Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Skončil íránský majdan? Zosnovaly spiknutí v Íránu cizí země?

Emil Kalabus

Kolem Íránu je rušno. Zasedá RB OSN, hádají se velmoci, protestuje samotný Írán.

Předseda Nejvyšší rady národní bezpečnosti Íránu Ali Shamkhani nedávno oznámil, že mítinky proti vlasti v Íránu probíhají v rámci „zástupné války", kterou vede Teherán s řadou států. Poznamenal, že za povstalci stojí USA, Velká Británie a Saúdská Arábie. Podle něj tyto státy řídí kampaně na sociálních sítích, které ovlivňují pořádání protestních akcí.

  • skoncil-iransky-majdan-zosnovaly-spiknuti-v-iranu-cizi-zeme

Nebudeme si nic nalhávat. Írán je již dlouho trnem v oku USA, Izraele a dalších států. Je to právě Írán, který zadržuje americké zájmy na Blízkém východě a znemožňuje realizaci kroků, které by Washingtonu umožnily ovládnout region s celým obrovským ropným bohatstvím.

Revoluční gardy Íránu bojují v Sýrii po boku Ruska a syrského prezidenta Asada. Zabránily tak nasměrovat plynovody aropovody směrem přes Katar. Vzpomeňme, že před syrskou válkou byly navrženy dva konkurující si plynovody, jeden Katarem a druhý Íránem, plánované pro transport plynu do Evropy přes Sýrii.

Plány Kataru byly předloženy v roce 2009 a zahrnovali zbudování plynovodu z Perského zálivu přes Saúdskou Arábii, Jordánsko, Sýrii a Turecko.

Naleziště plynu 3 000 metrů pod dnem Perského zálivu je největším nalezištěm zemního plynu na světě. Katar vlastní kolem dvou třetin tohoto zdroje, ale nemůže na něm vydělávat, protože je odkázán na tankery pro přepravu plynu do dalších zemí a tím se jeho plyn vůči plynu ruskému prodražuje.

Doufalo se, že pomocí plynovodu bude mít Evropa přístup k plynu levnější, ale syrský prezident Asad odmítl dát svolení, aby plynovod vedl přes jeho území. Někteří věří, že Rusko, střežíc svůj byznys, na Asada naléhalo, aby plynovod zamítl.

Mezitím Írán, vlastnící zbytek podílu z plynových zásob pod Perský zálivem, se rozhodl předložit vlastní rivalský plán pro plynovod do Evropy, za 10 miliard dolarů, přes Irák a Sýrii a pak pod Středozemním mořem.

Tyto plány zřejmě posvěcovalo Rusko, možná proto, že mohlo vyvinout větší vliv na Írán, který na rozdíl od Kataru nehostil americkou leteckou základnu.

Asad Íránský plán schválil v roce 2012 a projekt měl být dokončen v roce 2016, ale byl odložen kvůli Arabskému jaru a občanské válce.

Mnoho zemí podporujících či zavrhujících válku proti Asadovi má s těmito projekty spojitost. Věří se, že Katar, který se svým projektem neuspěl, financoval proti-asadovské rebelské skupiny třemi miliardami dolarů mezi léty 2011 a 2013. Z financování těchto teroristů byla rovněž obviněna Saúdská Arábie.

Není to tak dlouho co USA zvažovaly úder na íránská jaderná zařízení. K útoku nedošlo jen díky diplomacii šesti světových velmocí, které uzavřely s Íránem na jednání ve Vídni dohodu o omezení íránského jaderného programu. Dohodu v roce 2015 podepsal za USA tehdejší prezident Barack Obama. K dohodě velkou mírou přispěly velmoci Ruska a Číny.

Víme, že Írán splnil veškeré požadavky dohody s velmocemi ohledně svého jaderného programu, což potvrdila v roce 2016 Mezinárodní agentura pro atomovou energii a uvolnila se tak cesta ke zrušení protiíránských sankcí. Ještě téhož roku USA a EU oznámily zrušení sankcí proti Íránu. Bylo rozhodnuto, že země plní dohodu, dostane se ke 100 miliardám dolarů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil dosažení dohody s Íránem za historickou chybu.

Dohoda se příliš nezamlouvá ani současnému vládci USA Donaldu Trumpovi.

Nehledě na dohodu v říjnu tohoto roku Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zavedou nové tvrdé protiíránské sankce, zaměří se na íránské rakety a zablokují všechny cesty Teheránu k jaderné zbrani.

Ministr zahraničí USA Rex Tillerson nevyloučil, že už příští týden schválí Washington zvláštní zákon pro opravu jaderné dohody s Íránem.

Prezident řekl, že ji (dohodu s Íránem) buď opraví, nebo zruší.

Násilné protivládní protesty v Íránu po šesti dnech skončily, alespoň to tvrdí velitel íránské revoluční gardy generálmajor Muhammad Alí Džafarí. Džafari prohlásil, že hlavní strůjci protestů jsou zatčeni. Podle něj se demonstrací, při kterých zemřelo přes 20 osob, zúčastnilo na 15 tisíc lidí.

V reakci na nepovedený íránský majdan se nechal slyšet konzervativní duchovní Ahmad Chátámí: „Írán by měl vytvořit vlastní aplikace sociálních sítí“, řekl včera Chátamí, který vedl sváteční modlitbu v Teheránu. Podle něj se ukázalo, že protesty, které začaly minulý týden, se šířily právě sociálními sítěmi dostupnými z celého světa. Chátamí řekl, že jakmile úřady tyto sítě zablokovaly, demonstrace ustaly. Írán podle něj "nepodporuje sociální síť, kterou ovládají Spojené státy".

Podle Chátamího je zjevné, že protesty byly spiknutím, které zosnovaly Spojené státy a Izrael.

Íránci původně začali protestovat v menších městech proti špatné ekonomické situaci a zdražování potravin, později k požadavkům připojili i politická témata. Spojené státy a Izrael demonstranty podpořily.

O tom, že situace kolem Íránu je složitá svědčí vystoupení americké velvyslankyně při OSN Nikki HaleyovéHaleyová na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN varovalaíránský režim, že "svět bude sledovat jeho akce". Páteční schůzka RB OSN byla svolána na návrh Spojených států kvůli protivládním demonstracím v Íránu. Rusko a některé další země ale uvedly, že mezinárodní společenství nemá právo o protestech rozhodovat.

Rusko a Írán odsoudily USA, že nutí Radu bezpečnosti, aby zasahovala do vnitřních záležitostí Íránu.

Také velvyslanci dalších zemí, od Číny po Rovníkovou Guineu, vyjadřovali své výhrady ohledně toho, zda je RB OSN správným místem k řešení této otázky.

Vidíme, že situace kolem Íránu nabírá obrátky. Nelze se však ubránit myšlence, že i za tímto klokotáním v RB OSN je cítit pach plynovodů a „vůně“ ropy. 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře