100. výročí vzniku ČSR - Neoficiálně

Mohu pokračovat i dál... Evropské hodnoty jsou nám spíš pro smích, elitní veřejnoprávní média považujeme za lháře, jakýmkoliv proklamacím spíš nevěříme, při bezpráví nebereme do rukou zbraně, už třicet let jsme neměli fakt velkou demonstraci či generální stávku. Naším nejdůležitějším nábytkem je plot, pokud možno vysoký a neprůhledný, v tramvajích se neseznamujeme. Náš vztah ke státu a společnosti je jiný než v Německu i v USA.

Ostatně podívejte se na naší hymnu. Zatímco okolní národy se ve své hymně hrnou do vítězného boje za kdovíjaké ideály, u nás zpíváme o tom, jak tu rostou kytičky, šumí lesy a tečou potoky. My nezpíváme o velkých hodnotách. My jsme tu prostě doma i bez eurodemokracie.

Všimněte si, jak jsme to vždycky měli šikovně zařízené a nikdo to nemusel sepisovat. Legie vznikly vlastně spontánně. Za druhé světové naši piloti i vojáci odcházeli bojovat bez rozkazu, přišli na to sami. Śvejkování sice Hašek popsal, ale až zpětně. Nejprve se švejkovalo a až pak si toho Hašek všimnul.

Ano, možná nemáme tak pěkné ekonomické ukazatele, ale v těchto ukazatelích není ta hodně veliká šedá ekonomika, která tu byla už za totáče. Pamatujete sedm divů komunismu? Nikdo nic nedělá, ale všichni chodí do práce, i když všichni pracují, nikde nic není, i když nikde nic není, všichni všechno mají.... atd. atd. Ty vzájemné drobounké vazby jsou možná vymakanější než má Kosa Nostra. A narozdíl od mafiánů v Itálii a v Rusku, u nás z těch vazeb těží skoro každý. Myslím že s klidným svědomím mohu říci, že tyto drobné nezdaněné obchůdky, kšeftíky a přátelství s výhodami dělají slušně velkou ekonomiku. Možná tím nedotahujeme Německo, ale Rakousko skoro jo. Akorát se nedostává do statistik. Víno za med, kořalka za zednické práce, trubky co zbyly z práce za dlažbu so zbyla z práce. Kde je sklárna, tam mají všichni doma její skleničky a nikdo za ně neplatil. Kde je porcelánka, tam je to podobné s hrníčky. A nebudete tomu věřit, tam kde je obalovna, tam mají všichni vyasfaltované vjezdy. Nezdaněné.

Navíc podívejte se, jak řešíme blbce... nevraždíme je. Necháme je vyhynout. Všimněte si, že ti největší dobrotrusové, eurohodnotáři a elitní kazatelé dobra nemají prakticky žádné děti. Ani ti vysokoškolsky vzdělaní budoucí politici a korporátní manažeři je nemají. Nány z Kliniky budou mít možná jedno, ale víc ne. Čím víc eurohujer, tím méně harantů. O třetích pohlavích a podobných ani nemluvím.

Nemusíme dělat nic, stačí počkat.

Na druhou stranu, děti mají evangeličtí i katoličtí Vidláci. A ti obyčejní dělníci hákující někde ve Škodovce i pásu. Znám několik uklízeček, které chodí na dvě šichty zaráz, aby jejich děti mohly na kroužek. Znám dost lidí s jednou nohou v bídě, kteří ale mají velké rodiny. Tohle bude za dalších třicet let to, co potáhne. Klinikáři, eurofederalisté a jim podobní, ti vyhynou. Jejich doba pomine bez jediného výstřelu.

Ale kdyby náhodou byla ta EU dobrý nápad, máme jich tu dost, abychom byli včas na straně vítězů. Stejně tak jsme sice měli Masaryka, který Rakousko rozbíjel, ale na druhou stranu většina čechů to za Rakousko dobojovala až do konce. To kdyby to dopadlo jinak. I kdyby Rakousko první světovou vyhrálo, co myslíte, že by bylo? Za pár let by byla od Karla II. amnestie pro legionáře a jelo by se dál. A nikdo to nemusel nikdy sepisovat a dávat do nějakých protokolů siónských mudrců.

Před sto lety se republika postavila kolem národa Československého, který nikdy neexistoval. Masaryk ho ale udělal, abychom my Češi nebyli jen největší menšinou. Vytáhly se husitské tradice, ale většina národa byli katolíci. První ministr obrany byl Francouz, ale legionáři si stejně dělali co chtěli. Prostě všichni tak nějak věděli,jak je to ve skutečnosti, ale navenek jsme drželi basu a nechali velmoci si myslet svoje.

Naše vlastenectví je také takové neoficiální. Je tam někde v podhoubí. Tu a tam lehce vyleze, to když si někdo tahá z klína vlajku. Ale je tam. Je ho tam dost. Obejde se bez velkých řečí a bez velkých myšlenek. Vystačí si s tou jednou jedinou... Tady jsme doma. Došli jsme k Řípu, tady je to naše a ať si kdo chce co chce říká a kdo chce co chce dělá, zůstane to tak. možná to nebudeme moci napsat vedle velkých Němců do zákonů. Možná se to nebude říkat nahlas, aby sluníčkáři nekecali. Ale stejně to tak zůstane.

zdroj: https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/neoficialne