Nizozemské předčasné parlamentní volby skončily obrovským překvapením. S velkým náskokem vyhrála nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Získala 23,5 procenta hlasů. Na druhém místě je s odstupem osmi procentních bodů společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý eurokomisař Frans Timmermans. Zemi nyní čekají složitá povolební vyjednávání.
Poté, co doposud vládnoucí strany v Holandsku dostaly pořádný nářez od „krajně pravicové“ Strany pro svobodu, se vyrojila řada komentářů o důvodech a okolnostech tohoto volebního výsledku. Komentáře vesměs dodržují zařazení vítězné strany do údajné „krajní pravice“. Levice je zastřešující označení pro část politického spektra, které zahrnuje celou řadu politických ideologií. Obvykle je pojem levice používán pro popis skupin hájících zájmy nižších a znevýhodněných vrstev, podporujících sociální rovnost a spravedlnost a změnu tradičního hierarchického uspořádání s cílem rovnostářského přerozdělování bohatství a privilegií. Pravice v současnosti také obecně zastává soukromou kontrolu výrobních prostředků, kapitalismus, volný trh a tržní hospodářství.
Pokud bychom tradiční dělení stran na levicové (orientované na zaměstnance) a pravicové (orientované na svobodu jednotlivce a podporu podnikání obecně) brali za bernou minci, je nejasné, co údajná „krajní pravice“ – i ta v Holandsku, vlastně prosazuje. Chce více kapitalismu, více trhu? To ani omylem. Tak zvaná „krajní pravice“ chce podle všeho především v podmínkách EU omezit moc ústřední bruselské byrokracie a více práv pro státy. Tím se rozumí zejména tak zvaná unijní legislativa, která se v Bruselu „vymyslí“, schválí a jednotlivé státy pak mají povinnost tuto legislativu implementovat do legislativy států. A pokud se Brusel domnívá, že proces implementace neprobíhá dostatečně rychle, může za to stát (viník) i zaplatit pokuty. Samostatnou kapitolou jsou pak rozhodnutí o pozastavení poměrně značných finančních částek pro státy, které podle Bruselu neplní jim svěřené úkoly, popřípadě uvnitř těchto států existují podle Bruselu „deficity demokracie“. Miliardy tak Brusel odmítá vyplatit Maďarsku a vládnoucí elita v Maďarsku na tuto situaci odpovídá plakátem „Netancujme, jak Brusel píská“. Evropská komise Maďarsku pozastavila výplatu části peněz z unijní kasy kvůli porušování principů demokracie a právního státu, které se tam podle ní děje za Orbánovy vlády. Premiér v sobotu prohlásil, že Maďarsku „musí říct ne současnému modelu Evropy, jaký Brusel prosazuje“.
Viktor Orbán také pogratuloval Geertu Wildersovi k vítězství a je snad jeho strana Fidesz krajně pravicová? Nabízí se proto zcela jiná terminologie pro tyto strany místo zavádějící „krajně pravicové“ praxe? Osobně považuji úspěch Wildersovy strany za doklad toho, že kritika politiky EU včetně nulového řešení ilegální migrace a s tím spojené změny ve složení obyvatelstva některých velkých států EU jako Francie a Německa je už velkou částí populace akceptována. V situaci, kdy v některých městech probíhají bitky podporovatelů islamistického hnutí Hamás s policií (nejen v Německu), kdy se zhoršila velmi významně situace ve Švédsku, které „velkoryse“ přijalo imigranty v roce 2015 a ve Francii, kde už proběhly žhářské útoky na budovy místních samospráv, je prostě pro velké množství voličů pokračování takovéto politiky dále nestravitelné. Už i v Irsku se „cizinec“ pokusil povraždit několik lidí včetně malých dětí a vypukla tam vřava. Pětiletá holčička a jedna žena utrpěly těžká zranění, když je ve čtvrtek v centru Dublinu nožem pobodal muž ve středním věku. Policie motiv útočníka dosud nezná a její velitel nevyloučil terorismus. Zranění utrpěl také podezřelý, zřejmě si je způsobil sám a je v nemocnici. Další dvě děti jsou zraněny lehce. Poblíž místa činu vypukly ve čtvrtek večer potyčky mezi pořádkovými silami a krajně pravicovými demonstranty. Policie zatkla 34 lidí. Zase tam stojí „krajně pravicoví demonstranti“, že ano.
Poté, co údajná fašistka vyhrála volby v Itálii, co se ve Finsku prosadila údajně „rasistická“ Strana Finů, co na Slovenku vyhrála volby „nacionalistická“ strana Roberta Fica, a v baště EU – Německu – se už na úrovni spolkových zemí prosazuje rovněž „fašistická či rasistická“ nebo „krajně pravicová“ Alternativa pro Německo AfD, se ukazuje, že už velká část voličů má stávající politiku EU za zcela chybnou a hledá alternativu. Otázkou je, jak konflikt mezi Bruselem a národními státy dopadne. Zatím stále převažují na úrovní Evropského parlamentu strany, které podporují další „unifikaci“ EU, tj. více Bruselu včetně zrušení práva veta. Pokud by snad strany prosazující „rozvolnění EU“ posílily natolik, že by se staly významnou silou v EU, mohlo by to snad federalizaci EU zastavit.
