Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Intuitivním myšlením k moudrosti

"Intuitivní duch je dar nebes, racionální duch je věrný služebník. Vytvořili jsme společnost, která uctívá služebníky a na dárek zapomíná." Albert Einstein

Analytické nebo syntetické myšlení?

Fragmentární, analytické myšlení je myšlení neucelené, nesystematické, diskontuitní, nesjednocené, útržkovité, mozaikovité, roztříštěné. Takovéto myšlení nevede samo o sobě k poznávání ani správným závěrům.

 

České vzdělávací instituce kladou velký důraz na rozvoj analytického myšlení. Mnoho vzdělanců však přichází na skutečnost, že nám chybí spíše myšlení syntetické. Člověk skutečně vzdělaný by se měl snažit soustavně rozvíjet kritické myšlení. Kriticky myslet ale neznamená naučit se věci kolem sebe pouze analyzovat. To je jen jedna strana věci. To, co nám ve skutečnosti v tuto chvíli chybí daleko více, je schopnost syntetického myšlení.

  • intuitivnim-myslenim-k-moudrosti

 

Tento dnes již vzácný květ, který se tak dlouho všeobecně zanedbává, umožňuje totiž nahlédnout vzájemné souvislosti. Nejsme-li schopni nahlédnout souvislosti, rozpadá se nám svět na jednotlivé střípky (fragmenty) a my si to většinou již ani neuvědomujeme.  

Co je analytické myšlení nemusíme nikomu vykládat. Analytické myšlení rozkládá již existující celek na součásti, ze kterých sestává. Syntetické myšlení však stojí před problémem daleko obtížnějším. Jestliže máme k dispozici určité základní informace (určitá fakta), o kterých ale nevíme, jak spolu souvisí (to právě hledáme), klademe si důležitou otázku, jakým způsobem jsou tato fakta vzájemně provázána tak, že tvoří nový, dosud neznámý organický celek (alespoň pro nás neznámý), i když určitě víme, že jsou tématicky spojena. Vztahují se všechna k nějakému společnému tématu. Nevíme jen jak.

Je zcela jasné, že naučit se syntetickému myšlení vyžaduje velké nadání. To ostatně vyžaduje i analytické myšlení, jestliže má být vykonáváno opravdu na vysoké úrovni. Syntetické myšlení však vyžaduje navíc kultivovanou schopnost vhledu (tj. intuice), bez kterého se nedá úspěšně uplatnit. Je jen naší hloupostí, že jsme v minulosti nahlíželi na intuici jako na cosi mimorozumového. Dnes je snad již každému jasné, že bez intuice by ve vědě nebyl možný žádný větší objev.

Nebojím se napsat, že bez intuice a syntetického myšlení není moudrosti.

Moudrostí se obvykle rozumí shrnující a praktické rozumění světu i člověku, zároveň svrchované i taktně skromné, jež dává jistotu v rozhodování a jednání. K moudrosti nutně patří rozvaha, zkušenost a odstup od bezprostředních podnětů a okolností. Lidské společnosti ji vysoce cenily, ukládaly ji do přísloví, vyprávění i náboženských spisů a v mnoha kulturách se pokládá za ctnost.

 Sókratés před soudem o sobě říká, že „žádnou moudrost nemá, velkou ani malou“, a Platón vysvětluje, že z úcty k moudrosti, kterou si žádný smrtelník nemůže osobovat, si zvolil název „filosof“ – ten, který po moudrosti touží, který moudrost miluje.

Moudrost patrně souvisí se zkušeností a uvádí se obvykle na prvním místě základních čili „kardinálních ctností“: moudrost, spravedlnost, statečnost, mírnost.  Moudrost je uspořádaný život. Anglický básník T. S. Eliot si stěžoval: „Kde je ta moudrost, jež se nám ztratila v samém vědění? Kde je to vědění, jež se nám ztratilo v samých informacích?“ Brazilské přísloví říká, že „Poznání řeže svět na kousky, moudrost jej dává dohromady.“

To, co před zrakem lidí s kultivovaným syntetickým myšlením vyvstává zcela jednoznačně, ba neodvratně, vnímá jejich okolí často až jako nepochopitelné předvídání budoucích událostí. Oni však dobře vědí, že o nic podobného nejde. Jen schopnost domyslet důsledky je nezměrně větší, než u všech ostatních, kteří syntetický a intuitivní způsob myšlení nepoužívají.

Zdroj: http://www.vhled.cz/Archiv/CasopisVhledcislo1/Poznani_a_sebepoznani/POZVHLVZHL3.html

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře