Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Projevem antisemisitismu je snad už i jen zmínka o Mavi Marmara

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • benny-barack
Už od izraelského útoku na loď Mavi Marmara patřící k humanitární Flotile svobody, k němuž došlo 31. května, sílí ve světě kritika izraelského chování.

Na druhé straně ale zároveň sílí vnitropolitický tlak v Izraeli na to, aby tamní veřejnost přijala oficiální příběh masakru (ať už bude v danou chvíli vyprávěn jakkoli), a zároveň se na Západě stále zřetelně rýsuje snaha izraelský masakr vyzdvihovat a jakoukoli kritiku postupu izraelské vlády démonizovat coby „antisemitismus".

Už v týdnu několik amerických kongresmanů požadovalo, aby USA zakázaly vstup na své území všem, kdo byli na palubách humanitárního konvoje, protože jsou to „teroristé". Objevily se i výzvy, aby byla turecká humanitární organizace IHH, která flotilu organizovala, po izraelském vzporu zařazena na seznam „teroristických skupin", protože se snažila do Gazy provést elektrická kolečková křesla, léky a hračky.

Konzervativní kongresman Mike Pence dokonce pohrozil, že Turecko „zaplatí" za to, že si neustále stěžuje, že mu Izrael na palubě Mavi Marmara pozabíjel osm občanů. Obětí se tam stal i občan USA, což ale amerického viceprezidenta donutilo jen k poznámce: „A co tak velkého se vlastně stalo?" Mimochodem, Turecko jako takové se v mezidobí od masakru proměnilo z „blízkého spojence USA" v pouhého „člena NATO", aby se nakonec stalo otevřeným nepřítelem, o jehož vládě izraelské ministerstvo školství mluví jako o „novém typu antisemitismu". Turecko reagovalo tím, že zmrazilo vztahy s Izraelem - zrušilo mimo jiné veškerá plánovaná společná vojenská cvičení a rozhodlo se, že prozatím nebude do Tel Avivu vracet svého velvyslance, který byl odvolán těsně po masakru.

Obětí izraelského masakru už se mezitím v USA stala legendární reportérka z Bílého domu Helen Thomasová, která nyní čelí záplavě kritiky kvůli údajnému celoživotnímu antisemitismu, a ještě bizarnější situace nastala v Kanadě. Tamní poslankyně Libby Daviesová prohlásila, že izraelská okupace palestinských území je „nejdelší okupací na světě" a naznačila, že osobně podporuje kampaň bojkotu Izraele. Reakce byla rychlá - kanadský premiér Stephen Harper ji vyzval k rezignaci a starostlivě ujistil izraelského ambasadora, že názor poslankyně není oficiálním postojem kanadské vlády.

Paní Daviesová má ještě vcelku štěstí (zatím?), neboť tři poslanci německé strany Die Linke, kteří se účastnili plavby Flotily svobody, nyní čelí žalobě za „podněcování k nenávisti", a spolu se svou stranou nyní schytávají jednu nálepku antisemitů za druhou.

To vše názorně ilustruje, jak moc se realita může měnit během necelých tří týdnů a jak mocné jsou síly ochotné chválit Izrael za jakékoli zločiny a spláchnout kohokoli, kdo by se odvážil i té nejmenší kritiky.

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře