Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Vánoční povídání. Podivuhodný vesmír aneb Alenka v říši divů.

Emil Kalabus

Vážení čtenáři, pokusme se společně v blížící se vánoční čas, proměnit sami sebe v pověstnou Alenku v říši divů a vstupme pospolu do její králičí nory. Zanechejme za zády starosti všedních dní, zapomeňme na chvíli na války, politiku, shon, osobní rozepře a přehoďme pomyslnou výhybku myšlení na poněkud odlišnou kolej.

Když občas přečtu nějaká ta nová vědecká pojednání, zavřu oči a nechávám se unášet volným pádem do té již zmíněné králičí nory...
Možná to pro vás bude pěkná vánoční pohádka, možná je to opravdová skutečnost a nový stupeň reality, na který nejsme ještě duševně připraveni. Soudy a pohledy na tyto podivuhodné záležitosti ponechávám plně na každém z vás, protože realitu si utváříme pouze my sami naším myšlením.

Ano vím, není zcela běžné tvrdit, že zvířata umí myslet, že dokonce rostliny disponují základní formou myšlení, že také ty milé houby co sbírám každý rok v lese jsou obdařeny jistým druhem inteligence.

Ale nejde o to jestli tomu věříme nebo ne. Mnozí vědci jsou o těch pravdách přesvědčeni a náš názor pro ně není směrodatný ani podstatný. Podstatný pro ně je jejich samotný výzkum a výsledek.

Japonský vědec a spisovatel Masaru Emoto se nás také neptá na názor. Prostě celému světu předává důkazy o tom, že voda v našem těle i jinde, reaguje velmi intenzivně na to, co říkáme a dokonce i na to, na co myslíme.

  • vanocni-povidani-podivuhodny-vesmir-aneb-alenka-v-risi-divu


Nepřemýšlejme příliš kriticky nad těmito řádky, protože je možné, že pouze naše vlastní vědomí a myšlení, uvízlo někde v zavedených stereotypech a prostě se jen přestalo vyvíjet. Naše vlastní vědomí a mysl může být tím co nám brání věřit a pochopit. Nyní vstoupíme na malou chvíli za zrcadlo, abychom se stali onou pověstnou Alenkou v říši divů...Staňme se na pouhou malou chviličku opět těmi malými, nevinnými dětmi, které všemu věří a utvářejí si svou bohatou fantazii, ze skutečností, které zdánlivě nejsou z tohoto světa. Věda sama poukazuje na možnost inteligentního vesmíru ve kterém není nic nemožné. Kvantová fyzika hovoří o neznámém světě pod světem pevných částic, pro které neplatí klasická fyzika a o kterém nevíme doposud téměř nic. A právě tento neznámý svět utváří naši „hmotnou“ realitu, kterou všichni tak dobře známe.

Pojďme se tedy za to vědecké zrcadlo společně podívat a společně klouzejme do Alenčiny králičí nory. 

Zvířata prý umí myslet. Pohádka nebo fakt?

Dnešní věda pomalu odhaluje, že i zvíře je schopno snít, uvažovat, pamatovat si a řešit nenadálé úlohy.
Vědec John Chapin v laboratoři fakulty university ve Filadelfii se svým týmem prokázal, že zvířata umí myslet. Tuto možnost většina lidí doposud popírala.

Při pokusech ve Filadelfii vědecký tým cvičil krysy, aby stlačily určitou klávesu. Potom jim robot nalil vodu. Podobné pokusy jsou ostatně prováděny již desetiletí. Tentokrát ovšem byly navíc krysám do mozku implantovány malé elektrody, které měřily mozkové proudy a ukládaly zjištěné výsledky do počítače. Vědci postupem času zjistili, že stisknutí tlačítka je v krysím mozku doprovázeno zcela konkrétními vlnami.

V další fázi odborníci odpojili klávesu a robot zvířatům nalil vodu ihned poté, co se v krysím mozku objevily odpovídající vlny. A pak se to stalo: Po určité době si krysy všimly, že vůbec není nutné stisknout tlačítko stačí na to jenom „pomyslet“. Zvířata začala ve svém mozku produkovat odpovídající vlny a už se neobtěžovala tím, aby navíc mačkala packou klávesu. Robot jim samozřejmě za odměnu naservíroval čerstvou vodu. Z výsledku tohoto pokusu vyplývají některé mimořádně významné závěry: Je to první důkaz toho, že také zvířata umí myslet.

Mozkové vlny v tomto případě prokazatelně souvisely se stisknutím tlačítka, ale současně nesloužily k jejímu skutečnému zmáčknutí. Krysy si tento úkon pouze představovaly. Vědci přemýšleli o tom proč příroda takto zvířata vybavila.

Rostliny chytřejší než inteligentní mobil

Rostliny jsou sice němé a nepohyblivé, přesto vnímají nespočet podnětů a umějí na ně strategicky zareagovat. Někteří botanici tvrdí, že i ta nejhloupější rostlina je chytřejší než inteligentní mobil.
O tom, že rostliny disponují základní formou myšlení, je přesvědčen akademik profesor Tony Truewas z univerzity ve skotském Edinburghu. Rostliny jsou podle něj schopny hodnotit situaci zhruba na úrovni zvířat. Stejně jako zvěř dokáží předvídat některé živelné katastrofy a mají dokonce paměť, umožňující zaznamenávat děje, které se odehrály v minulosti. 
Nedávno překvapilo odbornou veřejnost zjištění německých botaniků, že rostliny
reagují na bolest a strach křikem! Ten se totiž vědcům podařilo převést do signálů zachytitelných lidským sluchem!

Skotský vědec profesor Truewas tvrdí, že myšlení rostlin není jen na reflexivní úrovni, jak se dlouho tvrdilo. Rostliny podle něj pohlcují informaci, a poté ji zpracovávají a transformují téměř na stejné úrovni jako zvířata nebo dokonce člověk. Disponují tedy určitou dávkou intelektu.

Inteligentní houby

O kolektivní inteligenci hub začali mykologové mluvit už v 90. letech minulého století. A v roce 2000 provedl japonský mykolog Tošijuki Nikagaki zajímavý experiment, který otřásl celou vědeckou komunitou. Použil bludiště, které se normálně používá pro zkoumání laboratorních krys. Do jeho vchodu umístil plesnivějící houbu druhu Physarumpolycephalum a k východu kousek cukru. Houba vedená touhou po sladkém okamžitě vypustila vlákno, které mělo tuto potravu vyhledat. Když se v bludišti dostalo do slepé uličky, vrátilo se zpět a začalo hledat správnou cestu. Na konci dne se pak po určitých peripetiích k laskomině dostalo.
V další fázi umístil do vchodu kousek houby, která se účastnila předchozího experimentu. Ta okamžitě vypustila vlákno, které se ke sladkosti dostalo přímou cestou.

Vědci dnes už rovněž vědí, že některé houby se dokáží rozmnožovat a žít ve vesmíru, kde není atmosféra ani nic živého. Jiné houby umí potlačit rakovinotvorné bujení.

Voda vnímá a utváří nádherné krystaly

Masaru Emoto vypracoval v roce 1999 originální metodu fotografování krystalů zmrzlé vody. K pokusům ho tehdy přivedl laický zájem o vlastnosti vody. Při fotografování krystalů zjistil, že v jednotlivých vzorcích zkoumané vody vznikají rozličné krystalické útvary (nebo vůbec nevznikají) nejen v závislosti na tom, jaký je její původ (zda jde o vodu dešťovou, minerální, vodovodní, vodu z přehradních jezer či ledovců), ale že reakce vody (vznik krystalů, jejich symetrie či "krása") závisí na tom, jak člověk s vodou nakládá. Zjistil, že utváření "vodních krystalů" lze ovlivnit například působením mobilního telefonu, televizního přístroje, mikrovlnné trouby, hudby, řeči a dokonce "pouhého" myšlení.

Po určitém váhání svoje objevy zveřejnil. Velmi rychle se dočkal pozitivní reakce ze strany čtenářů i vědecké obce. V současné době jeho knihy vycházejí prakticky po celém světě - byly přeloženy do více než dvou desítek jazyků a některé se staly bestsellery (The Hidden Messages in Water).
Působivé fotografie získané Emotovým týmem během zkoumání podivuhodných vlastností a schopností vody daly rovněž podnět k dalším úvahám o složitých vztazích mezi matérií a duší, hmotou a lidskou psychikou, přírodou a člověkem. Emoto fenomén vzniku krystalů přisuzuje působení hado. Hado lze chápat jako univerzální životní sílu proudící vesmírem.

Jak je to možné

Už v roce 1972 ruský biolog J. Libermenn na Mezinárodním biofyzikálním kongresu v Moskvě zveřejnil svou koncepci myslící buňky. Podstata hypotéze tkví v tom, že pokud buňka myslí (to bylo ostatně díky vytvoření „minipočítače“ z jedné rostlinné buňky experimentálně prokázáno), a přitom se skládá pouze z molekul a atomů, aniž by měla centrální nervovou soustavu čili mozek, znamená to, že rozumový princip je třeba hledat nikoliv na úrovni makrostruktur organizmu, nýbrž v mnohem hlubší rovině. Bereme-li v úvahu, že je princip stavby buňky v celé přírodě jednotný, můžeme dospět k dalekosáhlému závěru o jednotě rozumu u všech forem života.

Laureát Nobelovy ceny George Wald dokonce předpokládal, že tento stavební princip funguje i v celém vesmíru, čímž podporoval myšlenku, že všechno, co existuje, disponuje vědomím. Mnozí vědci jeho hypotézu potvrzují: „ Atomy a molekuly jsou schopny vzájemné informační výměny i s okolním světem, na informace mohou reagovat kvaziintelektuálním způsobem.

Podivný vesmír

Zdá se, že náš vesmír je daleko podivnější nežli jsme si doposud dokázali připustit. Je opravdu možné, že základem vesmíru je vědomí, jak tvrdí někteří vědci. A pokud nám to naše vlastní myšlení nedovolí přijmout, prostě jen vystupme ze světa za zrcadlem do bezpečí naši známé všední reality ve které vládne nervozita a shon a berme tento článek pouze jako takový krásný vánoční příběh, ve kterém jsme se proměnili v malé děti a pokoušeli se uvěřit těmto zázrakům.

A pro vás, kteří věřit chtějí, vězte, že nejenže je vesmír podivnější než si myslíme, je dokonce podivnější, než si dokážeme představit.

“Tyto poznatky poukazují na to, že jsme sami tvůrci našeho vlastního života. Svůj život utváříme tím, jak myslíme, jak mluvíme, jaký zaujímáme postoj – protože to vše jsou výrazné vibrace a energie, které mají vliv na realitu, kterou zažíváme,“ říká doktor Emoto.

A pokud toužíte vidět ony nádherné krystaly, které voda na náš podnět vytváří, spusťte video kliknutím na odkaz. Pěkné a klidné vánoční dny přeji všem vám – čtenářům.


Výzkum – video Water, Consciousness & Intent: Dr. Masaru Emoto - Zdroj:
http://www.epochtimes.cz/2009082610818/Vyzkum-Tvary-krystalu-vody-se-meni-podle-toho-jak-k-ni-lide-mluvi.html
http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/takesestalo/_zprava/1043664
http://procproto.cz/priroda-2/vedci-nevylucuji-ze-houby-jsou-obdarene-rozumem/
http://www.belousovi.cz/voda/index.htm
http://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/maji-zvirata-vedomi-a-umi-myslet.html
http://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/zakladem-vesmiru-je-vedomi.html

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře