Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Začíná se vyjasňovat - 1. díl Jak to bylo pohádko…

Hodnocení uživatelů:  / 11
NejhoršíNejlepší 

Stále více se do našeho života negativně promítají zoufalé pokusy amerických neoconů (deep state) a jejich přisluhovačů zachovat dosavadní status quo ve světové politice, jejich monopolní posty a na ně napojená postavení jejich přisluhovačů, ať již v USA či v Evropě, ačkoliv se celý jejich systém očividně hroutí. To se týká i mnohých našich politiků.

  • zacina-se-vyjasnovat-1-dil-jak-to-bylo-pohadko

Dosavadní status quo souvisí úzce s rolí amerického dolaru jako světové měny a na něm založeného světového dolarového systému, který pomáhá udržet USA u moci ve světové politice a z něhož profitují USA ve světové ekonomice. Pokusím se tedy ve 3 navazujících článcích zrekapitulovat nejen procesy od 2. světové války až do dnešních dnů, které vedly k zachování světového dolarového systému, nýbrž naznačit i některé další pokusy o jeho udržení. V tomto 1. článku, kterému jsem dal podtitulek „Jak to bylo pohádko…“, krátce zrekapitulujeme období od skončení 2. světové války až do dneška. Je totiž důležitý k pochopení některých dalších jevů probíhajících kolem nás.

K pokusům tento status zachovat i nadále patří i ty, o nichž se chci zmínit ve 2. a 3. článku tohoto miniseriálu článků pod shora uvedeným názvem, a to s podtitulky „Až na severní pól šel bych rád……“ a „Kdo to ví, odpoví, co je …(migrace)“.

Nejprve se však podívejme na rekapitulaci vývoje světového dolarového systému:

Rekapitulace vývoje po 2. sv. válce (až do konce 20. století):

1/ s narůstající dobou od konce 2. sv. války, na které USA profitovaly (stejně jako na 1. sv. válce), dochází znovu ke zhoršování ekonomické situace USA a k postupnému vyčerpávání jejich obrovských zásob zlata nahromaděných v průběhu 2. sv. války, kdy kromě zásob německých (vč. ukořistěných) získaly USA i značné zásoby zlata, kterým jim platily země bojující se státy Osy (Německo, Itálie a Japonsko) za americké dodávky zbraní, výstroje, zboží a potravin.

2/ Po vyčerpání zásob zlata neměly USA jinou možnost než ukončit v r. 1971 poválečnou Bretton-woodskou dohodu, podle které:

* bylo krytí dolaru zlatem stanoveno na 1/35 (35 US dolarů za unci zlata);

* směňovat dolary za zlato směly jen státy, nikoliv občané.

Rostlo totiž množství emitovaných dolarů, zatímco se snižovaly zásoby zlata na jejich krytí.

3/ Dochází tak k obrovskému nárůstu ceny zlata, a to až na USD 125 za unci zlata v r. 1973. Situace se stala neudržitelnou, a proto dochází k uzavření nové, tzv. Smithsoniánské dohody, která:

* stanovila devalvaci dolaru vůči zlatu na úroveň 1 unce zlata = 38 USD;

* zafixovala kurzy mnohých evropských měn vůči USD.

Kurz dolaru byl i za těchto okolností nadhodnocen a tato dohoda proto padla v r. 1973.

4/ USA již dále neměly možnosti krýt hodnotu dolaru svými devizovými rezervami či přímo zlatem, příp. vlastní produkcí zboží a služeb. Proto tedy přistoupily ke krytí dolaru ropou, a to ropou cizí (zásoby vlastní ropy byly již prakticky vyčerpané), tj. zejména pak z oblasti Blízkého východu, a to tak, že:

* uzavřely tajnou dohodu se Saudskou Arábií, která byla tehdy v čele OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) s tím, že s. Arábie se zaručila, že OPEC bude exportovat ropu

jen za americké dolary;

* byl vyvolán záměrně tzv. ropný šok spočívající v přechodném, uměle vytvořeném nedostatku ropy ve světě;

* země nakupující ropu ve světě, tak mohly učinit pouze na některé z 5 komoditních burz, k nákupu ropy potřebovaly ale nejprve nakoupit americké dolary. Platby za ropu se totiž v jiných měnách nedaly realizovat. Ceny ropy byly v této souvislosti uměle navýšeny, a to podstatným způsobem;

* při nákupech amerických dolarů platily jednotlivé země vesměs svým exportním zbožím, které jim americká vláda platila natištěnými papírky od FEDu, které nebyly kryté ničím jiným než právem nakoupit si za ně ropu na některé komoditní burze.

Nastoupilo tak období petrodolaru, které vydrželo od r. 1973 až prakticky do konce 20. století. Nesporná výhodnost tohoto postupu pro USA a absolutní nevýhodnost pro ostatní státy by byly na samostatné pojednání.

5/ I přesto se USA (a po nich celý západní svět) se počátkem 80. let 20. století dostaly znovu do ekonomických problémů, neboť:

* růst ekonomiky USA a později i celého západního světa byl stimulován růstem spotřeby, a to spotřeby na dluh. Dluhové zatížení rostlo.

* Refinancování tohoto dluhu bylo prováděno při stále klesající hodnotě úvěru. S klesající hodnotou dolaru narůstala totiž inflace.

Z těchto nových ekonomický problémů pomohl USA Gorbačev faktickým rozložením SSSR a po něm zejména Jelcin, který za své vlády umožnil zahraničním společnostem masové rozkrádání ruského surovinového bohatství a provádění finančních operací dle dopo-ručení MMF, kterému byla nově podřízena (a stále ještě je) i ruská centrální banka.

Rekapitulace vývoje po r. 2000:

6/ Poté se i tento systém stává postupně těžko udržitelný, neboť:

* efekt z lacino nabytých surovin a peněz z finančních operací prováděných v Rusku za čas vyprchal;

* některé země nechtějí dále prodávat ropu za petrodolary, a to i navzdory Američany uplatňované politice Pax americana, kterou nejlépe charakterizoval bývalý americký prezident Obama. „Kdo nebude poslouchat, tomu zkroutíme ruku“.

* americký státní, jakož i soukromý sektor se dostaly postupně do předlužení, které znemožňuje FEDu zvýšit úrokové sazby, neboť americký stát by nebyl schopen z vytvoře-ných ročních výsledků splácet ani úroky ze svého dluhu. Úroková sazba FEDu tak poklesla z dřívějších 19 % postupně až téměř k nule a její výše je podřízena v prvé řadě schopnosti amerického státu splácet vůbec úroky. To ovšem zcela negativní působí na výnosnost investic do amerických cenných papírů. Hrozí nebezpečí, že nebudou inves-toři ochotní refinancovat dále americký státní dluh. Vzniká tak otázka, jak postupovat dále. USA se uchylují k osvědčeném receptu, tedy k válkám. S ohledem na technický pokrok a na nové druhy zbraní však nejde (zatím) o válku světovou, nýbrž o sérii nekončících lokálních válek po světě s cílem destabilizovat některé regiony, udržovat v nich dlouhodobě války a chaos. A profitovat na nich;

Tolik tedy ve stručnosti k minulým „hospodářským zázrakům USA“, které fakticky dlouhodobě parazitovaly na jiných zemích a profitovaly i na 2 světových válkách, které pomáhaly financovat a v jejichž průběhu bohatly i na dodávkách válčícím stranám, aby se na sklonku válečných konfliktů přidaly k vítězné straně a profitovaly jako vítěz na jejich výsledcích.

* zásoby ropy docházejí v současnosti ale již i v Saudské Arábii a příp. i dalších blízkovýchodních zemích, které jsou ještě ve spojeneckém svazku s USA;

* v případě plynu (např. z Kataru, jehož politická orientace je v posledním období nejistá) zase není kudy přivádět plyn do Evropy, neboť boj o teritoria možného vedení potrubí Američané nevyhrávají;

* je tak ohrožena další existence petrodolaru a tedy i výlučného postavení dolaru jako světového platidla.

7/ Světoví globalisté, kteří nepoužívají strukturní řízení, využívali do té doby k realizaci svých cílů služeb amerických neoconů, jejich vlády, institucí, armády a logistiky. Za situace, kdy neoconi v USA chtějí pokračovat v politice Pax americana, která zajišťuje pokračování v praxi, kdy 5 % obyvatel USA spotřebuje ročně 50 % z celkové spotřeby zdrojů na planetě a vytvoří přitom 40 % z celkového množství odpadů na světě, světoví globalisté se od nich oddělují, neboť se snaží uřídit další vývoj na planetě, byť podle svého „úsporného“ konceptu (Nový světový řád, redukce světové populace až na 1 „zlatou“ miliardu, snížení celkové spotřeby na zeměkouli vč. snížení životní úrovně a spotřeby v Evropě. Tedy orien-tací na úspornost, diametrálně odlišnou od setrvalého konceptu amerických neoconů.

8/ USA již dále nemají dostatek finančních prostředků na tuto svoji zahraniční politiku a na financování stovek svých základen prakticky po celém světě, na financování a další podporu proxy válek za pomoci najatých teroristů a žoldnéřů vedených v různých zemích světa pod pláštíkem boje za demokracii. Nemohou zastavit ani enormní růst svého zadlužování, které se již stává nesplatitelným.

USA proto přistupují k opatření známému jako tzv. QE (kvantitativní uvolňování), kdy zvyšují tisk ničím nekrytých dolarů a ty dávají prostřednictvím bank do oběhu. Výsledkem toho však je, že:

* emise ničím nekrytých dolarů zhoršují stále více jejich hodnotu, účinnost emisí tudíž klesá;

* roste tak inflace, kterou nízké úrokové sazby již nemohou ani pokrýt, natož aby investorům ještě zaručovaly nějaký skutečný zisk. Hrozí ztráta zájmu investorů o investice do dalšího refinancování dluhu amerického státu (a do akcií amerických firem, byť jejich cena je často uměle nafukována a firmy jsou výplatou dividend za fiktivní výsledky fakticky tunelovány). Takový postup nelze používat do nekonečna;

* emitované peníze nejdou vesměs na rozvoj ekonomiky, nýbrž zejména do spekulativních obchodů, kdy ještě dále zvětšují vytvořené investiční bubliny v oblasti virtuálních investic, tedy mimo oblast reálné ekonomiky;

* americká ministerstva si na tento přísun peněz rychle zvykla, což nepřispívalo k jejich obezřetnému využívání, právě naopak. Množství nekrytých dolarů a amerických dluhopisů s krátkodobou splatností (což je obdoba problému) v oběhu tak dosáhlo množství, které ohrožuje dolar jako takový. Přibrzdění dalších emisí nekrytých dolarů pak způsobilo problémy v chodu těchto ministerstev.

Nástup D. Trumpa do funkce prezidenta USA

9/ USA v této obtížné situaci přebírá po posledních volbách D. Trump ve funkci amerického prezidenta. Dostává se tak do situace, kdy musí řešit po svých předchůdcích dilema, zda:

A/ zachránit světový dolarový systém na úkor reálné americké ekonomiky nebo naopak

B/ zachránit reálnou ekonomiku USA, což souvisí s navrácením v minulosti vymístěných výrob zpět do USA, s využitím amerického vnitřního trhu jako hlavní odbytové zá-kladny a v posílení amerického exportu;

Trump se proto logicky orientuje na záchranu reálné americké ekonomiky, na jejíž pod-poru začal dělat i příslušné kroky, vč. daňových slev pro americké firmy za účelem jejich návratu zpět do USA, vytváření daňových bariér pro dovozy zahraničních výrobců do USA

tak, aby mohl vytvořit konkurenční prostředí pro americké firmy na americkém trhu, které mají přitom vesměs vyšší náklady než např. firmy čínské a jiné. K tomu směřuje i jeho heslo „America first“, které je parafrází F.D. Rooseveltova hesla „America the first!“ z doby po Velké hospodářské krizi počátkem 30. let minulého století.

Je mu přitom jasné, že ve stávajícím finančním systému založeném na úroku lze ekonomiku rozhýbat zvýšením úrokových sazeb. Nechce však zvedat ekonomiku na úkor obecného růstu v USA, a proto se snaží to provést na úkor dalších světových hráčů, zejména pak Číny a EU. Poukazuje přitom na to, že právě tito dva obchodní partneři měli dosud největší výhody z obchodů s USA (viz porovnání průměrné výše celních sazeb, salda do-voz/vývoz atd.). O výhodnosti světového dolarového systému pro USA se logicky nezmiňuje.

10 V rozporu s tím (a rovněž i se záměry světových globalistů) hodlají američtí neoconi (deep state) a jejich evropští přisluhovači pokračovat v politice Pax americana. Snaží se tedy udr-žet jak petrodolar v jeho dosavadní pozici a funkci a tím i svoji pozici při řízení světových dějin. To vše přitom směřují až k naprostému vyčerpání planetárních zdrojů pod heslem „carpe diem“ (užij dne) a na úkor reálné americké ekonomiky. Co bude potom, je nezajímá.

O postupech, kterými toho hodlají nově dosáhnout, si řekneme v pokračování této minisérie.

11/10/Situace se pro neocony ale s postupujícím časem zhoršuje, neboť:

- na realizaci některých ze svých záměrů nemusí mít neoconi již dostatek času;

- krom toho začal v USA nyní boj mezi Trumpem a necony ohledně získání kontroly nad FEDem a jeho politikou, do níž patří i stanovení základních úrokových sazeb. Jde tedy fakticky o boj o zachování světového dolarového impéria a s tím souvisejících pozic neoconů proti Trumpově snaze zachránit reálnou ekonomiku USA a v této souvislosti převzít kontrolu nad touto institucí s dlouhodobě zásadním vlivem na další vývoj ve světové ekonomice.

- v této souvislosti dochází k pokusu amerických neoconů zcela zvrátit výsledky nedávného jednání Trump – Putin. Zdá se, že dojde nevyhnutelně k násilnému konfliktu uvnitř samotných USA, pokud tyto snahy neoconů nebudou včas zastaveny.

Varianta rozpoutání velké války či přímo 3. světové války ze strany amerických neo-conů (a našeho zatažení do ní) tak zůstává i nadále velmi aktuální.

(pokračování Až na severní pól šel bych rád….)

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře