Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Máme se stále hůř, zaznívá z výsledků voleb. Ale může být mnohem hůř

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

O tom, že se veřejnost domnívá, že se má špatně, jsme se nepřímo přesvědčili o víkendových volbách. A to, že se veřejnost má skutečně hůře, jenom potvrzuji, ale ono může být ještě mnohem hůř.

Je to jako boj s větrnými mlýny. Jednotlivec je často nespokojen se svou situací a tuto svou nespokojenost se snaží také nějak vyjádřit. Ať ji však vyjádří, jak jen chce, jeho situace se stále nemění. Vůbec se nedivím onomu výsledku voleb z tohoto víkendu. Člověk chce určitým způsobem se situací pro něj nepříznivou nějak bojovat. Ale vnímá, proč je situace pro něj vlastně nepříznivá?

 

 

 

  • mame-se-stale-hur-zazniva-z-vysledku-voleb-ale-muze-byt-mnohem-hur
Proč se lidé dostávají blíže a blíže k tomu pocitu, že jejich situace je špatná? Onu odpověď možná nalezneme zejména v ekonomice rodin. Nemyslím si, že by lidi nějak výrazně zvedalo ze židle to, že opět někdo rozkradl miliardu ze státních peněz nebo že někoho evidentně vinného pustily soudy na svobodu. To je už náš takový národní zvyk. A vůbec mi nepřísluší tyto situace nějak hodnotit. V čem vidím skutečnou příčinu nespokojenosti, je zhoršující se ekonomická situace rodin. Aneb o peníze jde vždy všem až v první řadě.
Příjmy rodin aktuálně nejsou schopny vykompenzovat jejich rostoucí výdaje. A rozhodně nyní nemluvím o nějaké výdajové rozmařilosti či životě v přepychu. Nezaměstnaných je jednoduše téměř o polovinu více než před vypuknutím krize v roce 2008. Na druhou stranu životní náklady dál rostou a rostou rychleji než v předkrizovém období. Mzdy také reálně klesají. Chtěl bych, abychom jasně viděli tuto příčinu, která zcela logickým způsobem zhoršuje finanční situaci rodin. Jde o jednoduchý skrytý faktor, který způsobuje, že lidé jsou vnitřně nespokojeni. Chodí do práce, tak jak jsou zvyklí, ale rozdíl mezi příjmy a výdaji se jim začíná rychle zmenšovat. A ze všeho na prvním místě viní vládu. Až dospějeme do bodu, kdy i střední třída stěží vyjde se svým rodinným rozpočtem, lze očekávat, že také vzroste počet sociálních nepokojů a u voleb budou v kurzu radikálové. Nyní jsme v bodě, kdy lidé věří, že jejich problém třeba vyřeší levicová politika – uniká jim však pointa, že už není z čeho brát.

Pokud to hodně přeženu, tak ono je vlastně zcela jedno, kdo v demokracii vládne, jelikož postup vlády je vždy stejný. Zvýší se daně a zvýší se zadlužení země. Rozhodně tento cyklus nejde opakovat donekonečna a růst životních nákladů má také svůj limit. Na tento limit si sáhneme v momentě, kdy si veřejnost uvědomí, jak jsou nekryté peníze bezcenné. Poté dojde k významným změnám v systému a začne se lámat pomyslný chleba.

Jedna skupina lidí, která na takové lámání chleba bude alespoň trochu připravena, výrazně získá. Druhá skupina lidí, čítající absolutní většinu populace, výrazně ztratí a tato doba pro ně bude velmi problematickou pasáží života. Připustit si, že nějaký takový kolaps může přijít, je prvním krokem k získání potřebného náskoku.

Kolaps je vlastně přirozeným řešením neřešitelné situace.

Roman Šebl

Psáno pro freeglobe.cz

http://www.romansebl.com

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře