Omlouvám se, ale Mládek je trouba; místo parazité měl říct symbióza

Ing. Jan Mládek je podle mě přesto trouba; kdyby řekl, že řemeslníci žijí s českým státem v symbióze, vyslovil by sice na první pohled nestrannou, ale stejnou pravdu, jako když vyřkl urážlivé slovo „parazité“. A nemusel by se omlouvat... Často se termín symbióza používá pouze ve smyslu oboustranně výhodného soužití, ačkoliv ve skutečnosti zahrnuje veškeré modely soužití; matualismem počínaje a parazitismem konče. První termín označuje symbiózu výhodnou pro oba partnerské druhy. Příkladem je vztah mezi rostlinou a jejím opylovačem. Parazitismus je zase symbióza dvou druhů, z nichž pro jednoho je nevýhodou a pro druhého výhodou. Příkladem je tasemnice, co parazituje ve střevech člověka a škodí mu.

Takže, nyní k symbióze řemeslníků-OSVČ a zaměstnanců. Všude čtu jen nadávky na Mládkovu adresu, ale nikde fakta o tom, proč reagoval tak, jak reagoval. Zde tedy jsou fakta... Podle ing. Jana Mládka, resp. analýzy Ing. Vladimíra Stehna, člena dozorčí rady podnikatelského Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, inkasoval v roce 2007 český stát a jeho státní rozpočet 17,150 miliard korun na dani z příjmů od OSVČ, kterých bylo v té době zhruba 750 000. Průměr na jednu OSVČ činil 22 900 korun. V roce 2009 podnikatelé zjistili, že za vlády ODS již není nutné platit daň a najednou se její výběr propadl na 5,6 miliardy korun. To znamená, že průměr na jednoho plátce klesl na 7 676 korun ročně. V roce 2011 už činil příjem rozpočtu na dani z příjmu OSVČ 2,920 miliardy korun, což je průměr na jednoho OSVČ 3 244 korun. V loňském roce již OSVČ odvedly pouze 1,5 mld. Kč. Ve stejném roce odevzdali zaměstnanci na dani z příjmu fyzických osob 105 mld. Kč. OSVČ na rozdíl od zaměstnanců téměř nepřispívají na veřejné služby...

Porovnání s analýzami otištěnými v Hospodářských novinách lze konstatovat, že platba sociálního pojištění na jednu OSVČ v roce 2011 činila 25 905 korun za rok, zatímco u zaměstnance plus zaměstnavatele, který za něj zaplatil, činila 85 474 korun, což je poměrně zásadní rozdíl. Byly analyzovány příspěvky do zdravotního pojištění v době, kdy Česká republika měla asi 4 000 066 zaměstnanců a zhruba 865 000 osob samostatně výdělečně činných. Průměrný odvod jedné OSVČ do zdravotního pojištění za rok 2011 činil 16 966 korun a u zaměstnance a zaměstnavatele 37 341 korun.

Živnostník OSVČ jsem pravý, co živím Mládka, aby nepošel hlady...

„Shrnuto a podrženo, jestliže OSVČ konzumují stejné veřejné služby jako zaměstnanci, jestliže chtějí podobné důchody jako zaměstnanci, jestliže chtějí stejnou zdravotní péči jako zaměstnanci, měly by platit zhruba stejné daně jako zaměstnanci a zhruba stejné zdravotní a sociální pojištění jako zaměstnanci. Velmi dobře rozumím argumentu, že OSVČ nesou na svých bedrech riziko podnikaní, riziko nespolehlivých odběratelů, kteří neplatí sociální a zdravotní pojištění. V současné době však platí OVSČ daně o 94% nižší než zaměstnanci, sociální pojištění o 70% nižší, zdravotní pojištění o 55% nižší…“ brání se ing. Jan Mládek.

Nyní server E15 euro, božstvo všech inkriminovaných schizofreniků, který přináší pravdu o zdaňování výrobních nákladů. Používá-li řemeslník ve firmě často veřejnou dopravu, vyplatí se koupit nějakou formu „předplatného“. Typicky u vlaku to může být Kilometrická banka – sešitek, kde si za 1400 korun koupíte 2000 kilometrů na pozdější použití. Sešitků lze samozřejmě koupit i více najednou, navíc jsou přenosné – může je tedy využívat více společníků nebo zaměstnanců. Pro ty, kdo často využívají automobil, může být – vedle běžných výdajů za pohonné hmoty, dálniční známky a podobně – dobrým tipem nákup GPS navigace. Finančnímu úřadu byste však při případné kontrole měli dokázat, že často cestujete na různá místa, nikoliv že jezdíte stále jen stejnou trasu, nebo dokonce jezdíte pokaždé jen tři kilometry ze svého bydliště do kanceláře. Pokud podnikatel zvažuje pořídit si „nadlimitní“ osobní automobil (se vstupní cenou vyšší než 1,5 milionu korun), musí si spočítat, která z variant je pro něj výhodnější:

Počítač, tiskárnu, monitor už při svém podnikání používá snad téměř každý. Dokonce ani řemeslné či čistě dělnické profese už nemívají problém přesvědčit finanční úřad, že i ony potřebují výpočetní techniku. Při podnikání možná využijete také třeba digitální fotoaparát (pořizování fotografií do vašich firemních materiálů pro účely referencí a podobně) nebo diktafon (záznam pracovních jednání). Dokonce i televize nebo DVD rekordér je užitečným pomocníkem – jako podnikatel přece potřebujete mít včasné informace o okolním dění, sledovat naučné pořady, pustit klientovi krátkou prezentaci vaší firmy a podobně. Propisky, papír, sešívačky, šanony a podobné výdaje pravděpodobně napadnou každého. Ale nepotřebujete vy nebo vaši zaměstnanci k lepší práci třeba také denní tisk? Nehodily by se jim modernější telefony? To vše lze rovněž zahrnout do nákladů...

Uznatelné jsou také výdaje za nábytek či na nejrůznější nářadí a nástroje; jsou logicky uplatnitelné zejména v řemeslných profesích, výrobním či zpracovatelském průmyslu. Neznamená to však, že nákup vrtačky nebo šroubováku si nemůže „dát do daní“ i jiný podnikatel než řemeslník. Musí ale finanční úřad přesvědčit, že je používá při své práci. Typickým příkladem může být nákup zahradní sekačky: Projít může firmě, která má kolem svého sídla, tedy i svého domu, trávník. Zákon výslovně uznává náklady na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců, péči o jejich zdraví a podobně. Uplatnit lze také výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo na hygienické vybavení pracovišť.

Řemeslníkům či majitelům výrobních firem se vyplatí nákup ochranných pomůcek, třeba helem, rukavic, brýlí a podobně. Do tisíců mohou jít i ceny za úklidové prostředky. I v poslední den roku si lze koupit také přístroje sloužící k občerstvení zaměstnanců nebo klientů – typicky mikrovlnku, kávovar, skleničky, ale také ledničku nebo myčku nádobí. Možná byste ale uspěli s argumentací, že pracovní oběd přímo vedl k podepsání důležitého kontraktu (tedy „dosažení příjmů“). Chystáte se v příštím roce expandovat třeba do anglicky nebo španělsky mluvících zemí? Zaplaťte si jazykový kurz a nakupte slovníky!

Odepsat lze také výdaje na tvorbu vizitek, letáků, katalogů, nového profesionálního loga, modernizaci firemního webu, služby reklamních nebo PR agentur a na nejrůznější poradce. Dárky nebo reklamní předměty pro obchodní partnery – včetně vín – lze uplatnit jen do výše nepřesahující 500 korun za jeden takový předmět. Nejen zaměstnanci, ale i OSVČ potřebuje ke zvýšení nebo alespoň udržení dosavadních výkonů (a tedy příjmů) relaxaci. Daňově uznatelné jsou tedy i permanentky do bazénu, fitness centra, ale také třeba lázně, masáže nebo dokonce dovolená. Hraje-li ve vašem podnikání zvláště důležitou roli váš vzhled (moderátor, obchodní zástupce a podobně), bez problémů můžete do nákladů zahrnout také návštěvy kadeřníka, vizážisty nebo využívání kosmetických služeb.

Můžete také zaplatit zaměstnancům příspěvek u penzijního fondu na připojištění. Do výše tří procent zaměstnancova ročního vyměřovacího základu na sociální pojištění jde o daňově uznatelný náklad pro firmu. Pojistné na soukromé životní pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance, může být považováno za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (do daňových výdajů lze zahrnout maximálně částku osm tisíc korun za jednoho zaměstnance za zdaňovací období). 

Že zaměstnanec má 4-6 týdnů placené dovolené, kdežto na dovolenou si OSVČ musí vydělat, nebo příjde o svůj výdělek. Že dovolená je pro OSVČ ztráta?  Zamýšlel se někdo nad tím, že zaměstnanec má naprosto čistou hlavu, ale OSVČ se musí starat...? A co argument, že je to na výsost svobodný a demokratický výběr každého zvlášť, proto přece zvonili klíčema na náměstích, aby si OSVČ vydělal dvakrát tolik, navíc si může dát do nákladů spoustů pořízených, výše zmíněných výrobních prostředků a může se též bez problémů stát zaměstnancem a vyměnit si s ním svoji pozici...

Inu, podnikaj, podnikaj, daním se vykrůcaj, náklady a schwarcsystém načítaj, len si živnost nězrůcaj… I když opylovači jsou také důležití, ale co tasemnice...?http://www.pooh.cz/WEBDESIGN/a.asp?a=2018058

http://spoctiduchod.mesec.cz/clanky/remeslnici-cerpaji-stedre-vyhody-a-zamestnanci-placou/

http://www.podnikatel.cz/clanky/nevite-jak-urcit-vysi-pausalu-ctete-navod/

Topolánek se stébla EU chytá aneb Lisabonská smlouva už zase není mrtvá?

Okurková sezona, sex a byrokracie “molochu” zvaného EU…

Tak už máme, co jsme chtěli - nový totalitní diktát…?

Byznys zvaný EU, aneb Proč je Lisabonská smlouva tak důležitá…?

Kdy se ODS nechá překřtít na bigotní politickou stranu Evropy…?

http://www.e-sondy.cz/sondy-sond/3108-3/osvc-versus-zamestnanci-aneb-o-hledani-danove-spravedlnosti