Pokud jde o odstřelovací pušky, situace se kvůli nim výrazněji nezmění, i když na nervy asi mohou obráncům lidových republik slušně „zabrnkat“. Ani výše vojenské pomoci není nijak výrazná – celkem bylo na nákup zbraní pro ukrajinskou armádu (americkou stranou) vyčleněno 47 milionů dolarů.
Poskytnout Ukrajině svou „pomoc“ se však nechystají pouze USA, stejné opatření přijala i Kanada. A tak se celkové dodávky zbraní mohou v konečném důsledku stát hmatatelnými a citelnými.
Zatím lze jen těžko hodnotit, jak velkou roli bude v dalším vývoji situace hrát převaha Ukrajinců v kvalitě a objemu výzbroje, ale pravděpodobnost, že rovnováha sil bude znatelně narušena, vůbec není nulová. Pocit vlastní převahy může Kyjev vyprovokovat k rozhodnějším útočným operacím.
Obránci v Luhansku a Doněcku očekávají útok v nejbližší době. Koncentrace ukrajinských jednotek na linii střetů totiž nebyla za celou dobu trvání konfliktu tak velká jako dnes.
Příprava ukrajinského útoku je navíc spojena s přáním „našich partnerů“ v maximální možné míře „zakalit“ předvolební kampaň v Rusku. Ruské vedení se totiž na jedné straně až dosud snažilo vyhnout se přímé, otevřené vojenské pomoci oběma lidovým republikám, na druhou stranu se však Vladimir Putin nejednou vyjádřil v tom smyslu, že Rusko nedopustí, aby na Donbasu došlo k masakru Rusů. Vyhrocení situace na frontě tak bezpochyby postaví ruské vedení před nelehkou volbu.
Ještě v září, během svého vstoupení na tiskové konferenci v Číně, varoval ruský prezident Spojené státy před dodávkami zbraní Ukrajině. Neobvyklé na jeho prohlášení bylo, že se uchýlil k přímým hrozbám, když řekl, že jako odpověď na takový krok zahájí DLR a LLR přepravu zbraní (jejichž zásob mají obě republiky dostatek) na ukrajinské území, a to do „pro Kyjev citlivých míst“.
Před nedávnem pak lídr DLR Alexandr Zacharčenko potvrdil, že je připraven vyzbrojit tři tisíce ukrajinských partyzánů pistolemi, samopaly a odstřelovačskými puškami vyrobenými v DLR. Jádro sdělení samozřejmě neleží v pistolích a samopalech. Pokud by se však mělo na Ukrajině objevit takové množství lidí připravených k partyzánské ozbrojené válce s vládou, pak to znamená, že během uplynulých tří let se DLR nějak dokázala vyrovnat s výrobou zbraní.
Řeč je tedy o tom, že odpovědí by bylo zahájení partyzánské války na Ukrajině. Není to ale příliš pravděpodobné, protože aktivisté odhodlaní k takto rozhodným činům byli z Ukrajiny již dávno vytlačeni nebo jsou zadržováni v internačních táborech.
Skutečný a zvažovaný scénář budoucích událostí je zřejmě poněkud jiný. Partyzáni, mezi kterými samozřejmě budou rodáci z Charkova, Oděsy, Chersonu a dalších míst a oblastí Ukrajiny, se na Ukrajině mohou objevit „jakoby odnikud“. A jim pak mohou v jejich misi boje s nacisty pomoci dobrovolníci z DLR, LLR i z Ruska. Jak daleko až mohou svůj osvobozenecký boj dotáhnout, není jasné, ale pokud vezmeme v úvahu třeba tu nejméně ambiciózní variantu, pak lze za minimum považovat hranice bývalé Doněcké a bývalé Luhanské oblasti.
A existuje ještě další úvaha, rozebíraná v těchto dnech lidmi v nejbližším okolí Alexandra Zacharčenka. DLR a LLR oficiálně uznaly Jižní Osetii jako samostatný stát a mají s ní uzavřeny různé mezivládní dohody a smlouvy. V rámci plnění těchto dohod tak Jižní Osetie může povstaleckým republikám poskytnout pomoc v podobě moderních, vysoce přesných a účinných zbraňových systémů.
Takové dodávky by obnovily rovnováhu sil a uklidnily situaci. Kde Jižní Osetie uvedené moderní zbraně vezme, do toho nikomu nic není, není ale nejmenších pochyb, že pokud o to Cchinvali (hlavní město Jižní Osetie) požádá, bez problémů se stane tranzitní základnou pro převod obranných, ale i útočných zbraní do jí uznaných republik.
Iluze Kyjeva o tom, že po rozhodnutí Washingtonu a dodávkách zbraní dosáhne celkem snadného vítězství, se patrně rychle rozplynou. Naopak, poslední aktivity Američanů rychle přibližují okamžik rozuzlení a využití (řečeno jednoduše) varianty vyzkoušené v Abcházii a Jižní Osetii v roce 2008.
Skutečnost, že se Vladimir Putin navzdory svým zvyklostem rozhodl v září pohrozit „našim partnerům“ scénářem rozšíření války na celé území Ukrajiny, vypovídá, jak se s plnou vážností a odpovědností staví k perspektivě zostření situace a porušení rovnováhy sil.
Bývalá prezidentka a v době před počátkem války v Gruzii předsedkyně gruzínského parlamentu Nino Burdžanadze vyprávěla, že krátce před srpnovými událostmi 2008 Putin, který byl tehdy ruským premiérem, varoval Michaila Saakašviliho, že v případě pokusu Gruzie o útok na Jižní Osetii Rusko zcela určitě zasáhne. I tentokrát Putin prohlásil, že „nemůžeme připustit, aby došlo k masakru, a také to nepřipustíme“.
Andrej Babickij
Zdroj: Politikus.ru
http://www.eurasia24.cz/analyzy/item/2696-americke-zbrane-pro-ukrajinu-rozuzleni-se-blizi
