Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Jak si skutečně počínaly USA během mnichovské zrady a během války? Zdvořile řečeno: „pamětihodně“!

Hodnocení uživatelů:  / 17
NejhoršíNejlepší 

František Stočes

Když Hitler v roce 1936 porušil Versailleskou smlouvu a anektoval Porýní a Sársko, USA mlčely. V době Mnichova i obsazení Sudet USA mlčely.

Když Hitler v březnu 1939 anektoval zbytek Československa, USA mlčely.

Když 1. září 1939 Hitler (spolu se Slovenskem!) zaútočil na Polsko, USA mlčely.

Když 3. září Francie, Austrálie a Velká Británie vyhlásily Německu válku, USA mlčely.

  • jak-si-skutecne-pocinaly-usa-behem-mnichovske-zrady-a-behem-valky-zdvorile-receno-pametihodne

Teprve 2 dny poté se americký mrtvý brouk významně pohnul a 5. září USA vyhlásily v začínající válce neutralitu!!!

Reakce nevyvolal ani vpád SSSR do Polska 17. září, následovaný napadením Finska 30. listopadu (za což byl Sovětský svaz 14. prosince vyloučen ze Společnosti národů). (8)

Když 9. dubna 1940 Německo napadlo Dánsko a Norsko, americký brouk zůstal neutrální a neutralitu zachoval i 10. května 1940 když Německo zahájilo útok na Belgii, Nizozemsko, Lucembursko a Francii. Když 10. července 1940 Luftwaffe zaútočila na Velkou Británii a Rommelova armáda 11. února 1941 vstoupila na půdu Afriky, US brouk byl pořád neutrální...

Teprve 11. března 1941 přijímá Kongres USA Zákon o půjčce a pronájmu (Lend and Lease Act), který nahradil dosavadní zákony zakládající neutralitu USA, a který umožnil zapůjčit nebo pronajmout válečný materiál a potraviny zemím, jejichž obranu prezident USA označil za životně důležitou pro obranu USA! (9)

A last but not least... Zatímco v konfliktu „fašista Hitler versus demokrat Beneš“ se USA z politického hlediska vůči Československu zachovaly „neutrálně“, pak, morálně vzato, o to agresívněji a zlotřileji si vůči nám počínaly na samém sklonku 2. světové války.

Pouhé dva měsíce až dny před německou kapitulací – od 5. března do 25. dubna 1945 – podnikly US (a britské) bombardéry desítky náletů po celém území Čech. Jejich cílem však nebyla německá vojska (tyto nálety byly předem oznamovány rozhlasem), ale česká průmyslová centra. Bomby padaly, mnohdy opakovaně, na města Litvínov, Most, Kralupy, Neratovice, České Velenice, České Budějovice, Cheb, Ústí nad Labem, Roudnici, Beroun, Kladno, Chomutov, Prahu a Plzeň.

Evidentním důvodem těchto z vojenského hlediska naprosto nesmyslných útoků byla likvidace české ekonomiky! Konkrétním cílem březnového náletu na Prahu v prostoru od Letňan přes Prosek po Satalice bylo zničení pražského průmyslu; jen v Libni a Vysočanech bomby zničily nebo vážně poškodily 60 továrních objektů. V Plzni byly zlikvidovány „strategické“ pivovary Pilsner Urguel a Gambrinus a 25. dubna byly zcela zničeny tamní Škodovy závody. Obětmi angloamerických náletů se stalo 12 000 českých lidí!

Pokud někdo namítne, že primárně nešlo o likvidaci české konkurence (z hlediska možného podílu na obnově zničené ekonomiky německé), ale o devastaci ekonomiky sovětské zóny – naše území bylo v roce 1943 na Teheránské konferenci spojenců (USA, SSSR a Velké Británie) věnováno spojenci Stalinovi – pak USA a Velká Británie likvidací ekonomiky svého spojence jen dokázaly, jak věrolomnými a zlotřilými spojenci jsou.

Už jenom tyto historické zkušenosti by měly soudobé české politiky, hledající zabezpečení ČR formou účasti v mezinárodních vojenských paktech, vést k jedinému závěru: zájmy velmocí a jejich chráněnců nikdy nebyly totožné; velmocím byla vždy bližší košile než kabát a jejich malí spojenci jim přinejlepším posloužili jako bodyguardi při prosazování zlotřilých velmocenských zájmů!

https://stoces.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=583179

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře