Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Nový americký projekt v Sýrii: až za hranice chápání

Jak to je s...

Nový americký projekt v Sýrii: až za hranice chápání

„Jsem naživu. Jídlo prakticky žádné. Jak se odtud dostat, nevím. Přišli Američané a hovořili s každým z tábora – nabízeli vstup do strany Ar-Rai a boj proti Asadovi. Za to slibovali jídlo a dobré životní podmínky. Souhlasili jen jednotlivci.“

  • novy-americky-projekt-v-syrii-az-za-hranice-chapani

Nedávno se mi podařilo mluvit s člověkem, kterému se daří udržovat kontakt se strýcem, jehož řízení osudu zaválo do uprchlického tábora Er-Ruban.

Strýc Alíja (jméno je z bezpečnostních důvodů změněno) se v tomto mraveništi lidí, kteří uprchli před válkou, ocitl úplnou náhodou. Bojoval v řadách vládní syrské armády proti teroristům. V jednom střetnutí poblíž Aleppa přišel o levou ruku. Na světě jsou ale pořád ještě dobří lidé – jeho přátelé z Jordánska přislíbili pomoc při opatření protézy a pozvali ho k sobě.

Alíja sedl do stařičkého japonského SUV a pokusil se dojet do Ammánu. Pár desítek kilometrů před jordánskou hranicí však auto začali ostřelovat teroristé, donutili ho zastavit, strýce svázali, hodili na korbu náklaďáku a odvezli neznámým směrem. Druhého dne se probral v uprchlickém táboře Er-Ruban.

Ve svém dnešním článku se nebudu podrobněji zastavovat nad tragickou realitou toho místa.

V rusky, arabsky, turecky, anglicky a řadou dalších jazyků píšících médiích je možno najít spoustu materiálů podrobně popisujících život v táboře: je tam katastrofální nedostatek jídla a pitné vody, chybí léky i zdravotnický personál.

Ale životní podmínky v táboře nejsou to nejhorší. Do tábora denně přicházejí ozbrojenci z různých skupin, prodělávající výcvik na nedaleké americké vojenské základně. Znásilňují ženy a týrají a zesměšňují muže. Nejvíc přitom Alíju pobouřila skutečnost, že někteří z násilníků byli sami ještě před nedávnem těmi, kteří se tragickou shodou okolností ocitli v táboře jako utečenci.

Díky mnohaletým zkušenostem z války se strýci mého vypravěče nejenže podařilo v pravý čas ztratit v davu uprchlíků, ale dokonce udržovat pravidelný kontakt s rodinou a přáteli prostřednictvím jednoduchého mobilního telefonu.

„Kromě toho, že po každé odeslané či přijaté zprávě vyjme z telefonu baterii, má ještě několik dalších fíglů, díky kterým ochranka tábora ani ozbrojenci telefon nenašli,“ sdělil mi můj známý.

Texty posledních zpráv od Alíji se v mnohém podobají stovkám jiných krátkých SMS, odeslaných od jordánské hranice. Obsahují ale také závažnou informaci o další iniciativě, která jde až za hranice chápání.

„Jsem naživu. Jídlo prakticky žádné. Jak se odtud dostat, nevím. Přišli Američané a hovořili s každým z tábora – nabízeli vstup do strany Ar-Rai a boj proti Asadovi. Za to slibovali jídlo a dobré životní podmínky. Souhlasili jen jednotlivci.“

Také několik dalších zpráv bylo věnováno formování nové pseudopolitické skupiny či strany. Alíja psal, že američtí vojáci byli v šoku z toho, že vyhladovělí lidé nebyli ochotni vyjít ven s transparenty – vždyť jim přece slíbili jak zlepšení životních podmínek, tak dokonce solidní finanční odměny.

V dané situaci nerozumím tomu, s čím počítají američtí „političtí technologové“. Nejdříve desítky tisíc lidí trápí hladem, s jejich mlčenlivým souhlasem jimi cvičení ozbrojenci znásilňují a týrají uprchlíky. A teď těm samým nešťastným lidem navrhují, aby podporovali jimi vytvářenou politickou organizaci a provolávali její název?

A tak se ptám: Kam se dívá to nechvalně proslulé „mezinárodní společenství“ a Organizace spojených národů? Je naléhavě nutné zachránit desítky tisíc lidí umírajících hladem na hranici s Jordánskem. Ty nezajímá politika, potřebují potraviny, léky, odbornou lékařskou pomoc a teplé ošacení.

Rijád Farid Hidžab

Zdroj: Politikus.ru

http://www.eurasia24.cz/jak-to-je-s/item/2701-novy-americky-projekt-v-syrii-az-za-hranice-chapani

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře