Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Válka mezi blogery? To není nic nového…

Nová média jsou výzvou...


Napadlo Vás někdy, že by mohlo existovat něco, jako je válka blogerů? Válka lidí, co sepisují svoje poznatky do svého webu, nejčastěji založeném na systému WordPress?

Pokud ne, tak Vás vyvedu z omylu, jelikož podobné války se odehrávají denně a jsou velmi sledované a čtené. Jejich popularita je skutečně zajímavá a patří mezi nejčtenější články autora zúčastněného blogu, přičemž i počet komentářů je vždy při nejmenším zajímavý. Jak tyto války začínají, jak probíhají a jak končí, to si řekneme v tomto článku.

  • valka-mezi-blogery-to-neni-nic-noveho-y

Do včerejšího dne mne ani nenapadlo, že může existovat nějaká válka mezi blogery. Stalo se.

Mé rady k článku  NEBOJÍM SE neboli JAK ZAČÍT, autora pana Dana Niela, použil autor bezprecedentně proti mé osobě.  Budiž. Nemíním oplácet stejnou mincí.

Ve svém článku Bod obratu! Změní řecká Syriza a španělský Podemos tvář Evropy?, jsem se pokusil nastínit panu Nielovi cestu ke změnám o které se zajímal.  To jsem asi neměl dělat, dočkal jsem se nařčení, že jsem státem placený „spisovatel“, měním dějiny na Ukrajině, opěvuji světlou budoucnost Řecka atd. Vše zde: http://www.czechfreepress.cz/blogy/sedativum-pro-vsechny.html

Fakt je ten, že nic z toho se nezakládá na pravdě.

Dostalo se mi poučení, že Majdan byl strategickým plánem americké administrativy, jako bych někdy tvrdil něco jiného. Autorovi patrně ušlo, že o Majdanu v jehož pozadí stály geopolitické zájmy USA jsem psal jako jeden z prvních blogerů na nezávislých médiích například v článku z března minulého roku zde: http://www.czechfreepress.cz/svet-kolem-nas/prohrava-zapad-medialni-valku.html

Článků na toto téma jsem napsal více a nepřekvapilo mne, když nás nazval mainstream ruskými agenty.

Tehdy jsem reagoval humorným článkem Jak se stát přes noc ruským agentem zde: http://www.czechfreepress.cz/dalsi-blogy/jak-se-stat-pres-noc-ruskym-agentem.html

A znovu musím napsat, že do včerejšího dne mne nenapadlo, že se sám dostanu do války blogerů.

O to je to vážnější, když vás někdo nařkne, že jste možná státem placený „spisovarel“. Ale přesto má pan Niel pravdu. Přiznávám, že jsem státem placený, ale nikoli „spisovatel“, ale profesionální zdravotník. Myslím, že v tom je obrovský rozdíl.

Pokud píši dnešní článek je to pouze proto, abych se zamyslel nad touto situací a odmítl pokračovat ve válce blogerů. Článek je vyjádřením k ostrému článku pana Niela a je vyjádřením mým posledním. Nebudu se dále vyjadřovat k dalším jeho článkům, které mohou následovat.

Možná si kladete otázku, jak může začít taková válka mezi blogery. V konečném důsledku může začít jednoduše. Dva blogeři se jednoduše nepohodnou a jelikož jsou to správní blogeři, neváhají zapsat svoje pocity z druhého na svůj blog. Tím pádem jeden druhému vytvoří určitou motivaci k odpovědi a většinou se odpovědi i dočkáme. Dva blogeři si tedy skrze svoje blogy mohou začít nadávat nebo si to jednoduše vyříkají v komentářích a podobně. Existují však i války větší, kde se nehraje už jen o komentáře a poškození pověsti toho druhého, ale i o něco jiného.

Mezi velmi populární osoby blogerské scény v Česku můžeme zařadit například web pana Vogla a mnoho dalších. Mnoho kontroverzních osob českého a slovenského internetu je uvedeno v tzv. Exotopedii, ve které se shromažďují jména zajímavých osob, které se něčím zesměšnili, jsou za hlupáky nebo se jim povedlo vyvést něco, co ostatní obdivují ne zrovna kladným tónem. Mnoho z nich patří i do naší válečné blogosféry a následně vznikají podobné články, jako jsou například tyto:

Fajnblog.cz: Nová éra blogerů?

TomášPotěšil.cz: Jmenuji se Ondřej a pracuji pro H1.cz!

JanKašpar.cz: Bez titulku a bez reakce aneb Patrik Vogl vyhrožuje

Lelkoun.cz: Patrik Vogl se vzteká a křičí jako malé děcko

Mezi podobnými články navíc poté často probíhá i hádka a padají výhrůžky žalobou a podobně. Většinou však z celé kauzi nic není a celý článek byl akorát pro smích. Bohužel poškodil jméno někoho jiného a pokud takový článek uveřejní skutečně dobrý bloger, jehož web mají ve svých RSS čtečkách desítky dalších blogerů, je velmi nepříjemné být obsahem negativního článku a následně i číst komentáře pod článkem.

Měl-li bych uvést svůj osobní názor, nelíbí se mi to. Obdivuji lidi, kteří toto berou jako negativní, ale dobrou reklamu. Na druhou stranu si myslím, že není důvod veřejně urážet někoho jiného i před osobami, které někdy ani neznám, jelikož se na můj blog podívali například poprvé a nikdy jsem s nimi nebyl v kontaktu.

Pan Niel  ve svém článku NEBOJÍM SE neboli JAK ZAČÍT, kritizuje v podstatě ty co píší na net...

„Ne, určitě nechci naznačovat, že psát na net postřehy, zprávy a zkušenosti je zbytečné. To rozhodně není, ale jedním dechem dodám, že to je málo.“

Já osobně bych dodal, že málo to není. Moderní mediální válka probíhá v médiích hlavního proudu i v médiích svobodných, zvlášť internetových.

Výsledky mediální války jsou známy. Zde není třeba nosit trikoloru na klopě jako vyjádření toho, že se nebojíte. Svým psaním to dokazujeme neustále a skutečnost, že píšete pod svým pravým jménem je nesporné plus.

Pro pana Niela. O tom jak důležitou roli hrají svobodná média a o tom, že nejsme jen nepotřební pisálkové.

 „Havlisté mají v rukou všechna rozhodující média. Přesto jsou v depresi. „Pátá kolona" nezávislých – především internetových – novinářů z „neznámých důvodů" nahlodala veřejné mínění se svými ubohými finančními zdroji a technologickými prostředky natolik, že se situace „na frontě" mediální války obrací. Veřejné mínění Kavárně jaksi stále méně věří. Je to kupodivu velmi podobné jako na skutečné válečné frontě v Doněcku, kde pár tisícovek povstalců zastavilo pravidelnou armádu Kyjeva i soukromé armády oligarchů, složené z fašistických bojůvek Majdanu." Co se to děje?

Petr Hájek komentuje „mejdan" šéfů a „velkých osobností" pražské žurnalistické kavárny, kde se radili, jak protiruskou kampaň a ukrajinskou krizi dělat „jedlejší." Stojí za přečtení.

„Schopnost analýzy, jasnější postoje, názorová vyhraněnost – to vše chybí médiím při hodnocení současného ukrajinského konfliktu. Shodla se na tom  většina novinářů a zástupců managementu významných českých médií. Diskusní setkání pořádala nezávislá iniciativa Slabiky.cz ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

 „Myslím si, že česká média až na malé výjimky naprosto selhala,“ řekl v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Podle něj se novináři zejména nedokážou dobře orientovat v současné podobě propagandy, která zaznívá z ruské nebo

ukrajinské strany a zaznívá i ze Spojených států. „Médiím také chybí analytika a názorová vyhraněnost na problematiku Ukrajiny,“ dodal Duhan. (...)

Mediální analytik a vysokoškolský pedagog Jan Jirák uvedl, že na hodnocení rusko-ukrajinského konfliktu je příliš brzy. „Situace je příliš komplikovaná a nemůžeme vědět, o čem rusko-ukrajinský konflikt v tuto chvíli ve skutečnosti je,“ řekl Jirák. (...)

 „Nová média jsou pro nás stále výzvou,“ uvedl mimo jiné náměstek ředitele Českého rozhlasu pro program a vysílání René Zavoral.

Zdroj: http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/1230-propagandiste-pravdy-a-lasky-v-depresi-cim-to-ze-verejnost-lzim-o-ukrajine-a-putinovi-veri-stale-mene-cesi-maji-sve-zkusenosti-a-jsou-chytrejsi-nez-havliste-tusi.htm

http://kralwebu.cz/valka-mezi-blogery-to-neni-nic-noveho-t98

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře