Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Reportáž z knihy - M. Morris Co nesmíte vědět! 2. - Evropská lež-proč přišlo euro

Hodnocení uživatelů:  / 10
NejhoršíNejlepší 

Emil Kalabus

Michael Morris v knize Co nesmíte vědět (2) opět bourá zavedené stereotypy a podává šokující informace. Tentokrát vysvětluje k čemu slouží Evropská unie a proč vůbec přišlo euro.

A opět se budeme hodně divit a možná i děsit.

Evropská unie není Evropa. Evropa je subkontinent s četnými státy s bohatými tradicemi, různorodými, a přesto úzce propojenými kulturami, jazyky, zvyklostmi, obyčeji a měnami. Evropa je kolébkou západního světa, neomezenou zásobárnou vynalézavého a tvůrčího ducha.

Evropa žije a profituje ze svého duchovního i duševního bohatství a rozmanité kultury. Avšak právě toto duchovní a duševní bohatství a rozmanitost mají být zničeny.

Dokud si Evropané budou vědomi velikosti vlastní historie, budou představovat nebezpečí pro mocné muže s velkými vizemi.

  • reportaz-z-knihy-m-morris-co-nesmite-vedet-2-evropska-lez-proc-prislo-euro

 

„Evropské národy musí být přivedeny do superstátu, aniž by lid porozuměl tomu, co je tím myšleno.

Může se tak dít postupně. Každý krok bude maskovaný hospodářskými účely, ale nakonec vše nezadržitelně povede ke sjednocení.“ Jean Monnet

předseda Akčního výboru pro Spojené státy evropské

Na vkus amerických velkých koncernů je v Evropě příliš mnoho různých zákonů, pravidel a standardů. Americký ideologický princip osobního prospěchu se v Evropě střetl s principem solidarity.

Evropské země jsou proto již od meziválečného období trnem v oku tajné světovládě, která dělá vše pro to, aby je zrušila.

Idea sjednocení evropských národů byla vytvořena a financována spolupracovníky CIA již ve 40. letech 20. století. V roce 1948 byl založen American Committee for a United Europe ( Americký výbor pro sjednocenou Evropu). Byl vedený generálem Williamem J. Donovanem a jeho zástupcem byl později ředitel CIA Allen Dulles.

Odhalují to dokumenty amerických tajných služeb, které byly odtajněny v roce 2000.

Tajná světovláda (v podobě nejmocnějších rodin světa) zamýšlela zavést světovou měnu a k tomu potřebovala podporu Evropanů. Z podnětu Britů a Američanů vzniklo Evropské federalistické hnutí a od roku 1955 působil Akční výbor pro spojené státy evropské, jehož předsedou byl francouzský obchodník Jean Monnet.

Dnes bychom tento propagandistický nástroj označili v novoněmčině jako „think tank“. Připravovala se cesta pro Evropské hospodářské společenství (EHS).

EHS mylo za účasti Monneta založeno roku 1957. Organizace postupně rozšiřovala svůj prostor vlivu. V roce 1967 bylo vytvořeno Evropské společenství a v roce 1993 vznikla Evropská unie (EU). V roce 2015 měla EU 28 členských zemí.

80. léta byla érou yuppies, mladíků orientovaných na peníze a kariéru, kteří kráčeli přes mrtvoly, aby zvýšili zisk svých firem. Dělo se tak na základě reagonomiky, a tedy hospodářského

zákonodárství za amerického prezidenta Ronalda Reagana, jež umožnilo přebudovat velké koncerny na impéria. Reagan otevřel dveře globalizaci a snížil nejvyšší sazbu daně z přijmu v USA ze 70 na 33 procent. Výrazně snížil i další firemní daně a zkrátil četné sociální programy. Podobně postupovala i Margaret Thatcher ve Velké Británii.

Reaganova hospodářská politika se z velké části odvolávala na tržní teze velmi excentrického a do sebe zahleděného kanadsko-amerického hospodářského profesora jménem Robert Mundell, jenž požadoval stažení státu z ekonomiky. Mundell byl otcem neoliberalismu a vynálezcem eura. Mundell, jenž v roce 1999 získal Nobelovu cenu za ekonomii, propagoval v 80. letech zrušení národních měn a zavedení jednotného evropského platidla. Byl činný jako poradce Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise, a tedy tří nejdůležitějších institucí tajné světovlády. Angličanka Margaret Thatcher a Francouz Francois Mitterand souhlasili se sjednocením obou německých států pouze pod podmínkou, že se vzdají marky! Ale Helmut Kohl a jeho poradce Alfred Herrhausen, předseda a mluvčí představenstva Deutsche Bank, byli zásadně proti. Alfred Herrhausen se stal 30. listopadu 1989, tři týdny po pádu Berlínské zdi, obětí bombového atentátu.

Atentát evidentně na Kohla hluboce zapůsobil. Počátkem prosince na summitu EU ve Štrasburku podepsal smlouvu, která donutila Německo, aby se marky vzdalo. Kohl později označil tento den za nejčernější moment svého života. Avšak euro nebylo nikdy cílem, bylo vždy plánováno pouze jako mezistupeň na cestě ke společné evropsko – americké měně.

Ne, euro nebylo vytvořeno Evropany k jejich prospěchu, nýbrž takzvanými vizionáři z druhého břehu v neprospěch evropského obyvatelstva.

Michael Morris píše, že EU nebyla vytvořena, aby upevnila mír v Evropě, nýbrž aby zničila kulturní a duchovní identitu jednotlivých národů a aby oslabila silné národy – především Německo. Byla vytvořena, aby odstranila ochranu zaměstnanců a zrušila odbory, zkrátila sociální vymoženosti a přerozdělila majetek odzdola nahoru.

Z pohledu tajné světovlády se Německo již jednou pokusilo zpochybnit její světové panství. Ta proto od té doby dělá vše, aby zabránila Německu dostat se znovu k veslu světové politiky. Německá loď je řízena americkým kormidelníkem. Když chtěl Gerhard Schröder počátkem 21. století Německo sblížit s Ruskem a odmítl se podílet na válce v Iráku, stalo se Německo předmětem nelibosti tajné světovlády. Při volbách v roce 2005 došlo k patové situaci, kdy ani levicová, ani pravicová koalice nedisponovaly dostatečnou většinou na to, aby mohly sestavit vládu. Nakonec Gerhard Schröder odstoupil a německou kancléřkou se stala Angela Merkel, jež kvůli své poddajnosti byla Spojenými státy doslova zacementována ve své funkci. Neodvážila se (aspoň potichu) zkritizovat metody americké zahraniční politiky dokonce ani tehdy, když bylo zveřejněno, že americké tajné služby odposlouchávaly každý její telefonát. Stojí tak v jedné řadě s dalšími loutkami, které USA udržují při moci ve Střední a Jižní Americe i v Africe, a vypadá to, že je s touto úlohou znamenitě spokojena.

Je načase, aby se Evropané probudili a poznali, že EU a euro NEBYLY vytvořeny k jejich prospěchu, nýbrž záměrně a úmyslně v jejich neprospěch. EU a euro ve svých současných formách nefungují a ani fungovat nemohou.

Zprávy o úspěších EU, které se jako kolovrátek opakují ve sdělovacích prostředcích, jsou absurdní. Od roku 2008 se v Evropě výrazně rozšířila chudoba, a především v jihovýchodní Evropě hladoví stále více lidí.

V roce 2013 bylo chudobou ohroženo přes 120 milionů Evropanů, přičemž 43 milionů z nich nemělo ani dostatek jídla. Jen ve Španělsku byly víc než 3 miliony občanů odkázány na potravinové balíčky Červeného kříže a dalších organizací. V mnoha městech tam dnes lidé stojí dlouhé fronty na talíř polévky. Více než třetina všech mladých Evropanů je bez práce a nemá žádnou naději, že by se to mělo někdy změnit – a to jsou pouze oficiální údaje!

Morris píše, že v EU se falšují statistiky a úplatky připravují hospodářství v Evropské unii ročně o

120 miliard euro.

Dr. Paul Graig Roberts napsal Varování světu. Dle něj jsou Washington a jeho vazalové v NATO a EU šílení.

„Můj duchovní otec, který získal později významnou pozici v Pentagonu a měl se postarat o ukončení války ve Vietnamu, odpověděl na moji otázku, proč se Washingtonu stále daří přimět Evropany k tomu, aby dělali, co se od nich požaduje: „Peníze, dáváme jim peníze.“ „Zahraniční pomoc?“ ptal jsem se dál. „Ne, dáváme vedoucím evropským politikům kufry plné peněz. Jsou prodejní a my je kupujeme.“ (…) To možná vysvětluje, proč bývalý britský premiér Tony Blair

mohl během pouhého roku po svém odchodu z funkce získat jmění ve výši 50 milionů dolarů.“

Jean-Claude Juncker se stal ostatně koncem roku 2014 předmětem kritiky, poněvadž Lucembursko pod jeho vedením umožnilo masové daňové úlevy ve výši 95 procent velkým koncernům jako Disney, Skype, Koch Industries nebo firmě na výrobu čistících prostředků Reckitt Benckiser. Tyto dohody byly vyjednány s poradenskými firmami PricewaterhouseCoopers, Deloitte, Ernst&Young a KPMG. Není proto žádný zázrak, že tajná světovláda (v podobě nejbohatších rodin světa) učinila Junckera novým předsedou Evropské komise. Tento evropský daňový skandál sice dostal jméno Aféra Luxleaks, avšak Evropské unii nestál ani za to, aby vytvořila vyšetřovací komisi. Nadnárodní koncerny mohly v Evropě kvůli těmto dohodám ušetřit miliardy na daních – peníze, které se nakonec hodily velkým akcionářům těchto firem, a tedy nejbohatšímu jednomu procentu světového obyvatelstva. Výpadek daňových příjmů museli vyrovnat evropští obyvatelé placením vyšších daní a větším státním zadlužením.

Stále více částí Evropy je Evropskou unií znechuceno, poněvadž pochopily, že byla vytvořena k prospěchu jiných. Typickým příkladem anglického euroskepticismu je britský autor bestsellerů Frederick Forsyt: „Většina z nás má již jednoduše dost všech těch lží, tohoto enormního přesouvání našeho sebeurčení do Bruselu. Máme také dost nadutosti a arogance bruselských eurokratů a naši setrvalé kapitulace před nimi, máme dost vyplýtvaných peněz v miliardové výši a pomalé smrti demokracie. Stručně řečeno: Domníváme se, že nám naše země byla pomocí lží a podvodů ukradena. A naši zemi, dámy a pánové, bez jakéhokoliv nepřátelství vůči vám, chceme vrátit zpět.“

Zachování Evropy v její současné podobě i její budoucí sjednocení se Severoamerickou unií tvoří obecně známé cíle tajné světovlády. Zdali se to mužům v pozadí podaří a jak dlouho to bude trvat, nemůže nikdo předpovědět. Pokud se však neprobudíme a nebudeme aktivní, půjde vše rychleji, než si dovedeme představit.

Morris píše, že myšlenková policie je na postupu a Evropa se stále výrazněji stává totalitním režimem. Je to pravý opak toho, co o sobě tvrdí.

Podle Morrise existuje v EU skupina, která si dala za cíl vytvořit „světovou společnost“ ve smyslu nového světového řádu a chce zařídit, aby byla jakákoliv kritika této moderní miltikulturální společnosti bez hranic zakázána a trestána zákonem.

Tento hluboce netolerantní „toleranční zákon“ svévolně plánuje odstranit v Evropě veškerou svobodu tisku i vyjadřování a má představovat zákonný prostředek vůči kriticky smýšlejícím jednotlivcům i skupinám, aby se tak Evropa připravila na plánovaný světový stát – a budoucí generace byly vychovávány k ještě větší nekritičnosti.

Zmíněný „toleranční zákon“ má na starosti Evropská rada pro toleranci a usmíření (ECTR) se sídlem v Paříži.

Facebook komentáře