Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Evropa: Další migranti přicházejí

Hodnocení uživatelů:  / 4
NejhoršíNejlepší 

"Osm až deset miliónů migrantů je stále ještě na cestě"

Evropská unie vyzvala své členské státy, aby v příštích šesti měsících zrušily hraniční kontroly - zavedené na vrcholu migrační krize v září 2015.

Návrat k otevřeným hranicím, který by umožnil cestování bez pasů v celé EU, přichází v době, kdy počet přistěhovalců, kteří překračují Středomoří, nadále stoupá a kdy turecké úřady stále častěji hrozí, že poruší dohodu o výměně migrantů, která snížila tok migrantů z Turecka do Evropy.

Kritici tvrdí, že zrušení hraničních kontrol by nyní mohlo vyvolat další ještě větší migrační krizi tím, že povzbudí potenciálně milióny nových migrantů z Afriky, Asie a Středního východu k tomu, aby se vydali na cestu do Evropy. Rovněž by to umožnilo džihádistům překročit bez rizika odhalení evropské hranice, aby poté prováděli útoky, kdykoliv a kdekoliv se jim zachce.

  • evropa-dalsi-migranti-prichazeji

Na tiskové konferenci v Bruselu 2. května vyzval evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos Rakousko, Dánsko, Německo, Norsko a Švédsko – země patřící mezi nejbohatší a migranty nejvíce vyhledávané destinace v Evropě - aby v příštích šesti měsících postupně zrušily dočasné kontroly, které jsou v současné době zavedeny na jejich vnitřních schengenských hranicích.

Takzvaná Schengenská dohoda, která vstoupila v platnost v březnu 1995, zrušila řadu vnitřních hranic EU, což umožňuje volný pohyb osob mezi většinou zemí tohoto bloku. Schengenská dohoda spolu s jednotnou evropskou měnou jsou základními pilíři Evropské unie a základními stavebními bloky pro budování Spojených států v Evropě. Obhájci evropského federalismu se snaží zachovat obojí - jednotnou měnu a otevřené hranice - přestože čelí otázkám o jejich dlouhodobé udržitelnosti.

Avramopoulos argumentoval, že hraniční kontroly "neodpovídají evropskému duchu solidarity a spolupráce", a dodal:

"Nastal čas, abychom přijali poslední konkrétní kroky, které by schengenský prostor postupně vrátily k normálnímu fungování. To je náš cíl a zůstává nezměněn: plně funkční schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích. Schengen je jedním z největších úspěchů evropského projektu. Musíme udělat vše, abychom ho ochránili."

Dočasné hraniční kontroly byly zřízeny v září 2015 poté, co do Evropy dorazily stovky tisíc migrantů a když členské státy EU, vedené Německem, vydaly některým zemím EU zvláštní povolení k zavedení nouzových kontrol až na dva roky. Od té doby Evropská Unie schválila šestiměsíční prodloužení kontrol na německo-rakouské hranici, na hranicích Rakouska s Maďarskem a Slovinskem a na dánských, švédských a norských hranicích (Norsko je členem Schengenu, ale nikoliv EU). Několik zemí argumentovalo, že potřebují hraniční kontroly, aby mohly bojovat proti hrozbě islámského terorismu.

Švédsko, které tvrdí, že provádí nejvíce hraničních kontrol mezi zeměmi EU, 2. května oznámilo, že zruší kontroly na hranicích s Dánskem. Švédsko přijalo 81 000 žadatelů o azyl v roce 2014; 163 000 v roce 2015; 29 000 v roce 2016 a stejný počet se očekává v roce 2017.

26. dubna vyzvalo Rakousko k neomezenému prodloužení hraničních kontrol. Rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka řekl: "Pokud jde o veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost, tak prostě potřebuji vědět, kdo přichází do naší země." Rakousko, které v roce 2015 přijalo přibližně 90 000 migrantů, také vyzvalo k "odložení" EU programu přerozdělování uprchlíků na základě kvót, který vyžaduje, aby členské státy EU přijaly povinné a přiměřené rozdělení žadatelů o azyl, kteří přijdou do jiných členských států.

9. března prodloužilo Norsko hraniční kontroly o další tři měsíce.

26. ledna Dánsko prodloužilo hraniční kontroly o další čtyři měsíce. Ministryně pro integraci Inger Støjbergová uvedla, že její vláda prodlouží hraniční kontroly "dokud nebudou evropské hranice pod kontrolou."

19. ledna Německo a Rakousko oznámily, že hraniční kontroly mezi jejich zeměmi budou pokračovat na neurčito, "dokud nebude vnější hranice EU dostatečně chráněna".

Počet přistěhovalců, kteří přicházejí do Evropy, má zatím opět vzrůstající trend. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z 30 465 migrantů, kteří dorazili do Evropy během prvního čtvrtletí roku 2017, přišlo do Itálie 24 292 (80%), do Řecka jich dorazilo 4 407, do Španělska přišlo 1 510 a do Bulharska dorazilo 256 migrantů.

Pro srovnání, počet migrantů přicházejících do Evropy během každého z prvních tří měsíců roku 2017 překročil počet příchozích během stejného období v roce 2015, což je rok, kdy migrace do Evropy dosáhla bezprecedentní úrovně.

Očekává se, že tento trend bude pokračovat i v průběhu roku 2017. Lepší počasí již přináší prudký nárůst migrantů, kteří překročili Středozemní moře z Libye do Evropy. Například během jediného dubnového týdne přistálo na březích Itálie celkem 9 661 migrantů.

Migranti, kteří sem dorazí, jsou v drtivé většině ekonomickými migranty hledajícími v Evropě lepší život. Jen málokteří z nich se jeví jako legitimní žadatelé o azyl nebo uprchlíci prchající z válečných zón. Migranti, kteří dorazili do Itálie během prvních tří měsíců roku 2017, jsou podle IOM v sestupném pořadí z: Guineje, Nigérie, Bangladéše, Pobřeží slonoviny, Gambie, Senegalu, Maroka, Mali, Somálska a Eritreje.

V únoru se Itálii podařilo uzavřít dohodu s vládou v Tripolisu podporovanou OSN o tom, že bude přistěhovalce držet v táborech v Libyi, výměnou za peníze na boj s pašeráky lidí. Dohoda byla schválena jak Evropskou unií, tak Německem.

2. května však německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel otočil o 180 stupňů, když řekl, že dohoda ignoruje "katastrofické podmínky" v Libyi a ve skutečnosti migraci neomezí. Řekl, že Německo nyní upřednostňuje řešení migrace bojem s nestabilitou v Africe:

"To, co se místo toho snažíme dělat, je pomoci stabilizovat země na africkém kontinentu. Ale je to obtížné. Budeme muset prokázat sílu, vytrvalost a trpělivost. Toto je v zájmu Afričanů, ale také v zájmu Evropanů."

Gabrielovo dlouhodobé řešení - které by i za nejlepších okolností mohlo přinést ovoce za desetiletí - znamená, že masová migrace z Afriky do Evropy bude nadále pokračovat po mnoho let.

Itálie se stala hlavní vstupní branou migrantů do Evropy hlavně kvůli dohodě o zastavení migrace z Turecka do Řecka, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem v březnu 2016. V uplynulých týdnech však turecké úřady vyhrožovaly ukončením této dohody, protože podle nich EU nedodržuje podmínky vyplývající z této výhodné smlouvy.

Podle dohody se EU zavázala vyplatit Turecku 3 miliardy Euro (3,4 miliardy USD), umožnit 78 miliónům občanů Turecka bezvízový styk s Evropou, a znovu zahájit přístupová jednání s Tureckem o vstupu do bloku. Turecko na oplátku souhlasilo s návratem všech migrantů a uprchlíků, kteří z Turecka dorazí do Řecka.

Po dosažení dohody došlo k prudkému poklesu počtu migrantů přicházejících do Řecka, i když se jejich tok nezastavil úplně. Podle údajů poskytnutých Evropskou unií 12. dubna dosáhl celkový počet migrantů čísla 30 565 od okamžiku, kdy migrační smlouva vstoupila v platnost. Pouze 944 těchto migrantů bylo vráceno do Turecka. Přesto je to v ostrém kontrastu se stovkami tisíců migrantů, kteří vstoupili do Řecka na vrcholu této migrační krize. Pokračující spolupráce Turecka je zásadní pro zastavení migrace.

22. dubna vydal turecký ministr pro záležitosti EU Ömer Çelik ultimátum, a varoval Evropskou unii, že pokud neposkytne tureckým občanům bezvízový styk do konce května, pozastaví Turecko platnost migrační smlouvy a zaplaví Evropu migranty.

17. března varoval turecký ministr vnitra Süleyman Soylu, že jeho země "ohromí" Evropu a odmítne dohodu posíláním 15 000 syrských uprchlíků měsíčně do Evropy:

"Máme smlouvu o zpětném převzetí. Řeknu ti, Evropo, máš tu odvahu? Pokud chceš, pošleme ti 15 000 uprchlíků, které každý měsíc neposíláme a ohromíme tě. Nezapomeňte, že v tomto regionu není žádná hra možná bez Turecka."

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan hrozil již v únoru 2016 vysláním milionů migrantů do Evropy. "Můžeme kdykoliv otevřít dveře do Řecka a Bulharska a můžeme nechat uprchlíky nastoupit do autobusů," řekl prezidentu Evropské komise Jean-Claude Junckerovi. Ve svém projevu signalizoval, že už ztrácí trpělivost:

"Nemáme slovo 'idiot' napsáno na čele. Budeme trpěliví, ale uděláme to, co musíme." Nemyslete si, že naše letadla a autobusy tam jsou pro nic za nic."

V únoru 2016 turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan (vlevo) vyhrožoval vysláním milionů migrantů do Evropy. "Můžeme kdykoliv otevřít dveře do Řecka a Bulharska a nechat uprchlíky nastoupit do autobusů," řekl Jean-Claude Junckerovi.

Evropští úředníci tvrdí, že pro udělení bezvízového styku musí Turecko splnit 72 podmínek, včetně těch nejdůležitějších: uvolnění přísných protiteroristických zákonů, které se používají k umlčení kritiků Erdoğana, zejména od neúspěšného převratu v červenci 2016. Turecko se zapřísáhlo, že tyto požadavky EU nesplní.

Kritici liberalizace vízové politiky se obávají, že by milióny tureckých státních příslušníků mohly migrovat do Evropy. Rakouský magazín Wochenblick nedávno napsal, že 11 miliónů Turků žije v chudobě a "mnozí z nich sní o přestěhování do střední Evropy".

Jiní analytici se domnívají, že Erdoğan považuje osvobození od vízové povinnosti za příležitost k "vývozu" tureckého "kurdského problému" do Německa. Podle bavorského ministra financí Markuse Södera se milióny Kurdů chystají využít bezvízového styku k útěku do Německa, aby unikli Erdoğanovu pronásledování: "Dovážíme si vnitřní turecký konflikt," varoval"Nakonec může připlouvat méně migrantů na lodích, ale více jich přiletí letadlem."

Evropská unie se nyní ocitá v absurdní neřešitelné situaci. Zdá se, že Turecko je rozhodnuto zaplavit Evropu migranty jakýmkoliv způsobem: s povolením Evropy cestou bezvízového styku, nebo bez povolení Evropy, jako odvetu za neposkytnutí bezvízového styku.

Řečtí úředníci nedávno oznámili, že vypracovali nouzové plány na zvládnutí nové migrační krize. Turecko hostí asi tři milióny migrantů ze Sýrie a Iráku, z nichž mnozí pravděpodobně čekají na příležitost utéct do Evropy.

Také Itálie se připravuje na nejhorší. Podle IOM je nyní v Libyi až milión lidí, především z Bangladéše, Egypta, Mali, Nigeru, Nigérie, Súdánu a Sýrie, kteří čekají na překročení Středozemního moře.

Ředitel kanceláře Organizace spojených národů v Ženevě Michael Møller varoval, že Evropa se musí připravit na příchod dalších miliónů migrantů z Afriky, Asie a Středního východu. V rozhovoru s The Times tento Dán řekl:

"To, co jsme viděli, je jednou z největších lidských migrací v dějinách. A bude to dále zrychlovat. Všichni mladí lidé mají mobilní telefony a vidí, co se děje v jiných částech světa, a to na ně působí jako magnet."

Německý ministr pro rozvoj Gerd Müller toto varování opakoval:

"Největší migrační toky nás teprve čekají: populace Afriky se v příštích desetiletích zdvojnásobí. Země jako Egypt vzroste na 100 miliónů lidí, Nigérie na 400 miliónů. V našem digitálním věku s internetem a mobilními telefony ví každý o naší prosperitě a životním stylu."

Müller dodal, že pouze 10% z těch, kteří jsou v současné době v pohybu, dosáhlo Evropy: "Osm až deset miliónů migrantů je stále na cestě."

Soeren Kern je spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku, USA.

napsal Soeren Kern
19. června 2017

 

 

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře