Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Degenerace

Hodnocení uživatelů:  / 8
NejhoršíNejlepší 

Člověk, jako druh, zcela jistě prochází nějakým vývojem. Pokud ten vývoj nebudeme hodnotit ryze technologicky, je trošku nejisté, jestli jej označíme jako úspěšný, nebo snad ne. Stojíme uprostřed různých světových událostí – vypadá to na světovou válku, peněžní systém je před zhroucením, lidské vztahy nestojí za mnoho, vztahy mezi národy jsou na tom ještě hůře. Přírodu plundrujeme stále rychleji. Vynálezů pro zábavu přibývá, poznatků pro větší morálku a ohleduplnost však ne. Zkrátka naše současná situace v mnohých ohledech nevypadá jako úplně úspěšný vývoj druhu, ale spíše jako cesta k sebezničení. A to poukazuje na zásadní vývojovou chybu, nebo snad ne?

Člověk postupoval ve vývoji od přírodního druhu, vázaného na zákony přírody, rozvíjením intelektu k ,,rozumovému člověku“. Tento rozum mu pomáhá vynalézat technické objevy, zařízení, ale to nemá podmíněný přímý vliv na rozvoj charakteru. Zdá se, že jsou to dvě, na sobě ne zcela závislé, roviny člověka. Rozumová část šla s vývojem úspěšně, ale charakterová ve vývoji zaostala. Není to však stejné u všech lidí, ani u různých národů. A zdá se, že jednodušší, primitivnější národy sice nejsou ve vnějším projevu tak uhlazené, ale zase jsou přirozenější a mají mnohem větší šanci na přežití v situacích, kdy umělé zaštítění systémem státní správy a technologiemi selže. Proto se v krizových situacích přírodních katastrof, ale i válek lépe uplatní lidé jednodušší s instinkty a rychlým přizpůsobením nepříznivým situacím, než vyšlechtěný ,,civilizovaný člověk“, který je zcela závislý na civilizačních pomůckách, bez nichž není schopen ani základního života.

  • degenerace

 

Naše tzv. ušlechtilost, lidství, vysoké morální hodnoty, to vše ale není projev skutečného charakteru, ale rozumem vymyšlené pózy, která navenek chce ukázat domnělé ,,vysoké hodnoty člověka“. Je to vlastně jakási naplánovaná ,,role“, do níž se člověk vědomě manipuluje a ukazuje ji ostatním jako odznak své vysoké mravní hodnoty. Pochopitelně to není pravé, protože to nejde ze srdce, nejde to z duše člověka. Je to vlastně jen póza, divadlo, ale herci si to neuvědomují a domnívají se, že je to skutečně obraz jejich nitra. Toto ,,předváděné dobro“ často nesouhlasí se skutky, což je důkaz rozpolcení člověka na rozumovou a chtěnou část a na jeho skutečné nitro s opravdovým, nepředstíraným osobním chtěním. Výkvětem jednostranně vyvinutého člověka je dnešní tzv. Sluníčkář, který sice mluví a možná i usiluje o vysoké morální hodnoty, ale nevadí mu, že přitom zničí životy druhých lidí. Také přes proklamovaná slova o morálce, lásce a soucitu je velice rychle schopen projevovat zlobu a nenávist vůči těm, kteří mají jiné názory…ano Sluníčkář zcela zjevně ukazuje ,,rozumového člověka“, který si pouze přisoudil ,,roli“ člověka s citlivým a mravním nitrem.

Ti jednoduší lidé, primitivnější národy, ti jsou sice z pohledu ,,těch civilizovaných“ hloupí, hrubí, primitivní a zaostalí, ale z pohledu přírodních zákonů jsou vlastně ,,normálnější“, než my – ušlechtilí herci, kteří pohrdají lidskou přirozeností a nahrazují ji čímsi ,,vymyšleným“.

Dnešní pohnutá doba konfrontace tzv. ,,vysoce kulturních evropských národů“ s jednoduchými, pudovými národy je jasnou ukázkou, že primitivní národy umí lépe využít situace ve svůj prospěch. To ostatně umí i zvířata, protože to vychází z pudů, které jsou sice ovlivněny inteligencí, ale nejsou jí potlačeny. Naopak naše civilizace ukazuje všechny rysy jednostranného přešlechtění, které vedlo k degeneraci přirozených reakcí, přirozeného myšlení a logických závěrů. Přešlechtěný člověk nechce připustit realitu, kterou vidí a se kterou je i konfrontován.

On je natolik spjatý se svými naučenými mechanismy, že vůbec nedokáže pochopit a připustit, že někdo může svět vnímat jinak, než on. Je jako majitel psa, který je do něj tak zamilován, že s ním jedná jako s člověkem, očekává od něj lidské myšlení a přisuzuje mu lidské reakce. Naprosto stejně se chová zdegenerovaný prototyp ,,moderního šlechetného člověka“, který podsunuje své myšlení i těm, kteří myslí a jednají naprosto jinak. On to prostě v sobě ,,nepřipustí“ a bude od nich očekávat, že ,,musí“ reagovat naprosto stejně, jako by reagoval on. Pokud budou přece jen reagovat jinak, nepřipustí si to, ale bude hledat různé omluvy a vysvětlení, kterými to svede na ,,nahodilé jednání“. Takovýto člověk je nepoučitelný a zákonitě musí být zničen, protože žije ,,mimo realitu světa“, což lze označit za duševní poruchu, nenormálnost, která nedovoluje běžný život ve společnosti.

Zásadním problémem naší civilizace je degenerace. Primitivní národy, které zůstaly v mnohých ohledech ,,pudovými a instinktivními lidmi“, nepodlehly této degeneraci tak mnoho a proto u nich platí ,,zákony džungle“ a ty řídí jako základní principy jejich jednání. To neznamená, že tito lidé jsou hloupí, oni dobře vědí, co je pro ně dobré a umí toho využít, my však jen stále přemýšlíme o tom, abychom se chovali ,,ušlechtile“, abychom nevypadali ,,nevychovaně“, hrubě, necivilizovaně, aby naše reakce byly nenásilné a inteligentní. Při konfrontaci s druhou skupinou jsme v naprosté nevýhodě, protože oni nám rozumí a umí využít našich slabostí, ale my jim nerozumíme, očekáváme od nich to, co v nich není a ustupujeme jejich požadavkům v nesmyslném očekávání, že tím jim budeme příkladem.

Že i oni budou chtít být také ,,tak hodní a ušlechtilí“ jako my, že to po nás budou chtít opakovat a napodobí to. Nechápeme, že oni uvažují zcela jinak a ignorujeme jejich hodnocení nás samých, které oni nijak neskrývají. Naše degenerace je tak velká, že si myslíme, že čím více jim budeme podlézat, čím více jim budeme ustupovat, tím více nás budou milovat. To přece nefunguje ani u vlastního dítěte, které je nám blízké a podobné. Takovým přístupem nejen že své dítě zkazíme, ale ono si nás ani neváží, chová se k nám přezíravě a pohrdá námi. Máme tedy praktické a mnohonásobně opakované příklady, že takovýto přístup poníženosti vyvolá pravý opak slov láska, důvěra, úcta, přátelství. Přesto, že to známe, je naše degenerace tak velká, že to chceme aplikovat i na lidi naprosto odlišné.

Naše pomyslná ,,ušlechtilost a lidskost“ jsou výrazem naprostého vzdálení od řádu vesmíru a proto není nepochopitelné, že ani základní pudy, jako je pud sebezáchovy, bojovný pud, bdělost, rodinná pospolitost - to vše postupně nahrazujeme vymyšlenými postoji a vnějšími náhražkami. Rodina přece může být nahrazena homosexuálním vztahem, rození dětí lze nahradit adopcí, umělým početím, apod. Národní hrdost, vztah k hodnotám předešlých generací, na něž by měl národ ve svém vývoji navazovat - to vše je nahrazováno myšlenkou multikulturalismu - tedy potlačením obohacující různorodosti národů a rasových druhů - chce se vytvořit jeden rasový druh, jeden meganárod a eliminovat tu ,,protivnou mnohotvárnost přírody“, která takto úspěšně existuje a rozvíjí se miliony let.

Naše degenerace dosáhla naprosté ztráty základních pilířů, které vůbec umožňují existenci lidského druhu – je to ztráta toho úplně nejzákladnějšího, které dělá druh druhem a bez čeho není možná existence ve vesmíru. Tímto postojem se ve vesmíru stáváme škodlivým parazitem, který musí být vypuzen a nahrazen. Pokud se nevzpamatujeme, budeme nahrazeni živočišným druhem, který reprezentují imigranti. Je to druh, který je v přírodě bližší predátorovi a my se chováme jako jeho potrava, která bude zkonzumována. Naším vyhubením se lidstvo vrátí o staletí zpět ve svém vývoji a mnohotvárnost, která je nutná pro druhovou existenci, bude nahrazena jedním druhem, jednou rasou ale tím bude stejně rozhodnuto i o zániku těch, kteří nás nahradí. Bude to tedy jen zdánlivé a hlavně časově omezené vítězství, které lidstvo posune k definitivní prohře a vymazání z této země i vesmíru.

Národy imigrantů se svými zvyky a náboženstvím zakonzervovaly v minulosti, tam se pevně drží, protože v tom cítí svou oporu. Uvědomují si naši degeneraci, způsobenou změkčilostí a odtržením od jakéhokoliv pevného řádu. Oni si to uvědomují, ale přitom touží po všech těch věcech, které nás do tohoto stavu dovedly. Pokud se jim podaří nás vyhubit, nebo alespoň si zcela podrobit – budou stejně ovládnuti všemi těmi předměty, které je nakonec povedou do stejné změkčilosti, jako nás. Bude to nějakou dobu trvat, ale nakonec je to zhltne stejně. I oni budou semleti civilizačním procesem, kterým pohrdají, ale po kterém touží a za kterým táhnou do Evropských zemí. Jdou za vlastní zkázou, ale před tím mají v plánu tu naši…

Pokud nechceme tupě, ale ,,ušlechtile“ přihlížet své zkáze, ale i budoucí zkáze celého lidského druhu – musíme se vrátit ,,ke kořenům“. Obnovit původní obranné instinkty, vrátit se k přirozeným reakcím a odložit vymyšlené, nezdravé a zkázonosné ,,moderní myšlení“, které je zcela odtržené od vesmíru, všeho přirozeného a normálního. Kdo má ještě jakési zbytky skutečných instinktů, ten se musí snažit o návrat k původní podstatě lidství. To neudělají ani imigranti se svou ,,přirozenou rozpínavostí a agresí“, ani politici se svou ,,přirozenou zvráceností“ - to musí udělat jen obyčejný člověk, v němž ještě zůstaly fragmenty z původního skutečného pojmu ,,člověk“. On je ještě nadějí budoucnosti lidského druhu, ale jen za předpokladu, že se okamžitě zastaví ve svém sebezničujícím rozkladném umělém životě a rozpomene se na dobu, kdy byl více člověkem spjatým s vesmírným řádem.

Jen když se ,,civilizovaný“, změkčilý člověk bez vlastní sebeúcty vzpamatuje, může být oporou pro národy, žijící na nižším stupni vývoje. Ale ne tak, že se jimi dá zotročit, naopak, on musí být pevný, odvážný a hrdý – jen tak si jej budou bojovné jednodušší národy vážit. Oni uznávají jen bojovníky, zbabělci pohrdají. Současným postojem nejen že jim nepomůžeme a sami sebe zničíme, ale dovolíme, aby byl ve svých důsledcích zničen pojem ,,lidský tvor“.

Chceme pomoci imigrantům? Pak jim pomozme, aby si doma udělali sami pořádek, ne aby přenesli válku od nich k nám. Kam půjdou, až i všude jinde bude válka? Jakou budou mít naději? Když budeme nahrazeni imigranty – nenastane mír a klid, ale další války mezi jejich klany, kmeny – tak, jak to nyní probíhá v zemích, kam jsme ,,importovali“ naše myšlení.

Přestaňme kráčet cestou degenerace, do které nás vedou nejen politici, ale i reklamy, konzumní způsob života, technologické chápání štěstí a ostatní ,,výdobytky“ této zdegenerované doby. Pokud se nezastavíme a nezměníme směr, je osud celého lidstva zpečetěn.

Z.Fritz

http://cozivotdal.eu/

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře