Čína a samostatné řízení světového finančního systému

Vzpomínáte jak čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v říjnu 2015 vítaly v Londýně davy a jak jel s královnou zlatým kočárem? Britský královský dvůr mu nachystal okázalé přijetí. Centrem Londýna se projel v pozlaceném kočáře s královnou Alžbětou II., podél cesty vlály stovky čínských a britských vlajek. Tak se dnes dělá byznys.

Blok vyspělých zemí v čele s USA dělal vše možné, aby zabránil rozvojovým státům ve formování mezinárodní architektury globální ekonomiky, která bude fungovat také pro chudé vrstvy obyvatelstva, soudí nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz.
Podotýká, že za uplynulých 13 let po první Mezinárodní konferenci o financování rozvoje v mexickém Monterrey v r. 2002 se mnohé změnilo. Tehdy dominovaly země G7, ale už teď má ve světě největší ekonomiku (na základě parity kupní síly) Čína, a její úspory jsou asi o 50% větší, než mají USA.

„Když navrhla Čína založení AIIB, aby byla část přebytku globálních akumulací nově rozdělena v prospěch regionů, které nejvíce potřebují financování, pokusily se USA tuto iniciativu torpédovat. Bílý dům utrpěl bolestivou (a nanejvýš hanebnou) porážku", poznamenal laureát Nobelovy ceny za ekonomii.

AIIB má sloužit pro financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Základní kapitál banky činí 100 miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu Kč). Očekává se, že AIIB bude během prvních pěti až šesti let poskytovat úvěry v objemu deseti až 15 mld. USD ročně.
Cílem „Nové Hedvábné stezky“ je oživit starověkou obchodní trasu z východní Asie do Evropy, otevřít Pekingu cestu ke zdrojům energie ve střední Asii a přivést firmy na lukrativní trhy, zlepšit propojení mezi regiony a také mezi Čínou a jejími obchodními partnery v zahraničí. Iniciativa by měla zajistit volnější tok zboží, služeb a kapitálu jednak pomocí cesty po souši propojením Číny, centrální Asie, Ruska a Evropy, jednak pomocí námořní cesty, která propojí Čínu se zeměmi jihovýchodní Asie, Indie a Afriky.

Do šestice největších spoluzakladatelů Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB) patří tři členové BRICS a tři členové ŠOS s přihlédnutím k jejímu nadcházejícímu rozšíření. A kromě toho člen G7 a dvě země, spojenci USA, které nepodlehly jejich nátlaku a připojily se ke globálnímu projektu Číny.
Rusko se stalo držitelem 65 tisíc 362 akcií banky a má 5,92% hlasů. Je to třetí pozice hned za Čínou a Indií. Ty mají 20,06 a 7,5% hlasů. Do šestice rovněž patří Německo, Jižní Korea a Austrálie.
Takový podíl akcií a hlasů umožní Rusku, aby si mohlo dělat nároky na řadu funkcí v managementu banky. Už se hovoří i o ruských projektech, které jsou hodny úvěrů AIIB. Mimo jiné je to výstavba vysocerychlostní trati Moskva-Kazaň a dopravního koridoru Evropa-západní Čína.

Čína dala jasně znát, že se uchází o samostatné řízení světového finančního systému. Evropané se už dávno cítí podle mnoha významných a důležitých parametrů, mimo jiné, i pokud jde o roli dolaru ve světovém obchodním systému, dost neútulně ve svazku s USA a tak nabídku Číny přijaly.
Washington vyvíjel silný nátlak i na Jižní Koreu, Austrálii a Německo, tam ale zvítězil zdravý selský rozum.

„Před několika desítkami let jsme se báli, že z Číny může přijít světová válka,“ zmínil ve svém proslovu předseda Senátu Milan Štěch, který ujistil, že důvodem těchto nálad byla propaganda a vyzval k odstranění předsudků. Ocenil projekt Nové Hedvábné stezky: „Je to logické. Více než 2000 let zpátky Čína obchodovala s celým světem. Vždycky byla jednou z nejvyspělejších zemí,“ uvedl. „Kde se obchoduje, rozvíjí se kultura, tam neznějí zbraně. Jsem rád, že česká vláda patří k těm vládám, které se snaží s Čínou seriózně spolupracovat, rozvíjet obchodní, kulturní vztahy, posilovat turistický ruch,“ dodal. Zdůraznil i to, že je důležité obchodních vztahů využít: „Lepší je být před vozem u oje než být za vozem,“ dodal. 

Premiér Bohuslav Sobotka na začátek svého nedávného proslovu připustil, že ostatní země jsou ve vztazích s Čínou na tom daleko lépe: „Nejsme průkopníky, doháníme zpoždění.“ Toto zpoždění jsem kritizoval již dne 10. dubna 2015 v článku - Ujel České republice vlak jménem AIIB?
http://czechfreepress.cz/emil-kalabus/ujel-ceske-republice-vlak-jmenem-aiib.html

Docela by mne zajímalo o kolik miliard dolarů svou váhavostí s členstvím v AIIB připravila naše váhavá vláda své občany.
V Parlamentních listech RNDr. Milan Neubert, si pokládal svého času otázku proč se ČR nestala zakladatelkou AIIB a zároveň si odpovídá:

„A co na to Česká republika? Ta to zřejmě nestihla konzultovat se Spojenými státy. Česká vláda měla určitě moc práce s projíždějícími Strykery, s mazáním lyží v Alpách a s podvratnou ideologickou kampaní ze strany Ruska.“

Ale přesto, podle velvyslankyně Čínské lidové republiky v České republice Ma Keqing
Česká republika může hrát jedinečnou roli ve spolupráci mezi Evropskou unií a Čínou. 

Myslím, že se nemusíme příliš obávat poklesu čínské ekonomiky. Podle odborníků je to způsobeno přeorientováním části čínské ekonomiky na vlastní vnitřní trh. Uskutečňováním projektů Hedvábné stezky by měla čínská ekonomika znovu začít růst. Investice do Hedvábné stezky se určitě vyplatí.

Zde je anglický seznam všech 57 členských zemí:
Australia
Austria
Azerbaijan
Bangladesh
Brazil
Brunei
Cambodia
China
Denmark
Egypt
Finland
France
Georgia
Germany
Iceland
India
Indonesia
Iran
Israel
Italy
Jordan
Kazakhstan
Kuwait
Kyrgyzstan
Lao
Luxembourg
Malaysia
Maldives
Malta
Mongolia
Myanmar
Nepal
Netherlands
New Zealand
Norway
Oman
Pakistan
Philippines
Poland
Portugal
Qatar
Republic of Korea
Russia
Saudi Arabia
Singapore
South Africa
Spain
Sri Lanka
Sweden
Switzerland
Tajikistan
Thailand
Turkey
UAE
United Kingdom
Uzbekistan
Vietnam