Útok na Sýrii se zdá být neodvratitelný

Zdá se, že otázka zasazení úderu Sýrii je vyřešena.

Po tomto oznámení se jeví útok jako neodvratitelný. Vypadá to, že nyní záleží na tom, jak s kým a kdy. Prezident Obama se vyjádřil, že je zastáncem lokálních, bodových raketových úderů, podobného ražení jako byly provedeny v Jugoslávii.
Asad v tomo případě pohrozil okamžitým napadením Izraele.

Moskva varuje Washington před vojenským dobrodružstvím v Sýrii. Jakékoliv jednostranné silové akce mimo OSN podkopají úsilí mezinárodního společenství a způsobí eskalaci konfliktu na celém Blízkém východě.

Moskva dělá vše pro to, aby zabránila nebezpečné internacionalizaci syrské krize. Od pátku (23. srpna) měl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov sérii telefonických rozhovorů s americkým ministrem Johnem Kerrym a také s ministry zahraničních věcí Velké Británie, Francie, Itálie, Německa a s vedením OSN.

Pentagon odložil návrat torpédoborce Mahan z Perského zálivu do USA. USA teď budou mít ve východním Středomoří čtyři válečné lodě místo obvyklých tří. V sobotu (24. srpna) svolal Barack Obama v Bílém domě spěšné zasedání Rady národní bezpečnosti. To všechno ale ještě neznamená, že USA na Sýrii nevyhnutelně zaútočí. Je to spíš demonstrace síly a závažnosti záměrů.

Mnohem vážněji bychom ale měli brát mimořádnou poradu náčelníků štábů USA, Británie, Francie, Turecka, Kataru, Kanady, Saúdské Arábie a Itálie, která je plánována na první polovinu týdne v jordánském Ammánu. Na podobných schůzkách se obyčejně projednávají otázky koordinace operativních akcí. Podobné porady se konaly i před bombardováním Jugoslávie i před vojenskou akcí NATO v Libyi v roce 2011.

Americký ministr obrany Chuck Hagel řekl, že případná vojenská operace by byla koordinována se spojenci z NATO. Rusko v pondělí zdůraznilo, že bez mandátu OSN bude jakákoli intervence porušením mezinárodního práva.

Zdá se, že na pravdě o chemickém útoku přestalo záležet. Jde už jen o záminku k intervenci.
Příznačné je, že zprávy syrské televize o tom, že vládní vojska objevila velké arzenály chemických zbraní patřící ozbrojencům, sponzoři opozice naprosto ignorovali. USA, Velká Británie a další země už začaly, aniž by čekaly na zahájení vyšetřování, činit přípravná opatření k vojenskému útoku. N Přitom na výsledku vyšetřování chemického útoku, podle některých tiskových agentur závisí rozhodnutí o zahájení případné vojenské intervence v Sýrii.

V dubnu letošního roku došlo nedaleko syrského Aleppa a Idlíbu k údajným chemickým útokům. Fotografie na místě pořízené ovšem vyvolávají značné pochybnosti jak o tom, zda šlo o skutečný chemický útok, tak o tom, zda se ho dopustily síly loajální k prezidentu Asadovi. Vyšetřovatelka OSN Carla del Ponteová na základě šetření mezi syrskými uprchlíky v zahraničí dospěla k závěru, že útok zřejmě spáchali povstalci, nikoliv syrská vláda. Aby mohlo být s konečnou platností určeno, o jaký útok šlo a kdo ho provedl, bylo však třeba, aby proběhlo šetření přímo na místě. Vyslání inspekční mise OSN po dlouhé měsíce obstrukcemi blokovaly Británie a Francie, které spolu s Katarem, Saúdskou Arábií a Tureckem patří k nejradikálnějším příznivcům syrské opozice a otevřené západní intervence v Sýrii. Inspektoři OSN nakonec v závěru srpna dorazili do Damašku. Jen několik hodin na to byl na předměstí ovládaném povstalci hlášen další rozsáhlý útok chemickými zbraněmi.

Asad by se opravdu musel zbláznit, kdyby nařídil útok chemickými zbraněmi v době, kdy pár kilometrů od postiženého místa, pracovala vyšetřovací skupina OSN.
Nikdo také neřekl, jaké opatření by byla použita proti syrským povstalcům, kdyby se ukázalo, že chemické zbraně použili právě oni. O možnosti zásahu proti povstalcům, mimochodem nejradikálnějším, fanatickým islamistům napojených na Al Káidu se vůbec neuvažuje. Naopak těmto lidem se ve zvýšené míře dodávají nejmodernější zbraně.
Nelze se pak divit, že po světě bude přibývat útoků, právě těchto radikálních islamistů, proti křesťanské civilizaci a kultuře. Sami jim dodávkami zbraní v tomto napomáháme.

Německý ministr obrany Thomas de Maiziére varoval západní země před ukvapenými akcemi a zdůraznil přitom, že problémy Blízkého východu se vojenskou cestou urovnat nedají.

Jak napsal pan Karel Dolejší v Britských listech dne 26.8.: „Je tedy důsledně vzato v této chvíli už jedno, jak to bylo s chemickým útokem v Sýrii, protože ti kdo připravují intervenci se zjevně nechtějí nechat omezovat fakty. Americká, britská, francouzská vláda vyvolávají do světa, že jsou si jisty, že Asad pozval inspektory OSN jenom a jenom proto, aby jim doslova před nosem předvedl chemický útok. Těch, kdo se cítí věšením takových levných bulíků na nos přinejmenším uraženi - nemluvě vůbec o těch, kdo si uvědomují, jaké rozsáhlé geopolitické důsledky může západní intervence v Sýrii mít a kam až může eskalovat - je ovšem zoufale pomálu a téměř nejsou slyšet.
Vlak s cílovou stanicí katastrofa se dal do pohybu a do výchozího bodu, jemuž se narůstající rychlostí vzdaluje, se již nevrátí."