Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

A co nám EU udělá, když uprchlíky prostě nepřijmeme? Až 30 tisíc lidí.

Hodnocení uživatelů:  / 5
NejhoršíNejlepší 

Ať se starají ti, co zničili jejich země, padlo na důležité expertní akci

 

K sociálnímu inženýrství Evropské komise v migraci se kriticky vyjadřovali účastníci konference Bruselská revoluce v azylové a migrační politice EU. Zazněla na ní kacířská myšlenka, zda by větší díl odpovědnosti za uprchlíky neměly převzít ty členské země EU, které se podílely na vybombardování Libye. Naopak za zcela scestné byly označeny výkřiky, že k nám byl Západ kdysi vstřícný, ale my to teď nejsme ochotni oplatit.

  • a-co-nam-eu-udela-kdyz-uprchliky-proste-neprijmeme-az-30-tisic-lidi

V něm kritizoval přístup Evropské komise, v jejímž čele lucemburský politik Jean-Claude Juncker stojí, k řešení problémů obrovské migrace, jíž Evropa nyní, víc než kdy jindy, čelí. Na jeho vystoupení navázala Pavla Novotná, zástupkyně ředitele odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Ve svém příspěvku se soustředila jednak na to, co nynější situaci předcházelo a jak si Evropská unie v předchozích letech v této agendě počínala, ale i tomu, s čím musí počítat členské země vzhledem k tomu, jak si předseda EK Juncker představuje cestu k nové migrační politice a především imperativ humanitární povahy. Přiznala také, že doteď nikdo neví, jak bylo pro Českou republiku vypočteno, že by v rámci relokace měla přijmout právě 2,98 procenta z celkového počtu přidělovaných uprchlíků.

Místo stavu nouze, chápaného pro válku a hladomor, se zavádí bezprecedentní tlak

Je úprava kvót v pravomoci Evropské komise? Tak nazval své vystoupení Harald Christian Scheu, specialista na právo EU a mezinárodní a evropskou ochranu lidských práv, vedoucí katedry veřejného práva a veřejné správy na vysoké škole CEVRO Institut. Podle jeho názoru může dojít ke sporům o výklad některých ustanovení. Kupříkladu v článku 80 Lisabonské smlouvy se píše o solidaritě a spravedlivém rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, a to i na finanční úrovni. „Ale o povinnosti podřídit se přijetí uprchlíků podle stanovených kvót tam nic není. A mnozí si to vykládají právě jen tou finanční solidaritou,“ poznamenal Harald Christian Scheu.

Větší břemeno odpovědnosti by měli nést ti, co vybombardovali Libyi

Velkou pozornost pak vzbudil, když hovořil o odpovědnosti a jejím spravedlivém rozdělení mezi členské státy. „Položme si kacířskou otázku. Nemá nést větší břemeno ten, kdo se zúčastnil vybombardování Libye, nebo destabilizace Sýrie?“ nadhodil Harald Christian Scheu téma, které by nebylo zcela jistě po chuti Francii, Velké Británii a Itálii, tedy těm členským zemím EU, které se po boku USA a Kanady zúčastnily bombardování Libye jako součást spojeneckého letectva. V případě Sýrie to byly Francie a Velká Británie, které dokonce na úrovni Evropské unie prosazovaly přímou podporu povstalců, což ale bylo pro odpor Německa a některých dalších států včetně Česka zamítnuto.

V souvislosti s návrhem Evropské komise, který se týká stanovení kvót uprchlíků jednotlivým státům, připomněl výrok ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Podle šéfa české diplomacie má výhrady vůči automatickému rozmísťování uprchlíků podle kvót řada členských zemí Evropské unie. Přitom připomínají, že závěry nedávného summitu EU k migraci hovořily v této souvislosti o principu dobrovolnosti. „Evropská komise navrhla opatření, ale schválit ho musí Rada. Proč by členské státy kromě těch jižních měly hlasovat pro kvóty? A kdyby přesto byly přijaty, co by Evropská komise dělala, kdyby je některé členské země neplnily? Žalovala by je?“ naznačil Harald Christian Scheu, že půjde ještě o dost složitý boj.

Srovnávat československé emigranty na Západ s africkými do EU je scestné

Senátor ODS Tomáš Grulich, člen Výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu, poté nabídl politický pohled na migraci. „Migrační politika je věc nadstranická,“ konstatoval úvodem, ale hned upozornil, že pohled na realitu zamlžuje politická korektnost. „Za zcela scestné považuji výkřiky o tom, že Západ k nám byl vstřícný, když z bývalého Československa utíkali lidé, ale my to teď nejsme ochotni oplatit. Ale to šlo o uprchlíky stejné kultury, zpravidla vzdělané, ale nynější situace je v tomhle ohledu něco úplně jiného,“ vysvětlil Tomáš Grulich, jenž upozornil na to, že se málo mluví o kosovské vlně migrantů.

V prvních čtyřech měsících letošního roku se do Evropské unie dostalo nejvíce nelegálních migrantů právě z Kosova (22 tisíc), teprve pak následuje Sýrie (15 tisíc), odkud do EU uteklo za celý rok 2014 nejvíce lidí (80 tisíc). Uplynulý rok přinesl velký nárůst nelegálních vstupů do Evropské unie (283 tisíc), zatímco v předchozích pěti letech se jejich počet pohyboval od 72 tisíc (v roce 2012) do 141 tisíc (v roce 2011). To největší břímě přistěhovalecké vlny neslo loni centrální Středomoří (Itálie a Malta), kam zamířila více než polovina uprchlíků do Evropské unie (171 tisíc).

O přesídlení pěti set lidí do Česka se mluví, o relokaci desetitisíců se mlčí

Ředitel Centra bezpečnostních studií, Jaroslav Salivar, v závěru konference poukázal na to, že se ve sdělovacích prostředcích soustřeďuje pozornost na přerozdělení uprchlíků v rámci přesídlení, což by pro Českou republiku znamenalo přijetí 525 lidí, ale už se nemluví o relokaci, která by pro Česko v případě stanoveného procenta 2,98 mohla znamenat až třicet tisíc lidí pocházejících ze zcela odlišného kulturního prostředí. „Doba je to turbulentní. Ještě v pátek francouzský ministr vnitra tvrdil, že kvóty jsou výborný nápad, ale už v neděli je francouzský premiér označil de facto za blbost,“ připomněla Pavla Novotná, zástupkyně ředitele odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra.

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře