Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Kde jsou vlastně hranice naivity?

Hranice státu? Jednoduchá věc - kdo si co urve (a ubrání), tam jsou hranice jeho státu. Hranice slušnosti? To už je horší - co je pro jednoho nepřípustná drzost, pro jiného může být klasika. A hranice naivity? Ty zřejmě neexistují. Podobně jako hranice lidské hlouposti.

  • kde-jsou-vlastne-hranice-naivity
Když chceme někoho humorně s nadsázkou poškádlit, říká se "ty jsi hloupý jako to malé miminko". Ale samozřejmě, že miminka nejsou hloupá. Nelze jim sice měřit IQ, ale ani nelze říci, že jsou hloupá. Však to klidně zkuste - před správnou maminou označit její mrně v kočárku za hloupé. Ani nestihnete větu dopovědět. Dříve, než se vám to podaří zjistíte, že máte hlavu o 180° jinde a pod sebou uvidíte svou notně pošramocenou sedací část.
 
Malé děti nejsou hloupé. Jsou jen naivní. Čím mladší, tím naivnější. S přibývajícím věkem obvykle svou naivitu ztrácejí nebo se, v tom lepším případě, transformuje v jistou míru optimismu. Ať na nikoho neukazuji, když jsem byl malý, prvomájový průvod jsem naivně bral coby lidovou veselici s párky a sodovkou, na což se nelze netěšit. Ideový podtext jsem nechápal.
 
Začal jsem ho ovšem vnímat ještě dříve, než mi školní škamna začala být těsná a má naivita byla rázem tatam. Stejně tak jako já, tak i dnešní malé děti chápou třeba ty putovní pochody latexových prdelí hlavními městy Evropy. Jako něco barevného a veselého a  prozření na ně čeká o několik let dál.
 
Malé děti jsou prostě naivní. A je to dobře. Vždyť nebýt jejich naivity, nebyly by to děti, ale malí dospělí. A musíte uznat, že jakkoli malý, ani ten nejmenší dospělý rozhodně neosvěží mysl tak, jak to dokáže malé dítě.
 
Ale potom tu máme ještě velké dospělé. Na ty jsme zatím trochu zapomněli. U dospělých se předpokládá, že jejich naivita je pohřbena tak dávno, že případná exhumace přináší vždy nulové nálezy. Kopete, kopete a nic. Dospělý člověk není naivní. Už prostě ví, jak svět funguje. Pokud něco, tak maximálně ho lze označit za více, či méně neopatrného, ale za naivního jistě ne. No, neměl by se dát tak označit...
 
...jenže to by nesměli existovat takoví dospělí, co se každý den musejí na pověstných rozpálených kamnech o něčem přesvědčovat:
 
Možná znáte, možná ne, na Slovensku existuje internetové rádio Slobodný vysielač. Před zhruba pěti lety ho založili 1+2 borci a svou práci dělali tak dobře, že z neznámého a zdánlivě neškodného projektu se postupem času stala hodně bolavá osina v zadku vládnoucí oligarchie i jejich ziskových poskoků.
Abychom se dostali k meritu věci - dostal jsem posledně odkaz na jejich pořad "Hodina vlka" ze 26.7. (asi proto, že jsem už tady kdysi dávno o "Vlkovi" psal) trvající přes pět hodin. Řekl jsem si, že to je celkem děs, ale když nad odkazem stálo, že mi ho známý vřele doporučuje, ... no tak nepusťte si ho!
 
Napřed jsem nechápal proč, ale asi po půlhodině mi to secvaklo a moc jsem se nasmál. Můj známý si zřejmě vzpomněl na můj starý výrok, že si v tom rádiu dobrovolně nasadili, v pořadí už druhou veš: Bylo to něco kolem Trumpových voleb, kdy se na Slobodném vysielači (SV) zjevil nový hlas. Možná spíše než hlas, tak šlajfíra s kryptonymem Intibo [neplést si s Inhumans:]. Intibo aktivně v Hodinách vlka vypovídal, údajně přímo z USA, o preferencích a procentech Donalda Trumpa, o náladách a tak užuž to vypadalo, že internetové rádio získalo prvního zahraničního zpravodaje. Jenže nezískalo. Zkráceně to dopadlo tak, že naopak Intibo získal na SV svůj vysílací prostor.
 
Nevídaná aktivita a rétorika se možná nejen mě mohla zdát podezřelá od samého počátku, ale nebylo to podezření takového rázu, abych v té chvíli někoho označil za veš v kožiše. Tak se stalo až po jakémsi jeho (Intibově) pořadu, kde si jako hosta pozval Marka Černocha. (Kdo si nevzpomene, tak to je ten nepovedený syn zpěváka Karla Černocha a současně jeden z hlavních pučistů v Okamurově hnutí Úsvit). Až v této chvíli jsem veřejně označil šlajfíru Intiba za druhou veš v kožiše Slobodného vysielača a doufal jsem, že to pochopí už úplně všichni (hlavně ti v rádiu), když si toho samého Černocha Intibo přivedl do pořadu po roce znovu. Marně.
 
A co se tedy stalo? Intibo měl (asi) během letošního července (neslyšel jsem ho) jeden díl svého pořadu a ten se z nějakého důvodu rozhodl věnovat obviňování SV a vlka konkrétně ze zamlčování informací a ze lží. A udělal to asi velice chytře - mimo jiné vyřkl přesně takovou kombinaci slov, o které věděl, že Vlka rozpálí do běla (což ostatně u Vlka není nic obtížného) a přinutí ho reagovat. A protože útok na Vlka provedl ten, koho Vlk sám do SV přivedl, daly se u starého pána čekat i nějaké ty zdravotní potíže.
 
Naštěstí se tak nestalo. Starý pán byl "jen" toho 26.7. nucen pět hodin zbytečně trávit svou obhajobou, vysvětlováním a omíláním omletého a tak se naskýtá otázka, proč se šlafíra Intibo takto odpálil? Zdánlivě se to může zdát stejně nesmyslné, jako když se nějaký Mohammed s výkřikem o velikém Alláhovi odpálí na prázdném náměstí.
 
Zřejmě nelze předpokládat, že šlajfíra Intibo je stejně hloupý jako nějaký vymletý Arab a jistě toto nelze říci ani o těch, kdo šlajfíru Intiba řídí a tak se naskýtá otázka: proč se Intibo na tom prázdném náměstí vlastně odpálil??
 
Myslím, že odpověď na tuto otázku ponecháme v kompetenci provozovatelů SV a my se konečně můžeme zamyslet nad otázkou, zda naivita má vůbec nějaké hranice. Proč? Protože pokud si dospělí ve rádiu SV stále myslí, že jejich proti-systémová činnost nebude systémem infiltrována s konečným cílem zrušení vysílání, tak je na zvážení, zda nebyl překonán vrchol pozemské naivity a v této chvíli její křivka již míří do kosmu.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře