Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Dvojí metr Západní geopolitiky

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Oficiální verze zní, že zásah NATO v Libyi byl motivován snahou chránit libyjské civilisty, které Kaddáfího režim masakruje při potlačování protirežimních demonstrací. Podle této doktríny by mělo NATO zasáhnout proti kyjevskému režimu, protože ukrajinská armáda dělá mnohem horší věci, než bylo přičítáno Kaddáfimu.

  • dvoji-metr-zapadni-geopolitiky

Všichni však víme, že opak je pravdou a NATO vyzbrojuje polofašistický kyjevský režim a podporuje tak vraždění civilistů na jihovýchodě Ukrajiny. Co stojí za takovým dvojím metrem?

Neoficiální verze pro napadení Libye byla nejčastěji tato: „EU a USA dlužila tehdy Libyi za dodávky ropy skoro 200 miliard dolarů. V roce 2012 měla končit koncese velkých naftových společností, které měly právo na těžbu libyjské ropy. Kaddafí požadoval zaplacení dluhů, jinak chtěl uzavřít mezistátní smlouvy s jinými zeměmi a společnostmi. Zvláště Čína se těšila na nové koncese. Z tohoto důvodu musela být Libye napadena."

Libyjský občan neměl žádné důvody, aby se bouřil. Národ stál za Kaddáfím.
Takovou podporu měl Kaddáfí od svého lidu bezprostředně před zásahem NATO.
Naše media tuto skutečnost ignorovala. Jeden a půl milionu obyvatel ze šesti milionového národa se účastnilo mítinku na podporu svého vůdce. Viz video zde:




Použití vojenské síly proti Libyi legalizovala rezoluce RB OSN č. 1973, přijatá 17. března 2011, která se stala okamžitě předmětem sporů.

V době, kdy NATO zahájilo svou intervenci v Libyi, činil podle odhadů OSN počet mrtvých asi 1000-2000. Po skončení hlavních bojů byl počet obětí desetkrát větší. Odhady mrtvých se pohybují od 10 000 do 50 000. Libyjská Národní přechodná rada tehdy konstatovala, že zemřelo 30 000 osob a 50 000 osob bylo zraněno. Pokud jde o ochranu životů civilistů, operace Odyssey Dawn přinesla katastrofální výsledky.

Negativní dopady měla internacionalizace původně občanského konfliktu i na situaci v západní a střední Africe. Od skončení libyjské operace například zasáhly několik vlád zemí Maghrebu a Sahelu vlny rostoucích aktivit bojůvek hlásících se k al-Káídě. Jednotná ovšem po pádu Kaddáfího nezůstává ani Libye. Mocenský boj ozbrojených skupin s nejasnými cíli v Libyi pokračuje. Ropné terminály ovládá dnes ten, kdo vlastní více kalašnikovů. Rekonstrukční západní týmy hromadně s Libye prchají. Cílené vraždy politiků a soudních úředníků jsou denní realitou.

Podle analýzy publikované na webových stránkách agentury Reuters způsobuje nynější chaos v Libyi nekontrolovaný import zbraní a bojovníků, kteří míří všemi směry - do Mali, Mauretánie, ale také do Nigérie. O běžencích prchajících do Evropy nemluvě.

Záminkou humanitární intervence byly údajné represe v Libyi, ale už ne třeba masakry protirežimních demonstrantů v Bahrajnu. Zadruhé, intervenující třetí strana brzy poté, co jednu ze stran konfliktu porazí, oslavuje triumf a navzdory původním humanitárním úmyslům přehlíží nepravosti vítězné strany. Takové zkušenosti již máme s humanitární intervencí v Kosovu.

Ozývají se hlasy, že Západ svou politikou v Libyi dopomohl k moci zdecimované al-Kaídě.
Je zjevné, že ozbrojená podpora libyjským rebelům ve svých důsledcích podporuje rozvrat regionu a prohloubila humanitární krizi.
http://www.revuepolitika.cz/clanky/1675/pripad-libye

V těchto dnech se opět uvažuje o nové intervenci do Libye. Ropa neteče tím správným směrem, zisky jsou malé. Francouzský ministr zahraničí Jean Le Drian žádal mezinárodní komunitu o pomoc při další vojenské akci v Libyi. Le Drian zemi nazval „centrem teroristů."
Francie hledá alianci, která bude bombardovat Libyi znovu a pořád dokola.
http://wertyzreport.com/clanek/kdo-bude-bombardovat-libyi

Pěkně o problému dvojího metru, psal před časem Beda na outsidermedia.cz. Cituji:

„Dnes bych chtěl položit otázku proč západní aliance „svobody, humanity, míru a demokracie" podpořila separatistické úsilí kosovských Albánců a nepodpořila federalizační, resp. separatistické úsilí ruskojazyčného jihovýchodu Ukrajiny? Důvodů a analogií pro takovýto postup jsou přitom celé přehršle, kupř.:

- Zastánci odtržení Kosova od Srbska argumentovali albánskou majoritou na území kosovské provincie. V případě jihovýchodu Ukrajiny jde o majoritu ruské národnosti.

- Dále zastánci odtržení Kosova od Srbska argumentovali tím, že prý srbská vláda tvrdě zasáhla proti kosovským separatistům – to samé ovšem platí v případě jihovýchodu Ukrajiny.

- Prokosovští politici také argumentovali tím, že další soužití srbské většiny s kosovskou menšinou ve společném státě by nedělalo dobrotu a je tudíž nemožné, že by docházelo k velkému násilí a podobně. To samé platí i pro jihovýchod Ukrajiny, obzvlášť poté, co kyjevská junta provedla své násilné vojenské tažení na jihovýchod.

- Dalším nepřímým argumentem bylo, že v období po rozpadu socialistického bloku docházelo v bývalých satelitech k významným společenským změnám. To ovšem platí i pro Ukrajinu po neústavním násilném a podvodném parlamentním puči v Kyjevě.

- Zajímavostí je i to, že kyjevská moc, která se sama ustavila násilným zabíráním státních úřadů, neústavním pučem a parlamentním podvodem, prohlašuje své odpůrce, kteří rovněž násilím zabírali po jejím vzoru státní instituce v jihovýchodních regionech země za „teroristy". V případě Kosova byla UCK na černé listině teroristických organizací vedených USA až do zázračného přehodnocení jejího zařazení. V ukrajinském případě USA nejenom že nevadí násilí prováděné kyjevskou mocí vůči menšinám na jihovýchodě země (u Srbska vadilo velmi) ale toto dokonce podporují a řídí z kyjevského ministerstva vnitra.

Tak jako mnohokrát v minulosti pokládám v závěru otázku: Jak je možné, že USA a jejich západní satelity na jedné straně podpořily rozpad Srbska, porušení jeho územní svrchovanosti a nepodporují tentýž proces na Ukrajině, když uvedené důvody a argumenty jsou v případě Ukrajiny téměř identické? Nebude to jenom a pouze tím, že v případě Srbska bez ohledu na logiku a morální principy se jim to hodilo a v případě Ukrajiny se jim to naopak nehodí?"

Osobně se vracím k otázce: „Co stojí za takovým dvojím metrem?"
Ano správná otázka. Osobně jsem na ni odpověděl v článku na CFP. Je to ona ďábelská geopolitika o které jsem zde psal a která za vším stojí.
http://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/dabelska-geopolitika.html
Problematikou geopolitiky se zabývají především velké země. Znovu ožívající zájem o geopolitiku je spojen se značným rozvolněním významu tohoto slova, které může označovat téměř cokoliv z oblasti mezinárodních vztahů.

Pokud jsem se zmínil o řízeném chaosu, ten je často zmiňován odborníky v souvislosti s geopolitickými zájmy USA.
Za vším tím řízeným chaosem je touha po moci, vládnutí a majetku a hlavně o ovládání nerostného bohatství jiných států.

Je nutné, si uvědomit, že nám vládnou pragmatici – neoliberálové.
Pragmatici – to značí chladně a rozumně uvažující lidé, kteří se orientují pouze na svůj zisk. Ne na to co nastane po něm.

Mějte na paměti: neoliberálové nemusí podporovat demokracii. Činí tak pouze tehdy, když si jsou jistí, že jim demokracie dodá to, co chtějí. Jinak mohou spojit síly s Al-Káidou, jako nyní v Sýrii, s islamistickými extremisty jako v Libyi, s armádou jako v Egyptě, nebo s neonacisty jako nyní v Rusku a na Ukrajině.
Pokud jim budete překážet, odstraní vás.

Úloha mainstreamových sdělovacích prostředků je v tomto ohledu stále důležitější. Jsou to média, která poukazují na hrůzy způsobené jedněmi a zamlčují hrůzy způsobené těmi druhými.
Jsou to opět média, která přehánějí zločiny jedněch a krveprolití, jež byla způsobena těmi druhými ukazují v lepším světle. Smrt, která byla způsobena nepřáteli nazývají zločiny proti lidskosti a smrt, kterou způsobili spojenci označují jako humanitární činy.

Jsou to především mainstreamová média, která utvářejí naše názory a postoje, říkají nám co si máme myslet, co dělat, co nakupovat, jak, žít, jak bydlet, co vlastnit, koho vlastnit, jakou půjčku si vzít na bydlení, koho milovat, koho nenávidět atd.

Média nás formují obrazem i písmem, aniž by jsme si to my sami uvědomovali.
Proč jsou nám neustále předkládány nekonečné televizní seriály, vtipné reklamy, idiotské zábavní a soutěžní pořady? Proč jsou nám ve zprávách předkládány polopravdy a lži?

Odpověď je jednoduchá. Přece, abychom nehledali pravdu. Abychom pravdu vůbec nepoznali. Aby jsme nenahlédli za oponu, abychom si náhodou neutvořili svůj vlastní názor, aby jsme se nestali pro mocné příliš zvědavými, vědoucími a tím pádem nebezpečnými. Nic jiného v tom nehledejme. Znáte to.

Kdo si hraje, nezlobí...
Nehledejme důvody pro dvojí metr Západní politiky. Jak jsem psal - geopolitika je ďábelská a nahlédnutí za oponu je bolestivé, alespoň pro ty z nás, kterým zůstalo svědomí...

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře