Zločiny syrských povstalců a jejich podpora ze zahraničí

Ráno 5. srpna povstalci z Fronty an-Nusrá (Džabhat an-Nusrá) napojené na al-Qá’idu zmasakrovali v Latakíji přes 500 civilistů včetně dětí, žen a starých lidí. Agnes el-Sálib dodává, že západní sdělovací prostředky (snad kromě britského Independentu) o tom neutrousily ani slovo. Stále se nepodařilo zjistit, co se stalo s lidmi, které teroristé z Latakíje odvlekli, aby bylo s únosci možno vyjednávat cenu za jejich propuštění.

„V obci Estreba“, popisuje dále Agnes el-Sálib, „zmasakrovali všechny obyvatele a vypálili jejich domy. Ve vesnici al-Chratta byla vyvražděna většina z 37 obyvatel. Pouze deseti lidem se podařilo uniknout. Celkem dvanáct alawitských vesnic se stalo terčem tohoto strašného útoku. (Alawité jsou malá šíitská sekta z IX. stol., k níž patří i prezident Baššár al-Asad – pozn. aut.) Byla to skutečná jatka. Lidé byli zohavováni a stínáni. K dispozici je i video, které ukazuje, jak zaživa rozřezali dívku – živou! – rámovou pilou! Konečný počet obětí přesáhl 400, 150–200 lidí bylo zajato jako rukojmí. Někteří z rukojmí byli později také zabiti a jejich smrt natočena na video.“

Daily Mail z 8. září 2013 popisuje příběh nešťastné křesťanské vesnice Ma‘lúlá 25 kilometrů od Damašku, kterou dočasně „osvobodili“ povstalci z Fronty an-Nusrá, mezi nimiž byla i al-Qá’ida (http://www.dailymail.co.uk/news/article-2415586/Syrian-rebels-attack-historic-Christian-village-residents-speak-language-Jesus.html). „Vyděšení křesťané tvrdí, že syrští rebelové jim poté, co ,osvobodili‘ jejich starobylou vesnici, pod trestem smrti nařídili konvertovat k islámu.“ Jeden obyvatel obce řekl, že povstalci „stříleli a zabíjeli lidi. Slyšel jsem výstřely a pak jsem viděl tři těla ležící uprostřed ulice ve staré čtvrti obce. Kde je prezident Obama, aby viděl, co se nám přihodilo?“ Další ma‘lúlský křesťan popsal: „Viděl jsem, že bojovníci chytili pět vesničanů a vyhrožovali jim: ,Buď konvertujete k islámu, nebo vám usekneme hlavu.‘“ Jeden kostel dobyvatelé zapálili, dva další alespoň vykradli. Lidé v Ma‘lúle poznali, že vetřelci nemluví syrskou arabštinou, ale severoafrickými dialekty arabštiny a čečenštinou.

Jak Saúdská Arábie v roce 2012 verbovala bojovníky do Sýrie

Skutečnost, že mezi povstalci je vysoké procento cizinců, je již dobře známá. Bez zahraniční podpory by byla dávno rozdrcena Sadovou armádou. Ruský poslanec Alexej Puškov 14. října na Twitteru prohlásil: „Syrská opozice postrádá nezávislost. Je zcela závislá na vnější podpoře. Všechny její kroky jsou podloženy zájmy a výpočty jejích zahraničních sponzorů.“ (http://rt.com/politics/syriaopposition-dependent-foreign-162/).

Assyrian International News Agency (AINA, http://www.aina.org/news/20130120160624.htm) 20. ledna 2013 uvedla, že v loňském roce úřady Saúdské Arábie jednaly s celkem 1239 vězni odsouzenými k smrti (za pašování drog, vraždy a znásilnění) a nabídly jim plnou rehabilitaci, pokud se podrobí bojovému výcviku a odejdou bojovat do Sýrie. Pokud odmítnou, bude rozsudek vykonán.

Nešlo jen o občany Saúdské Arábie, ale mezi dotyčnými vězni byli i v Saúdské Arábii k smrti odsouzení Jemenci, Palestinci, Súdánci, Syřané, Jordánci, Somálci, Afghánci, Egypťané, Pákistánci, Iráčané a Kuvajťané. Zdrojem této informace je uniklé přísně tajné memorandum saúdskoarabského ministerstva vnitra ze 17. dubna 2012; její pravost potvrdil AINA i bývalý člen iráckého parlamentu, který si přál zůstat v anonymitě.

Je ovšem pravda, že někteří odsouzenci poslaní bojovat do Sýrie, konkrétně Iráčané a Jemenci, místo toho utekli do svých zemí. Jejich svědectví přinutilo saúdskou vládu, aby alespoň v soukromí přiznala pravost tohoto memoranda. Proti Saúdské Arábii se ostře ohradilo Rusko, které pohrozilo, že by celou záležitost mohlo začít řešit na půdě OSN, načež Rijád údajně od tohoto verbování „mudžáhidů“ upustil.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se domnívá, že syrští povstalci prodělávají výcvik ve třetích zemích, nejspíše v Tálibánem ovládané části Afghánistánu (http://rt.com/news/lavrov-afghanistan-chemical-weapons-036/). Má-li Lavrov pravdu, naskýtá se nám podivná situace: džihádista je v Afghánistánu vyškolen tamním úhlavním nepřítelem USA, ale sotva se dostane do Sýrie, aby tam uplatnil, co se naučil, stává se pro Američany správným hochem, který bojuje na jejich straně barikády.