Kontroverzní zachránce Pfizer?

Osobně si kladu mj. otázku, jak probíhají výzkumné studie v právně i hospodářsky zaostalejších zemích, proč právě do nich firmy situují část svých studií (je to jistě levnější, ale nakolik jsou tu občané např. dobře informováni?).

Podle BBC (www.bbc.com/news/10454982) firma Pfizer experimentálně ověřovala nové antibiotikum v r. 1996 u dětí v Nigérii, kde se - vedle spalniček a cholery - šířila meningitida (její epidemie během 6 měsíců usmrtila asi 12 000 dětí). Během experimentálního ověřování léku zemřelo 11 dětí a jiné děti ochrnuly, osleply nebo měly poškozený mozek. Společnost Pfizer uvedla, že ty děti, které užívaly lék (v experimentu jich mělo být 200), měly lepší míru přežití než ty ostatní, a odmítla obvinění.

Nigerijské rodiny na základě porušení mezinárodního práva nárokovaly odškodnění u soudů v USA. Pfizer prý zaplatil nigerijským úřadům 75 m USD (50 m L) jako vyrovnání ve vztahu k nárokům žaloby. Ale odvolal se, nicméně americký Nejvyšší soud toto odvolání odmítl - prý bez komentáře. Americká FDA po hlášeních, že v některých případech dochází k selhání jater, omezila Trovan jen na dospělé a urgentní péči, EU ho o rok později zakázala. Spory provázely i informace, podle nichž prý rodiče nigerijských dětí netušili, že jde o experiment, a údajně chyběly podpisy k souhlasu s ním (Wikipedie.org, v angličtině, pojem Pfizer).

Věda mnohým přináší šanci na zdraví či život, zčásti ho některým ale bere; právníci se po celou historii pokroku medicíny snaží podchytit v zákonech preventivně působící podmínky experimentů i užívání mj. léčiv a vakcín a následné sankce při ev. porušení pravidel. V podstatě všichni zúčastnění - právníci, lékaři, další experti, ale i informovanější pacienti - dnes vědí, že medicína je na jednu stranu úžasná věda, na druhou stranu takřka vždy s sebou nese riziko. Je ovšem otázka, co kontrolní úřady v tu kterou dobu připustí jako "přiměřené" riziko. A také je otázka, jak si v praxi vedou různé farmaceutické firmy, jaké např. jejich vedení zajistí kontrolní mechanismy, jak spolehlivé lékaře či další odborníky si pořídí - to je jen okraj problematiky.

Z různých zdrojů si lze ověřit úctyhodnou historii společnosti Pfizer, která začala v polovině 19. století, byla činná v pokroku vědy kolem první i druhé světové války, nová historie pak odstartovala od poloviny 20. století. V mnohém se jí dostalo obrovské prestiže - např. WHO některé její přípravky zařadila na seznam těch významných, (nejen) americký úřad pro kontrolu léčiv (FDA) její přípravky schvaloval, přinejmenším některé byly či i jsou masivně podporovány lékaři.

Ať už u prestižních médií (BBC, New York Times, Washington Post aj.) nebo např. na www.drugwatch.com/manufactures/pfizer vidíme i spornější tvář společnosti, někdy méně úspěšnou. Pozorujeme její snahu posílit své celosvětové postavení (fúzování či skupování jiných firem, někdy za ně zřejmě musela zaplatit i finanční vyrovnání při stížnostech či žalobách, přebírala jejich portfolio). A průběžně se musela zabývat také nežádoucími účinky léčivých přípravků.

Kolem 10 000 žen si prý stěžovalo na Prempro (rakovina prsu) v r. 2012, kdy Pfizer přistoupil na vyrovnání u většiny žalob - přes 1 mld USD. Zhruba 3000 lidí mělo uplatnit žalobu u Chantix, který podle Drugwatch způsoboval sebevražedné myšlení či závažné duševní problémy. Některé produkty musela firma stáhnout z prodeje. V r. 2013 se objevila žaloba kvůli Protonixu s tím, že výrobce nevaroval před riziky problémů s ledvinami, a společnost prý souhlasila, že zaplatí 55 mil. USD (asi právě tento případ souvisel s tím, že firma přikoupila Wyeth v r. 2009). Těch žalob na firmu je zdokumentováno více.

Podle např. The New York Times (3.9.2009) zaplatila firma Pfizer jako v té době úplně nejvyšší vyrovnání 2,3 mld USD - za nabízení např. přípravku Bextra (proti bolesti?) bez schválení. Zdravotní pojišťovna Blue Cross Blue Shield podala žalobu proti firmě za ilegálně nabízené tři přípravky s tím, že společnost údajně ovlivňuje lékaře k preskripci. Americká federální administrativa namítala porušení předpisů, resp. zneužití vládních programů (False Claims Act). K jménu společnosti se někdy váže i pojem Whistle-Blower: New York Times v r. 2010 informoval o "nekalých praktikách", kdy soud přistoupil na vyrovnání (odškodnění) 1,4 mil. USD.

Najdeme ale také informace, že soudy mnoho návrhů žalob průběžně zamítaly (např. Wikipedia.org pod pojmem Pfizer zachycuje celou historii této společnosti s bohatými odkazy na úřední i další informační zdroje). Jsou zachycena i různá stanoviska společnosti k jednotlivým kauzám: např. některým lék ublížil (Trovan), ale podle firmy u 5000 Američanů byl přípravek užit bezpečně.

Společnost prý patří mezi největší lobbisty v USA. V prvních devíti měsících 2009 utratila na lobbing u kongresmanů přes 16 mil. USD.

Nyní si celý svět žádá vakcínu proti covid-19 a firmy Pfizer/BioNTech patří mezi ty, které si s výsledky klinických studií pospíšily.