Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Čas jednat je teď - budhistická deklarace o změně klimatu

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • zmena_klimatu
Žijeme dnes v době velké krize, která nás konfrontuje s nejzávažnější výzvou, které kdy lidstvo čelilo: s ekologickými důsledky naší vlastní kolektivní karmy. Vědecký konsensus je v tomto směru drtivý: lidská činnost spouští v planetárním měřítku ekologický kolaps.

 

Buddhistická deklarace o změně klimatu

Následující deklarace představuje světovým médiím specifický spirituální pohled na změnu klimatu a naší naléhavou odpovědnost zabývat se jejím řešením. Vznikla na základě příspěvků více než dvaceti buddhistických učitelů ze všech tradic pro knihu A Buddhist Response to the Climate Emergency (Buddhistická odpověď na problém klimatu). Deklarace The Time to Act is Now (Čas jednat je teď) byla sestavena jako pan-buddhistické prohlášení zenovým učitelem Dr Davidem Tetsuun Loyem a starším učitelem Theravády Ven. Bhikkšu Bodhim za vědeckého přispění Dr Johna Stanleyho.

Dalai Lama byl první, kdo tuto deklaraci podepsal. Zveme všechny zainteresované členy mezinárodního buddhistického společenství ke studiu tohoto dokumentu a k připojení svého podpisu na konci této stránky.

Je to zvláště globální oteplování, které se odehrává mnohem rychleji než bylo dříve předpovídáno, což je zejména patrné na severním pólu. Stovky tisíc let byl Arktický oceán pokryt oblastí mořského ledu velkou jako je Austrálie - nicméně nyní rychle roztává. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) v roce 2007 předpověděl, že do roku 2100 může být Arktida v letním období bez mořského ledu. Dnes je zřejmé, že by k tomu mohlo dojít během jednoho nebo dvou desetiletí. Také ohromná grónská ledovcová tabule se rozpouští rychleji než se očekávalo. V tomto století stoupne mořská hladina nejméně o jeden metr - což bude stačit k záplavě mnoha pobřežních měst i životně důležitých oblastí pěstování rýže jako je delta řeky Mekong ve Vietnamu. Ledovce všude ve světě ustupují velice rychle. Jestliže bude současná ekonomická politika dál pokračovat, ledovce tibetské náhorní plošiny, zdroje velkých řek, jež poskytují vodu miliardám lidí v Asii, pravděpodobně zmizí do poloviny století. Drsná sucha a nedostatečná úroda jsou již způsobovány v Austrálii a v severní Číně. Většina zpráv - z Mezivládního klimatického panelu, OSN, Evropské unie i Mezinárodní unie pro ochranu přírody - se shoduje v tom, že bez kolektivní změny naší orientace by klesající zásoby vody, jídla a dalších zdrojů mohly do poloviny století vytvořit podmínky pro hladomor, boje o zdroje a hromadnou migraci lidí - podle vědeckého poradce Spojeného království možná už do roku 2030.

 

Globální oteplování hraje hlavní roli v dalších ekologických krizích, včetně ztráty mnoha rostlinných a živočišných druhů, které s námi tuto zemi sdílejí. Oceanografové oznamují, že polovina uhlíku, který je uvolňován spalováním fosilních paliv, byla pohlcena oceány, což zvýšilo jejich kyselost o 30%. Tato acidifikace rozvrací vápenatění schránek mořských měkýšů i korálových útesů, stejně jako ohrožuje růst planktonu, jenž je zdrojem potravního řetězce pro většinu života v moři. Význační biologové i OSN shodně informují, že "podnikání a obchod jako obvykle" přivedou do konce tohoto století polovinu všech druhů na zemi k vyhynutí. My kolektivně porušujeme první zásadu - "neubližuj živému tvoru" - v tom největším možném měřítku. A přitom nedokážeme předvídat jaké bude mít důsledky pro lidský život, když z planety zmizí tolik druhů, které neviditelně přispívají k našemu vlastnímu zdraví.

Mnoho vědců dospělo k závěru, že přežití lidské civilizace je v sázce. Dosáhli jsme kritické bodu v naší biologické i sociální evoluci. Nikdy v historii neexistovala důležitější doba pro uplatnění zdrojů buddhismu v zájmu všech živých bytostí. Čtyři vznešené pravdy poskytují rámec pro diagnostikování naší současné situace a pro formulování vhodného návodu, jak k ní přistoupit - jelikož hrozby a neštěstí, jimž čelíme, nakonec pocházejí z lidské mysli, žádají si tudíž hlubokých změn uvnitř našich myslí. Jestliže má naše osobní utrpení svůj původ v žádosti a nevědomosti - v oněch třech jedech: lakotě, nešťasné žádosti a klamu - totéž se týká utrpení, které nás sužuje v kolektivním měřítku. Naše ekologická krize je větší verzí věčné lidské nesnáze. Naše utrpení jakožto jednotlivců i jako lidského druhu pochází z vědomí já, které prožívá oddělenost nejenom od ostatních lidí, ale také od samotné Země. Jak to řekl Thich Nhat Hanh:"Jsme zde proto, abychom se probudili z iluze naší oddělenosti." Potřebujeme se probudit a uvědomit si, že Země je naší matkou, stejně jako je naším domovem - a v tom případě pak ona pupeční šňůra, která nás s ní spojuje nemůže být přervána. Když onemocní Země, onemocníme my, jelikož jsme její součástí.

Naše současné ekonomické a technologické vztahy se zbytkem biosféry jsou neudržitelné. Abychom mohli přežít drsný přechod, jenž je před námi, naše způsoby života i naše očekávání se musejí změnit. To vyžaduje nové zvyky stejně jako nové hodnoty. Buddhistické učení o tom, že celkové zdraví jednotlivce i společnosti závisí na vnitřním psychickém zdraví a nikoli jen na ekonomických indikátorech, nám pomáhá určit osobní i společenské změny, které musíme udělat.

Individuálně si musíme osvojit chování, které zvýší naše každodenní ekologické povědomí a povede nás k redukci naší "uhlíkové stopy". My, kdo se nacházíme v pokročilých ekonomikách, musíme znovu upravit a izolovat svoje domovy a pracoviště, aby byly energeticky účinné; stáhnout termostaty v zimě a vytáhnout je v létě; používat žárovky a přístroje s vyšší účinností; vypínat nepoužívané elektrické spotřebiče; používat auto s nejúčinnějším spalovacím motorem a omezit spotřebu masa ve prospěch zdravé, ekologicky přátelské diety, založené na rostlinách.

Tyto osobní aktivity však nebudou samy o sobě stačit na to, aby budoucí kalamitu odvrátily. Musíme provést také institucionální změny, a to jak technologické, tak ekonomické. Musíme "dekarbonizovat" náš energetický systém tak rychle, jak je to možné a nahradit fosilní paliva obnovitelnými zdroji energie, které jsou co do svého vztahu k přírodě neomezené, neškodné a harmonické. Zvláště musíme zastavit budování nových uhelných provozů, jelikož uhlí je zdaleka nejvíc znečišťujícím a nebezpečným zdrojem atmosférického uhlíku. Moudré využití energie větru, slunce, přílivovoých vln a geotermální energie může poskytnout všechnu elektřinu, kterou potřebujeme bez poškození biosféry. Jelikož až čtvrtina světových emisí uhlíku pochází z odlesňování, musíme zvrátit destrukci lesů, zvláště životně důležitého pásu deštných pralesů, kde žije nejvíc druhů rostlin a zvířat.

V poslední době se stalo zřejmým, že významné změny je třeba udělat také ve způsobu, jakým je strukturován náš ekonomický systém. Globální oteplování bezprostředně souvisí s gigantickým množstvím energie, kterou náš průmysl pohlcuje, aby zajistil úroveň spotřeby, na kterou si mnozí z nás navykli. Z buddhistického hlediska by rozumná a udržitelná ekonomika měla být ovládána principem dostatku: klíčem ke štěstí je spokojenost spíš než stále stoupající nadbytek zboží a majetku. Nucení ke stále větší a větší spotřebě je výrazem žádostivosti, kterou Buddha identifikoval jako kořenovou příčinu utrpení.

Namísto ekonomiky, která zdůrazňuje zisk a vyžaduje permanentní růst, aby se vyhnula kolapsu, se potřebujeme společně posunout k ekonomice, která poskytuje uspokojující standard života pro každého, zatímco nám umožňuje rozvinout náš plný lidský potenciál (včetně spirituality) v harmonii s biosférou, která udržuje a živí všechny bytosti, včetně budoucích generací. Pokud političtí vůdci nejsou schopni rozpoznat naléhavost naší globální krize nebo nejsou ochotni postavit dlouhodobý prospěch lidstva nad krátkodobý zisk společností, zaměřených na fosilní paliva, je nezbytně třeba, abychom je k tomu vybízeli kampaněmi v rámci občanských akcí.

Dr James Hansen z NASA a další klimatologové stanovili nedávno přesný cíl, jenž je potřebný k prevenci globálnímu oteplování před tím, než dosáhne katastrofického "bodu zvratu". K tomu, aby se lidská civilizace stala udržitelnou, je potřeba zajistit, aby úroveň kysličníku uhličitého v atmosféře nepřesáhla 350 častic na milion (350 ppm). Tento cíl byl podpořen Dalai Lamou i dalšími nositeli Nobelovy ceny a významnými vědci. Naše stávající situace je obzvlášť znepokojující v tom, že současná úroveň kysličníku uhličitého v atmosféře již dosáhla 387 ppm a každým rokem roste o 2 ppm. Jsme vyzýváni nejen ke snížení emisí uhlíku, ale také k tomu, abychom odstranili z atmosféry už existující emise.

Jako signatáři tohoto prohlášení buddhistických principů bereme na vědomí naléhavou výzvu změny klimatu. Připojujeme se k Dalai Lamovi v podpoře dosažení cíle 350 ppm CO2. V souhlase s buddhistickým učením přijímáme svou individuální i kolektivní odpovědnost dělat vše, co můžeme, abychom tohoto cíle dosáhli, včetně výše naznačené osobní a sociální odpovědnosti.

Máme velmi malý časový prostor na to podniknout akci, abychom ochránili lidstvo od hrozícího neštěstí a zajistili přežití mnoha rozmanitých a krásných forem života na Zemi. Budoucí generace a další druhy, které s námi biosféru sdílejí, nemají vlastní hlas, aby mohli požádat o náš soucit, o naši moudrost a naše vedení. Musíme naslouchat jejich mlčení a být také jejich hlasem a jednat jejich jménem.

 

Překlad: Jiří Zemánek

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře