Daniel Veselý: Václav Havel je tragikomická karikatura všeho, co hlásá

Letos se 15. ročníku Havlovy konference Fórum 2000, kde vystupují „přední světoví myslitelé a politické osobnosti", zúčastní gruzínský prezident Michail Saakašvili, který na domácí půdě nedemokratickými způsoby potlačuje gruzínský disent a před třemi lety napadl Jižní Osetii, a tím podle zprávy EU zahájil „neoprávněnou válku s Ruskem".

Dalším pozvaným je prezidentka problematického státu Kosovo Atifete Jahjagaová, kde jsou vrcholní představitelé včetně stávajícího premiéra namočeni do obchodu s lidskými orgány. Forum 2000 tak pokračuje v tradici plejád různých válečných zločinců a podobných existencí.

„Mezinárodně respektovaná nadace" Forum 2000 vznikla v roce 1997 z popudu bývalého českého prezidenta Václava Havla, japonského filantropa Y. Sasakawy a nositele Nobelovy ceny za mír Elieho Wiesela. Posláním nadace má být „identifikace klíčových problémů lidské civilizace a hledání možností předcházet eskalaci náboženských, kulturních nebo etnických konfliktů."

Tento vznešený cíl měly v uplynulých létech propagovat osoby, jež mají na svědomí nevylíčitelné utrpení nezměrného počtu lidí na celém světě – bývalý americký prezident Bill Clinton, jenž je zodpovědný hlavně za usmrcení statisíců iráckých dětí do pěti let věku genocidními sankcemi atd., bývalá ministryně zahraniční Spojených států Madelaine Albrightová – totéž, bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger je plně zodpovědný za zavraždění několika milionů lidí, a to především v Indočíně. Izraelský prezident Šimon Peres nese vinu za zabití 106 Libanonců ukrývajících se v budově označené logem OSN atd., nebo izraelský ministr obrany Ehud Barak, který je spoluviníkem masakru 1 400 Palestinců v Gaze atd.

Během 15. ročníku Fora 2000 budou „identifikovat klíčové problémy lidské civilizace" také gruzínský prezident Michail Saakašvili a kosovská prezidentka Atifete Jahjagaová. Gruzie pod Saakašvilim je příkladně organizací Human Rights Watch stále peskována za to, že porušuje lidská práva a že tamní policie nepřiměřeně zasahuje proti mírumilovným protestům. V souvislosti s rusko-gruzínským konfliktem HRW v roce 2009 uvedla: „Mezinárodní společenství by mělo donutit Gruzii a Rusko, aby před spravedlnost poslaly ty, kdo porušili válečná pravidla, a způsobili tak úmrtí a zranění civilního obyvatelstva, rozsáhlou destrukci civilního majetku během krátkého, ale vražedného konfliktu z minulého léta." Ano, vinu Ruska netřeba připomínat, od toho je tu přece mainstream a Forum 2000. V řadách Havlových stoupenců by jistě propukl nelíčený rumrajch, kdyby na konferenci pozval Vladimíra Putina, aby pohovořil o rusko-gruzínském konfliktu nebo palčivých problémech dnešního světa.

Prezidentka amerického narkoteroristického protektorátu Kosovo Atifete Jahjagaová (v Kosovu se nachází obří americká základna Camp Bondsteel, kde byli v minulých letech vězněni a mučeni lidé podezřelí z terorismu) řídí stát, který se stal vstupní branou přílivu drog do Evropy a zároveň tečnou jejich pašování. Z údajů HRW dále vyplývá, že se kosovská vláda chová represivně k romské menšině, která byla válkou vyhnána z domovů a nějaký čas žila v táborech kontaminovaných olovem. Kosovský premiér Hashim Thaci je bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády, která se během války v Kosovu dopouštěla válečných zločinů, aniž by dosud byly uspokojivě odsouzeny.

Světlou výjimku letošního Fora 2000 představuje světoznámý ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, který se dlouhodobě zabývá i stavem české ekonomiky. Stiglitz už v debatě o finanční krizi stačil elegantně vyškolit Václava Moravce v jeho nedělním pořadu, společně s neoliberálními ekonomy včetně Jana Švejnara.

Václav Havel je znám svou až patetickou povolností, přijde-li na přetřes role Spojených států ve světě, zejména porušování lidských práv. Pokud je bývalý prezident při smyslech, tak si jistě musí uvědomovat planetární rozdíl mezi rozsáhlými zločiny Bílého domu a tím, co sám hlásal a stále hlásá. Havel dokonce podepsal takzvaný dopis osmi (vedle Aznara a Berlusconiho atd.), čímž de facto legitimizoval Bushovu ilegální invazi do Iráku v roce 2003, a to je mnohem závažnější počin než jím podporované „humanitární bombardování" Jugoslávie o několik let dříve. Václav Havel se tak v průběhu let stal směšnou figurkou hájící globální a destruktivní zájmy hrstky neokonů v Bushově administrativě, pro něž láska a pravda nikdy nemohla existovat – a díky tomu se stal tím, proti čemu dříve vystupoval – tragikomickou karikaturou toho, co hlásal a hlásá, aniž by si dokázal zachovat chladnou hlavu a soudnou mysl.