Snahy o oslabení dolaru. Měnová válka probíhá na mnoha frontách.

Číňané jsou zapojeni do procesu vytěsňování monopolu US dolaru. Zbavují se svých US pokladničních poukázek, hromadí zlaté rezervy a otevírají regionální distribuční banky pro své vlastní národní měny. To jim umožní snadnější přístup na kapitálové trhy a odstíní je to od finančních manipulací Washingtonu a Wall Streetu.

Jelikož Čína s Ruskem mění finanční architekturu světa, je US dolar jako jedna ze zbraní, kterou má Washington k dispozici, postupně neutralizován. I monopol washingtonského Bretton Woodského systému formovaného Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Světovou bankou je přímo zpochybňován. Ač BRICS nepředstavují alternativu k neoliberální ekonomice, tak jejich Nová rozvojová banka (NDB) a pekingská Asijská banka pro investice do infrastruktur (AIIB) zpochybňují Bretton Woodský systém konkurující finanční strukturou.

Donald Tramp má v úmyslu zatlačit na Čínu. Čína však vlastní účinné mechanismy na to, aby úder vrátila. Vytěsnit dolar z pozice internacionální měny (jedna z jejich součástí je rezervní) není tak snadné. Američané si pozici dolaru nastavili už v roce 1944 na Bretton-Woodské konferenci a dolar jim dodnes slouží jako opěrný pilíř jejich moci a poskytuje jim značná ekonomická privilegia. I proto mohou provozovat hospodářskou politiku, která by pro jiné země byla nemožná.

Snahy po oslabení dolaru tu nicméně jsou. Koneckonců právě alternativy k dolaru se staly jednou z hlavních agend prvního setkání zemí skupiny BRIC v roce 2009 v ruském Jekatěrinburgu. Jedním z kroků může být silnější měnová koordinace, používání měn skupiny BRIC (kde ovšem podstatně atraktivnější než rubl bude čínský yuan) apod.

Je nutné si uvědomit, že měnová válka probíhá na mnoha frontách.

V květnu 2015 založila Čína za účasti Šanghajské zlaté burzy největší zlatý investiční fond na světě ve výši 16 miliard dolarů. Investory fondu se staly dvě největší čínské společnosti, těžící zlato, které budou vkládat prostředky do projektů v oblasti těžby drahého kovu podél euroazijské „Hedvábné cesty", včetně Ruské federace.

Čína a Rusko zaujímají první a třetí místo v seznamu světových výrobců zlata. JAR, která společně s nimi vstoupila do BRICS a v roce 2006 byla největším výrobcem zlata, je teď na sedmém místě, zatímco Uzbekistán, člen Šanghajské organizace spolupráce, zaujímá osmé místo. Podle slov analytika, všechny tyto země dohromady pomalu ale jistě formují novou alternativu systému, založenému na vyfouknutém dolaru, a za 3-5 let se stanou nejrychleji rostoucím a největším ekonomickým prostorem na planetě. A to znepokojuje Wall Street, státní pokladnu a Federální rezervní systém USA. Nehledě na finanční těžkosti, Rusko intenzívně doplňuje své zlaté rezervy. Tímto způsobem sleduje Vladimir Putin vlastní plán, protože ekonomické podklady pro takové masové nákupy nejsou. Podle německých novin je to tichý útok na panství dolaru.

Víme, že ruský prezident Vladimir Putin v roce 2015 předložil ruské Státní dumě návrh zákona, který předpokládá vzdát se v rámci SNS dolaru, což by znamenalo vytvoření jednotného finančního trhu Ruska, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a dalších zemí.

Vzdát se obchodování, za dolary a vyrovnávat se ve vlastních měnách navrhuje mnoho jiných národů. Je to další část války proti hegemonii USA a dolaru.

Například Ankara nyní navrhla Moskvě použití národních měn v obchodech mezi oběma státy. To sdělil v sobotu turecký prezident Tayyip Erdogan. Erdogan dodal, že podobný obchod v národních měnách navrhlo Turecko také Číně a Íránu, a tento návrh byl přijat. Je zajímavé, že i Německo se připravuje na obchodní válku s USA.

Přebytek německého běžného účtu leží na rekordně vysokých úrovních a v této zemi tak rostou obavy, že se země stane terčem nového amerického prezidenta. Berlín se už začal připravovat na možný konflikt.

Svět se mění a nadvláda Západu končí. Jednopolárnost univerzálního hegemona mizí a ve světě se vynořují noví globální hráči s obrovskou mocí a ambicemi.