CO BY ZNAMENALO TRUMPOVO ZVOLENÍ PRO EVROPU?

Jde o nejprudší a nejdramatičtější proměnu společnosti v dějinách kontinentu, možná i světa, která pro původní Evropany nevěstí vůbec nic dobrého. V historii nenajdeme jediný příklad země, kde by se muslimové stali většinou, aniž by ji nakonec islám neovládl úplně a její nemuslimští obyvatelé nestáli před volbou: konverze nebo otroctví. A mezi muslimy v Evropě dnes už skutečně vidíme první kroky k tomuto konci. Jsme svědky masových, etnicky motivovaných znásilnění evropských žen a dětí, které by kdekoliv jinde pokládali za válečné zločiny, astronomické úrovně zločinnosti doplněné odporem k vládám hostitelských zemí a neustávajícím vytrvalým protistátním terorismem (válka 4. generace, 4GW). Všechno z toho se dalo očekávat ale zodpovědná místa to buď neočekávala, nebo to věděla, ale dopustila to i tak.

Evropu tedy velice pravděpodobně čekají v brzké budoucnosti hrůzy přesahující naše nejhorší noční můry.Proto je možný dopad Trumpova úřadování v Oválné pracovně na Evropu v tomto zásadním dějinném bodě otázkou nejvyšší důležitosti.

Nejprve se hodlám zabývat některými možnými pozitivy:

1. Trumpovo prezidentství by navýšilo viditelnost i legitimitu bělošského identitárního myšlení. Prezidenta nejmocnější země světa by bylo možné alespoň do jisté míry označovat za "hrdého bělocha." Dočasným zákazem muslimů by veřejně deklaroval, že na kultuře záleží, některé kultury jsou lepší než jiné a muslimové představují hrozbu západní společnosti. Jeho kabinet by podporoval uzavřené hranice a stavěl by se proti neomezenému nadnárodnímu korporativismu. Pozitivní dopad těchto kroků by nepochybně dosáhl i přes Atlantik i kdyby jen přenesením tohoto typu myšlení do mainstreamu.
2. Trump by mohl potenciálně vyvíjet tlak na evropské elity, aby zastavily genocidu svých národů.Opakovaně napadl evropskou sebevražednou politiku a před několika dny vyjádřil podporu Matteu Salvinimu, kandidátovi na premiéra italské protiimigrační strany Lega Nord. Trumpově vládě by záleželo na přežití bílých Evropanů, což se o většině stávajících západních vůdců dá říct jen stěží. Jistě by nebylo nijak přehnané doufat, že jeho výše zmíněné strategické myšlení spolu s očividnou starostí o budoucnost Evropy by mohly potenciálně vylepšit tamější situaci našich lidí.
3. Konečně a dost možná nejdůležitěji by mohl Trumpův triumf a vláda posloužit jako příklad pro evropské národy. Trumpův úspěch je totiž mj. reakcí na stále silněji pociťovanou 4GW povahu současného světa. Jeden z otců teorie 4GW William S. Lind tvrdí, že naše století bude epochou rozkladu národního státu s tím, jak budou nabývat na síle nestátní subjekty a identity, a tak trhat předivo držící pohromadě národní stát. Předpovídá, že jedině silné země se silnými, autokratickými vládami usilujícími o zachování pevných "skupin se sdílenou identitou" budou schopny přežít. Ve skutečnosti se nám tento scénář už odvíjí před očima. Trumpův vzestup v Americe je dle mého soudu přesně tímto s tím, jak obyčejní bílí Američané s rostoucím zděšením pozorují narůst hispánského nacionalismu uvnitř hranic země, usazování "uprchlíků", islám, nenávist levice vůči bělochům a specificky bílým mužům a zhoubné působení nadnárodních korporací. Obracejí se proto k Trumpovi jako autokratické síle z řad vlastní skupiny se sdílenou identitou, aby "vyrovnal loď" a vypověděl síly ohrožující americký (či euro-americký) "kmen."

V západní Evropě to samozřejmě nebude tak jednoduché, protože většina zemí v této oblasti bude muset čelit násilným nepokojům a dost možná i občanské válce s početným muslimským obyvatelstvem, které si do svých zemí přivedly. To mě přivádí k "neutrálnímu" či "neznámému" vlivu Trumpovy vlády, na který bych rád poukázal, a to jeho postoj Islámskému státu. Alespoň doposud vyjadřoval Trump své přání vyslat do boje proti IS v Iráku a Sýrii vojáky. Něco takového by nepochybně bylo z krátkodobé perspektivy velmi uspokojivé, ale optikou 4GW vs. národní stát katastrofické: IS by tím získal sympatie a oddanost mnohem širší části muslimského světa, a tak by nevyhnutelně posílil svou pozici. Útokem by jim Trump fakticky v očích muslimů poskytnul legitimitu. To by se mohlo projevit negativně a více způsoby poškodit Západ.

Tento vývoj by se ale mohl ukázat i jako pozitivum. Čím silnějšími se islamisté stanou a čím otevřeněji a agresivněji se budou projevovat muslimové v Evropě, tím rychleji propukne na evropském kontinentu otevřená válka čtvrté generace. Je v našem strategickém zájmu, aby začala raději dřív než později každým dalším rokem se totiž Evropa stává domovem stále vyššího počtu muslimů, především v oné klíčové demografické kategorii mužů mezi 18 a 30 lety. Aby zrádcovské evropské elity ukázaly, že muslimové tvoří jen zlomek obyvatelstva Evropy, mohou klidně citovat "oficiální" statistiky až do omrzení a dokud žije větší část poválečné generace (Baby boomers), nemusí být tato čísla ani kompletně vylhaná. Podstatné však je, že jakmile ve vaší tvoří větší polovinu mužů ve vojenském věku muslimové, vaše země je muslimská nebo se jí velmi brzo stane. Demografie totiž je skutečně osudem člověk jen musí vědět, na která čísla se dívat.

Zbývá podívat se na jeden možný negativní dopad Trumpova úřadování na Evropu. Na první pohled se jeví jako spíše vedlejší, bohužel tomu tak ale není. Zvolení Donalda Trumpa by pobídlo celou mainstreamovou, levicovou a sebenenávidějící část bělošského evropského obyvatelstva k dalšímu vystupňování kulturně marxistického šílenství. Bylo by to jako léta George Bushe vynásobená stokrát, a miliony Evropanů s vymytými mozky by se vrhaly do sebevražedných orgií signalizování svého "správného smýšlení," a tak přikládaly na hranici své už tak planoucí pohřební hranice. Můžeme se dočkat importu muslimských "uprchlíků" tempem ještě převyšujícím to stávající. Velmi pravděpodobně by utrpěly volební výsledky pravicových protiimigračních stran, což by bylo pro Evropu katastrofou. A přes nepochybnou hloupost levice na tom nebude vůbec nic k smíchu, protože všechno výše popsané povede jen k dalším masovým znásilněním evropských dětí, útokům na zranitelné a staré lidi, nesmírnému nárůstu zločinnosti, terorismu a dalších hrůz, nemluvě pak o ještě hrozivějším demografickém vývoji.

Z podobných důvodů se Jack Donovan přimlouval za prezidentství Hillary Clintonové, protože to přinejmenším "lidem otevře oči" k míře opovržení a nenávisti, které k nim americká vládnoucí třída chová. Přes zjevnou nadsázku tento postoj odhaluje velice důležitý poznatek: totiž že našemu hnutí zvolení na první pohled umírněných stran nebo kandidátů stojících o něco blíže našim pozicím takřka nikdy nepomůže. Zejména v Evropě dnes musíme doufat v rozpad systému, abychom ho mohli nahradit něčím lepším. Jen těžko si totiž lze představit cestu k přežití Evropy vedoucí přes zachování stávajícího politického systému v jednotlivých zemích i EU jako celku. Ve své současné podobě není dost efektivní a odolný, aby se vypořádal s nadcházející zkouškou ohněm a to ani, kdyby do vládních křesel zasedly ty "správné" politické strany. Pokud tedy v tomto ohledu Trumpovo vítězství v Americe posílí evropské levicové vlády a politické strany, mohlo by se nepřímo stát umíráčkem otčiny našich předků.

Otázka, zda se Trump stane prezidentem, a co to bude znamenat pro Evropu, je jedním ze zásadnějších témat těchto bouřlivých časů. Nezavírejme oči před dalekosáhlým významem dnešních událostí, protože naši potomci o nich jistě budou číst v učebnicích dějepisu ještě o mnoho generací později. Příští desetiletí přinese buď kapitulaci a smrt Evropy nebo její rozhodnutí bojovat a přežít. Tisíciletá civilizace stojí na ostří nože. A ať už dopadnou americké, francouzské nebo rakouské volby jakkoliv, nemyslím, že o osudu Evropy rozhodnou politici budou to jednotliví lidé naší rasy. Náš osud se odvíjí od naší ochoty bojovat; věnovat čas, prostředky a možná i životy budoucnosti našich lidí. S tímto vědomím se otázka možného Trumpova a jakéhokoliv jiného kandidáta zvolení jeví mnohem jasnější. Neměli bychom totiž doufat v jejich zvolení pro to, co by mohli udělat pro Evropu, ale pro pomoc, kterou tento výsledek může znamenat v boji za její přežití, který čeká na nás.

Author:  JULIAN LANGNESS