Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Není radno věřit všemu, co se píše

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • Euro_3
Zprávy médií a rozpoložení společnosti jsou jak sinusoida. Chvíli je jedna věc vynášená do nebes. O pár měsíců později je zatracovaná.

Jako třeba… třeba euro. Před deseti lety nebylo možné říct proti společné měně nic. Byla to modla.

Kdo se odvážil euro zpochybnit, byl extremista. Kdo se odvážil euro odmítnout, byl neškodný blázínek, kterého nikdo nebral vážně. Politici v celé střední Evropě se předháněli, kdo přivede svou zemi pod křídla eurozóny dřív. Veřejnost jim to zobala z ruky a vítězům závodu přidávala politické body. Dneska je všechno jinak. Podle průzkumů veřejného mínění skoro tři čtvrtiny Čechů si mnou ruce, že euro nemají.

Anebo třeba důchodová reforma. Ani v jejím případě neměl dlouho nikdo odvahu říct, že to je byznys dobrý hlavně pro pár finančních skupin. Dnes to už říká kdekdo.

No a trochu překvapivě stejným vlnám podléhají i na první pohled úplně nevinné články. Kupříkladu ty o nemovitostech. Tak třeba dlouho jsme se dozvídali, že koncem roku 2011 bude ten správný čas na koupi bytů, protože od roku 2012 bude vyšší DPH. Znělo to logicky. Články byly precizně vyargumentované, až bylo pomalu těžké neuvěřit, že krátce po Silvestru ceny raketově nevyskočí. A vyskočily? Nevyskočily. Vlastně bylo těžké rozeznat, co je ještě zpravodajský článek a co je už PR.

My jsme v knize „Všechno je jinak“ tvrdili, že DPH sice vzroste, ale současně nevzroste to, čemu ekonomové říkají koupěschopná poptávka. A proto již tak drahé byty nemohou dál zdražit. Bublina na trhu nemovitostí u nás totiž ještě nesplaskla. Tento týden vyšla statistika, která to potvrzuje. Podle indexu Hypoteční banky ceny bytů ve druhém kvartále tohoto roku dál klesaly. Kdo koupil byt počátkem roku 2010, na něm už v průměru tratí 4,2 %. Ceny rodinných domů ve druhém kvartále poklesly jakbysmet, ale aspoň jsou proti začátku roku 2010 stále dražší o 2,7 %. Nejlépe jsou na tom v průměru pozemky. Ty si od počátku roku 2010 připsaly 10,9 %. To může kdejaký fond jen závidět.

Bohužel se bojím, že špatné období pro nemovitosti nekončí – tedy ne do okamžiku, než skončí i krize. Řada drobných developerů pořád nepochopila, že už není rok 2007. Stále kolem vidím příliš zoufalců, kteří staví nové domy a pak je nemohou pronajmout ani prodat. Chtějí tedy dům zlevnit, kde se dá. Šidí materiály. Šidí bezpečnost. Staví na miniaturních pozemcích paneláky naležato - tedy přesně ten typ domů, jejichž ceny se mohou propadnout nejvíc, protože proti skutečnému paneláku mnoho výhod nepřináší. V honbě za ziskem ruší hřiště, zeleň, parkovací místa. Spirála propadu cen se tím ještě víc roztáčí.

Bublina ještě nesplaskla. Ceny bytů a domů ještě klesnou. Ekonomika padá a dokonce si toho „už“ všiml i rychlík-ministerstvo financí. Jeho loňský odhad, že letos porosteme o 2,5 %, byl poněkud mimo mísu. Jenomže mimo mísu je i jeho odhad pro příští rok: Stále je moc optimistický. A to znamená jediné. Už tak nízká ochota bank půjčovat na spekulativní nákupy nemovitostí poklesne k bodu mrazu. Drobným developerům, kteří staví dva rodinné domky, by neškodilo podívat se na Irsko. Tam během deseti let postavili 553 tisíc nových domů. Jenomže Irsko má jen 4,5 milionu obyvatel. Není se proto čemu divit, že je tam dnes 294 tisíc neobydlených domů.

Především v okolí Prahy je už nyní řada satelitů (oněch paneláků naležato), kde je v každé ulici nápis „na prodej“. A cena je nehorázná.

Zkrátka a dobře, články, jaké je terno dělat to a ono, ať už to je nákup státních dluhopisů nebo bytů, nemusí být vždy popisem reality. Mohou být také výplodem marketingu.

zdroj: http://sichtarova.blog.idnes.cz/

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře