Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Veletrh zvráceností, aneb Když se Žaneta s Terkou chtějí brát

Hodnocení uživatelů:  / 9
NejhoršíNejlepší 

Mladý člen Národní demokracie Tobiáš, mimochodem příkladný vlastenec, mě požádal o názor na plakát propagující sňatky osob stejného pohlaví: „Naše Žaneta s Terkou se chtějí brát. A co má být?“

  • veletrh-zvracenosti-aneb-kdyz-se-zaneta-s-terkou-chteji-brat

Kampaň je financována z fondů EU, což asi nikoho nepřekvapí. Plně sdílím Tobiášovu obavu o vliv takové propagandy na jeho vrstevníky, kteří jsou z velké části již plně v moci ideologií multikulturních, genderových a homofilních.

Původně připravenou sžíravou filipiku proti homofilní propagandě jsem však nepoužil, a to s ohledem na slušné homosexuály, kteří vůbec nehodlají veřejně „chodit s kůží na trh“, a celá ta nechutná propaganda homosexuality je jim dokonce i protivná. Věřím, že většina z nich správně cítí, že účelem zmíněných aktivit není pomoc „utlačované“ skupině, ale naopak snaha zadupat tradiční hodnoty majoritní společnosti. A zmíněný plakát se šťastným tatínkem či dědečkem je pouze jedním z mnoha testů, kterými se ověřuje odpor většiny. Zatím naše společnost vychází z testů bohužel „na výbornou“ – převážně jako stádo zcela apatických ovcí.

Celý soubor ideologických zvratků různého zaměření usiluje o potlačení pudu sebezáchovy a o vytvoření reflexivního náhubku v podvědomí každého z nás. Zatímco bychom měli prostě říct: „Císař je nahý“, mlčíme. V pohádce prostou pravdu vykřiklo malé dítě a prolomilo tím zbabělost dospělých. Naše společnost však kráčí do zkázy s naučenou písničkou na rtech a se zbabělým porozuměním užitečnosti vlastní genocidy. K pěstování lží je vždy zapotřebí úrodná půda – a tou je zatím zbabělost většiny našich spoluobčanů. Ale nejde jen o rozvrácení hodnot společnosti. Jde především o přenastavení názorů a žebříčku priorit tak, aby každý jedinec s upřímným přesvědčením a dobrovolně ničil pracně zbudovaný odkaz svých předků. K tomu je však nutné vyšlechtit zcela novou generaci. A tohle velká část naší mládeže k mé lítosti zatím neprohlédla, stejně tak jako jsme my v roce 1989 neprohlédli skutečné pozadí sametového podfuku. Nejsem si jistý, zda mladým, nezkušeným lidem je možno klást za vinu, když podlehnou rafinované propagandě. Ta jim úlisně podstrkuje pocit vysokého sebevědomí a dojem, že právě jejich náctiletým myšlenkám by měli ti, kteří je živí, naslouchat. Mladý člověk bez životních zkušeností se odjakživa a přirozeně staví proti všemu zavedenému a předchozímu. Tento jev byl v minulých staletích brzděn tehdy neodmyslitelnou rodičovskou přísností a pozdní plnoletostí či samostatností potomků. Proto se společnost vyvíjela sice těžkopádněji, ale o to více kontinuálně, povětšinou bez extrémních výkyvů a módní dekadence. Takový stav jednoznačně svědčil národní soudržnosti a udržování tradičních hodnot společnosti.

Dnes jen přihlížíme, jak je dehonestován plnohodnotný vztah muže a ženy, jak je u dětí zašlapáván zdravý vývoj a jak je dovoleno zlehčovat vše hodnotné a přirozené. Zažíváme trend znevažování rodiny, která jediná může naši společnost reprodukovat. Předkládat v této atmosféře zuřivým homofilům nebo beznadějně apatickým ovcím jakékoliv argumenty proti Žanetě a Terce, to by byla jen urážka zdravého rozumu. Tak jako nemá smysl sepisovat petici proti Aštaru Šeranovi. Hlupáci argumentům nerozumí, zrádci nic slyšet nechtějí a zbabělci v sobě raději přijmou lež za pravdu, jen aby nemuseli bojovat. Týká se to všech – i já si uvědomuji, že moje úvaha je pouhou hromadou neúčinných slov. Daleko užitečnější by se jevil sebenepatrnější boj fyzický. Protože bojovat jen slovy nebo pokojnými demonstracemi a v intencích zákona, tedy na základě povolení od našich nepřátel, to logicky nemůže vést k žádnému cíli. A cílem je odstranění zrádců z vlád na všech úrovních, což v podstatě znamená kompletní odinstalování těchto vlád.

Jedovaté páry vypouštěné státním systémem sleduji zhruba od roku 1997 (když pominu předchozí rozkradení státu privatizací). Systém začal plíživě preferovat společensky neužitečné menšiny, komplikovat zákony a vyrábět i zákony represivní. Vznikl tak například autorský zákon, na jehož základě je výběrčím poplatků soukromá firma OSA, zákony o exekucích, které daly soukromé firmě větší pravomoci, než má policie, zákon o zákazu zpochybňovat či jakkoliv přehodnocovat holokaust a jiné důmyslné nástroje, které byly pečlivě připravovány jako univerzální bič na prostořeké občany. Naprostou lahůdkou je pak nový Občanský zákoník s ustanovením o dědění dluhů a možností zadlužovat už malé děti. Stará „dobrá“ lichva podepřená zákony se rozmohla jako cholera a účinně decimuje část společnosti. Kdo vlastně takové zákony produkuje? Jak to, že stát nemá zájem chránit své méně bystré občany před sebezničením? Na jejich finanční zkázu doplatíme přece všichni – s výjimkou lichvářů. Proč stát nelikviduje lichváře? Odpověď je nasnadě – to lichváři nám vládnou, oni si vyrábějí zákony pro sebe.

Aby toho nebylo málo, po roce 2000 se velice přitvrdilo v prosazování všeho, co spolehlivě poškozuje klasickou rodinu i vztah rodičů a dětí. Mám na mysli nejen nesmyslnou nedotknutelnost dětí, ale i opěvování „výjimečnosti“ všeho nenormálního či poškozeného. Naprostou zrůdností je pak systémové vnucování homosexuality a multikulturalismu v některých školních i předškolních zařízeních a také v dětských pořadech na programech ČT. V tomto neúplném výčtu nesmím zapomenout, jak se médiím i soudnictví podařilo obestřít aureolou svatouškovství a nedotknutelnosti Židy (viz politické procesy s publicistou a předsedou Národní demokracie Adamem B. Bartošem). Proti Židům nelze cokoliv kritického pronést, aniž by se člověk vystavoval mediální perzekuci. A zatímco Židé se drží důsledně svých tradic a jsou přes všechnu svou rozprostřenost v podstatě homogenní skupinou, tak nám ostatním média kážou o užitečnosti plánovaného promíchání s islámem a s černými Afričany. Z migrujících národů či ras, které jsou v našich podmínkách méněcenné (tak jako bychom byli oproti nim méněcenní my v jejich podmínkách) se mediálně počali vykreslovat skromné a uštvané oběti, pracovní posily pro naše firmy, kulturní obohacovatelé a vítaní reprodukční zachránci našich údajně skomírajících národů. Vidím v tom úpornou snahu o likvidaci české společnosti. S tím souvisí i trend „zbuznění“ bílého evropského muže: je nutno vzít mu z ruky zbraň a postavit ho s kulmou v ruce před zrcadlo. A to v době, kdy se k nám z Afriky dere islám, toto nepřátelské a zaostalé náboženství, které je nyní nadnárodními silami a jejich českými pohůnky po krůčkách implantováno mezi naše mírné a spořádané občany. Jak se říká: „Ne každý muslim je terorista, ale každý terorista je muslim.“ A nemohu nezmínit islamizátora nejvyššího, totiž papeže Františka, který jako pravý Jidáš rozvrací křesťanské hodnoty ve prospěch islámu. Vzpomeňme, jak nadšeně líbal smrduté nohy muslimských vězňů. Jak zkaženým člověkem musí být…

Dalším systémovým nástrojem pro potlačení pudu sebezáchovy mladé bělošské generace v Evropě je neustálé otravné zobrazování černochů, ať už v reklamách, v prospektech výrobků, jejich obsazování do historicky neadekvátních rolí ve filmech ap. Vymývání mozků se nejvíce projevuje právě v oblasti „umění“. V každém filmu musí být ideálně tato sestava: černý klaďas, bílý záporák, vtipný a přátelský homosexuál, výjimečně nadaný invalida a samozřejmě ženská hrdinka v roli superdrsňačky ve vyloženě mužské profesi. Vyjmenovat zde všechny nástroje soudobého ničení vkusu a zdravého rozumu by však vydalo na celou knihu.

A v takovémto prostředí pak zvesela bují regionální špatnosti. Například u nás v Teplicích ředitel gymnázia Bergman bez obav veřejně uráží prezidenta a odbor školství ho za to nadstandardně odměňuje. „Vyznamenat“ musím i teplického chameleona Kuberu, toho všesměrového kecalistu, který odvedl pro teplické Araby též skvělou práci. A nelze než „pochválit“ počin, kdy teplické židovské obci byl darován nemalý státní majetek. Židovská obec pak budovu polikliniky prodala za miliony arabské společnosti. Prostě správná věc, kolem které se rozprostřelo hřejivé a chápavé ticho, doplněné možná jen taktním pomrkáváním a jemným židovským humorem. Jistěže v každém městě se dějí podobná alotria a je na místních občanech, aby situaci nejen monitorovali, ale aby nutili zastupitele k písemným vyjádřením, která v budoucnu poslouží jako důkaz k jejich případnému odsouzení. Rozhlédněte se a jděte do toho!

Nebojme se poukázat zejména na systém dvojího metru. Například na jedné straně hrozí postih za nakopnutí psa a na straně druhé Židé a Arabové mají v naší civilizované společnosti výjimku z veterinárního zákona a mohou jen tak pro zábavu rituálně podřezávat či obětovat zvířata. Co na to „zvířátkoví“ aktivisté? Už vytvořili živý řetěz před synagogou či mešitou? Nebo – na jedné straně se správně kritizuje v Evropě prováděná ženská obřízka v arabských rodinách, na straně druhé je povoleno provádět běžně obřezávání pohlavních údů malých hochů v rámci obřízky židovské. Zda ještě praktikující rabín dodržuje starý rituál a saje krev z hochova údu, nemám povědomí. A zase – kde je pokřik ochránců nezletilých? Aha, za tohle nejsou placeni…

Naznačený karneval by však nebyl možný bez příslušné klaky, která se rekrutuje z horlivých idiotů, z vychytralých flákačů studujících genderové obory, z členů neziskovek, z feťáků a profesionálních demonstrantů. Ti v rámci EU na písknutí přijedou přestrojeni za kohokoliv kamkoliv, ať už jako kazisvěti spontánních demonstrací, nebo jako tzv. aktivisté, kteří spolu s „umělci“ jsou schopni vytvořit průvod hrdosti jakéhokoliv zaměření nebo nějaký odporný happening, při kterém se na ně nevztahují žádné zákony, neboť jak se vždy vyjádří soud, jedná se jen o formu uměleckého sdělení. Tato klaka s velkou chutí poškozuje ve jménu korektnosti vše tradiční a národní, hlavně když je nikdo nenutí doopravdy pracovat. K tomuto odpadu lze ideologicky přiřadit větší část politiků a vysokoškolských profesorů, samozřejmě také drtivou část herců a všech rádoby umělců. Vzpomeňme Brno s divadelním pornem urážejícím křesťany nebo „lidskou plíseň“ Davida Černého, pro kterého urazit český národ je otázkou cti. Jeho plastika dvou nahých mužů močících na obrys ČR, umístěná na Kampě, je dalším důkazem naší nekonečné apatie. A to všechno jsou základní pilíře, o které se opírá kanalizační výpusť, zalévající naši vlast odpornými duševními výkaly. Řadu lidí přirozeně mate fakt, že mediálně známá osobnost, často vzdělaný a ve svém oboru schopný nebo umělecky skutečně nadaný člověk, se projevuje protinárodně a podporuje úpadek společnosti. Sebevyšší profesní erudice však bohužel nezakládá nutně kvalitu morální a už vůbec ne cítění vlastenecké. Osobně bývám na pochybách, zda taková osobnost maskovaná za Čecha „nekope“ ve skutečnosti za zcela jiný národ.

Za systémem destrukce evropských zemí stojí nejen vidina obrovských zisků, ale také nebezpečné ideologie či militantní náboženství, které poskytují svým věřícím „oprávnění“ k obecně nepřijatelnému chování. Ale znovu musím upozornit, že naznačené špatnosti by nemohly kvést, pokud by nebyla půda dostatečně hnojena zbabělostí a apatií. Pro mocné tohoto světa pak není problém naplánovat zánik milionů lidí, neboť jsou pro ně jen přemnoženým materiálem. Těmi mocnými myslím především světové finančníky, proplétající se staletími jako jedovatá mlhovina. Zbohatli z lichvy a čachrování s cennými papíry i z různých důmyslných podvodů, které jim umožnily zákony, na jejichž vzniku se sami podíleli. Sami však nevytvořili sebemenší užitečnou hodnotu. A nyní, když nashromážděné bohatství už nemůže zvýšit jejich nekonečný blahobyt, jsou rozhodnuti snížit lidskou populaci na dle svého mínění užitečnou míru. Výroba už dnes nevyžaduje tolik dělníků. Nejsnazší cestou k tomuto cíli je přeprogramovat mozky občanů s nepříjemně vysokým IQ k radostné sebedestrukci. Vychovat je k aktivní účasti na ničení vlastního národa a k odevzdání svých území. Útok se zaměřuje především na děti a mladé lidi, protože nás, starší generaci, je už marné přesvědčovat. A jakmile odejdou ze scény dosud aktivní generace vyrostlé v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, hrozí v naší republice skutečná Sodoma Gomora. Pokud nedojde k vlastenecké obrodě, tak slova národ a vlast již nebude možno vůbec nahlas vyslovit. Neboť jak bylo v r. 2014 oficiálně řečeno v Evropském parlamentu jeho prezidentem Hermanem Van Rompuyem: „Slovo národ musí zmizet ze slovníků.“ Vzpomínáte si na pradávné sliby politiků, že vstupem do EU nebude dotčena národní svébytnost a suverenita ČR?

Do kamene vytesaná by v té souvislosti měla být slova pražského rabína Petera Davida, který v roce 2014 svým souvěrcům veřejně radil, aby původ svých dětí neznečišťovali sňatkem s nežidem. Souhlasím! Také my Češi bychom se měli chovat stejně nacionálně, samozřejmě s jistou opatrností, protože nás v té věci nechrání všemocný stín holokaustu. Čech by za takové prohlášení asi skončil před soudem. Přesto je jedinou cestou k zachování nejen národní identity, ale i obranyschopnosti vlasti staré rčení: Svůj k svému. Vezměme si proto ze Židů příklad a važme si především vlastního národa jako své široké rodiny a ochraňujme jej před cizími vlivy. Lobujme za češství. Prosaďme zákon o češtině jako státním jazyku, podávejme žaloby za jakoukoliv urážku českých občanů. Rodiče, vymezujte se proti vymývání mozků svých dětí ze strany státu, potažmo ze strany školství. I zdánlivě marný boj zanechává po sobě kladné stopy. A také se naučme chovat jako oprávnění vlastníci naší krásné země. Nesmíme dovolit plánované „obohacení“ společnosti jak ze strany islámu, tak ze strany černé Afriky. Není nic špatného na tom, říct: NECHCEME TO! Ani nepřivykejme současnému trendu uctivého klanění všemu židovskému, ale naopak se sklánějme především před svou českou historii. Nezapomínejme na přírodní zákony – je nutno si hájit svá teritoria. Nežádoucí diverzita cizích druhů může mít pro domácí fatální následky. Jako v Anglii, kde téměř vymizela zrzavá veverka obecná, kterou zdecimovala veverka šedá dovezená z Ameriky. Komu je k smíchu pocit vlastenectví a kdo necítí vůbec nic ke své vlasti ani národu, ten je odsouzen být jenom ubohým světoobčanem. Rozumějme správně – mezinárodně použitelným otrokem s naprogramovaným mozkem vycvičeným k plnění úkolů, věčným bloudem bez vlastní země a historie, žebrákem, který radostně opovrhuje svými rodiči i sám sebou a uctivě líbá ruku, ve které zacinkají peníze.

Určitě se zase vrátí doba zdravého rozumu, kdy propagace úchylnosti bude trestná. Jak dlouho by visel plakát s Žanetou a Terkou někde v muslimské čtvrti? My zatím chodíme kolem a mlčíme, nebo hledíme raději jinam s trpkým pocitem hanby. A z toho je vidět, jak jsme zatím slaboučcí a bezvládní, jako bychom podřimovali. Kéž bychom se z dnešní letargie probudili v době, kdy stále ještě bude možné říct: „Toto je naše země.“

Česká republika je velice krásná, máme lesy, řeky, hory i nížiny, příjemné klima, střídající se roční období. Nepřenechávejme tyto své výhody pralesním a pouštním národům. Nikdo nemá právo žít na Zemi, kdekoliv se mu zachce. A není také správné si doma nic nebudovat, žít v hnoji a pak přelézt plot k sousedům a říct: „Jsem zde, budu s vámi bydlet a chci se mít stejně dobře jako vy.“ Naše Česká republika a její občané nikomu nic nedluží. Naše životní úroveň nebyla postavena na bohatství získaném z kolonií, ani na laciné práci dovezených otroků, ani na vyhlazení desítek milionů indiánů, jako tomu bylo v USA při záboru území. Pomáhejme tedy vlastním chudým, třeba sousedům odvedle. A nezesměšňujme se zasíláním peněz pro černoušky kamsi do Afriky, aby si koupili slabikář nebo kozu. Používejme pro začátek našeho boje jednoduchou, ale každým režimem obávanou zbraň: nazývejme vše pravými jmény – tvrdě, kdekoliv a nahlas! Stav společnosti je už bídný, ale není zcela beznadějný, protože vrcholný úpadek totiž vždy předznamenává blížící se začátek lepších časů. A já věřím, že se nejen mladý národovec Tobiáš dožije spravedlivého zúčtování se všemi vlastizrádci, ale že se možná i my, starší generace, dožijeme doby, kdy o třetích pohlavích a podobných nesmyslech se bude už jen vtipkovat v silvestrovských pořadech a v učebnicích dějepisu se o EU bude psát jen v čase minulém.

Kdo dočetl mé úvahy až do konce, tomu upřímně děkuji.

František Cinkl, Teplice, nestraník

zdroj: http://narodnidemokracie.cz/frantisek-cinkl-veletrh-zvracenosti-aneb-kdyz-se-zaneta-s-terkou-chteji-brat/

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře