Bravo Ameriko!, aneb Nový nedostižný technologický úspěch USA

Podrobnosti

Blogy / DALŠÍ BLOGY|

7. srpen 2012|

Pavel Victorin|

5696 x

Obrovský úspěch! Robotické vozidlo Curiosity přistálo na Marsu! Zdolat  567.000.000  kilometrů mu trvalo osm měsíců. Velmi složitý sedmiminutový přistávací manévr začal tím, že Curiosity vstoupil do atmosféry Marsu v ochranném modulu ve výšce 125 kilometrů.

 

Měl při tom rychlost přes 21 000 kilometrů v hodině. Postupně zpomalil a při rychlosti kolem 1 500 kilometrů za hodinu se otevřel padák. Krátce poté se oddělil tepelný štít. 

S Curiosity se podařilo navázat spojení - přišla potvrzující data z Rudé planety. "Sedm minut hrůzy" skončilo dobře. Toto označení dostal nejsložitější přistávací manévr, jaký kdy lidstvo při cestách na cizí planety dosud uskutečnilo.

Podle NASA /americké národní středisko pro vesmírný výzkum/ v pondělí 6.8.2012 ráno v 7:17 plus minus dvě minuty /našeho času/, robotické vozítko Curiosity přistálo v pořádku na Marsu. Na Zemi bylo přistání potvrzeno až v 7:31 našeho času - cesta signálu z Marsu totiž trvá právě 14 minut.

Nejprve se podařilo navázat spojení, které potvrdilo, že je vše OK. Krátce poté dorazily i první fotografie. Curiosity pracuje podle plánu, do řídícího střediska již přicházejí další údaje z Rudé planety.

Zájem o první fotografie byl tak obrovský, že stránky NASA byly ještě několik minut po přistání nedostupné.  Po přistání, před desátou hodinou našeho času, NASA z příchozích dat získala první snímek Marsu ve vysokém rozlišení.

Na žádnou cizí planetu dosud člověk nikdy nic tak velkého nedopravil. Celou operaci NASA přenášela on-line na internet. Průběh přistání bylo možné na celém světě živě sledovat.

Historie dobývání Marsu je doslova lemována troskami sond, které k planetě nikdy nedoletěly nebo se k ní dostaly už jen jako bezcenné kusy železa. Šestikolové vozítko Curiosity je svými rozměry jednoznačně největším zařízením, které kdy bylo k Marsu vysláno. Váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor, využívající přirozeného rozpadu plutonia 238. Ten se osvědčil už u amerických planetárních sond projektu Viking.

Curiosity je dvakrát větší a pětkrát těžší než jeho předchůdci, vozítka Spirit a Opportunity, která byla v rámci programu Viking na Rudou planetu vysazena v roce 2004.

Hlavním cílem mise je zjistit, zda na Marsu někdy byly podmínky vhodné pro vznik života a sbírat data pro budoucí let na Mars s lidskou posádkou.

Robotické vozidlo bude mít unikátní možnosti vrtat do kamenů a sbírat vzorky půdy a následně provádět jejich vědeckou analýzu pomocí plynového chromatografu nebo spektrometru, pořizovat barevné HD záběry okolí a fotografie schopné zachytit detaily menší, než je šířka lidského vlasu. Umí tavit horniny laserem, měřit radioaktivní záření nebo sledovat počasí na planetě. Curiosity za 2,5 miliardy dolarů je vybaven dosud nejpokročilejší sadou vědeckých přístrojů k použití na Marsu. Celkově je několikanásobně těžší než jeho předchůdci.

"Nad touto misí se zasvěceným i nezasvěceným doslova tají dech. Nejriskantnější přistání v historii planetárního výzkumu bude začátkem technologicky pokročilého řešení otázky mimozemského života. Půjde o dosud nejkomplikovanější přistání pozemského přístroje na jiné planetě, při kterém bude poprvé v praxi využit manévr zvaný Sky Crane, neboli Nebeský jeřáb," vysvětloval operaci uznávaný astronom Pavel Suchan z České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR.

Spolu se všemi přáteli mírového pokroku planety Země, uznávajícími západní civilizaci a  demokratické a technologické hodnoty, jejichž stále nedostižným představitelem jsou naši přátelé na severní straně amerického kontinentu, upřímně zvolejme ze středu Evropy přes Atlantik - Bravo Ameriko!

Komentáře