O sovětském bombardování se dnes píše mnohem víc než o tom americkém…

Jak je tomu již v novodobé historii tradicí, i letos se na konec druhé světové války nejvíce vzpomínalo v Plzni, kde se na počest osvobození města americkou armádou konaly několikadenní Slavnosti svobody. Naopak ve většině českých a moravských měst, která byla v roce 1945 osvobozena sovětskou, případně rumunskou armádou, byly oslavy mnohem střídmější. Markantní rozdíl pak vidím i v tom, jak četně se v současných českých médiích píše o tom, jakých prohřešků se ti či oni osvoboditelé na konci války dopustili.

Například na zdejším serveru iDNES mě zaujal článek s titulkem Den po válce Sověti bombardovali Mladou Boleslav, obětí byly stovky. Stejně jako v článku v dnešní MF DNES (ten má pro změnu titulek Na Čechy padaly v den míru sovětské bomby) se v něm píše o tom, jak Rudá armáda prováděla na našem území ještě 9. května, tedy den po německé kapitulaci, rozsáhlá bombardování, při kterém kromě ustupujících německých vojáků zahynula i řada civilistů. Celkový počet obětí je vojenskými historiky odhadován zhruba na 1500, nejvíce, zhruba 500, jich bylo právě v Mladé Boleslavi (asi 150 z nich bylo místních obyvatel).

Je určitě v pořádku, že se i o těchto událostech dnes píše, zvlášť, když ještě donedávna bylo bombardováni v Mladé Boleslavi i některých jiných českých městech připisováno na vrub armádě německé. Ale přece jen, ani zde se nemohu zbavit dojmu, že mnohem méně hlasitěji se dnes v médiích mluví o zbytečných obětech bombardování amerického. Čímž mám na mysli především bombardování Prahy americkými letouny 14. února 1945, ke kterému došlo omylem, neboť cílem náletů měly být místo českého hlavního města německé Drážďany... Dle pramenů Vojenského historického ústavu (viz odkazzde) při něm zemřelo zhruba 700 lidí.

Bez ohledu na to, co se později po skončení druhé světové války stalo, ať už v roce 1948 nebo 1968, by měla být především mladá generace objektivně informována o tom, jak druhá světová válka probíhala a jak obrovské škody napáchala. I když od jejího konce již uplynulo 74 let, nebezpečí některých zrůdných ideologií nelze podceňovat ani dnes. Vždyť jak jsem se dočetl například zde, v letošních slovenských studentských volbách do Evropského parlamentu dali mladí Slováci nejvíce hlasů Lidové straně Naše Slovensko, v jejímž čele je kontroverzní politik Marián Kotleba. Tedy politik, jehož mnohé názory nemají daleko k fašismu...