Německé vyhledávání konečného úložitě RAO: Zůstane Gorleben ve hře?
Německá elektřina zachraňuje Francii
Česká republika upustí od stavby mnoha nových jaderných bloků
Evropský účetní dvůr kritizuje náklady na odstavení jaderných elektráren
Německé vyhledávání konečného úložitě RAO: Zůstane Gorleben ve hře?
9.2.2012 Tagesschau.de
Lokalita Gorleben může způsobit zpomalení procesu vyhledávání vhodného místa pro trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva v Německu. Na dnešním jednání pracovní skupiny spolkových zemí předložil ministr životního prostředí Röttgen návrh zákona, ve kterém je Gorleben zmiňován pouze velmi krátce.
„Norberg Röttgen slíbil v listopadu minulého roku čistou nepopsanou mapu bez jakéhokoli tabu. Nyní je však jasné, že tak čistá tato mapa není – Gorleben se má dále zkoumat. Ministrovo zdůvodnění: dosavadní výsledky neumožňují zjištění vhodnosti lokality, nedokazují však ani opak. „Gorleben zůstává ve hře, to je součást dohody, ústupku žluto-černé vládě. S dohodou souhlasily také země pod vedením SPD a Zelených, a to především Winfried Kretschmann, ministerský předseda spolkové země Baden – Württemberg, který tak vzdal dlouholetého blokování procesu vyhledávání trvalého úložiště ze strany své spolkové země. Ale právě pro Zelené je to těžký ústupek.
Zelení jsou pro větší účast veřejnosti
Nyní německý ministr životního prostředí předložil první návrh zákona. Tento návrh předpokládá vznik nového spolkového úřadu pro konečné skladování RAO, který má celý proces vyhledávání vhodné lokality řídit. Podle Eveline Lemke, koordinátorky spolkových zemích, ve kterých vládnou SPD a Zelení, tak udělal ministr Röttgen třetí krok před prvním. Místo aby nejprve stanovil průběh řízení vyhledávání lokality a účast veřejnosti na tomto řízení, rozhodl o zřízení nového úřadu.
Lemke, ministryně průmyslu a energetiky spolkové země Rheinland – Pfalz, je sice v zásadě pro zahrnutí Gorlebenu do procesu vyhledávání konečného úložiště. Osobně je však předsvědčena o tom, že Gorleben neodpovídá bezpečnostním kritériím a bude v průběhu vyhledávacího procesu vyloučen.
Také Sylvia Kotting-Uhl, mluvčí frakce Zelených ve Spolkovém sněmu, by chtěla lokalitu Gorleben z procesu vyhledávání konečného úložiště vyloučit co nejdříve. Varovala však před politickým rozhodnutím. „V Gorlebenu bylo dosud všechno rozhodováno politiky. Pokud se nyní nevyřadí lokalita Gorleben z vyhledávacího řízení na základě vědeckých poznatků, ale politicky, bude to vždycky napadnutelné."
Gorleben jako měřítko?
Politická rozhodnutí mohou být vždy právně napadena – tuto obavu má také SPD. Tato politická strana se domnívá, že úspěšné vyhledávání vhodné lokality je možné pouze bez Gorlebenu, ale jak to udělat z právního hlediska čistě? K tomu dodává Mathias Miersch, mluvčí frakce SPD ve Spolkovém sněmu: „Nemáme nepopsanou, čistou mapu. Výsledky dosavadních průzkumů se musí přenést do řízení samotného a lokalita Gorleben se pak nemůže stát referenční lokalitou."
V Röttgenově návrhu není Gorleben zmíněn téměř vůbec. V § 16 návrhu je uvedeno: „ Spolkový instutut navrhuje na základě výsledků průzkumů pokračovat v lokalitách s průzkumem v podzemí". A v závorce dále stojí: (kromě solného dolu v Gorlebenu).
Harmonogram vyhledávání lokality pro trvalé úložiště
- Do poloviny roku 2012 – zakotvení rozhodovacího procesu do spolkového zákona
- Konec roku 2012 do poloviny roku 2013 – Zapracování a rozhodnutí o návrzích spolkovým zákonem
- 2014 – 2019 – Výběr lokality a povrchový průzkum
- Bez termínu – podzemní průzkumy a výběr lokality
- Bez termínu – schvalovací řízení, stavba a uvedení do provozu
(Zdroj: Spolkové ministerstvo životního prostředí, 15.12.2011)
http://www.tagesschau.de/inland/endlagersuche108.html
Německá elektřina zachraňuje Francii
8.2.2012 Frankfurter Allgemeine Wirtschaft
Je to pravdu paradox: po havárii v jaderné elektrárně Fukušima bylo Německo odkázáno na francouzský proud. Ale nyní, kdy se mnozí kvůli nedávno odstaveným osmi jaderným elektrárnám obávali možných výpadků v zásobování elektřinou, dodává Německo elektřinu do této sousední země.
Důvodem je sníh v Paříži: lidé ve Francii kvůli zimě zapínají své elektrické přímotopy, které spotřebovávají ovbrovské množství elektřiny. Vláda již vyzvala občany, aby večer nezapínali své pračky. Dlouho trvající mrazy velmi zvyšují spotřebu elektřiny ve Francii. Večer, když se Francouzi vrátí domů a zapnou své elektrické přímotopy, spotřebovávají až 105.000 MW elektřiny, což se stalo také v úterý večer.
To odpovídá výrobě elektřiny ve více než 80 jaderných reaktorech s výkonem 1.200 MW. Pro srovnání: Německo večer spotřebovává pouze kolem 50.000 MW, ačkoli má o 15.000 obyvatel více než Francie. Důvodem je mnohem menší počet elektrických přímotopů v Německu. Kvůli výpadkům v zásobování elektřinou se zvýšila cena elektřiny na francouzské burze naposledy s 34 centy za kilowatthodinu na trojnásobek ceny elektřiny v Německu.
Aby se vykryly výpadky ve francouzské rozvodné síti, musí Francie dovážet elektřinu z Německa. To, že musí Francouzi brát elektřinu právě z Německa, které vystupuje z jádra a odstavilo již 8 svých jaderných elektráren, je pro francouzskou jadernou lobby velmi trpké.
Česká republika upustí od stavby mnoha nových jaderných bloků
08.02.2012 Relevant.at APA
Český ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba upustil od plánů svého předchůdce, který chtěl do roku 2060 postavit v ČR až 18 nových jaderných reaktorů. Kuba řekl českému deníku Hospodářské noviny v jeho středečním vydání, že se Česká republika bude muset v budoucnu obejít pouze se dvěma jadernými elektrárnani.
„Z ekonomického hlediska je nereálné pokrývat v České republice 80% spotřeby elektřiny výrobou z jaderných elektráren. Kromě toho by zde nebylo dostatek místa na stavbu tolika nových jaderných bloků," řekl Kuba. „Jako reálné se jeví stavba dvou nových bloků v lokalitě Temelín a prodloužení životnosti jaderné elektrárny Dukovany do roku 2035," dodal český ministr průmyslu a obchodu, jehož rezort má do června předložit novou energetickou koncepci země.
Bývalý český ministr průmyslu Kocourek zdůvodňoval své megalomanské plány na výstabvu nových jaderných bloků dramatickým růstem spotřeby elektřiny, a to především v důsledku očekávaného boomu elektromobilů v ČR. Kromě toho Kocourek plánoval vývozy elektřiny do zahraničí, proto v jedné ze svých variant počítal s výstavbou 18 nových jaderných bloků v ČR. Kritici označovali jeho plány za přehnané.
Kuba nahradil Kocourka ve vedení ministerstva průmyslu a obchodu v listopadu 2011. Kocourek musel kvůli finanční aféře své rodiny z funkce odstoupit.
http://relevant.at/wirtschaft/energie/438868/tschechien-bremst-atomplaene-ein.story
Evropský účetní dvůr kritizuje náklady na odstavení jaderných elektráren
08.02.2012 Relevant.az APA
Evropský účetní dvůr kritizoval prodlužování a navyšování nákladů odstavování jaderných reaktorů Kozloduj v Bulharsku, Ignalina v Litvě a Bohunice na Slovensku, která EU financuje. Evropská unie podpoří odstavování těchto tří jaderných elektráren v období od roku 1999 do roku 2013 celkovou částkou ve výší 2,85 miliard euro.
Ačkoli země musely povinně odstavit své reaktory, „je nadále potřeba celý proces odstavování zvládnout," píše se ve zprávě, předložené ve středu kontrolory Evropského účetního dvora. S ohledem na plánované dokončení celého procesu odstavování výše uvedených reaktorů vzniká finanční mezera ve výši 2,5 miliard euro.
„Pro vyrovnání následků dřívějšího odstavení jaderných reaktorů byla financována řada opatření, rozsah dosaženého účinku tohoto vyrovnání však zatím není známý," kritizuje Evropský účetní dvůr. „Rozsáhlé zhodnocení nebylo realizováno, nejsou stanoveny žádné priority ani požadované výsledky. Nejasné jsou také kompetence a kontrola komise se soustředí pouze na dodržování rozpočtu a realizaci projektu, nikoli celkově na splnění programových cílů."
Na Slovensku se v době kontroly Evropského účetního dvora nacházela stavba meziskladu vyhořelého jaderného paliva v lokalitě Bohunice nadále ve fázi výběrového řízení. Mezisklad pro uložení radioaktivních odpadů měl být podle původních plánů uveden do provozu v roce 2010, kritizuje účetní dvůr. Toto zpoždění je problémem celého projektu odstavování elektrárny. „Dokud není mezisklad v provozu, nemůže se z jaderné elekrtrárny Bohunice vyvézt žádný radioaktivní materiál."
V Kozluduji byla vybrána technologie tavení plazmy, a to bez dostatečné průkaznosti její účinnosti a bez řádného zohlednění stavebních a konstrukčních nákladů (kolem 30 miliónů euro ve srovnání s pětinovými náklady při použití jiných technologií).
Také v Ignalině došlo k velkému zpoždění celého projektu – a to 32 měsíců u stavby meziskladu pro vyhořelé jaderné palivo a 44 měsíců u stavby zařízení pro uložení odpadů. V případě mezikladu pro vyhořelé jaderné palivo došlo k navýšení nákladů o 22 miliónů euro, tedy o 15,6% oproti původnímu plánu.
http://relevant.at/wirtschaft/energie/439033/eu-rechnungshof-kritisiert-akw-stilllegungskosten.story
