Svobodné slovo do svobodného (d)ucha

Tento Haškův citát se na první pohled může zdát hloupý. Jak může přeci říci, že je něco pitomost, když to ani neviděl?! Jenže je o Haškovi známo, že byl prvotřídním recesistou a stejně tak je známo, že recesisté bývají často velmi inteligentní jedinci s vícedimenzionálním myšlením. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že tento nesmyslný citát, ve své době nesmyslný ani zdaleka nebyl.

A dnes?

Dnes se říká, že máme svobodu slova, ale jen s malou drobností: musíme počítat s následky. Není to nic nového - platilo to za Haška, platilo za Heidricha i Gottwalda a až na jepičí epizody v našich dějinách to platí dodnes.

Haškovu dobu nepamatuji, avšak reálný socialismus již ano. Skutečně platilo, že jsme mohli říkat a dělat v podstatě co jsme chtěli, ale protože následky pro neovladatelné jedince byly exemplární, tak to skoro vždy skončilo řečmi u piva. Nebo maximálně strháváním sovětských vlajek pod rouškou noci, absence v průvodu na prvního máje, pohov a mručení při sovětské hymně nebo ironický referát z aktualit Rudého práva. V té době skutečně platilo, že i když jsme noviny nečetli, tak jsme věděli, že jsou plné pitomosti, vhodné jedině k ironii nebo k domalovávání vousů, brýlí a tykadel na fotky papalášů.

A jak to je dnes, o 30 let později? Platí Haškova hláška stále?

Samozřejmě, že ano! Předplatitelé novin a mnoha časopisů už nejspíše dávno zjistili, že hlavní témata a články novinových příloh se v ročním cyklu s železnou pravidelností opakují a stejně tak i témata a pořady v rozhlase i televizi.

Žijeme ve smyčce. Hned od začátku roku fičí hubnutí, cvičení, superpotraviny, přijímačky a slevy v obchodech. Většinou taky neopomenou připomenout, že ten, kdo se nenechal v létě očkovat proti chřipce, ať urychleně šetří na truhlu. Potom následují témata nejlepších návodů na vyplnění daňového formuláře, maturity, nejlepších dovolených u moře, zabezpečení bytu a něco o důchodcích. Nikdy nezapomenou na pojištění a připojištění, na nemoci všeho druhu včetně prospěšnosti léků a ještě několikrát zopakují téma zdravé výživy. Mezi to vsunou ještě něco o kouření, pití piva, o facebooku a nebezpečí internetu vůbec, o vězních, o výhodách platebních, kreditních a věrnostních karet a přihodí novou výši průměrné mzdy a důvody nízkého počtu nezaměstnaných. Konec roku se kvapem blíží a tak před tím, než se dozvíme o kolik biliónů více lidi utratili za dárky, tak stihnou ještě něco o nákupních centrech, o pejskařích, zahrádkářích a řemeslnících, o plastických operacích, o konspiračních teoriích a samozřejmě nesmí scházet ódy na listopad 1989. To je tak asi vše, co se můžeme kromě bulvárních drbů dozvědět během celého roku a tak nás logicky nemůže napadnou nic jiného, než že další ročníky novin a časopisů jsou tištěny jen a jen z důvodu umístění nových reklam.

V televizi je to podobné - před volbama nám třeba Dejdar ve Zdivočelé zemi ukáže, jaké byli komunisti svině a kriminální seriály dnes běží stejně často a také se stejnou motivací, jako kdysi major Zeman.

Ve zprávách se oproti době socialismu udály jediné dvě zásadní změny - prohnilý a militantní západ byl dnes přeorientován na prohnilý a militantní východ a druhou změnou je zavedení sponzorů časomíry, předpovědí počasí a vůbec všech televizních a rozhlasových pořadů. Takže také zde platí, že televizní a rozhlasové vysílání je provozováno hlavně z důvodu umísťování reklamních spotů, čímž pro rozumem obdařeného jedince získalo prakticky nulový význam.

Nu což - jak vidět, tak Haškův nadčasový citát o pitomostech, které nemá smysl vnímat, je do dnešního dne aktuální a zbývá se podívat již jen na medium, které za Haška nebylo - na internet.

V tomto ohledu jsem udělal malý pokus: výjimečně jsem si pustil vyhledávač google a zadal jsem mu najít odkazy postupně na tyto čtyři výrazy:
- zprávy
- noviny
- zpravodajství
- rádio

a zajímalo mě, co si google s těmito slovy spojí na prvních místech výpisu odkazů.

Nebudu nikoho napínat - byly to odkazy hlavně na IDnes, Parlamentní listy, Lidové noviny, Hospodářské noviny a u výrazu "rádio" dominovalo jako samostatné privátní rádio, Rádio Impuls.

Tato přemíra preference hlavně Babišových médií není náhodná a ani není nepochopitelná. Babiš maká. Není sice jasné, jak k výrazu "maká" přišel, když práci zná jen z obrázků, ale naopak je zřejmé, co si pod tímto slovem představuje - jde o intenzivní utrácení obrovských finančních prostředků za reklamu. ...samozřejmě, že nejen na googlu.

Tohle ovšem nejsou všechny způsoby, jak jsme dnes v internetovém prostředí manipulováni. To by totiž jen znamenalo, že je na nás vyvíjen podvědomý tlak, abychom jsme si pod výrazy "zprávy", "noviny", "zpravodajství" a "rádio" máme představit hlavně Babišovo mediální impérium. To by byla jen běžná reklama, která na nás dnes sice vyskakuje na každém rohu, ale hodně lidí už je proti ní imunní nebo v tom horším případě jim při pohledu na reklamu vyskakují pupínky.

Babiš ovšem myslí mnohem dál a mnohem výš, než si kdokoli umí představit. Obvyklá reklama, kterou dnes používá i ten poslední Sobotka, je pro jeho účely nedostatečná a proto zavedl zcela nový způsob ovlivňování veřejného mínění. Než si ho ovšem představíme, připomeneme si krátce, co je trol. Budeme ho totiž potřebovat.

Trol (počeštěný troll) je v médiích celkem nový element, který Hašek neměl šanci poznat. Hlavním úkolem trola je za úplatu provokovat nebo narušovat a měnit názor většiny dle požadavku jedince či úzké skupiny lidí. Provádí to formou aktivní účasti v internetových diskusích. Metoda ovlivňování většiny byla doposud jediná, avšak díky současnému ministru financí jsou již v českých zemích přítomny "trolí" metody dvě.

Ta původní a po léta praktikovaná metoda je použita v případě, když je chlebodárce chudobný a nemá prostředky na angažování vyššího počtu trolů a nebo v případě, že témat a diskusí, které je nutné ovlivňovat je velké množství. V takovém případě se do diskusí zapojuje jednotlivý trol nebo jejich nevelký počet a ti mají za úkol diskusi rozbíjet a převádět na jiná témata. To je známý způsob, který využívá státní aparát a třetí sektor pro manipulaci s názory občanů. Mnoho diskutujících však již tuto metodu prokouklo a trol, který ji používá, tak dnes už mnoho diskutujících nenachytá.

Ta druhá a inovativní metoda k nám přišla teprve s Babišem. Je to úplná novinka a spočívá v nasazení vysokého počtu placených trolů do internetových diskusí všude tam, kde je zapotřebí "projevit určitý názor občanů". Tedy již nejde o rozbíjení diskusí, ale naopak o jejich intenzivní podpoření, čímž dojde k zahlcení ostatních účastníků diskusí takovým množstvím argumentů, podporujících zájem svého chlebodárce, že budou mít sílu ovlivnit názor ostatních.

Zatím není známo, zda vedle reklamních agentur našly své místo na slunci také trolí agentury a nebo si ministr financí pořídil svou soukromou, ale každopádně tento fenomén již vstoupil do našeho života. Místo, kde to Babiš přehnal a díky tomu jsme si toho mohli povšimnout bylo v období Babišovy dluhopisové kauzy. Tedy celkem nedávno.

Během tohoto období se stalo (a stačí si toho pouze povšimnout), že v klíčových internetových diskusích na toto téma (např. na seznam.cz), se vyskytlo nezvykle vysoké množství diskutujících, kteří systematickým, až katalogovým způsobem uváděli pochybení politiků na úrovni Babiše, ale vyjma Babiše. Naopak, když někdo současného ministra financí v diskusi za dluhopisový podvod zkritizoval, obdržel nepochopitelně vysoké množství záporných hodnotících bodů, což mělo ostatním důrazně naznačit, že takovýto kritický názor není mezi lidem populární. Lze říci, že diskuse na téma Babiš byly směrovány tak, že "většinový pohled národa" na tuto osobu, v porovnání s ostatními zkaženými politiky, je v zásadě pozitivní.

Od Haškovy doby jsme tedy dospěli do fáze, kdy nejen masmedia jsou plná nesmyslů (rozuměj pitomostí) a nemá je cenu brát vážně, ale taktéž jsou nepoužitelné veřejně ventilované názory druhých. Tyto, společně s palcema nahoru a palcema dolů, dnes přestávají vyjadřovat skutečné postoje většiny, ale představují jen nový trend manipulace, sloužící samozvané elitě. Jde o názory koupené přesně tak, jak se dá koupit rohlík, koloběžka, přítulnost prostitutky nebo dvacátá transplantace srdce. Názor je dnes za peníze, duše na prodej a kdo si myslí, že předvolební kampaň na Schwanzenberkovo číro byl vrchol PR invence a nejmazanější útok na občana, bude nucen, během několika málo měsíců, své vidění zásadně přehodnotit.

Naštěstí to neplatí pro všechny a časem jistě i ostatní objeví skutečnou hloubku slov Jaroslava Haška a uvědomí si, že společně se svobodou slova, máme také svobodu myšlení.