Odpor Rakouska proti rozšíření britské jaderné elektrárny Hinkley Point dále roste (+ další jaderné zprávy)

Německo: Problémy s financováním starých jaderných zátěží

Téma: Drahé dědictví po jaderné energetice

Téměř 40 miliard euro plánovaly energetické koncerny investovat do nákladů spojených s výstupem z jádra. Nyní se ale objevily pochybnosti ohledně tohoto financování.

Za několik týdnů chce německý energetický koncern Eon odstavit svou další jadernou elektrárnu. Na konci května se tak odstaví jaderná elektrárna v bavorském Grafenrheinfeldu. Před havárií ve Fukušimě bylo v Německu v provozu celkem 17 jaderných elektráren, po odstavení Grafenrheinfeldu jich bude zbývat už jen osm. Nejpozději na konci roku 2022 má být odstavena poslední německá jaderná elektrárna.

Kapitola končí, vznikají ale nové otázky. Stále ještě nebylo nalezeno konečné úložiště pro jaderné odpady. Nejasné také zůstává, zda peníze, které si provozovatelé jaderných elektráren Eon, RWE, EnBW a Vattenfall odkládaly na výstup z jádra stranou, budou na likvidaci jaderných pozůstatků opravdu stačit. Podle odhadů Manuela Frondela z Rýnsko-Vestfálského institutu pro jaderný výzkum (RWI) v Essenu prý existuje velké riziko, že se budou muset do likvidace jaderných elektráren a jaderného odpadu zapojit němečtí daňoví poplatníci. „Nikdo nyní ani při nejlepším svědomí nemůže říci, kolik nakonec bude likvidace jaderných elektráren a uskladnění radioaktivního odpadu stát," říká Frondel.

Vzhledem k finanční krizi energetických koncernů vznikly i v německé spolkové vládě pochybnosti ohledně zabezpečení peněz na výstup z jádra. Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel nechal zpracováním posudku prozkoumat kromě jiného možnosti převedení těchto naspořených peněz na výstup z jádra na veřejnoprávní fond. Nyní se jedná o částku ve výši 38,5 miliard euro, které energetické koncerny naspořily. Konkrétně jde o 16,6 miliard od EONu, 10,3 miliard od RWE, 8,1 miliardy od EnBW a 3,5 miliard od Vattenfallu.

„Musíme zajistit, aby peníze na výstup z jádra, které energetické koncerny ze zákona pravidelně již desetiletí odkládaly, byly k dispozici v plném objemu, až je budeme potřebovat na likvidaci elektráren a bezpečné uložení jaderného odpadu," řekla ministryně životního prostředí Barbara Hendricks. Jedná se přitom o dvě fáze: „Nejprve o financování krátkodobých a střednědobých závazků provozovatelů ohledně likvidace a demontáže odstavených jaderných elektráren a meziskladování vyhořelého jaderného paliva. A ve druhé fázi pak o dlouhodobé závazky spojené s likvidací a konečným skladováním jaderných odpadů."

Toto téma se bude projednávat v německé vládě již v červnu, stejně jako další ožehavá témata jako jádro, uhlí, plyn a elektrická vedení v Německu.

Nedávné rozdělení energetické společnosti Eon zalarmovalo německou politickou scénu. I přes rozdělení společnosti se má nástupnická firma Eonu, která dnes ještě ani nemá jméno, postarat o likvidaci jaderného odpadu, což je sám o sobě úkol na celá desetiletí. „EON se snaží zbavit se likvidace svých ekologických zátěží," soudí Tobias Riedl, zástupce ekologické organizace Greenpeace. Energetický koncern to popírá. Nová následnická firma nastartuje bez dluhů a se všemi financemi EONu na likvidaci jaderných elektráren a jaderného odpadu," řekl nedávno šéf představenstva nové energetické firmy Johannes Teyssen.

Zdroj: http://www.derwesten.de/wirtschaft/das-teure-erbe-der-kernenergie-id10524411.html#plx2085551243

Německá likvidace jaderných elektráren: nikdo nechce zářící stavební suť

Odstavit jaderné elektrárny je jednoduché, bezpečně je zlikvidovat, to už je velký problém. Nikdo neví, kde bude trvale uložený jaderný odpad z jaderných elektráren. Na severu začalo velké hledání místa pro jaderné úložiště.

Robert Habeck, ministr životního prostředí Šlesvicka-Holštýnska si nedělá iluze. S výstupem Německa z jádra nebude problém s vyhořelým jaderným palivem ještě zdaleka u konce. „Tento problém nás zaměstná na celá desetiletí," řekl ministr Habeck před dvěma týdny u příležitosti čtvrtého výročí havárie v japonské Fukušimě. Jak hodně v začátcích se likvidace jaderných elektráren v Německu nachází, potvrzují recenze NDR. Podle nich není téměř žádná německá spolková země připravena na likvidaci stavební suti z odstavených jaderných elektráren. Ze 14 dotazovaných zemských krajů, zda mají k dispozici vhodnou skládku pro uložení radioaktivní stavební suti z demontovaných jaderných elektráren, byly schopny pouze 4 kraje dát alespoň teoretickou odpověď. Například Matthias Sturm, tiskový mluvčí zemského kraje Wesermarsch odpověděl: „Pokud nenajdeme žádné vhodné místo pro uložení stavební suti z likvidované jaderné elektrárny, je povinna firma Eon jakožto provozovatel jaderné elektrárny Unterweser, odstranit vzniklé odpady z její likvidace na vlastní zodpovědnost."

V každé jaderné elektrárně jsou statisíce tun betonu. Pouze malá část tohoto stavebního materiálu uvnitř elektrárny se dostává do kontaktu s radioaktivitou. Likvidace a pozdější konečné uložení radioativně zatížených částí jaderné elektrárny jako palivových článků nebo tlakové reaktorové nádoby se řídí atomovým zákonem. Velká většina stavební suti ze zlikvidovaných jaderných elektráren se může neomezeně dále využít, například při stavbě dálnic.

Malá část stavební suti, podle velikosti jaderné elektrárny 3.000 - 6.000 tun, se vzhledem k jejímu radioaktivnímu zatížení již dále zužitkovat nesmí. Spadá do zákona o odpadovém hospodářství a musí se uložit. Za toto uložení jsou zodpovědné zemské kraje.

Nejvíc zatím pokročila likvidace jaderné elektrárny Stade, která se odstavila již v roce 2003. Její stavební suť se nejprve uložila na skládce v blízkém Heidekreis. Po protestech místních obyvatel musel být příjem tohoto radioaktivně zatíženého stavebního materiálu zastaven. Poté se tento stavební odpad převezl do Saska. Ale i tam došlo k protestům místních obyvatel. „Jaké možnosti budeme mít v následujících letech, to se dá nyní těžko předpovídat," zní informace zemského kraje Stade.

Ministr životního prostředí Dolního Saska Stefan Wenzel (Zelení), který má na starosti pět jaderných elektráren, řekl, že je zde problém s akceptováním odpadu z likvidovaných jaderných elektráren obyvateli: „Máme zde problém, na který se při stavbě jaderných elektráren vůbec nebral ohled, a sice, že po ukončení jejich provozu se musí zase všechno rozebrat a zlikvidovat. To znamená, že se pro každou jednotlivou rozebranou část jaderné elektrárny musí najít místo, které podle lidského hlediska bude bezpečné pro jejich konečné uložení."

Jeho Kielský stranický kolega Habeck varuje před přehnanými nadějemi. Může podle něj trvat ještě třicet let, než se uvede do provozu konečné úložiště jaderných odpadů. Kromě toho v lednu Spolkový správní soud zrušil povolení pro jaderný mezisklad u jaderné elektrárny Brunnsbüttel. To znamená, že uložený jaderný odpad tam dále nesmí zůstat a Německo pro něj musí najít náhradní úložiště. To všechno komplikuje likvidaci odstavených jaderných elektráren a uložení stavební suti z jejich demontáže," dodal Habeck.

Zdroj: http://www.taz.de/!157358/

Rakouská firma Oekostrom AK podává žalobu proti britské jaderné elektrárně Hinkley Point

Odpor Rakouska proti rozšíření britské jaderné elektrárny Hinkley Point dále roste. Jako první rakouská distribuční firma podává Oekostrom AG svou žalobu k příslušnému evropskému soudu proti rozšíření této britské jaderné elektrárny. Informovali o tom ve čtvrtek zástupci firmy. Rakouská spolková vláda pracuje také na žalobě proti finanční podpoře pro tento britský jaderný projekt.

Britská vláda chce podpořit rozšíření své jaderné elektrárny v Hinkley Point částkou 23 miliard euro. Evropská komise nakonec tento způsob finanční pomoci schválila. Kancelář rakouského spolkového kancléře ve čtvrtek informovala o tom, že Rakousko žalobu proti financování Hikley Point podá, jakmile to bude formálně možné. Pro podání žaloby ze strany rakouského státu je potřeba, aby byl záměr finanční podpory pro britskou jadernou elektrárnu oficiálně zveřejněn v úředním listu EU, což se stane během dubna.

Rakouský kancléř Werner Faymann (SPÖ) předal britskému premiéru Davidu Cameronovi v únoru dopis s rakouským stanoviskem k projektu Hinkley Point. „Jasně jsem v dopise uvedl, že Rakousko využije všech svých právních prostředků," řekl tehdy Faymann. Rakousko považuje státní finanční pomoc pro britský jaderný projekt za nepřijatelnou. Faymann je sice přesvědčený, že Cameron a Velká Británie svou pozici ohledně Hinkley Point je tak lehko nezmění, ale i Rakousko podle něj bude dál trvat na svém.

Firma Oekostrom nyní kritizuje, že se výše zmíněným projektem bude „financovat technologie bez budoucnosti". Rozhodnutí Evropské komise ohledně povolení subvencování britského jaderného projektu má podle Oekostrom také signální účinek pro plánované projekty jaderných elektráren v Maďarsku (Paks) a České republice (Temelín, Dukovany) v blízkosti rakouských hranic. Evropská komise se při svém rozhodnutí ohledně státní pomoci pro Hinkley Point odvolala na společné zájmy členských států EU. Její argumentace se zakládala na smlouvě Euratom z roku 1957, dodal Oekostrom.

„Už skutečnost, že se finanční pomoc ze strany státu odůvodňuje smlouvou z roku 1957, ukazuje, že se jedná o starou technologii, která již v šedesátých letech minulého století nebyla konkurenceschopná," řekl Lukas Stühlinger, ředitel divize výroby energetické firmy Oekostrom. „Náklady za budoucí likvidaci vyhořelého jaderného paliva nejsou ve finanční injekci ve výši 23 miliard euro vůbec zohledněny, nehledě na riziko možných jaderných havárií, rozsahu Fukušimy nebo Černobylu.

„Ve státní pomoci pro britskou jadernou elektrárnu Hinkley Point vidíme nebezpečný precedentní případ pro budoucí jaderné projekty v blízkosti rakouských hranic," řekl Stühlinger. „Pokud si tedy Evropská komise prosadí své rozhodnutí, otevře se tak cesta pro financování již plánovaných jaderných projektů například v Maďarsku nebo v České republice." Žádná evropská firma by nyní nefinancovala stavbu nové jaderné elektrárny z vlastních prostředků. „Státní subvence pomáhají jadernému proudu nadále přežívat na trhu - na úkor čistých a bezpečných zdrojů energie."

http://derstandard.at/2000013478508/oekostrom-AG-klagt-Britisches-AKW-Hinkley-Point-C

Německo: Antiatomové demonstrace na začátku Velikonoc v Severním Porýní-Vestfálsku

U závodu na obohacování uranu v Gronau v německém Vestfálsku začnou letošní akce velikonočních pochodů v Severním Porýní - Vestfálsku. Několik ekologických iniciativ požaduje odstavení tohoto jaderného zařízení, ve kterém se přepracovává uran pro použití v jaderných elektrárnách. Němečtí ekologové plánují akce „za tři minuty dvanáct" a pochod kolem areálu firmy Urenco.

V sobotu a po oba dva velikonoční dny se mají kolem německých řek Rýnu a Rúru konat tradiční velikonoční pochody za mír a odzbrojení. V sobotu také proběhne protestní akce v Düsseldorfu, na kterou je ohlášeno podle německé policie až 350 účastníků. Již celá desetiletí se velikonočních pochodů zaměřených především proti jadernému ozbrojování účastní až milión lidí.

http://www.focus.de/regional/duesseldorf/demonstrationen-anti-atom-demonstration-auftakt-fuer-ostermaersche-in-nrw_id_4589412.html

Zdroj: http://oizp.cz/