Odehrává se tu vysoká internacionální hra. Nikoli nacionální, varoval již před čtvrtstoletím Gott

Při ohlédnutí se zpět, zjistíme, že v dobách nepokojů se vždy skutečně ozývaly hlasy: „Za všechno můžou Židé“. Byla to věta, která vždy našla své věrné posluchače a měla proto i účinný dopad. „Vzpomeňte si třeba na Dreyfusovu aféru na sklonku minulého století. Vždy to probíhalo podobně, se stejným mechanismem a oběť měla štěstí, když z toho vyvázla živa. Už ve středověkém Augšpurku byl rozsekán na kusy židovský německý bankéř Fugger, protože u něj byli zadluženi nejen němečtí kurfiřti, ale také Vatikán. Ti se báli, aby jim Fuggerové nepřerostli přes hlavu. A tak přišel pogrom na zlosyny. Dokud hospodářství funguje, jsou a byli Židé ctěni, protože vynikali v medicíně, v literatuře, ve filmu, v hudebním světě, ve výtvarnictví a v obchodě. Nešlo přitom o otázku jejich moci, ale talentu. Nato by se nemělo zapomínat upozorňovat,“ uvedl v roce 1992 na toto téma možná pro někoho překvapivě, Karel Gott. Ve své tehdy vydané knize nazvané Rozhovor na lodi aneb Jak to vidí Gott (Rastislav Sarvaš, nakladatelství Studio 5) však zveřejnil celou řadu zajímavých úvah, které po 24 letech stojí za to připomenout. Jakkoli se možná v té době mohly zdát podivné či nepravděpodobné, následný vývoj událostí je staví do zcela jiného světla. I proto některé z nich citujeme.

Národ vyvolený, a proto pronásledovaný?

Podle dnes čtyřicetinásobného Zlatého slavíka, se mohou Židé směle pochlubit tím, že jejich zásluhou byla objevena Amerika. „Španělská královna Isabela si nechala poradit tehdy od svých židovských obchodních poradců, aby podporovala Kryštofa Kolumba při hledání nových zemí. Židé totiž byli nejen nejlepšími hvězdáři, ale jejich doménou byly i podrobné mapy. A tito rádci nejen radili, ale královna na výpravu půjčili i peníze, jelikož pokladna byla téměř prázdná. A tak mohla být v roce 1492 objevena země zaslíbená,“ říká ve zmiňované knížce Gott. A jak doplňuje, Židé byli pokaždé též automaticky na straně americké revoluce, protože prý v Americe chtěli založit nový Jeruzalém. I proto američtí spisovatelé s těmito kořeny oslavovali USA jako novou zemi zaslíbenou, New York jako Jeruzalém a Skalisté hory jako Sión. „Hlídali si, aby New York zůstal hlavním přístavem a všechny železnice vedly právě do tohoto města, čímž si získali kontrolu nad clem. Mimochodem, americký celní a daňový systém byl důležitým pilířem pro úspěch celého amerického hospodářství. Připadá mně, že celá jejich historie je střídavě drastická a příznivá. Počínaje Babyloňany, Egypťany, Peršany, Asyřany, Římany, přes inkvizice až k Hitlerovi. Zajímalo by mi, proč si právě Hitler nechal od svých specialistů přivážet z Palestiny všechny možné dokumenty, které se týkaly židovských rituálů,“ svěřil se známý populární zpěvák před lety s tím, proč ho židovská problematika vždy zajímala.

Možná i proto, že se o Židech říká, že jsou národem vyvoleným (i když jejich osudy mnohdy spíše svědčí o opaku). Šest tisíc let, kdy se však tento národ potkával s útlakem a pronásledováním, napomohlo zcela pravděpodobně k vynucenému přírodnímu výběru. V důsledku okolností přežívali jen ti nejsilnější a v nich se formovala nejen houževnatost a úsilí, ale i talent a schopnosti. Že nejde jen o “konspiraci“, ale fakt, Gott umí vysvětlit.

„S pobavením sleduji titulky světových filmů nebo jména v produkci gramofonových desek. Od producenta přes režiséra a další čtete většinou téměř samá židovská jména. Prostě umějí, s tím se nedá nic dělat. Byli to Židé, kteří vyčítali často hudebnímu skladateli Richardu Wágnerovi, že v dopisech své ženě zmiňoval, že není-li umělec židovského původu, nemá šanci se prosadit. Za sebe vím jedno: Židé nejen že umějí, ale umějí též ocenit talenty nežidovských kolegů a pomoci jim,“ shrnul tuto pasáž Karel Gott. Aby však nevznikly dohady, na jiné místě knihy odhaluje, že on sám žádné židovské předky ve své rodině nenašel.

Šachové partie, které se hrají v utajení o osud lidstva?

Gott, který krátce po Sametové revoluci čelil i jisté vlně nepřízně od Čechů, kteří mu vyčítali, že byl spjat s bývalým režimem, se však v knížce pozastavuje a svěřuje i s tím, jak se některé věci odehrály, jak byly následně prezentovány a jaké měly dopady na něj osobně. Spojovací nití knihy složené z rozhovorů, je však jeden podstatný fakt: podle Karla Gotta se světově v pozadí odehrávají velké šachové partie, které ovlivňují následně (i v předstihu) veškeré dění na Zemi – včetně například právě revolucí.

Ovšem zůstaňme u tématu a důvodů, které podle Gotta vedou i nyní k vlně antisemitismu. Židovskému národu se totiž věnuje hned na několika místech knížky.

„Víte, Židé musí držet pospolu, ale zajímavé je, že v každém oboru, ať jde o umění nebo bankovnictví, jich působí jen tolik, kolik je potřeba. Pravděpodobně jde o perfektní organizaci společenské struktury. Zda toho docilují kázní a přísností, se nikde nedočtete. Ale když se dostanete mezi správné lidi, řeknou vám to. Zvláštní v této souvislosti je, že před druhou světovou válkou docházelo k největší imigraci Židů do Ameriky, když utíkali před fašismem. Bylo by logické jim pomoci, přesto byli do USA přijati jen v poměrně malém množství. A podobně se k nim zachovali i jiné nefašistické země,“ poukázal dále Gott. A připomněl příběh lodi s židovskými uprchlíky, kterou odmítaly všechny přístavy přijmout, někde po ní dokonce stříleli.

Vysoká internacionální hra. Nikoli nacionální

„Historie ukázala, že velké hry musejí být dohrány do úplného konce. Vemte si, kolik životů mohlo být zachráněno před koncem války, kdyby se atentát na Adolfa Hitlera v roce 1944 podařil. Jenomže bomba explodovala, a Hitler zůstal naživu. Všichni vysocí důstojníci, kteří se této akce známé jako Valkýra, zúčastnili, byli popraveni – včetně šéfa výzvědné služby admirála Canarise. Zprávu o tom dostal na stůl Winston Churchill. Ten s doutníkem v ústech pronesl: ‚Kdo by si teď mohl přát, aby Hitler nežil? Co by to znamenalo? V Německu by vznikla prozatímní vláda, složená možná ze sociálních demokratů. První, co by udělala, by byla kapitulace. Nás by konec války zastihl někde v Normandii a Stalina na Bílé Rusi.‘ Takže v duchu této logiky se dá chápat, kde by byl smysl té hrozné války? A tak jsme se dostali k dotažení věcí do absolutního konce a udělání široké tlusté čáry za starým pořádkem, aby se mohl uskutečnit plán Stalina, Churchilla a Rooswelta – i když to zní cynicky. Je to prostě vysoká internacionální hra. Ne nacionální,“ uzavřel Karel Gott. Krátce pak ještě u událostí II. Světové války a tajným dohodám mezi Stalinem a Roosweltem zůstal. Jak přiznal, i když ho netěší, že často měl možnost odhalit a vidět těm nejvyšším hráčům do ruky, je třeba si všímat toho, že se tak děje.

Podle něj Československo nemohli z důvodů ’dohody mocných‘ osvobodit Američané. Proto se prý zastavili u Rokycan. „Museli se tam zastavit, protože Hitler byl poražen. Berlín byl dobyt, ale unikali stále Vlasovci. A pro Stalina bylo stále důležitější ztrestat zrádce Vlasovce než získat vavřín osvoboditele. Tak šlo všechno stranou a Američané rádi vyhověli. Navíc na Jaltě nepadlo o Československu ani slovo – to je jen u nás stále přežívající mýtus. A tak osvobození Prahy v roce 1945 připomíná osvobození Bagdádu v roce 1991. Tak jak Patton nemohl Prahu osvobodit, přestože ji měl na dlani, znemožněno to pak bylo i Schwarzkopfovi, aby obsadil Bagdád. Hra pokračuje. Na jedné straně je bojiště a na druhé straně je vysoká hra urozených,“ konstatoval mimo jiné populární zpěvák v jednom ze svých rozhovorů v knize Jak to vidí Gott.

Věci jsou jinak, než vypadají. Pozor na tenký led…

Nutno dodat, že ačkoli mnohonásobný Zlatý slavík svůj pohled na věci nezměnil, otevřených rozhovorů na takto vážná témata od doby, kdy vyšla tato kniha, příliš nedal. Za více než dvě desetiletí, která mezi tím uplynula, se i jeho život v mnoha ohledech výrazně změnil, naposledy i v důsledku rakoviny, která ho postihla a kterou musel porazit. Poté, co oznámil, že snad léčba byla úspěšná, poskytl letos rozhovor časopisu Týden. V něm opět upozornil na to, že „vždycky jsou přece věci jinak, než jak vypadají.“

„Ten pramen strašáků, které na nás vypouštějí média, přece někde je a má nějaký cíl. Teď jsou to zrovna uprchlíci za branami. Ale o to tolik nejde, co to je zrovna teď. Mluvím spíš o celém tom pravěkém způsobu, jak udržovat lidi v poslušnosti - nahánět jim strach. Ostatně podívejte, jak se takové věci pravidelně opakují,“ uvedl.

Naznačil pak, že za uprchlickou vlnou valící se do Evropy, je snaha Starý kontinent oslabit. „Je to pokus dostat sem diverzanty je jen moderní způsob války. Dělají to důmyslně, strkají před kamery novinářů děti. Viděli jste to také, ne? Nepřemýšlíte o tom. Ten, kdo je posílá, ví dobře, proč to dělá,“ domnívá se Gott. Na otázku, kdo by to ale měl být, v tomto nedávném rozhovoru již odpovídá opatrněji. „Tušení mám. Ale bojím se to vyslovit. Je to nebezpečné. Je to velmi tenký led.“

Alena Hechtová