Čína likviduje Ameriku!

„Prostě nás likvidují. Pokračují v devalvaci své měny a budou to dělat dál. Dosáhnou silného poklesu kurzu jüanu, což bude mít pro nás ničivý účinek", uvádí politikova slova Reuters.

Rusko, stejně, jako Čína, si přeje snížit vliv dolaru na světovou ekonomiku a vytvořit vícepolární ekonomický svět. Pro Rusko není výhodné provádět platby „přes Ameriku" také s přihlédnutím k současným geopolitickým reáliím.

Odborníci se domnívají, že změny na globálních trzích v krátkodobé perspektivě uvidíme jen stěží. S největší pravděpodobností budou takové změny vyžadovat roky. Nicméně, zmíněný krok by se mohl stát dalším silným předpokladem ke snížení jednopolarity světové ekonomiky stejně, jako jím bylo vytvoření Asijské banky pro investice do infrastruktury.
Juan má do budoucna detailně propracované plány na dobití světa. Právě jemu už dávno předpovídají roli nové rezervní měny a roli protiváhy k dolaru. A tato cesta je reálně uskutečnitelná, mimo jiné, i s podporou Ruska.

Změna referenčního kurzu čínské měny je také zrcadlem útlumu hospodářství USA, EU a Japonska, hlavních obchodních partnerů Číny. Současně toto zrcadlo ukazuje a přesvědčivě dokazuje již nekontrolovatelnou závislost světového, téměř zcela globalizovaného hospodářství, především USA, EU a Japonska na Číně. Singapurský, Taiwanský a Australský dolar, a samozřejmě i Jihokorejská vena, všechny tyto měny se dostaly ihned po zveřejnění změny referenčního kurzu do víru oslabení, které způsobila neočekávaná změna referenčního kurzu čínské měny.

Mezi řádky na obou stranách změny referenčního kurzu čínské měny lze číst, že by mohlo dojít k posílení snah tak zvaných rozvojových zemí devalvovat své měny. Je to totiž pro ně jedna z mála cest ke kompenzaci ztrát, které prostě přijdou. Během současné cesty kapitalismu a USD ke krizovému bodu ve smyslu řeckého významu slova krize. Vojenská moc USA nebude schopna přinutit místní politické sluhy k trvalé poslušnosti. Při zesílení dynamiky tohoto, jenom povrchně popsaného procesu, který ovlivňuje i zahraniční investice a tím toky a odtoky kapitálu z různých zemí, je více než představitelné, že se za horizontem připravuje měnová válka historického významu.

Ministři zahraničí Ruska, Indie a Číny Sergej Lavrov, Sushma Svaraj a Wang Yi považují za nutné urychleně zreformovat mezinárodní finanční systém, v první řadě MMF, uvádí se ve společném komuniké tří ministrů, přijatého na jejich setkání v Pekingu, ke kterému došlo 2. února 2015.
(Ministři) vyzvali k okamžité reformě mezinárodního finančního systému, aby se zvýšila váha a zastoupení rozvojových trhů a zemí – poznamenává se v komuniké.

MMF má tedy starosti. Tato organizace strádá, protože její reorganizace je brzděna USA. Takový stav MMF a konání USA nedovolují Číně poklidným způsobem povýšit status Rinminbi na úroveň „oficiální rezervní měny" a tím i prostředku k oslabení role USD ve světovém hospodářství. Že to s USD nevypadá dobře, svědčí i skutečnost, že ČNB dovolila minulý týden Ruské federaci při-hraniční platby v ruském Rublu. Vznik rozvojové banky BRICS dává jasné poselství.

Politicky je svět již dávno multipolární. V těchto dnech se pracuje na multipolaritě na poli ekonomickém. Stejně jako USA nedokázaly uchránit své spojence od vstupu do AIIB, nedokáží dlouhodobě Západní státy brzdit rozvoj Číny a Ruska.

Projekt rozvojové banky BRICS. Hlavním úkolem plánované banky má být úvěrování infrastrukturních a dalších rozvojových projektů v měnách národních států, tedy nikoliv v dolarech a eurech. To by znamenalo zásadní prolomení hegemonie dolaru ve světovém obchodu. Projekt rozvojové banky je reakcí na skutečnost, že ve Světové bance i Mezinárodním měnovém fondu zastoupení zemí BRICS neodpovídá jejich reálné ekonomické síle ve světě. Přitom v době krize to byly právě státy BRICS, které nejvíce podpořily růst globální ekonomiky.

Reforma měnového systému představuje první seriózní pokus o změnu dosavadního světového hospodářství. Země BRICS chtějí změnit svět financí. Nemusí se nám to líbit, ale to je realita dnešních dnů.

Zdroj: http://proinvestory.cz/cinska-devalvace-a-co-dal

http://cz.sputniknews.com/byznys/20150524/446403.html#ixzz3ii0Gf060

http://cz.sputniknews.com/byznys/20150813/907723.html#ixzz3ii1y2OGQ