Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

BRITSKÝ HISTORIK GIBBON POPSAL DŮVODY PÁDU ŘÍMSKÉ ŘÍŠE: Nepřipomínají vám hlavní příčiny tehdejšího úpadku dnešní současnost a nejen Česko?

Hodnocení uživatelů:  / 19
NejhoršíNejlepší 

Edward Gibbon byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků nejen 18. století. Zabýval se hlavně dějinami Římské říše a jeho dílo Úpadek a pád Římské říše patří dodnes ke klasickým pracím. Jde navíc o velmi aktuální dílo i v naší současnosti. Při jejich přečtení nám to může hodně silně připomínat současnost u nás, v rámci EU, ale vlastně celosvětovou současnost. Přestože příčiny úpadku společnosti napsal před více jak 225 lety, připomíná nám to dnešek a nejen v Česku ...

  • britsky-historik-gibbon-popsal-duvody-padu-rimske-rise-nepripominaji-vam-hlavni-priciny-tehdejsiho-upadku-dnesni-soucasnost-a-nejen-cesko2
  • britsky-historik-gibbon-popsal-duvody-padu-rimske-rise-nepripominaji-vam-hlavni-priciny-tehdejsiho-upadku-dnesni-soucasnost-a-nejen-cesko2

Edward Gibbon (1737 – 1794) byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků nejen 18. století. Zabýval se hlavně dějinami Římské říše a jeho hlavní dílo Úpadek a pád Římské říše patří dodnes ke klasickým pracím. Narodil se v Londýně v zámožné rodině, měl slabé zdraví a už v sedmi letech ztratil matku. Roku 1752 odešel studovat do Oxfordu, kde především neuvěřitelně mnoho přečetl a pod vlivem spisů francouzských jezuitů a zejména teologa, biskupa a spisovatele Jacques-Bénigne Bosseuata (1627 – 1704, dvorní kazatel krále Ludvíka XIV.)  přestoupil roku 1753 na katolictví.

To způsobilo skandál, musel Oxford opustit a otec jej poslal do švýcarské Lausanne ke kalvinistickému faráři, který dosáhl jeho návrat k protestantismu. Ve skutečnosti se však s křesťanstvím úplně rozešel a patřil pak k jeho velkým kritikům. V Lausanne opět hojně četl, hlavně antické a francouzské autory, a setkal se také s francouzským racionalismem. Roku 1757 mu jeho otec zakázal plánovaný sňatek se S. Curchaudovou a o rok později se vrátil zpátky do Anglie (nakonec zůstal po celý život svobodný).

Pak sloužil krátkou dobu v místní milici a věnoval se opět četbě. Také tehdy napsal své první literární práce. Roku 1763 se v Paříži setkal s Denisem Diderotem (1713 – 1784, vědec a encyklopedista, napsal 28 svazků). Velká dojem však na něho však udělala Itálie a hlavně Řím. Odtud také jeho rozhodnutí, že sepíše dějiny úpadku Římské říše. Až po smrti otce se vrátil roku 1770 do Londýna a jako šlechtic se zúčastnil i několika zasedání britského parlamentu. Hlavně se však věnoval své práci kolem dějin Starověkého Říma. Roku 1776 vyšel jeho první díl Úpadku a pádu Římské říše, který vyvolal senzaci a současně silné polemiky. Do roku 1788 pak vyšlo všech 6 svazků (v originále - The Decline and Fall of the Roman Empire) a historik Gibbon se stal známým a slavným mužem. Žil pak ještě krátce zase ve Švýcarsku, až rok po návratu do Anglie roku 1794 zemřel.

Úpadek a pád Římské říše – podle něho se hlavní příčinou úpadku Říma stala postupná ztráta občanských hodnot obyvatel a jejich zpohodlnění. Dříve stmelující povinnosti jako obranu státu byly přenechány žoldnéřům barbarského původu, kterých postupně přibývalo, až získali nad Římany převahu. Na pádu Říma se prý podílelo i křesťanství, které klade důraz na posmrtný život a posílilo nezájem o aktuální světské dění, opomenout nelze ani vpád Germánů. Úpadek byl ještě hlubší ve východní části říše (pro niž Gibbon zavedl název „byzantská"), která podle něho už nemá s Římem nic společného. Jisté sympatie však měl pro středověkou říši. Jeho skeptické názory se silně rozšířily a dodnes ovlivňují obecné povědomí nejen o Starověkém Římě, zejména v anglicky mluvících zemích. Mimo tyto země se jiní historici k jeho dílu staví někdy až kriticky. (použito z Wikipedie)

Ve svém díle "Úpadek a pád římské říše" popsal hlavní příčiny úpadku tehdejšího římského impéria. Jde skutečně o velmi aktuální dílo i v naší dnešní současnosti. Při jejich přečtení nám to může hodně silně připomínat současnost u nás, v rámci EU, ale vlastně celosvětovou současnost.

Možná se k něčemu podobnému dnes i my přibližujeme. Co říkáte ...? Co to jen připomíná ...?

1.      Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.

2.      Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.

3.      Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečují o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.

4.       Literatura a umění se stávají bezduchými. Vytváří se planá zábava za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.

5.      Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována, vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři.

6.      Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity.

7.      Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.

8.      Úroveň vzdělání rapidně klesá.

9.      Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.

10.   Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.

11.   Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.

12.   Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí stále méně.

13.   Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají.

14.   Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti, zisku, udělují se za úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.

15.   Staletími předků prověřené hodnoty - jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.

16.   Šíří se cynismus.

17.   Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a poctivé práce.

18.   Do země přichází velké množství cizinců.

19.   Politikové nadbíhají iluzi, která si vynucuje zábavu a státní podpory (chléb a hry)

20.   Občané stále na všechno nadávají.

A tyto příčiny a důvody pádu jedné z evropských civilizací popsal autor před více jak 225 lety. No řekněte, neplatí to dodnes ... ? A neplatí to i u nás ...?

(připravil – Matuška)

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře