EU nemá řešení migrační krize – EU je součást problému

Tato informace byla cestou OBSE zaslána i Turecku, jak to požaduje Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Řecká policie se ji snaží šířit i na mobily migrantů, které byly lokalizovány kolem řeckých hranic.

Od neděle probíhají na turecko-řecké hranici střety mezi migranty, které na cestu do Evropy vyslal turecký prezident Recep Erdogan, a řeckou policií. Od pátku se tureckým orgánům – včetně tajné služby MIT - podařilo na řeckou hranici dopravit 15 tisíc migrantů – převážně Afghánce, Pákistánce, Somálce a občany Nigérie. Příslušníci turecké tajné policie vyzvedli z tureckých věznic snad všechny odsouzené kriminálníky zahraničního původu a vládou pronajatými autobusy je svezli od věznic k hranicím.

V noci na úterý se několika z nich podařilo na chvíli prorazit zátaras z plotu a ostnatého drátu, načež byly ihned zatčeni řeckými policisty. Podle policejní mluvčí jde o pachatele násilných trestných činů původem z Afghánistánu, kteří jsou mezinárodně hledaní Interpolem. Dnes mají být postaveni před soud. V případě odsouzení jim hrozí několikaleté vězení za ozbrojený útok na policisty a po odpykání trestu deportace.
Radikálně se změnila i situace v Egejském moři. Řecká vláda vyslala do pohraničních vod lodě vojenského námořnictva, které se aktivně snaží zabránit člunům s migranty ve vplutí do řeckých teritoriálních vod. Nedaří se to sice stoprocentně. Na řeckých ostrovech se však aktivizovala improvizovaná domobrana, která se snaží migrantům bránit v přistání. Laickými prostředky a beze zbraní. Přesto velmi účinně. V moři skončil i kameraman AFP, který se snažil migrantům pomoci se dostat z moře na ostrov (autor obrázku Somálských migrantů v moři u Lesbosu). Německý deník Der Tagesspiegel domobrance ihned označil za fašisty a zveřejnil článek o tom, že tito tzv. „krajně pravicoví extremisté“ pořádají na migranty pogrom.
V neděli po mimořádném zasedání spolkové vlády nabídlo Rakousko Řecku pomoc ve formě vyslání policejních posil. Kabinet kancléře Sebatina Kurze (OVP) na mimořádném jednání vlády rozhodl, že v případě nutností má být k ochraně hranice nasazena i rakouská armáda. „Řecku vysíláme ihned na pomoc s ochranou vnější Schengenské hranice zvláštní policejní jednotku. V případě potřeby vyšleme i další posily.“, oznámil po jednání vlády rakouský kancléř Kurz. Dodal, že v případě pokud se Tureckem zorganizovanou migrační vlnu nepodaří odrazit na vnější hranici EU, budou rakouské hranice uzavřeny armádou.
Policejní posily vyslalo na pomoc Řekům v pondělí i Maďarsko. Po jedná vlády, která nasazení maďarských policistů v Řecku schválila, premiér Viktor Orbán (FIDES) zaslal do Athén i nabídku vojenské pomoci při ochraně vnější hranice EU. „Upozornil jsem poslance, že může být svoláno mimořádné zasedání Zemského sněmu. V případě řecké poptávky po našich vojenských posilách jsou poslanci schopni se sejít ve zkrácené lhůtě 24 hodin a rozhodnout podle Ústavy o vyslání vojenských jednotek k obraně vnější hranice EU.“, konstatoval Orbán po pondělním mimořádném zasedání vlády. Maďarská armáda byla podle něj uvedena do stavu pohotovosti k obraně hranic. V případě zájmu Řeků jsou maďarští vojáci schopni na hranici s Tureckem dorazit během několika hodin.
Zorganizování této formy skutečné solidarity s Řeckem, které čelí migrační invazi, se odehrálo zcela mimo struktury EU. Výhradně na bilaterální mezivládní úrovni. V pondělí večer se do problému „po svém“ vložilo i Německo. Spolková vláda německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) obvinila Řecko z porušování Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků, která zakazuje trestně postihovat nelegální vstup do země. Úřad spolkové kancléřky v noci na úterý oznámil, že chce obnovit dohodu s Tureckem o zadržování migrantů výměnou za placení tzv. „migračního výpalného“. Dohodu vypověděl minulý pátek turecký prezident Erdogan v reakci na odmítnutí pomoci NATO ve válce proti Sýrii. Turecko nelegálně okupuje 3 severosyrské provincie. V roce 2018 anektovalo kurdský Afrin a severosyrskou provinici Idlíb, kde proti vládním jednotkám chrání džihádisty evakuované z obklíčení u Homsu. V roce 2019 zabrala turecká armáda spolu s džihádisty část kurdské provincie Rojava. Provincii Idlíb nyní dobývá druhým týdnem zpět Syrská arabská armáda.
Turecko po sérii neúspěchů při střetech se syrskou armádou požádalo o vojenskou pomoc NATO. V Radě NATO minulý týden vetovalo vyslání vojenské pomoci Turecku při okupaci Sýrie Řecko. Den poté Turecký prezident ohlásil stažení pohraničníků a otevření hranic s EU pro migranty. Turecké bezpečnostní síly se jich na hranice s Řeckem snaží nahnat co nejvíce. Erdogan prohlásil, že žádné peníze z EU nedostal.

Kancléřka Merkelová se v pondělním telefonickém rozhovoru Erdoganovi omluvila za údajné zpoždění jedné platby migračního výpalného. Nyní Turecko dostává 9 miliard eur ročně. Merkelová hodlá odletět do Turecka a dohodnout i případné zvýšení této platby za to, že Turecko nebude dále posílat migranty do EU. Návrh byl během pondělí konzultován i v orgánech EU. Řecko jej zásadně odmítlo. „Nic už Turecku nebudeme platit. Erdogan peníze defraudoval a použil na prodlužování války v Sýrii. Budeme se bránit vojensky.“, vzkázal Merkelové řecký premiér Kyriakos Mitsotakis (Nová demokracie).

Řecko si zaslouží naši podporu. I přesto, že země byla v rámci EU dluhové pomoci doslova vyrabována německými firmami, Řekové nyní statečně brání Evropu před nájezdem migrantů. ČR by měla ihned stáhnout výsadkáře ze 601. skupiny speciálních sil z Afghánistánu a vyslat je na pomoc do Řecka k ochraně Schengenské hranice . Na řecko-turecké hranici se bojuje i za Prahu. Ne v Kandaháru. S Talibánem US prezident Trump po 18 letech války v Afghanistánu dohodl mír. Přišel čas, abychom se bránili. EU to za nás neudělá.