzace 8 600 EUR (9 800 USD) muslimské ženě poté, co její žádost o zaměstnání byla odmítnuta z důvodu nošení šátku. Soudci rozhodli, že jde o porušení Zákona o rovném zacházení (Gleichbehandlungsgesetz).

27. června. Muž "jižanského vzhledu" (südländisch aussehenden) znásilnil ženu v parku v centru Kolína nad Rýnem. Dva muži "tmavé pleti" (dunkelhäutigen Männer) sexuálně napadli 52letou ženu v Hüfingenu.

28. června. 23letý migrant z Iráku byl zatčen v Immenstaadu u jezera Constance na základě obvinění z válečných zločinů. Poté co muž, který přijel do Německa jako uprchlík na vrcholu migrační krize ke konci roku 2015, údajně vyhrožoval smrtí svému spolubydlícímu v ubytovně pro migranty v Böblingenu, tak policie v jeho pokoji nalezla tři mobilní telefony. V jednom z telefonů byla fotografie, na které pózuje vedle šesti useknutých hlav džihádistů Islámského státu.

29. června. Mohammad Hussain Rashwani, 38letý migrant ze Sýrie, se pokusil useknout hlavu 64leté Iloně Fugmann v salonu krásy v Herzbergu. O méně než rok dříve Fugmann nabídla Rashwanimu práci kadeřníka ve svém salonu a německá média ho vychvalovala jako příklad úspěšné integrace. O Iloně Fugmann a jejím manželovi Michaelovi se říká, že vůči Rashwanimu prokazovali "nekonečnou dobrotu a velkorysost". Mohammad se však údajně obtížně vyrovnával s nadřízenou ženského pohlaví. "Stále jsem přesvědčen o tom, že je na 100 % správné pomáhat ostatním lidem, ale musíme si přiznat, že v tomto případě naše pokusy o integraci selhaly", uzavírá Michael.

30. června. Německý parlament schválil kontroverzní zákon, který umožňuje pokutovat sociální sítě částkou až 50 milionů EUR (57 milionů USD) pokud neodstraní takzvané nenávistné komentáře. Vynucovací zákon (Netzwerkdurchsetzungsgesetz, NetzDG), běžně známý jako "Facebookový zákon" dává sociálním sítím 24 hodin na smazání nebo zablokování "zřejmých porušení zákona" (offenkundig strafbare Inhalte) a 7 dní na vypořádání se s méně zjevnými případy. Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas řekl, že opatření "ukončí zákon džungle na internetu". Kritici tvrdí, že zákon omezí svobodu projevu, protože sociální sítě budou ze strachu z vysokých sankcí mazat příspěvky bez kontroly, jestli nejsou v mezích zákona a měly by zůstat online. Další říkají, že skutečný účel zákona je umlčet kritiku vládní migrační politiky otevřených dveří, stejně tak multikulturalismu či nárůstu islámu v Německu před celostátními volbami, které se budou konat 24. září 2017.

Soeren Kern je vedoucí spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.

Překlad původního textu: The Islamization of Germany in 2017: Part I
Překlad: Jan Kuta, Libor Popovský

zdroj:https://cs.gatestoneinstitute.org/12279/islamizace-nemecka-2017