Já jsem se upřímně na redaktorku Tvarůžkovou těšil. Když mne týden předtím volali z České televize, absolutně jsem tomu nechtěl věřit, protože je to samozřejmě monopol na manipulaci, že mne zvou. Jasně jsem to i tomu redaktorovi, který mi vola,l řekl, že mě to šokuje, že od České televize bych to nečekal, protože je dnes televizí, kterou jsem znal za doby Husáka. A on ševelil a mluvil tak přesvědčivě, jak zvou profesora Zubova a že by to chtělo znát i jiné názory, že ví, že mi vadí ten fašismus na Ukrajině, abych to vyvážil. Byl jsem idiot, že jsem mu věřil.
Samozřejmě, Česká televize je obrovská mašinérie na propagandu, kterou si ještě navíc musíme povinně platit. Ale to jsem ještě nevěděl. Šel jsem do ČT v dobrém rozmaru, uvolněný, s přáním pokusit se přátelsky a lidsky vyslovit své postoje. Už na chodbě mě trkl rozhovor vlasatého muže, zřejmě režiséra pořadu, který se chechtal s jinou moderátorkou nad tím, co s tím Přítelem Ruska – Vyvadilem udělají. Potom mě posadili v předsálí, kde, jak jsem následně pochopil, seděl s celým televizním štábem, který následně pořad zajišťoval. Mrazivé ticho. Potom jsem byl vyzván ke vstupu do studia. Tam byla opět mrazivá Tvarůžková. Negativnější už být nemohla a ani nepodala ruku. To jsem nikdy předtím nezažil.
Věci jsem si dal dohromady. Česká havlistická veřejnoprávní televize si mě pozvala proto, aby mne jako stoupence jiného úhlu pohledu znemožnila. V tom okamžiku bylo jasné, že z mé strany musí nastat změna a že se jim rozhodně nesmím dát. A nedal.
Dostávám stovky blahopřání, písemných, e-mailem , na Facebooku. Lidi jsou doslova nadšení. Že to konečně někdo řekl jinak než ti propagandisté a doslova jsem zahrnut díky, za to, že jsem to nandal té arogantní nic neznající Tvarůžkové, která plnila, bez elementárních znalostí, úkoly vedení. Věděl jsem, že jsem 10 x arogantnější než Klaus a zjednodušeně jako Cibulka opakuji své mantry. Ale věděl jsem, že se těm mizerům nesmím dát. A nedal se. Nejde jen o mě. Musíme zlomit tenhle monopol totální manipulace tzv. veřejnoprávní instituce. Je odpudivá.
Českou televizi jste opakovaně kritizoval za způsob, jakým informuje o ukrajinské krizi a Rusku. Změnila podle vás televize přístup, když pozvala vás?
Je to jasné. Jsou to podvodníci. Vše už jsem řekl.
Pozoruhodné je, jakým způsobem se posouvá přístup německých médií, která často přinášejí ve vztahu k Ukrajině zprávy srovnatelné s tím, co vychází v Rusku. Třeba poslední informace o tom, že na Ukrajině bojují stovky amerických žoldnéřů. Co si o tom myslíte? Proč se tak německá média chovají?
Pane redaktore, každý průměrně myslící člověk, kam samozřejmě nepatří Luboš Zaorálek či Karel Schwarzenberg, ví, že hlavní stranou a hlavním účastníkem, organizačním i finančním, byla tak trochu omylem EU, ale především USA. USA jako náhodou až hystericky varovala své sportovce a potenciální návštěvníky Soči, aby tam nejezdili, protože kavkazští teroristé jistě zaútočí. Samozřejmě, věděli o potencionálním ohrožení svých občanů. Jako akt dobré vůle vyslalo do Černého moře své dvě válečné lodě. Komické. Jediný účelem přirozeně mohla být manifestace síly. USA platí a USA ví. Věděli, že v průběhu olympiády bude snaha o převrat. Vždyť do toho přece nainvestovali 5 miliard dolarů. Evropská unie, s ohledem na jistě dokonalou počáteční mediální manipulaci médií, přirozeně musela velmi radikálně vystupovat. To, že zřejmě oněch 300 lidí na Majdanu nezastřelili policisté Berkutu, ale polofašistické skupiny, aby byl svržen Janukovyč, bylo známo, ale dusilo se to. Německo, jak opadá nadšení nad kyjevskou grupou, se přirozeně vrací k normálu. Ono těch USA je také dost a Němci jim odposlouchávání nikdy nezapomenou. A navíc, každému je jasné, že USA, které za Obamy ztroskotaly, ani tak vojensky, ale morálně a politicky, ve všech svých vojenských akcích potřebují téměř životně nějaký úspěch – i na úkor Evropy a samozřejmě jejího hlavního člena Německa. Je v koaliční smlouvě současné vlády SRN, že Rusko je strategickým partnerem Německa, ba že Rusko a Evropa jedno jsou. Merkelová je jen kancléřka. Zcela zajímavé, až 48% Němců, což je hluboce jímavé, má vřelý a respektuplný vztah k Rusku. Důvodně. I pravicoví ministři zahraničních věcí opakují, že je Sovětský svaz zbavil fašismu a bez něho by přirozeně nikdy nemohlo nastat jeho spojení.
Německo především ví, že sázka na polofašistické vedení Ukrajiny je dlouhodobě v demokratické Evropě neudržitelná. A Merkelová prakticky už nic moc toho neříká. Čeká jen na to, aby jaksi mimochodem mohla změnit názor svůj, Německa i Evropy. Je to realistka. Její hospodářští poradci jí jasně říkají, že Německo i Evropa si kvůli Ukrajině s tak pochybným vedením, nezapomínejme, že její chráněnec Kličko se upozadil, nemá pálit ruce… Věci setrvačně chvilku půjdou dál, jakési trapné polosankce možná budou vyhlášeny, a potom nastane postupný obrat.
Pokud jde o to tvrzení s americkými žoldáky. Publicista a komentátor Jefim Fištejn to v pondělí na ČT označil za ruskou propagandu. Co o tom soudíte?
Fištejn je nemocný a jeho konstrukce se pomalu hroutí. V tomto ohledu plně důvěřuji informacím z Úřadu německé kancléřky. Odtud tyto informací přišly. Mimochodem, proč asi… No, a na to jsem již vlastně odpověděl. Přijde změna pohledu Německa, pane Fištejne. Zase vyjdete naprázdno.
Veřejně jste hrdě prohlásil, že jste se rovněž zúčastnil recepce na ruském velvyslanectví k výročí porážky nacismu v druhé světové válce. Účastníky této akce Karel Schwarzenberg označil za kolaboranty. Co byste mu na to vzkázal?
Osoba, jako Karel Schwarzenberg, je poslední, která v této zemi by měla mít právo cokoliv prohlašovat o morálce. Díky Sovětskému svazu a jeho nástupci Rusku Vy, pane redaktore, i já žijeme. Schwarzenbergové po celou historii českého království byli tím nejodpudivějším šlechtickým rodem. Z toho člověka je mi zle. A jeho drzost by Masaryk nikdy nepřipustil.
Někdejší ministr zahraničí Schwarzenberg se k ruské recepci vrátil ještě nedávno v Českém rozhlase, kde řekl, že největší oběti v rámci sovětské armády přinesli Bělorusové a Ukrajinci, nikoli Rusové. Souhlasíte s tím?
Když už chce tak rozdělovat, což je hloupost, tak tedy rozdělujme. Bez Ukrajince Brežněva jako generálního tajemníka ÚV KSSS by nikdy nenastala okupace Československa 21. 8. 1968. A samozřejmě, že mezi okupačními vojáky Sovětského svazu byli především Ukrajinci a Bělorusové. Mimochodem, s láskou vzpomíná dnešní ukrajinský lídr Kličko, jak v Československu v Milovicích se svým okupačním ukrajinským tatínkem trávil své mládí. Dost. Ten člověk – myslím tím Schwarzenberga – by už měl zmizet z české politické scény.
S jakými pocity jste přijal slova současného ministra zahraničí Zaorálka, podle něhož Česká republika v případě potřeby poskytne vojskům NATO naše území?
Luboš Zaorálek si kope svůj hrob. Vojáci NATO tady jsou, to jsou naši vojáci. Ovšem Američany tady kromě 10% šílenců nikdo nechce. Dnes mi napsal jeden důstojník naší armády: Amíky tady nechceme. Ať si Zaorálek vzpomene na celonárodní odpor vůči americkému radaru. Nechápe, že i český a moravský národ samozřejmě je schopen na měsíc či dva se nechat ovlivnit médii. Ale pak to končí. Nepřipustí, aby zde byli cizí vojáci. To by byl konec suverenity země.
