Můj názor ohledně sankcí doma i ve světě

Individuální lidé jsou za své názory a dílo tímhle šikanováni, neboť na pramenech sedí „obtloustlé žáby," které všechen nový rozvoj, nový proud, „automaticky" blokují!

Pak se sankce snadno přenášejí do vnitrostátní a mezinárodní politiky. Užitečný názor je najednou v pozadí - v úplném nezájmu. Na mezinárodní sankce pak doplácejí lidi daného státu, jenž prožívá hotové peklo! Řeč je tedy o Rusku, jež tímhle očistcem dennodenně trpí, přesto se nevzdává, nabízí alternativy, co se týče řešení mezinárodních konfliktů.

Ještě bych situaci vystihnul ve svém osobním životě, v němž sankce, uvalené na mě, sehrály roli naprostých podrazů. Také jsem na adresu vlastního umění a názorů zažil úplnou nenávist, trapné diskuze pod svými díly a poněkud hrozné hodnocení!

To vše, znovu podotýkám, z úplné závisti a nenávisti ze strany diskutérů, kteří většinou nic nevytvořili, a všechno promrhávají na sekeru - na cizí účet! Podrazů na adresu mé osoby již bylo dosti!

Situace lidí a jejich zařazení závisí na rodinách, dále pak na školství, prostě musejí zapadnout, jinak se nehnou z místa. Poté to pokračuje v dospělosti  - třeba získat co nejlépe placenou práci, ale ještě není vyhráno. Je třeba být zaměstnán v přátelském kolektivu.

Dále pak mít kolem svého domova přátelské sousedské vztahy. Všechno musí být tedy „krásné," aby byl občan ve svém státě spokojen, aby mohl vydělávat a odevzdávat peníze do státního rozpočtu s čistým svědomím a vědomím.

Ještě bych se na chvíli ocitl i u jiných zvířat, která jsou chována v různých prostředích. Z etologického hlediska si chovaná zvířata pamatují, jak se k nim daný chovatel choval. Záleží, zda žila v prostředí dobrém, anebo špatném.

Pokud byla týraná, tak si dokonale pamatují, dokonce prožívají a projevují jakousi nenávist vůči špatnému chovateli. Zato dobří chovatelé mají o opravdové přátelství v říši zvířat postaráno, mohou nadále rozvíjet harmonické vztahy v oboru chovatelství a ochrany přírody.

Na závěr bych chtěl dodat, že sankce osobní, politické, ekonomické a společenské vyplývají ze závisti a nenávisti. Chtějí daného „konkurenta" úplně zničit a zatratit. Konkurenční boj je velmi tvrdý až bezohledný! Poctivost se vytrácí, poctiví jsou za své dobré vychování šikanováni mocnými a kolaboranty mocných! Už se nenese doba vzájemného přátelství a kladných vztahů, nýbrž touha bližního oškubat, pošpinit a zatratit! Kéž by se situace obrátila k lepšímu, kéž bychom žili úplně bez sankcí v osobním i společenském životě, doma i ve světě.

Václav Kovalčík