Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Boj o Amazonii, který by měl inspirovat celý svět

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • guaraniwomanxx
Zatímco svět nervózně sleduje povstání v Íránu, jedno mnohem důležitější povstání prakticky přehlíží, i když jeho výsledek bude klíčový pro váš i můj osud.

V hloubi amazonského deštného pralesa se ti nejchudší lidé planety postavili těm nejbohatším, aby bránili ekosystém, bez něhož nikdo z nás nemůže žít. K vítězství nad ropnými koncerny měli jen dřevěné oštěpy a morální sílu - a přesto, alespoň zatím, vyhráli. Jak se to stalo a jak bychom měli jejich boj vnímat? Peruánský pravicový prezident Alan Garcia počátkem letošního roku prodal nadnárodním ropným koncernům práva na průzkum, kácení a těžbu takřka 70 procent peruánské Amazonie. Garcia totiž považuje prales za mrhání zdroji a o tamních stromech se vyjádřil, že v nich „leží ladem miliony hektarů dřeva". Garciův plán měl jen jednu malou chybičku: nepočítal s původními obyvateli, kteří v Amazonii žijí. Byli prvními obyvateli Ameriky, prvními obětmi genocidy už od dob příchodu konkvistadorů. Jsou slabí, nemají střelné zbraně, sotva kdy viděli elektřinu. Vláda se neobtěžovala s nimi radit: co by jí přece tlupa indiánů mohla udělat?

Původní obyvatelé však viděli, co se po příchodu ropných firem stalo jinde v Amazonii. Společnost Occidental Petroleum nyní před americkými soudy čelí žalobě, že za dobu svého působení v Amazonii v letech 1972 až 2000 vypustila v oblasti na devět miliard barelů toxického odpadu. Sandi Mucushua, duchovní vůdce oblasti, kterou naftaři označují jako Block (12A) B, před dvěma lety konstatoval: „Moji lidé jsou nemocní a kvůli firmě Occidental umírají. Vodu v našich potocích už nelze pít a už nemůžeme jíst ryby z našich řek a zvířata z našich lesů." Occidental Petroleum jakoukoli odpovědnost popírá, prý „nemá žádné údaje o negativním dopadu na zdraví domorodých společností".

V ekvádorské části Amazonie prokázalo nezávislé vyšetřování, že jedovatý odpad zřejmě pocházející od koncernu Chevron-Texaco, způsobil smrt nejméně 1401 lidí na rakovinu - převážně dětí. Když se reportér BBC Greg Palast s těmito údaji obrátil na právníka koncernu, dostalo se mu odpovědi: „Copak to jsou jediné případy rakoviny na světě? Kolik případů rakoviny u dětí máme ve Státech? Musejí nejdřív prokázat, že za to může naše ropa, což je ale naprosto nemožné."

Lidé Amazonie však nechtějí své pralesy vykácené a zem otrávenou. Proto potřeba původních obyvatel uchránit svůj životní prostor souzní s vaším zájmem o ochranu vašeho životního prostoru. Deštné pralesy inhalují značná množství skleníkových plynů, které tím odstraňují z atmosféry. My je však kácíme s takovou rychlostí, že tím každoročně o čtvrtinu zvyšujeme emise uhlíku způsobené lidmi - více než všechny vlaky, letadla a automobily dohromady. A je ještě dvojnásobně horší, když pralesy kácíme kvůli fosilním palivům pod nimi, neboť tak zahříváme ještě víc planetu. Garciův plán tedy předpokládal proměnu Amazonie z přirozené klimatizace v planetární požářiště.

Proč to Garcia dělá? Reagoval na silný tlak z USA, které po jeho vládě v rámci dohody o svobodném obchodu žádaly větší „otevřenost", i na příkazy Mezinárodního měnového fondu, který si platíme ze svých daní. V Peru se navíc objevila obvinění, podle nichž vládní stranu APRI motivují i úplatky naftařů. Několik Garciových spolupracovníků se podařilo nahrát, když hovořili o tom, jak prodají Amazonii svým kumpánům. „Vláda dávala naše přírodní bohatství nejnižším nabídkám," podotkl šéf parlamentní vyšetřovací komise Daniel Abugattas. „Není to ve prospěch Peru, ale jen prezidentových přátel."

Původní obyvatelé proto nebránili jen sebe, ale i nás. Svými těly a s dřevěnými zbraněmi zablokovali řeky a silnice, aby zabránili naftařským společnostem provézt cokoli tam i zpět. Obsadili část jediného peruánského plynovodu. Jejich vůdci vydali prohlášení: „Budeme bojovat spolu s našimi rodiči a dětmi o správu nad pralesem, za záchranu života na rovníku a na celém světě."

Garcia zareagoval vysláním armády. Vyhlásil v Amazonii „výjimečný stav" a zrušil prakticky všechna ústavní práva. Vojenské vrtulníky začaly do demonstrantů střílet a desítky jich zabily. Původní obyvatelé ale neutekli, i když riskovali své životy. Jeden z jejich vůdců, Davi Yanomani, vysvětlil prostě: „Země nemá cenovku. Nelze ji koupit, prodat nebo za něco směnit. Je velmi důležité, že bílí lidé, černí lidé a původní lidé bojují pospolu za záchranu života v pralese a na Zemi. Pokud bychom nebojovali společně, jaká budoucnost by nás čekala?"

A pak se stalo cosi mimořádného. Původní obyvatelé zvítězili. Peruánský Kongres zrušil zákony, které ropným společnostem povolovaly těžbu, a to poměrem hlasů 82 ku 12. Garcia byl přinucen se omluvit za své „závažné chyby a zveličování". Účastníci protestů vítězství oslavili a vrátili se do svých domovů v hloubi Amazonie.

Jistě, ropné koncerny se přeskupí a vrátí se, zvrátit nynější vítězství rozumu pro ně už bude ale těžší. Lidské bytosti přitom potřebují přijmout více takových rozhodnutí: nechat fosilní paliva pod zemí a nechat stát deštné pralesy. Nynější dunění v džungli je totiž bojem, který vedeme i my ostatní. Dovolíme malému počtu bohatých, aby získali krátkodobý zisk ze spalování surovin na úkor naší kolektivní schopnosti přežít?

Pokud si myslíte, že přeháním, pak si poslechněte předního světového klimatologa, profesora Jima Hansena, jehož předpovědi se potvrdily už mnohokrát. „Stručně a jasně, pokud spálíme všechna fosilní paliva, zničíme planetu, jak ji známe," říká. „Nasměrujeme planetu na cestu bez ledu, s hladinami oceánů o 75 metrů vyššími, než jsou dnes. Pobřeží budou neustále prožívat katastrofy. Jedinou neznámou je doba, za kdy roztaje veškerý led."

Jistě, fosilní hlupáci budou argumentovat, že jedinou alternativou spálení zbytků zásob ropy a zemního plynu je způsob života ne nepodobný životu lidí z Amazonie. Nicméně hned vedle Peru můžete najít zcela odlišný, environmentálně rozumný model. Ekvádor je chudá země s velkými zásobami ropy pod deštnými pralesy, ale její prezident Rafael Correa navrhuje cosi zcela jiného, než Alan Garcia. Oznámil, že nechá největší naleziště ropy pod zemí, pokud mu zbytek světa uhradí 9,2 miliardy dolarů, které by za její prodej Ekvádor utržil.

Jestli nezačneme akceptovat podobné alternativy, ztratí nynější vítězství indiánů v Amazonii smysl. Na tamním boji je přitom cosi vzrušujícího a zahanbujícího zároveň. Lidé, kteří nemají nic, se postavili ropným koncernům. My máme všechno, a přesto většina z nás jen schlíple a pasivně postává a přitom tankuje plné nádrže ukradenou naftou, aniž by myslela na zítřek. Lidé z Amazonie nám ukázali, že jsou připraveni bojovat za záchranu našeho ekosystému. A co my?

 

Autor je britský publicista, přispívá do deníků The Independent, The Guardian a dalších, text byl publikován na johannhari.com

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře