Blogy

Když v roce 2010 napsal Solis článek Vondra versus Barták, aneb Česko potřebuje stíhačky F 39, ve kterém popisoval pozadí sporu dvou zlodějů a všehoschopných hochštaplerů, tudíž již nyní z korupce obviněného Bartáka a budoucího mukla Vondru, v podstatě se nemýlil. Šlo o budoucí megakšeft se stíhačkami, přičemž Vondra potřebal odstranit jakýkoliv odpor, který by mu stál v cestě nákupu amerických stíhaček.

Jsem zděšen z toho, co se u nás děje. Ještě více jsem však zděšen z vlády, která přepisuje historii, ještě přesněji samu podstatu (zřejmě specificky české) demokracie. Otázkou zůstává, zda smečku lačných, umanutých, arogantních a krajně neoblíbených politiků máme považovat za VLÁDU.

Události posledních dvou dnů kolem MUDr. Ratha, poslance a středočeského hejtmana, významného člena ČSSD děsí, baví, povzbuzují, udivují a šokují. Více k rámci politické situace, v níž se MUDr. Rath s mnoha dalšími vlivnými muži i ženami pohyboval, najdete zde: http://janasimonova.blog.idnes.cz/c/265795/O-MUDr-Rathovi-a-spol-receno-diplomaticky-prelozeno-do-blogu.html

Proč vám vadí Cikáni a přitom nesnášíte Čínu? Česko má přes 10 milionů obyvatel a není schopné si poradit s s jedním prťatým cikánským etnikem. S několika tisíci barabujícími Romy. Víc než zhruba 30 tisíc, co se při sčítání lidu přiznali k romskému etniku, jich nebude. Kdybyste byli objektivní, zhluboka byste se klaněli Číně, nejbohatšímu státu světa, co zvládne miliardu a 360 milionů svých obyvatel, mezi nimiž je 55 národností a etnik.

Sýrie a Írán jsou de facto dvě země na Blízkém a Středním východě, které dlouhodobě vzdorují dominanci Spojených států, Izraele a Saúdské Arábie. Zatímco je syrská vláda po pás ponořena v krvavém civilním konfliktu a čelí sankcím Arabské ligy a západních zemí a možné intervenci, íránský režim se ocitá tváří v tvář nejen mezinárodním sankcím, ale i akutnímu vojenskému útoku ze strany Izraele a Spojených států.

Často si kladu otázku, co dostane lidi konečně do ulic. Stejnou otázku jsem si kladl i v druhé polovině osmdesátých let minulého století. Všude kolem to už vřelo, jen v tehdejším Československu stále nic. V osmdesátém sedmém, osmém se jen pár lidí dokolečka prošlo 10. prosince kolem Husa na Staromáku či v dolní části Václaváku u dnešního obchodu s hadrama New Yorker.

Církevní restituce vyvolaly již mnoho diskuzí, stejně tak protestů a v neposlední řadě dokonce i podání trestních oznámení na premiéra a vládu. Ten poslední údaj, trestní oznámení, mají však poněkud zajímavý osud. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 dosud vyřídilo na čtyři desítky trestních oznámení, podaných kvůli vládnímu návrhu majetkového vyrovnání státu s církvemi, píše se v Deníku Kroměřížska.

aneb Jak strastiplné je hledání a prezentace prezidentského kandidáta, nota bene zrovna v době, kdy se zatracováním komunistické ideologie brzdí i takové osobnosti, jakou je pan Okamura, zatímco se zatracováním politiky sociální demokracie prokázal neinformovanost o stavu a síle politických sil v ČR pan Švejnar.

Potenciálních dárců orgánů ubývá. Jejich dárcovství je totiž v Česku v krizi. Jako ostatně všechno. Proto jsem si připomněl největší nemocnici na Blízkém východě Hadassah v Jeruzalémě, v níž jsem sbíral materiály pro svůj román „Krev pod obojí“. Příběh zastřeleného Žida, jehož žena prožívá tragické dilema; zda má dárovat manželovu ledvinu nemocnému Palestinci... http://olser.cz/roman-krev-pod-oboji/

Letos se 15. ročníku Havlovy konference Fórum 2000, kde vystupují „přední světoví myslitelé a politické osobnosti", zúčastní gruzínský prezident Michail Saakašvili, který na domácí půdě nedemokratickými způsoby potlačuje gruzínský disent a před třemi lety napadl Jižní Osetii, a tím podle zprávy EU zahájil „neoprávněnou válku s Ruskem".

Václav Havel byl milovníkem a tvůrcem absurdních divadelních, filmových a literárních děl, proto věřím, že by ho moje absurdní vzpomínka na den, kdy zemřel, neurazila. A dost možná by ho i pobavila.

Poté, co VM v pořadu OVM oznámil smrt Václava Havla, jsem chvíli přemýšlel, co budu dělat po zbytek dne. Po chvilce přemýšlení jsem zavolal jedné své nové kamarádce, kterou jsem znal teprve pár dnů, jestli by se třeba nešla někam projít.

 

...řekl pan profesor a zavřel knihu „Evropská integrace bez iluzí" poté, co přišel hovořit se studenty do přeplněné auly České zemědělské univerzity. Václav Klaus nezapřel svou osobní výjimečnost, projevující se v mimořádném vidění světa a života v něm, Českou republiku samozřejmě nevyjímaje. Z tohoto úhlu pohledu ohodnotil i nedávný odpor studentů v souvislosti s připravovanou reformou VŠ, když se vyjádřil, že jejich protesty proti plánu vysokoškolské reformy byl „řev, který nastal strašlivě předčasně."

Jako se švábi scházejí na pivo, tak se pan Švejnar schází k prezidentským volbám v ČR. Zatímco švábi se scházejí sami se sebou, pan Švejnar obvykle dorazí tak nějak sám o sobě, neznalý aktuální situace v zemi a překvapen účinkem svých neuvážených slov.

"My tady atomovou elektrárnu nechceme, nám stačí zástrčka ve zdi!" Tak zní ústřední heslo Rakouska, na jehož základě z nás dělá neustále chudáčky Čechy z dob Rakousko-uherské monarchie. Jakoby nečetli Haškova Švejka, co si dělal srandu z rakousko-uherské přiblblé vojenské elity. A neuměli ani do pěti napočítat, když Vídeň měli jen pro plesy, kdežto v Praze se formoval pouze intelektuální literární i osvobozenecký potenciál.