Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Rivalita mezi Čínou a USA. Přezbrojení do roku 2020

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Již dnes je čínská armáda nejpočetnější armádou světa a během příštích let bude představovat největší světovou vojenskou mocnost plně konkurenceschopnou vojenským silám USA. Rusko sice vydává na zbrojení vysoké částky, ale má proti Číně nevýhodu omezenějších lidských zdrojů.

  • rivalita-mezi-cinou-a-usa-prezbrojeni-do-roku-2020

V perspektivě následujících let proto kromě hospodářského vlivu Číny poroste nejvýznamněji její vojenský vliv a ten bude pomáhat Číně získávat světové zdroje surovin a materiálů za nejvýhodnějších podmínek. Čína na sebe logicky naváže nejbližší ekonomiky v jihovýchodní Asii (Vietnam), ještě více se upozadí role Japonska. Pokud bude pokračovat růst deficitu USA tím tempem jako doposud a kapitál se bude dále hromadit v Číně, budou USA ještě více závislé na čínské politice. Role USA v následujících letech proto bude zvolna klesat.

Do roku 2020, kdy má být, jak se předpokládá, ukončena vojenská reforma Si Ťin-pchinga, nebudou čínské ozbrojené síly, pokud jde o jejich možnosti, v ničem pozadu za Pentagonem, píší média.

Války v kybernetickém prostoru, přístup k levnému čínskému zboží a modernizace čínských ozbrojených sil, to jsou tři hlediska ovlivňující rovnováhu sil v čínsko-amerických vztazích, zdůrazňuje tiskový orgán La Gaceta.

Významný zástupce čínské armády Liu Mingfu řekl novinářům, že jeho vlast by se měla stát vojensky silnější než Spojené státy americké.

Čím rychleji, tím lépe. Čína by měla podle Liu Mingfua co nejrychleji vybudovat nejsilnější armádu na světě a vystřídat tak USA v roli vojenské supervelmoci. Podle něj ekonomický a mocenský vzestup Číny musí zákonitě narazit na americké zájmy. A dokud má Čína slabší armádu, nemá šanci v případném konfliktu obstát.

Požaduje v ní, aby Čína razantně vystoupila proti americkému nátlaku v ekonomických otázkách. Neměla by Spojeným státům ustupovat ani co se týká lidských práv, Tibetu a postoji k Taiwanu. Rivalita mezi oběma supervelmocemi je podle něj "bojem o světovou dominanci". "Aby Čína zachránila sama sebe a současně celý svět, musí se stát (světovým) kormidelníkem."

Napětí mezi Čínou a Spojenými státy v poslední době roste. Velmoci se dostávají do konfliktu nejen o zdroje (především v Africe), ale boj zuří i o svobodu slova. Čína se obává, že je obklopená zeměmi, které jsou spojenci Spojených států, Američané zase s nelibostí pozorují vzrůstající vliv Země středu v Africe i Evropě.

Víme, že USA jsou zadlužené takovým způsobem, že splatit tyto dluhy je vlastně nemožné. Ke geopolitické situaci ve světě a na Ukrajině se poměrně dlouho vyjadřuje Ruský spisovatel a bývalý poslanec slovenské Národní rady, dnes žijící na Slovensku Sergej Chelemendik. Nyní působí jako publicista, vydavatel, politický analytik a autor dokumentárních filmů.

Chelemendik popisuje situaci ve světě následovně: „Zopakuji, cílem je válka Evropy s Ruskem. Režisérem je USA. Analytici se můžou dál smát, jako se smáli před dvěma světovými válkami, dokud jim na hlavy nezačaly padat bomby. Je třeba jen trochu poznat historii, i tehdy zněly tyto argumenty: Jaká válka, je to přeci nevýhodné! Ale pro koho! Opakuje se stejný geopolitický idiotismus evropských politických elit, který dokazuje, že dějiny nikoho nic nenaučily. Nebo téměř nikoho.

A pravda zní následovně – Amerika jako pokus o nové globální impérium potřebuje existenčně velkou válku, jen s pomocí velké války Amerika dokáže vyřešit svoje problémy, jiné řešení nehledá a nebude hledat. Zatímco Evropa, Rusko a Čína existenčně potřebují mír, hledají cesty, jak mír zachovat. Otázka zní velmi jednoduše: Koho vůle bude silnější?"

Která velmoc nejvíc získala na obou "světových", převážně evropských válkách. Kdo díky těm válkám získal konkurenční předstih? Kdo se stal věřitelem koho po jejich skončení? Kdo podporoval materiálně a finančně vznik a průběh válek? Čili klasické zodpovězení otázky Cui bono?

Kdo má větší zájem na stabilitě a bezválečné zóně v Evropě – Rusko anebo USA? Koho by taková válka mohla víc poškodit? Koho by mohla spíš vtáhnout do válečného soukolí – Rusko anebo vzdálené USA? Komu by naopak mohla válka na vzdáleném teritoriu, tak jako v minulosti přinést větší prospěch – Rusku anebo USA?

Když si na tyto otázky poctivě odpovíme pak můžeme souhlasit s panem Chelemendikem.:
„Amerika může být zastavena jen hrozbou jejího vlastního zničení, hrozbou závažnou a reálnou, Rusko a Čína tuto hrozbu dokážou vytvořit. To je celá geopolitika současnosti v kostce."

Vime, že Rusko a Čína pořádají společná vojenská cvičení. V roce 2013 Čína a Rusko zahájily zatím největší manévry v dějinách Rusko-Čínské vojenské spolupráce. Jak Rusko tak Čína dobře vědí, že kdyby padlo Rusko, byla by na řadě Čína a naopak. Proto tato cvičení.

Jinými slovy, podle Chelemendíka je potřeba vojensky silná Čína a Rusko, aby udržely světovládné plány USA na uzdě. Dříve tuto úlohu udržoval Sovětský svaz.

Není náhoda, že modernizace zbraňových systémů Ruska a Číny má být hotova do roku 2020. Poté budou obě země prakticky vojensky neporazitelné a USA to moc dobře vědí.
Jaký krok tedy udělají US do roku 2020?

Zdroj: http://czech.ruvr.ru/news/2014_12_29/Media-USA-maji-obavy-z-vojenske-modernizace-Ciny-5845/
http://tn.nova.cz/clanek/magazin/historie/novinky/cina-chce-mit-nejsilnejsi-armadu-na-svete.html

Facebook komentáře