Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

EastMed Strategic Studies Institute varuje před tureckým útokem na řecké ostrovy během pravoslavných velikonoc

Hodnocení uživatelů:  / 3
NejhoršíNejlepší 

MUDr. Ivan David

Řecký zpravodajský server pronews.gr varuje, že současná migrační krize na řecko-turecké hranici může být jen předehrou k tureckému pokusu získat řecké ostrovy v jižní části Egejského moře. Server zveřejnil analýzu EastMed Strategic Studies Institute, který vznik letošní migrační krize předpověděl již na podzim 2019. Jeho závěry byly prezentovány na konferenci v Londýně. V určení data, kdy turecké úřady nahnaly na řeckou hranici tisíce migrantů se spletl o 2 dny.

  • eastmed-strategic-studies-institute-varuje-pred-tureckym-utokem-na-recke-ostrovy-behem-pravoslavnych-velikonoc

Pronews citoval EastMed Strategic Studies Institute:

„Na základě analýzy propagandy Erdoganovy administrativy v Turecku, která požaduje „řešení“ „turecko-řeckých záležitostí“, a agresivních akcí turecké armády, předpovídáme, že v nadcházejících týdnech - nejpravděpodobněji kolem data pravoslavných Velikonoc, se objeví nové kolo agrese. Pravděpodobným místem útoku je oblast v jižním Egejském moři, mezi ostrovy Kréta a Kastelorizo.“ Pravoslavné Velikonoce letos vychází na 19. dubna. Řecká ortodoxní církev k určení křesťanských svátků používá starého juliánského kalendáře. Podle gregoriánského kalendáře, který používá římskokatolická církev, budou Velikonoce u nás letos slaveny 12. dubna.

Podle EastMed Strategic Studies Institute je strategickým cílem Turecka ovládnutí řeckých ostrovů v jižní části Egejského moře, které by mu umožnilo legalizovat krádeže plynu v podmořském šelfu u ostrova Kypr a v řeckých pobřežních vodách. Server pronews.gr uvedl, že EastMed Strategic Studies ve své analýze cituje pasáže z tureckého projektu Galas. „V rámci jeho realizace mělo Turecko před měsícem na aukci ve Velké Británie koupit vrtnou loď Kanuni, která včera připlula do Turecka. Britská 35 – členná posádka, která loď převážela je nyní na 14 dni v karanténě.“, napsal Pronews.
Proti krádežím plynu ve svých pobřežních vodách se Kyperská republika ohradila. Turecko v reakci na to několik měsíců provádělo námořní blokádu ostrova. Nelegálním zastavováním obchodních lodí vozících zboží na Kypr se prakticky bezvýsledně zabývala i EU, na kterou se Kypr jako členský stát obrátil se žádostí o pomoc. Když byl tento problém projednáván v Evropském parlamentu, navrhl jsem do připravované rezoluce pasáž vyzývající Evropskou radu k uvalení obchodního embarga na Turecko. Většina europoslanců se však dokázala shodnout pouze na velmi krotké rezoluci vyzývající k zavedení ekonomických sankcí, které ale nesmí poškodit tureckou ekonomiku. Na případu vyhrocení migrační krize na řeckých hranicích se opět ukázalo, že takové sankce jsou k ničemu.

„Hlavní „vrchol“ tureckého aktivity se uskuteční v řeckém kontinentálním šelfu. Všechny analýzy poukazují na na to, že se Turecko chystá způsobit velkou krizi v Egejském moři a na řeckém kontinentálním šelfu. “, předpověděl EastMed Strategic Studies Institute . Server Pronews, který jeho závěry cituje neuvádí, zda analytici vychází jen z tzv. „otevřených zdrojů“, nebo zda disponuje tajnými zpravodajskými informacemi.

Řekové včera podle Pronews s napětím a obavami očekávali závěry včerejší videokonference mezi tureckým prezidentem Recepem Erdoganem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Borisem Johnsonem. Podle oficiálních zpráv, které zveřejnily světové agentury, měli jmenovaní státníci jednat o migrační krizi a situaci v syrském Idlíbu, z něhož syrská armáda vyhání turecká okupační vojska. Tiskové agentury však nezveřejnily žádné detaily z jejich jednání. Řecký server s odkazem na analýzu EastMed Strategic Studies Institute varoval, že Německo, Francie a Velká Británie by mohly Řekům v případě vojenské konfrontace s Tureckem o řecké ostrovy „vpadnout do zad“.

Kritickým okamžikem pro Řecko by podle analytiků mohlo být šíření koronaviru v míře, která by vyžadovala nutnost požádat EU o finanční pomoc v boji s epidemií. „Pokud bude Řecko kvůli koronaviru dostávat finanční podporu od Bruselu/Berlína, bude donuceno, aby se vůči Turecku chovalo „obezřetně“. Tedy aby ustoupilo tureckým požadavkům.“, varuje Jonathan Constantine hlavní autor zprávy EastMed Strategic Studies Institute. Německo je podle něj pro Turecko klíčovou zemí, která je schopna v těžkých podmínkách na Řecko vyvinout účinný nátlak. Německo dlouhodobě Turecko podporuje. Během turecké agrese do kurdských oblastí Afrin a Rojava na severu Sýrie v letech 2018 a 2019, to byla právě německá diplomacie, kdo v Radě ministrů zahraniční EU vetoval zákaz vývozu zbraní a vojenského materiálu do Turecka i jakékoli účinné ekonomické sankce proti Turecku.

Analýza EastMed Strategic Studies Institute uvádí, že „příchod Covid-19 do Řecka je také „zbraní“ proti řecké vládě. „Jakékoli financování EU bude pravděpodobně mít pro Řecko znamenat riziko, které bude muset rezignovat na pozice na kontinentálním šelfu.“, varuje analýza. Server Pronews uvádí, že v takovém případě by se řecký premiér Kyriakos Mitsotakis dostal mezi kladivo, za nějž označuje Německo, které je velkým nejen ekonomickým spojencem Turecka, a kovadlinu, což je řecký lid, který z 90% odmítá předání plynových nalezišť Turecku. Výsledkem by podle řeckého serveru mohl být pád současné řecké vlády, která ze všech sil bojuje proti invazi migrantů organizované Tureckem. Což ovšem může být cílem německé vlády, která za tuto obranu Řecko opakovaně nevybíravě veřejně napadala.

Zřejmě není úplnou náhodou, že v německých a francouzských médiích hlavního proudu je proti Řecku organizována kampaň, která připomíná tiskovou předehru před útokem NATO proti Jugoslávii v roce 1999. Stejně jako tehdy srbský prezident Slobodan Miloševič je dnes řecká vláda médii líčena jako téměř diktátorský režim. Řekové jsou za spolupráci s policisty a vojáky při ochraně hranic vykreslování v barvách fašistů a nacistů. Německé a francouzské sdělovací prostředky přitom jaksi zapomínají dodávat, že režimem s největším počtem politických vězňů v přepočtu na obyvatele je Turecko, kde jsou vězněni i opoziční poslanci za kurdskou stranu HDP. Včetně opozičního kandidáta na prezidenta Salahaddina Demirtase, který měl být propuštěn podle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva. A nadále je vězněn.

Řada lidí nejen v ČR se dnes ptá, jestli rozkradení řeckých prosperujících firem jako letiště, přístavy hotely a taxislužby, kterých se v rámci „pomoci EU“ při dluhové krizi v roce 2008 za zlomek hodnoty zmocnili německé a francouzské firmy, bylo jen politicky posvěcenou krádeží. Nebo jestli v tom byl nějaký hlubší záměr, jak Řecko zcela zbavit zdrojů k možné obraně proti Turecku, a učinit z něj nástupní prostor pro migraci do EU. Zvláště proto, že při rozkradení řeckého státního majetku, stejně jako v případě migrační krize v roce 2015, hrála klíčovou úlohu německá kancléřka Angela Merkelová. Právě ona v roce 2015 pozvala "všechny Syřany" do Evropy.

Zdroj: FB Ivana Davida

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře