Tomáš Laně: Se Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak

Podrobnosti

Blogy / DALŠÍ BLOGY|

17. prosinec 2011|

Tomáš Laně|

6690 x

Více než polovina naší stárnoucí populace si musí pamatovat toto heslo, které nedávno bilo ještě před 23 lety všude do očí. Podobně jako nedávno heslo „Václave, stojíme za tebou." Měli bychom si ho připomínat v těchto dnech a to nejen z toho důvodu, že tehdy místo adventu probíhal před Vánocemi Měsíc československo-sovětského přátelství.Byl ohraničen dvěma ideologickými daty, 7. listopadem a 12. prosincem.

 

Byl to tedy měsíc o pěti týdnech, ale co by tehdy nebylo možné, když strana nařídila. K čemu dle komunistické mytologie došlo 7. listopadu, si opět ti starší pamatují.

Datum 12. prosince možná už ne. Má však na rozdíl od 7. listopadu od mytologie daleko. Spíš vzbuzuje hrůzu svojí reálností. Československý prezident Beneš toho dne v roce 1943 buď z vlastní omezenosti, ale spíš pod hrubým Stalinovým nátlakem podepsal smlouvu o přátelství a vzájemné pomoci se Sovětským Svazem. Tato smlouva byla prodloužena Brežněvem a Husákem v roce 1970.

Tahle tragická vzpomínka se v těchto dnech vrací se zvláštní naléhavostí. Nejen proto, že návštěva Putinova maňáska Medveděva v Praze a jeho okázalé přijetí dnešním Benešovým nástupcem spadá právě do závěru Měsíce československo-sovětského přátelství. Události totiž nabývají rychlý spád, jejich interpretace našimi médii se nápadně blíží komunistické propagandě o prohnilosti západu a světlých zítřcích tábora míru a socialismu.

Ano, Evropská Unie prý je před zhroucením, v USA, jež se hroutily donedávna, sice dochází k hospodářskému oživení, a to, považme, ještě za prezidenta Obamy, ale to se z opatrnosti raději nezmiňuje. Naopak z Hradu nad Vltavou zní nadšené fanfáry o úžasných hospodářských kontraktech se Sovětským Svazem, pardon Ruskem. Za ty přece stojí, zaznívá v podtextu slov hradního nájemníka, svěřit pokrokové sovětské vědě a technice dostavbu Temelína a vydat náš strategický energetický zdroj do sovětských rukou.

Beneš, o němž bývalá Klausova partaj prosadila ústavní zákon, že se zasloužil o stát, byl na konci války zlomený a nemocný člověk, trpěl buď iluzemi nebo byl jen hrůzně pragmatický, své zásluhy z doby vytváření republiky však svým hanebným chováním zejména v roce 1948 naprosto popřel. Jeho dnešní nástupce však zlomený a nemocný není, iluzemi netrpí, nemusí se ohlížet na status quo masivního postupu Rudé armády a sovětské tajné policie do nitra Evropy, jeho postoj se však od Benešova neliší. Navíc na rozdíl od Beneše má jako celý národ za sebou hrůznou zkušenost čtyřicetileté vlády sovětského imperialismu.

Nelze se tedy ubránit dojmu, že jeho snaha vyvázat ČR z Evropské Unie, jež je jejím strategickým hospodářským a bezpečnostním ukotvením, udělat z naší země pátou kolonu ruských snah o rozložení EU a poslézenaši zemi vrátit tam, kde byla před rokem 1989, je zcela záměrná, ba zamýšlená od samého počátku.Komunismus padl, protože zkrachoval hospodářsky.Proto měl být nahrazen kapitalismem, ale beze změny politické nadstavby autoritativního režimu a geopolitické orientace. Tak se s odstupem let vyjevují záměry těch, kdo museli dočasně v Rusku ustoupit do pozadí. S Putinem se vrátily staré imperiální ambice. Už se neopírají o armádu, ale o strategické suroviny. V bývalých satelitech je musí někdo prosazovat.

Populistické prezidentovy řeči o tom, že převedení malé části devizových rezerv na účet MMF, které se dřív za jinými účely dělalo bez jakéhokoliv humbuku, je sypání peněz do bezedné díry jen proto, že jde o finanční pojistku pro záchranu i pro nás životně důležité měnové unie, zesměšňování Evropské Unie, bez níž by náš stát šel ke dnu, přihlouplé vtipkování jeho poskoka o izolaci politické a elektrické a úmyslné zakrývání podstaty problému půjčky, jejího strategického politického významu, v tom prezidenta jen usvědčují.

Usvědčuje ho v tom i skutečnost, že si chce klíčové hlasování o půjčce ve vládě pohlídat svojí mimořádnou účastí na jejím zasedání.

Historie se opakuje, možná jen v opačném gardu. Odmítnutí Marshallova plán u v létě 1947, jež nás izolovalo od Západu a uvrhlo do sovětského hospodářského područí, bylo logickým vyústěním smlouvy z 12. prosince 1943. Doufejme, že smlouvám z Medveděvovy návštěvy nebude následovat odmítnutí půjčky EU. Hrůzné logice jednání současného hradního nájemníka by to nasvědčovalo.

Jeho ideologický souputník Ladislav Bátora by obnovil trest smrti mimo jiné za velezradu.Podkopávání národních zájmů a napomáhání nepřátelské velmoci se za velezradu vždy považovalo.

zdroj:http://lane.bigbloger.lidovky.cz

Komentáře